Akce a události

<p><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Ronya_Othmann">Ronya Othmann</a>, vycházející hvězda mladé německé literatury, přijede do Olomouce, aby ji poznala a napsala o ní povídku. Přitom představí také svoje literární dílo, které se odehrává mezi Německem a Sýrií, Islámským státem a současnou Západní Evropou.</p> <p>Vstup zdarma, tlumočení do češtiny zajištěno.<br><br>Česká republika je pro německou veřejnost s výjimkou Prahy často jen „<em>böhmisches Dorf</em>“, a to v pravém smyslu slova. Když si uvědomíme vzájemnou historickou provázanost trvající celá staletí, je to o to překvapivější. Praha coby hlavní město je pro turisty a cizince jasným středobodem vnímání pojetí života u nás. </p> <p>I vzájemná česko-německá kulturní výměna ve formě rezidenčních pobytů v oblasti literatury vykazuje zřetelnou nerovnováhu a nevyváženost. Projektem <strong>Minout Prahu/ Jenseits von Prag</strong> se však tato skutečnost radikálně mění. V průběhu roku 2025 <strong>zavítá dvanáct renomovaných současných německých autorů do českých krajských měst</strong>, aby tato místa a jejich regiony poznali zblízka a zachytili jejich atmosféru. </p> <p>Tentokrát autoři minou Prahu, aby poznali Česko!</p> <p>Úkolem pozvaných spisovatelů bude <strong>napsat povídku se jménem příslušného města, v němž stráví svůj rezidenční pobyt</strong>. Vzniknou tak drobné literární postřehy o každodenním životě v České republice, o paradoxech a úspěších českých dějin, o vývoji po roce 1989 nebo o něčem zcela nečekaném, co nás samotné možná překvapí…?</p> <p>A jak se žije tady v Olomouci? Jak obstojí moravská barokní perla v porovnání s ostatními městy naší republiky a jaké dojmy a postřehy zachytí ve své literární recepci mladá německá spisovatelka?</p> <p><strong>V květnu 2025 zavítá do Olomouce německá spisovatelka a publicistka Ronya Othmann, která v roce 2024 získala za své dílo "<em>Vierundsiebzig</em>" Düsseldorfskou literární cenu a byla nominována na Německou knižní cenu.</strong></p> <p><strong>O projektu</strong></p> <p>Projekt <strong>Minout Prahu</strong><strong> / Jenseits von Prag</strong> je počinem nakladatelství <a href="https://www.vetrnemlyny.cz/">Větrné mlýny</a> se sídlem v Brně. Toto ve spolupráci s nakladatelstvím Schöffling Verlag ve Frankfurtu nad Mohanem připravuje antologii povídek renomovaných německých autorů o České republice. Antologie bude publikována dvojjazyčně a bude prezentována ve formě autorského čtení v Českém centru v Berlíně a na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 2026, kde bude právě Česká republika čestným hostem. <br> <br> Na projektu potvrdili svou účast např. Clemens Meyer, Peter Stamm, Anke Stelling, Marion Brasch, Anselm Neft, Peggy Mädler, Inka Parei, Judith Hermann, Gregor Sander, Ronya Othmann, Mirko Bonné a Anette Selg.</p> Projekt je podpořen Goethe-Institutem v Praze a Česko-německým fondem budoucnosti.

<p>Přednáška z cyklu <strong>Pohledy do minulosti.<br><br></strong>Vztahy mezi Československem a Polskem nebyly v první polovině 20. století zrovna nejlepší. Přednáška nastíní nejen hlavní problémy v československo-polských vztazích v té době, ale pokusí se také zamyslet nad možnostmi vzájemné spolupráce a překonání sporů. Byly mezi Československem a Polskem pouze spory?<strong><br></strong></p> <p>Přednáší prof. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D., DSc., z Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií, FF UK v Praze.<br><br>Vstup zdarma, možná rezervace předem.</p>

