Noc literatury 2022

Další ročník oblíbeného literárního happeningu Noc literatury se uskuteční v krásném prostředí freskového sálu FZŠ Komenium.

Návštěvníci se mohou kromě ukázek ze soudobé evropské literatury v podání známých osobností těšit na hudební doprovod a komentovanou prohlídku freskového sálu (17:30–18:00). Prohlídky se ujal restaurátor Radomír Surma.

Po skončení oficiální části bude večer pokračovat neformálně na Olodvorku, kde vystoupí Salih Hadziabdič (20:30–22:00).

Pozvání letos přijali:

Bořek Joura – Irsko / Máirtin O´Cadhain: Klíč, překlad Radvan Marcus
Jaroslav Krejčí – Česko / Jaroslav Rudiš: Winterbergova cesta, překlad Michaela Škultéty
Roman Vencl – Romská literatura / Gejza Demetr: Čukčovo velké neštěstí, kolektiv překladatelů
Naděžda Chroboková-Tomicová – Francie / Maryse Condé: Tituba, překlad Tomáš Havel
Natálie Tichánková – Španělsko / Rosa Ribas: Neviditelná superhrdinkam překlad Petra Královcová

Celým večerem bude provázet Roman Vencl.

Program

17:30–18:00	komentovaná prohlídka freskového sálu
18:00–20:00	Noc literatury – hlavní program
20:30–22:00	program na Olodvorku, představení knihoven, hudební vystoupení Salih Hadžiabdič

 

Ideou projektu Noc literatury je představit během jednoho večera formou veřejných čtení současnou evropskou literaturu v podání známých osobností či herců. Každý rok jsou vybírány úryvky titulů, které jsou v češtině teprve čerstvě vydané nebo se na jejich vydání intenzivně pracuje.

Na organizaci se opět podílí tři olomoucké knihovny – Vědecká knihovna v Olomouci, Knihovna města Olomouce a Knihovna Univerzity Palackého, dalšími partnery projektu jsou Moravské divadlo Olomouc, FZŠ Komenium, Olodvorek, Konzervatoř Evangelické akademie a Český rozhlas Olomouc.

Projekt organizují Česká centra ve spolupráci s EUNIC Praha (Asociace národních kulturních institutů zemí EU), zahraničními ambasádami v České republice a nakladatelstvím Labyrint.

Hosté:

Bořek Joura

"Táta je hasič a máma pošťačka," říká olomoucký rodák o svých rodičích "ze slabikáře". Přestože není z divadelní rodiny, herectví jej zaujalo už v dětském věku a tak první zkušenosti posbíral v dramatickém kroužku. Maturoval sice na Slovanském gymnáziu, ale pak pokračoval ve vzdělávání opět v herecké branži. Bylo mu jedno, jaký obor vyjde a přijali ho na Katedru alternativního a loutkového divadla. Olomoučtí diváci jej mají spojeného s Divadlem Tramtárie a zejména s komedií Kabaret nahatého Shakespeara, v současnosti ho můžete vidět např. v Divadle Na Jezerce. Televizní popularitu si získal díky seriálům ČT První republika či Marie Terezie.

Roman Vencl

se narodil v Pardubicích. Na brněnské JAMU absolvoval obor činoherní herectví. Moravské divadlo Olomouc je jeho prvním angažmá. Působí zde od roku 2009 a za tu dobu tu coby herec nastudoval více jak 30 rolí. Kromě herectví se věnuje také režii a psaní divadelních her. Společně s Michaelou Doleželovou je autorem více než 18 divadelních komedií, pohádek a dramatizací. Od sezony 2016/17 je uměleckým šéfem činohry Moravského divadla Olomouc.

Jaroslav Krejčí

Svou hereckou dráhu zahájil v roce 1984 ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Tam mimo jiné ztvárnil role Jiříka v Kainarově Zlatovlásce nebo Števy v Její pastorkyni. Poté krátký čas působil v ostravském Divadle Petra Bezruče. Od roku 1989 je členem činohry Moravského divadla Olomouc. V roce 2011 a 2017 získal Cenu ředitele Českého rozhlasu Olomouc. V roce 2013 získal Cenu MDO za nejlepší mužský jevištní výkon v sezoně 2012/2013.

