Noc literatury Olomouc 2021

Po roční pauze se uskuteční ve středu 22. 9. 2021 od 18.00 oblíbený literární festival Noc literatury. Letošní ročník proběhne v kapli Božího Těla na Konviktu a pozvání přijali herečka a dabérka Valérie Zawadská a herec Lukáš Melník, dále sólisté MDO Jakub Rousek a Jiří Přibyl, kteří také zpestří celou akci pěveckým vystoupením. Celým večerem bude provázet Roman Vencl.

Ideou projektu Noc literatury je představit během jednoho večera formou veřejných čtení současnou evropskou literaturu v podání známých osobností či herců. Každý rok jsou vybírány úryvky titulů, které jsou v češtině teprve čerstvě vydané nebo se na jejich vydání intenzivně pracuje.

Na organizaci se opět podílí tři olomoucké knihovny – Vědecká knihovna v Olomouci, Knihovna města Olomouce a Knihovna Univerzity Palackého, které se tentokrát rozhodly pojmout akci trochu netradičně. Noc literatury se uskuteční na jednom stanovišti – v krásném prostředí kaple Božího Těla na Konviktu, a návštěvníci si budou moci poslechnout nejen úryvky z knih, ale také se zapojit do diskuze s hosty. 

Projekt organizují Česká centra ve spolupráci s EUNIC Praha (Asociace národních kulturních institutů zemí EU), zahraničními ambasádami v České republice a nakladatelstvím Labyrint.

Prosíme účastníky, aby se při vstupu do místa čtení prokázali potvrzením o negativním výsledku testu, prodělání nemoci covid-19 nebo ukončeném očkování dle platných předpisů. Současně je třeba používat během čtení respirátory. Děkujeme!

Hosté:

Valérie Zawadská se narodila ve Šternberku. V roce 1978 byla přijata na DAMU v Praze, po jejím absolvování nastoupila do angažmá v Západočeském divadle v Chebu, kde strávila čtyři roky. Do Městských divadel pražských byla přijata v r. 1986 a k 31. 12. 1993 sama ukončila angažmá. Od 1. 1. 1994 je na „volné noze“. V současnosti se věnuje divadlu, pracuje pro rozhlas, televizi, film a především v dabingu, za který získala několikrát Cenu Františka Filipovského.

Valérie Zawadská bude číst ukázku z romské literatury, a to z knihy spisovatelky Oksany Marafiotiové Žij tam, kde jsou písně.

A pokud čas dovolí přidá Valérie Zawadská ještě ukázku z knihy portugalské spisovatelky Any Teresy Pereirové Karen.

Lukáš Melník se narodil v Šumperku, v roce 2007 vystudoval činoherní herectví na JAMU. V posledním ročníku mu bylo nabídnuto angažmá v ostravském Divadle Petra Bezruče, kde dodnes, a to například jako Lenský / Evžen Oněgin, Ivan Landsman / Pestré vrstvy, Christián / Rodinná slavnost. Jako host působil v HaDivadle, v bývalém divadle 7 a půl v Brně a v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Zahrál si jednu z hlavních rolí ve filmu Miroslava Krobota Kvarteto, který se natáčel v Olomouci, hrál také např. ve filmu Metanol, Dukla 61, v seriálu Mamon či Vzteklina.

Lukáš Melník bude číst ukázku z knihy italského romanopisce, esejisty a novináře Sandra Veronesiho Kolibřík.

Jakub Rousek se narodil v Olomouci, v roce 2004 začal soukromě studovat operní zpěv u Mgr. Václava Málka operního režiséra a dlouholetého sólisty opery Moravského divadla. Od roku 2005 byl angažován jako člen sboru Moravského divadla v Olomouci. Po tříletém angažmá ve sboru se roku 2008 stal sólistou opery a operety na téže scéně. V sezoně 2013–2014 byl v Olomouci oceněn cenou za nejlepší jevištní výkon v roli Kalafa v inscenaci Pucinniho Turandot. V roce 2013 o Jakubu Rouskovi natočila dokument Úděl nadání režisérka Hana Pinkavová. Roku 2018 získal nominaci na Cenu Thálie za svůj výkon v roli Manoliose v inscenaci Řecké pašije.

Jakub Rousek bude číst ukázku z knihy běloruského spisovatele Alherda Bachareviče Poslední kniha pana A.

Jiří Přibyl vystudoval zpěv soukromě u Václava Zítka. Debutoval rolí Banca ve Verdiho Macbethovi v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. V současné době je sólistou Moravského divadla v Olomouci. Na podzim 2010 se představil v roli otce Palouckého v Hubičce Bedřicha Smetany na Mezinárodním operním festivalu v Irském Wexfordu. V roce 2012 získal Cenu ředitele Českého rozhlasu Olomouc. V roce 2014 získal prestižní Cenu Thálie za ztvárnění Falstaffa ve stejnojmenné inscenaci Verdiho opery a taktéž Cenu primátora statutárního města Olomouce. V roce 2015 získal Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury.