<p><strong>Dana Kyndrová</strong> (* 4. dubna 1955, Praha) je dokumentární fotografka se zaměřením na humanistickou fotografii.</p> <p>Na počátku 90. let vytvořila svůj nejznámější projekt – dokument o odchodu sovětských vojsk z Československa. Fotografovala imigranty, téma <em>Žena</em>, <em>Podkarpatskou Rus</em>, účastnila se mezinárodních projektů srovnávajících život na obou stranách bývalé železné opony. V roce 2006 získala grant města Prahy a v jeho rámci dokumentovala pražské bezdomovce.</p> <p>Má za sebou kolem 80 autorských výstav a je významnou kurátorkou výstav černobílého humanistického dokumentu. Uspořádala např. retrospektivu díla Miloně Novotného, sestavila výstavu Jan Palach zachycující událostí kolem jeho smrti a pohřbu či expozici <em>1945 Osvobození</em> … <em>1968 Okupace</em>.</p> <p>Projekt Žena mezi vdechnutím a vydechnutím zahrnuje fotografie ze sedmdesátých až devadesátých let a jeho cílem je postihnout život ženy v celé jeho rozmanitosti, počínaje zrozením a smrtí konče. Kromě objektivní chronologie životní pouti člověka, respektive ženy, fotografie postihují i základní životní hodnoty, které nás provázejí a ovlivňují během celého našeho bytí. Jedná se o téma víceméně obecné, tedy nejde o zobrazení konkrétního prostředí či specifiky určité země. Dalo by se říci, že se jedná o „ženu evropskou“. Podstatná část fotografií vznikla v České republice, dále je zastoupeno Švýcarsko (v r. 1993 získala autorka půlroční pobytové stipendium kantonu Bern na rozvíjení tématu Žena), Francie (v r. 1996 získala autorka dvouměsíční stipendium Ministerstva zahraničí Francie opět na prohloubení tématu Žena) a dále je zastoupena Anglie, Rusko, Ukrajina, Německo, Slovensko, Polsko a Estonsko.</p> <p>Vernisáž proběhne 9. 5. 2025 v 16.00 v Červeném kostele.</p> <p>Výstava se koná ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci.</p> <img class="img-fluid" src="../../../uploads/nsf_logo.jpg" alt="" width="182" height="107">

<p>Už téměř dvě stovky let vzdorují Češi v šesti vesnicích nejen nástrahám karpatských hor, ale i dalším ranám osudu. Přežili rozpad Rakouska-Uherska, po němž se ocitli v Rumunsku, druhou světovou válku, kdy často museli narukovat na východní frontu ke Stalingradu, Ceauşeskovu diktaturu trvající tři dekády… Otřásla s nimi globalizace, kdy nevydržely tvrdou konkurenci zaostalý průmysl i horské zemědělství. Přežijí? A jak s tím souvisí rockový festival, který tam speciálním vlakem veze tisícovku návštěvníků? Jaké to je bloudit místními horami? Dokáže je uživit turistika? <br><br>Přijďte si poslechnout povídání o českém Banátu v podání Vladimíra Kováře, který zde prožil pět roků coby český učitel.<br><br>Vstup zdarma.</p>

<p>Expozice pod názvem <strong><em>Zrození veřejné knihovny. 250 let Vědecké knihovny v Olomouci jako veřejné knihovny (1775–2025)</em></strong> představí formou výstavních panelů, kombinujících text a obraz, vývoj významné moravské, olomoucké instituce v posledních 250 letech její existence.<br><br><strong>Vernisáž proběhne 13. 5. v 17.00 v Červeném kostele.</strong><br><br>Výstava se koná pod záštitou hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka.</p> <p>Návštěvníci výstavy se dozvědí informace z běžného provozu knihovny, ale i nejrůznější zajímavosti. Nebudou chybět důležité údaje o stěhování knihovny a jejích sídlech od konce 18. století do současnosti. Připomenuta bude její významná úloha při rušení klášterních knihoven na Moravě i budování jejího výjimečného knihovního fondu. Výstavní panely mimo jiné ukážou, co je to právo povinného výtisku, nebo kdo a proč založil tzv. Národní knihovnu. Seznámí veřejnost s tím, jak se žilo a pracovalo v knihovně v průběhu posledních 250 let její existence, kolik měla v různých dobách knihovních svazků a jednotek, jakou měla výpůjční praxi nebo návštěvnost, kdo ji spravoval nebo s jakými problémy se nejčastěji potýkala. Současní návštěvníci se dočtou, zda měla knihovna v minulosti veřejně známé hosty, badatele, studující, popřípadě kteří významní mecenáši darovali knihy naší bibliotéce, zda knihovna pořádala výstavy nebo na nějakých participovala, jak naše instituce postupovala při obohacování či ochraně svého fondu. Panely přinesou informace také o zásadních osobnostech spojených s chodem, provozem a vedením knihovny a také o tom, jak se v životě a knihovny odrazily důležité dějinné události, např. vznik Československa, válečné roky 1939–1945, poúnorové časy nebo vývoj a modernizace instituce po roce 1989.</p> <p>Textové panely budou obohaceny i o četné reprodukce z archivních materiálů knihovny a jiných paměťových institucí a také z bohatého fondu knihovny.</p> <p>Využity budou i výstavní vitríny. V jedné bude představena tzv. <strong><em>Pamětní kniha</em></strong>, doposud nikdy a nikde jinde nepředstavena, která obsahuje stovky jmen a podpisů významných návštěv a hostů knihovny, politiků, šlechticů, vědců i umělců (pro příklad císař Ferdinand I. (V.), J. Dobrovský, F. Palacký, F. L. Rieger, J. E. Helcelet, J. Mánes, hrabě Silva-Tarouca, J. Mošner, V. Závada, J. Seifert, K. Svolinský, … a mnozí další). Druhá vitrína by pak měla obsahovat výběr z knihovnické literatury, včetně zásadních titulů předních teoretiků českého knihovnictví, jako byli Z. V. Tobolka, J. Borecký, J. Mahen, B. Koutník, J. Kábrt, K. Chyba, P. Keidl, nebo J. Cejpek.</p> <p> </p>