Naděžda Chroboková-Tomicová

Pochází z Havířova. Vystudovala ostravskou konzervatoř, poté vystřídala jednoroční angažmá v divadlech v Ostravě, Opavě a v Českém Těšíně. V Moravském divadle Olomouc působí od roku 1981. Účinkovala v několika televizních inscenacích a filmech (např. Lazebník sibiřský, Nuda v Brně, Rudý kapitán). V televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě ztvárnila komediální roli podvodnice Jiřinky a v televizním seriálu Ulice hrála zápornou roli podnikatelky Květy Vavruškové.

Natálie Tichánková

Narodila se 4. října 1990 v Havířově. Po maturitě na Matičním gymnáziu v Ostravě studovala muzikálové herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Po absolvování JAMU v roce 2014 se věnovala muzikálu, opeře, činohře i alternativnímu a pohybovému divadlu. Účinkovala a účinkuje v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, v Městském divadle Brno, ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti  nebo také v brněnském divadle Husa na provázku, v pražském Hudebním divadle Karlín, v Těšínském divadle a v Národním divadle v Brně. Účinkovala v seriálu Všechny moje lásky a natočila krátkometrážní film Utopenec. V Moravském divadle Olomouc působí od sezony 2017/2018.

Ukázky

Irsko

Máirtín Ó Cadhain: Klíč

Překlad: Radvan Markus, Argo 2021

Máirtín Ó Cadhain (1906–1970) se narodil a žil v irském kraji Connemara, kde také pracoval jako učitel, dokud o místo nepřišel kvůli svému členství v Irské republikánské armádě (IRA). Prosazoval „znovudobytí Irska“ skrze podporu původního irského jazyka i kultury. Byl nejen jedním z nejvýznamnějších irsky píšících autorů 20. století, ale svým dílem se zařadil mezi velikány irského modernismu bez rozdílu jazyka. K tomu mu dopomohl zejména román Hřbitovní hlína (česky 2017) z roku 1949.

Říká se, že irský a český smysl pro humor k sobě mají blízko. Novela velikána irskojazyčné literatury Máirtína Ó Cadhaina to potvrzuje. Věčná škoda, že si ji nemohl přečíst Franz Kafka, najisto by se rozveselil. Klíč pojednává o malém dublinském úředníčkovi, jehož život je naplněn přesouváním šanonů, lepením štítků a vyplňováním formulářů. Když však jednoho dne odjede jeho nadřízený na dovolenou a zamkne jej v kanceláři, dojde k existenciálnímu zápasu. Takový úřední klíč, to není žádná legrace, o jeho výrobu je třeba zažádat na příslušném lejstru orazítkovaném náležitými odbory. Vyvázne náš hrdina živ a zdráv?

Česko

Jaroslav Rudiš: Winterbergova poslední cesta

Překlad: Michaela Škultéty, Labyrint 2021

Jaroslav Rudiš (* 1972) je spisovatel, autor filmových scénářů, divadelních a rozhlasových her. Literárně debutoval v roce 2002 románem Nebe pod Berlínem, za který získal Cenu Jiřího Ortena. Jeho knihy vyšly v mnoha překladech v zahraničí a za svou tvorbu obdržel několik ocenění včetně prestižní německé Ceny literárních domů a Ceny knižního veletrhu v Lipsku. S výtvarníkem Jaromírem 99 vytvořil kultovní komiks Alois Nebel, podle něhož byl natočen animovaný film (2012). Je členem hudební skupiny Kafka Band.

Jan Kraus je pečovatel, který s umírajícími tráví poslední chvíle jejich života. Někdy to jsou jen dny, jindy týdny, málokdy měsíce. Jedním z těch, které převáží na druhý břeh, je Wenzel Winterberg, rodák z Liberce, který je stejně starý jako tamní krematorium i Československá republika. Téměř stoletý muž trpí záchvaty historie, celý život pracoval jako tramvaják a nikdy nestudoval, ale přesto toho ví o historii hodně. Jednoho dne Krause požádá, aby s ním vyrazil na poslední cestu střední Evropou. Společně se vydají vlakem z Berlína do Sarajeva podle starého bedekru z roku 1913. Venku je zima a za okny vlaku ožívají staré, dávno zapomenuté příběhy…

Romská literatura

Gejza Demeter: Čukčovo velké neštěstí (in: Samet blues)

Překlad: kolektiv překladatelů, Kher 2021

Romský prozaik Gejza Demeter (1947–2015) vyrůstal na Slovensku, na gymnázium již nastoupil v Čechách, kde žili jeho rodiče. Po třech a půl letech zanechal studia medicíny, usadil se v Neratovicích a vystřídal různé profese. Po roce 1991působil jako reportér deníku Expres. Psal romsky i česky, publikoval časopisecky i knižně. V roce 1992 mu vyšel povídkový triptych O mule maškar amende / Mrtví mezi námi a v roce 2013 kniha romských pohádek Ráj na zemi.