Jiří Přibyl bude číst ukázku z knihy ukrajinského esejisty, prozaika a překladatele Tarase Prochaska Jetotak.

Roman Vencl se narodil v Pardubicích. Na brněnské JAMU absolvoval obor činoherní herectví. Moravské divadlo Olomouc je jeho prvním angažmá. Působí zde od roku 2009 a za tu dobu tu coby herec nastudoval více jak 30 rolí. Kromě herectví se věnuje také režii a psaní divadelních her. Společně s Michaelou Doleželovou je autorem více než 18 divadelních komedií, pohádek a dramatizací. Od sezony 2016/17 je uměleckým šéfem činohry Moravského divadla Olomouc.

Roman Vencl přečte ukázku z knihy rakouského spisovatele a hudebníka Daniela Wissera Královna hor.

Ukázky:

Valérie Zawadská

Romská literatura
Oksana Marafiotiová
Žij tam, kde jsou písně
Překlad: Karolína Ryvolová, Triton 2019

Oksana Marafiotiová (* 1974) je americká spisovatelka romského původu. Narodila se v Lotyšsku, dětství strávila v Moskvě a na šňůrách s divadelním ansámblem dědečka Andreje Kopylenka, s nímž rovněž vystupovala jako tanečnice a zpěvačka. V patnácti letech její rodina emigrovala do Los Angeles, kde autorka vystudovala klasickou hru na klavír. V současné době vyučuje tvůrčí psaní na několika univerzitách.

Patnáctiletá Oksana se na první pohled jeví jako obyčejná americká puberťačka, ve skutečnosti se v ní však sváří dvě starobylé kultury, romská a arménská, zarámované dětstvím v Sovětském svazu. Každý člen její neobvyklé rodiny – dědeček divadelní principál, babička čarodějka, otec milovník okultních věd i bohémská matka – se do ní nezapomenutelně otisknul a zanechal v ní nezodpovězenou otázku: Kdo vlastně jsem? Emigrace do Spojených států navíc přinesla řadu nepříjemných překvapení. Amerika vždycky nevypadá jako v klipech na MTV, rodina nedrží bezpodmínečně při sobě a každý se s rolí přistěhovalce vyrovnává po svém.

Portugalsko
Ana Teresa Pereirová
Karen
Překlad: Anna Tietzová, Triáda 2021

Ana Teresa Pereirová (* 1958) patří v současnosti k nejznámějším autorům ostrovního Portugalska. Pochází z madeirského hlavního města Funchal, kde dodnes žije. Zaměřuje se především na žánr fantastické literatury, ale v jejích prózách se objevují také prvky detektivního románu, červené knihovny nebo westernu. Do povědomí literární kritiky vstoupila již v roce 1989, nejvíce se však proslavila až románem Karen z roku 2016.

Mladá malířka se jednoho rána probudí v neznámém domě mezi cizími lidmi, kteří s ní zacházejí, jako kdyby tam žila odjakživa. Oslovují ji Karen a navozují přitom dojem, že po záhadné nehodě u vodopádu trpí dočasnou ztrátou paměti. Malířka si vybavuje jen to, že vyrazila z Londýna vlakem nazdařbůh, aby načerpala inspiraci pro svou tvorbu. Na vodopád se ale rozpomene. Objevuje svou roli v novém prostředí a zabydluje se v ní. Krok za krokem se začíná podvolovat identitě jen o pár měsíců mladší Karen. Nenápadně se odklání od svého domnělého původního já, až se její prvotní život začne vytrácet. Je však otázkou, zdali tu dříve vůbec nějaký jiný byl…

Lukáš Melník

Itálie
Sandro Veronesi
Kolibřík
Překlad: Alice Flemrová, Odeon 2021

Sandro Veronesi (*1959) je italský romanopisec, esejista a novinář. Původně vystudoval architekturu na Univerzitě ve Florencii. Literárně debutoval jako básník, později se věnoval próze. Je autorem pěti románů, tří esejů, divadelní hry a několika scénářů. Dva z jeho románů se dočkaly filmové adaptace. Za své dílo obdržel řadu literárních ceny, včetně dvou nejprestižnějších italských ocenění Strega.

Je těžší setrvávat na místě, nebo být neustále v pohybu? Nenápadným hrdinou příběhu jedné rodiny, který si čtenář musí poskládat sám ze střípků života zprostředkovaných empaticky ironickým vypravěčem, je oční lékař Marco Carrera přezdívaný Kolibřík – zpočátku kvůli svému malému vzrůstu, později pro své urputné úsilí udržet se na jednom místě i navzdory pohromám, jež se na něj řítí. Číst tento melancholický román, jehož tematickou konstantou je smrt a umírání, a přesto z něj sálá víra v život a v lidské pokolení, je jako listovat albem fotografií, probírat se zaprášeným archivem, dívat se na staré filmy, poslouchat staré desky.