<p>Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaný spolek, Oblastní odbočka Olomouc, a Vědecká knihovna v Olomouci vás srdečně zvou na koncert nevidomých umělkyň Ráchel Skleničkové a Evy Blažkové (klavír + příčná flétna).</p> <p>Festival <em>Dny umění nevidomých</em> (DUN) se koná již od roku 1995 ve všech krajských a většině okresních měst celé Moravy a části Čech. Cílem festivalu je představit nejširší veřejnosti zrakově postižené umělce a přesvědčit ji formou koncertů a výstav o tom, že nevidomí lidé mají ztížené zrakové možnosti, ale jinak jsou zcela schopni být nedílnou součástí běžné společnosti, pro kterou mohou být i přínosem.</p> <p>Koncert v rámci festivalu DUN probíhá za finanční podpory Olomouckého kraje a Ministerstva kultury ČR. Záštitu nad tímto koncertem převzal náměstek hejtmana Olomouckého JUDr. Martin Škurek, Ph.D.</p> <p>Vstupné dobrovolné.<br><br>Možnost registrace předem, viz níže formulář.</p> <p><strong>RÁCHEL SKLENIČKOV</strong>Á</p> <p>Narodila se 21. 6. 1992 v Praze, je zcela nevidomá.. Od časného mládí se věnuje hře na klavír a zpěvu. Vystudovala klavírní hru na pražské HAMU, kterou dokončila v roce 2021 s titulem MgA. Klavír studovala i v rámci programu Erasmus na Sibeliově akademii v Helsinkách. Ačkoli jejím hlavním oborem je klavír, odvážně laškuje</p> <p>i s jinými obory. Maturovala v klasickém zpěvu, v současnosti se věnuje i popovému a jazzovému zpěvu. Uplatnila jej i v duetech se slavnými osobnostmi při televizních přenosech ve spolupráci s nadací Světluška (Tomášem Klusem, skupinou Čtyřtet nebo Mirem Žbirkou, se kterým v roce 2019 vydala duet Čistý svet). S úspěchem se účastní soutěží v ČR i zahraničí. Výrazně uspěla například na soutěži konzervatoří v Pardubicích, mezinárodní tříkolové soutěži pořádané SONS, soutěži The Very Special Art ve Washingtonu aj. Vystoupila již i s Českým národním symfonickým orchestrem ve Španělském sále a se Západočeským symfonickým orchestrem, v rámci festivalu Pražské jaro ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Ve volném čase ráda sportuje, cestuje, učí se nové jazyky, např. finštinu, hraje počítačové hry nebo je překládá.</p> <p><strong>EVA BLAŽKOVÁ</strong></p> <p>Vystudovala klasický zpěv a příčnou flétnu na Konzervatoři Jana Deyla v Praze-Nyní je posluchačkou Fakulty umění Ostravské univerzity, kde pokračuje ve studiu zpěvu pod vedením MgA. Veroniky Rovné. V průběhu studia se pravidelně s úspěchem účastnila národních i mezinárodních soutěží (např. Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka). Pravidelně se účastní mistrovských kurzů. V roce 2019 absolvovala Interpretační kurzy v Litni, zakončené galakoncertem v pražském Rudolfinu. Koncertně spolupracovala s předními českými orchestry. Na konci roku 2019 vystoupila spolu s orchestrem Czech Virtuosi na slavnostním koncertě SONS ve Španělském sále. Intenzivně se věnuje také koncertní činnosti ve hře na flétnu. Jako sólistka vystupovala za doprovodu Talichovy komorní filharmonie či Symfonického orchestru Českého rozhlasu.</p> <p>Eva Blažková je od narození nevidomá, ovšem na jednom oku má zbytky zraku. Díky nim rozezná na blízkou vzdálenost jednotlivé barvy a odliší světlo a stíny, což jí usnadňuje orientaci v prostoru i běžné úkony v domácnosti. Pro čtení a psaní využívá Braillovo písmo, a to nejen pro práci s textem, ale též ve své hudební praxi.</p>

V rámci cyklu Pozvání na skleničku si bude od 17 hodin povídat herec a moderátor Vladimír Hrabal se Zdenkou Frištenskou, praneteří legendárního zápasníka Gustava Frištenského.<br><br><em>Pozvání na skleničku</em> – přátelská setkání herce a moderátora Vladimíra Hrabala s osobnostmi z nejrůznějších oblastí života, se kterými bychom se za normálních okolností pravděpodobně jen tak nepotkali. S inspirativními a významnými osobnosti nejen z Olomouckého kraje si moderátor bude povídat v Červeném kostele VKOL o jejich životě, práci, snech…

<p>VKOL se opět zapojí do Noci kostelů, v průběhu večera se můžete zaposlouchat do interpretace skladeb v podání Jakuba Rouska, člena opery Moravského divadla v Olomouci.</p>