Příběh z povídkové sbírky Samet blues: Drsná devadesátá v povídkách Romů, je tragikomickou moralitou o Romovi, který se zpronevěřil zákonům romipen (romství) a svou chamtivostí na svou rodinu přivolal smůlu. Ilustruje vysokou integrovanost Romů do českého prostředí po poválečném příchodu ze Slovenska, ale i způsob, jakým tradiční romské hodnoty vzájemné výpomoci a solidarity nahradil hon za materiálním balastem, okoukaný od neromských sousedů. V neposlední řadě tento pro romské písemnictví nezvyklý text reflektuje fatální dopad sametové revoluce na život českých Romů, kteří spíše než úlevnou svobodu pocítili nejistotu, strach o život a pád na sociální dno.

Francie

Maryse Condéová: Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu

Překlad: Tomáš Havel, Maraton 2022

Maryse Condéová (* 1937) je jedním z nejvýznamnějších antilských francouzsky píšících autorů. Rodné Guadeloupe opustila v šestnácti letech, kdy odjela studovat do Paříže. V 60. letech vyučovala francouzštinu v africké Guinei, později žila v Ghaně a v Senegalu. Od začátku 80. let přednáší na předních amerických univerzitách. Vydala na dvacet románů, ve kterých se vrací k tématu rozporu mezi osobní zkušeností a zkušeností kolektivní, k dějinám kolonizace a otázkám emancipace. Žije mezi Spojenými státy, Guadeloupem a Francií.

Tituba je z dobových pramenů dochované jméno černošské otrokyně z Barbadosu, která se řízením osudu ocitla v roce 1692 v americkém Salemu. V puritánském městě vyvolá její barva kůže hrůzu a davová hysterie vyvrcholí nechvalně známými procesy proti čarodějnicím. Guadeloupská spisovatelka nechává Titubu v dobrodružném propojení fantazie a historické látky vyprávět příběh procesů z pohledu otrokyně. Zatímco osud skutečné Tituby není znám, hrdinka románu uniká před šibenicí a vrací se na rodný Barbados … Romantická i hororová, vážná a nevážná, takový je dnes už kultovní román autorky vyznamenané cenou Francouzské akademie.

Španělsko

Rosa Ribas: Neviditelná superhrdinka

Překlad: Petra Královcová, Motto 2018

Rosa Ribas (* 1963) je španělská spisovatelka a sloupkařka. Třicet let žila v Německu, kde se věnovala výuce a výzkumu na univerzitách v Heilbronnu a Frankfurtu nad Mohanem. V roce 2008 opustila akademickou dráhu a začala se plně věnovat literatuře. V současné době spolupracuje s Institutem Cervantes ve Frankfurtu na workshopech tvůrčího psaní. Je autorkou patnácti románů, včetně detektivní série o španělsko-německé komisařce Cornelii Weber-Tejedorové.

Martě Ferrerové je přes padesát a právě ukončila sérii ozařování. Při posledním z nich se však událo cosi nečekaného a Marta získala nadpřirozené schopnosti, stala se superhrdinkou a jako každá superhrdinka musí mít své jméno, oblek a také úhlavního nepřítele. A tak se rodí Miss Fifty, která nad Barcelonou krouží ve svém zeleno-bílém flanelovém pyžamu a snaží se zabránit bezpráví. Autorku k nápadu na knihu inspiroval výrok její kamarádky, která právě postupovala chemoterapii. Jak Ribas sama dodává: „Psaní tohoto románu, hledání humoru tam, kde se to zdá nemožné, to vše mi pomohlo překonat kamarádčinu nemoc a pak i její smrt.”

V rámci akcí pořádaných příspěvkovou organizací Vědecká knhovna v Olomouci budou pořizovány obrazové a zvukové záznamy za účelem prezentace organizátora akce. Příspěvková organizace Vědecká knhovna v Olomouci nenese odpovědnost za záznamy pořízené a zveřejněné jinými subjekty.