Jakub Rousek

Nezávislé Bělorusko
Alherd Bacharevič
Poslední kniha pana A.
Překlad: Sjarhej Smatryčenka

Alherd Bacharevič (* 1975) je běloruský spisovatel, autor povídkových sbírek, románů, esejistických a autobiografických knih. Zatím poslední kniha s názvem Poslední kniha pana A. (2020) je rozebrána a dotisk zadržen na hranicích, kde ho prověřují běloruské úřady. Bacharevič žil 6 let v Hamburku a na podzim 2020, po aktivní účasti na běloruských protestech, odjel se svou ženou básnířkou a překladatelkou Julií Cimafejevovou na pozvání Kulturvermittlung Steiermark do Štýrského Hradce.

 „Závidím dětem. Ty mohou věřit pohádkám, my ne. Nejvíce na světě mají rádi pohádky dospělí, jen se k tomu stydí přiznat,“ říká hrdina Poslední knihy pana A. Zadlužený spisovatel, aby vyplatil věřiteli, který je zároveň jeho nakladatelem, svůj dluh, píše po nocích pohádky – nebo, chcete-li mystické povídky – a každý večer je pak předčítá. Den co den se pohádkový svět vypravěče stává reálnější a skutečnost, v níž se děj knihy odehrává, naopak stále více připomíná pohádku, až nakonec hranice mezi fantazií a realitou definitivně mizí. Autor nám zde otevírá dveře do svého uměleckého světa tak vábivě známého z každodennosti a tak kouzelně neskutečného, znepokojivého – a děsivého.

Jiří Přibyl

Ukrajina
Taras Prochasko
Jetotak
Překlad: kolektiv překladatelů, Pavel Mervart 2021

Taras Prochasko (*1968) je ukrajinský esejista, prozaik a překladatel. Vystudoval přírodovědeckou fakultu a poté pracoval v Institutu karpatského lesnictví, jako učitel, barman, hlídač, redaktor nebo rozhlasový moderátor. V roce 2010 vyšla sbírka dosavadní a dříve nevydané tvorby Jetotak. Českého překladu se také dočkal román Jinací (2012). Roku 2020 Prochasko obdržel nejprestižnější ukrajinské literární ocenění – Národní cenu Ukrajiny Tarase Ševčenka.

Nejpozoruhodnější současný ukrajinský spisovatel přepisuje historii rodných Karpat a s nimi celé střední Evropy, ve které je, jak známo, vše provázáno a všechno souvisí se vším. Nepíše ale alternativní dějiny, nýbrž propojuje místa do posloupností a ukazuje, že právě tak vznikají lidské osudy. Jeho texty jsou magické, filosofické, estétské, prodchnuté melancholií a humorem. Autor v nich vede čtenáře borůvkovými stezkami, kolem starých vil po úbočích Karpat, dusnými kupé ukrajinských rychlíků i přítmím pražských kaváren. Ať píše o čemkoli, vždycky píše o lásce. Existuje-li něco jako středoevropský magický realismus, pak toto je jeho zásadní kniha.

Roman Vencl

Rakousko
Daniel Wisser
Královna hor
Překlad: Magdalena Štulcová, Archa 2021

Daniel Wisser (*1971) je rakouský spisovatel a hudebník. Literárně debutoval na počátku devadesátých let, kdy také založil orchestr sestávající z několika elektronických klávesových nástrojů Das erste Wiener Heimorgelorchester. Za román Královna hor získal v roce 2018 Rakouskou knižní cenu. Autor knihu napsal na základě osobní zkušenosti při práci s lidmi s roztroušenou sklerózou a rozhovorů s dalšími nemocnými, kteří posléze podstoupili nebo toužili podstoupit eutanazii.

Královna hor je důvěrná přezdívka nemoci, jíž trpí pětačtyřicetiletý obyvatel pečovatelského ústavu pan Turin. Bývalý úspěšný podnikatel v oboru IT, bezdětný, spokojeně ženatý, onemocněl v 27 letech roztroušenou sklerózou. Od té doby se jeho život beznadějně hroutí. Ze společenského požitkáře Roberta Turina se tak stal „pan Turin“, odkázaný na cizí péči. Svůj příběh vypráví ve třetí osobě jakoby o někom jiném. Po celou dobu důsledně sleduje jediný cíl – sehnat někoho, kdo by ho odvezl do Švýcarska, kde je povolená asistovaná sebevražda. A myslí to smrtelně vážně. Svébytně napsaný román nepostrádá černý humor ani laskavé emoční zaujetí.

 

V rámci akce Noc literatury pořádané příspěvkovou organizací Vědecká knihovna v Olomouci budou pořizovány obrazové a zvukové záznamy za účelem prezentace organizátora akce. Příspěvková organizace Vědecká knihovna v Olomouci nenese odpovědnost za záznamy pořízené a zveřejněné jinými subjekty.