Noc literatury

Petr Venglař je hudebníkem a skladatelem původem z Havířova. Během své muzikantské kariéry hrál v kostelech, kavárnách i v kulturních domech atd. Momentálně studuje doktorát na muzikologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Celkem zkomponoval přes sto klavírních skladeb, napsal několik desítek povídek a uvedl se svým hereckým týmem (Divadlo Louise Albicastra) svoje čtyři větší a čtyři menší divadelní hry (např. Zkáza lidstva nebo Klid uprostřed hluku). Ve svém volném čase se také věnuje turistice a amatérskému herectví.

Francie

Annie Ernauxová: Mladík / Událost

Překlad: Tomáš Havel , Host 2023

Annie Ernauxová (* 1940) je jedna z nejvýznamnějších francouzských spisovatelek současnosti. Její knihy se ve Francii brzy zařadily mezi moderní klasická díla. Dětství prožila v Normandii, vystudovala učitelství a moderní literaturu. Literárně debutovala v roce 1974, od roku 2000 se psaní věnuje naplno. Česky dosud vyšly její knihy Místo / Obyčejná žena (1995), Roky (2022) a Paměť dívky (2023). V roce 2017 získala Cenu Marguerite Yourcenarové za celoživotní dílo a roku 2022 obdržela Nobelovu cenu za literaturu.

„Věřím, že každý zážitek, ať už je jakékoli povahy, má nezadatelné právo být zaznamenán.“ V autobiografickém textu se autorka vrací ke svým deníkovým zápiskům z roku 1963, kdy ve svých třiadvaceti letech — jako svobodná studentka — zjistila, že je těhotná. Začne ji sžírat stud – chápe, že těhotenství by ji i její rodinu společensky zničilo, a zároveň ví, že si dítě nemůže nechat. Ve Francii, kde je potrat zakázaný, se marně snaží potratit za pomocí pletací jehlice. Ve strachu a zoufalství nakonec vyhledá potratářku a skončí na pohotovosti v nemocnici, kde málem přijde o život. V textu, který vznikl o téměř čtyřicet let později, se Ernauxová dotýká traumatu, které nikdy nepřekonala.

Španělsko

Irene Solà: Zpívám já a hora tančí

Překlad: Michal Brabec, Euskaldun 2023

Irene Solà (* 1990) pochází ze severošpanělské vesnice Malla. Její dosavadní životní cesta je spojená v mnoha dalšími místy, avšak svým dílem zůstává především v Katalánsku. Její román Zpívám já a hora tančí získal v roce 2020 jako vůbec první katalánská kniha Cenu Evropské unie za literaturu. Svým oživováním neživého, vyzdvihováním zázračného, nepochopitelného, svou snahou překračovat ustálené hranice nám nabízí něco podobného, co nabízely lidem vyprávění magických příběhů – možnost dozvědět se prostřednictvím fikce pravdu o nás samotných.

Autorka předkládá svůj román jako partituru, v níž dokáže každý tón rozeznít jinak, nově. Postupně zazní hlasy značně odlišné, patřící srncům, stročkům, bleskům, ale i lidským bytostem. Zákoutí a širé pláně katalánských Pyrenejí netvoří pouhé pozadí, ale nesmazatelně se obtiskují do všeho a všech. I věci tak výsostně lidské jako vyprávění příběhů nebo skládání poezie nepůsobí v tomto drsném prostředí nepatřičně. Naopak jsou způsobem, jakým se můžeme přimknout k tomu, co nás obklopuje.

Slovensko

Peter Balko: Táto izba sa nedá zjesť

KK Bagala 2021

Nicol Hochholczerová (*1999) pochází z Rimavské Soboty a vystudovala grafiku na Akademii umění v Banské Bystrici. Za své povídky získala ocenění z řady slovenských literárních soutěží. Její knižní debut, novela Táto izba sa nedá zjesť (česky vyšla pod názvem Tenhle pokoj se nedá sníst v roce 2023), způsobil rozruch na slovenské kulturní scéně a rozvířil debatu o tabuizaci sexuálního násilí. 

Kontroverzní, syrový a strohý, ale zároveň poetický text mapující šestileté období nerovného poměru dospívající Terezy, které je na začátku příběhu dvanáct let, a padesátiletého Ivana, lektora výtvarného kroužku. Tereza si není vědoma toho, že se ocitla uvězněná v nezákonném vztahu s manipulátorem, vždyť s Ivanem se konečně cítí krásná a obdivovaná. Během dospívání začíná celou situaci přehodnocovat, snaží se z toxického kolotoče vystoupit a postupně se od Ivana odpoutává. Jde to však? Krátké, úderné kapitoly, které šokují svou otevřeností, v nás rezonují ještě dlouho po přečtení.

Velká Británie

Tommy Barnes: Pivo na Loiře

Překlad: Petr Horák, Argo 2020

Tommy Barnes (* 1977) vyrostl v Anglii ve městě Letchwoth Garden City. Vystudoval filozofii a grafický design. Patnáct let pracoval jako grafik v Londýně a ve volném čase vystupoval jako stand-up komik. V roce 2016 se přestěhoval do údolí Loiry, aby tam založil minipivovar. Pivo na Loiře (2018) je jeho prvotina.

Autobiografický příběh o životních peripetiích anglické rodiny v údolí Loiry. Tommy je muž na prahu středního věku, frustrovaný nenáviděnou kancelářskou prací, kterou bez většího úspěchu spíše předstírá. Když je zároveň se svou přítelkyní propuštěn ze zaměstnání, rozhodne se vyměnit Londýn za francouzský venkov a splnit si svůj sen – založit minipivovar. Cesta k tomuto snu je ovšem trnitá, zejména zásluhou Tommyho samého. Dříve než pivovarníkem se stane otcem a z nutnosti také zahradníkem, nicméně navzdory bezpočtu přehmatů, omylů, nehod a nedorozumění a také navzdory pekelnému psu jménem Burt nakonec všechno dobře dopadne.

Původně sloužila jako Ústav hraběte Pöttinga pro výchovu dívek, první česká škola pro ženská povolání v regionu. Po druhé světové válce budova sloužila jako zdravotnická škola. V současnosti nese zde sídlící instituce název Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga. Budova vyniká bohatě zdobenou fasádou s bosáží a slepými arkádami a vnitřními prostory, jako je aula s fabionovým stropem a kaple s neogotickou výzdobou a sklomalbami. Od roku 2002 je chráněnou kulturní památkou České republiky.