Knihovna je zavřena

Akce a události

Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
2023
2024
2025
2026
22. 1. - 9. 3. 2024
Výstava Květy trpělivosti. Květinové motivy v liturgickém umění a jejich symbolický význam

Výstava Květy trpělivosti. Květinové motivy v liturgickém umění a jejich symbolický význam

Červený kostel

<p>Jako mocné duchovní symboly se motivy z rostlinné říše objevují již v biblických textech a posléze i v duchovní literatuře. Od středověku se však s jejich zobrazením můžeme setkat také v umění a uměleckém řemesle, kde byly často používány jako nositelé a zprostředkovatelé abstraktních myšlenek, transcendentních obsahů a významů. Krása přírody, její pestrost a variabilita byly od raného středověku vnímány jako důkaz Božího stvoření. Křehkost bytí květin byla spojována s křehkostí a zranitelností lidského života…</p> <p><br>Panelová výstava představí zejména pestře vyšívaná, drahocenná mešní roucha a liturgické předměty s rostlinnými a květinovými motivy. V rámci vernisáže bude vystaven originál čtvrtého svazku Phytanthoza-Iconographia od německého botanika Johanna Wilhelma Weinmanna. Ambiciózní čtyřsvazkové rostlinopisné kompendium, jež vzniklo v letech 1735–1745, obsahuje 1025 ručně kolorovaných mědirytinových tabulí. V rámci botaniky se jedná o důležitou ilustrovanou encyklopedii, která ovlivnila další přírodovědce, botaniky i botanické ilustrátory.</p> <p><br>Představena bude jedna z ilustrací – růže, královna květin, jež patří mezi nejstarší symbolické a nejčastěji vyobrazované rostliny v umění. V křesťanství souvisí s Marií, s její čistotou a panenstvím. Červená růže obecně představuje krev života i krev Ježíše Krista prolitou na kříži. Je spojována s božskou láskou.</p> <p><br>(Weinmann, Johann Wilhelm. <em>Phytanthoza-Iconographia,... Vol. IV.</em> Augustae: Apud Praenominatio Pict. Et Chalcogr. Augustae Venum Prostat, Quorum Sumptibus Imprimebatur, 1745. [2] ff., 540 s., tab. 776-1025; VKOL sign. III 14.396/4)</p> <p><br>Texty pro výstavu vznikly v rámci projektu Historické liturgické textilie v českých zemích: metodologie, inventarizace, péče a prezentace (DG18P02OVV035) financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II).</p> <p><br>Výstava formou panelů se koná ve spolupráci s MUO a CMTF UPOL.</p> <p><br>Vernisáž výstavy proběhne 22. 1. 2024 v 17.00 v Červeném kostele VKOL.</p>
Panelová výstava představí pestře vyšívaná, drahocenná mešní roucha, zlatnicky dokonale zpracované liturgické nádoby s rostlinnými a květinovými motivy, výběr barokních duchovních tisků a bohatě ilustrovaných rukopisných modlitebních knih i ukázky dobových herbárií či grafických vzorníků, které sloužily umělcům a řemeslníkům jako pestrý zdroj inspirace napříč staletími.
8. 2. - 31. 3. 2024
Výstava Královna Dagmar – dánská královna a česká princezna

Výstava Královna Dagmar – dánská královna a česká princezna

Červený kostel, Galerie Biblio

<p>Dánská královna Dagmar se narodila okolo roku 1186 ještě jako Markéta Přemyslovna. Byla dcerou Přemysla Otakara I. a Adléty Míšeňské, která musela odejít k míšeňskému dvoru poté, co ji Přemysl Otakar I. zapudil a oženil se s dcerou uherského krále Konstancií, a nevlastní sestrou svaté Anežky České. Když se v Dánsku řekne „královna Dagmar“, lidé si připomenou zejména balady o této půvabné a šlechetné královně. Málokdo však ví, že pocházela z Českých zemí.</p> <p>O Markétině/Dagmařině životě toho moc nevíme. Její otec usedl na český trůn natrvalo až roku 1197, a pravděpodobně až poté mohla do Prahy přesídlit také jeho manželka Adléta Míseňská s dětmi. Přemysl se ale záhy s Adlétou rozvedl a oženil se s dcerou uherského krále Konstancií. Historikové se domnívají, že Markéta mohla být v té době poslána na vychování do kláštera. Roku 1205 byla v Lübecku provdána za dánského krále Valdemara II. Vítězného, a to v pouhých 15 či 19 letech. U data Markétina narození 1186 si totiž musíme položit velký otazník, protože se mohla narodit o čtyři roky později. Sňatek se dá v každém případě považovat za součást promyšlené politiky, pomocí níž lákal Přemysl I. do svého tábora vlivné spojence.</p> <p>V roce 1209 Dagmar v dánském historickém městě Ribe porodila syna Valdemara Mladého, který by zřejmě zdědil královský trůn, bohužel však byl ve svých třiceti letech zastřelen zbloudilou střelou při lovu. Dagmar zemřela pravděpodobně při porodu druhého dítěte 24. května 1212. A zde máme co do činění s druhou záhadou Markétina/Dagmařina života. To, že zemřela 24. května, víme bezpečně, ale… Dánové tvrdí, že zemřela v roce 1212, zatímco v českých historických knihách je uveden letopočet 1212/1213. Dagmar je pochovaná v kostele sv. Bendta (Benedikta) v dánském Ringstedu. V jejím hrobě byl později údajně nalezen raně středověký křížek. Originál je uložen v Královském národním muzeu v Kodani, dánské holčičky však dostávají k narozeninám jeho repliky – na památku dobré královny, která se zastávala slabých a nemocných. Křížek má také přinášet štěstí novomanželům.</p> <p>Královna Dagmar byla jakousi spojnicí mezi Českým královstvím a severní Evropou. Vypráví se, že měla po svatbě několik přání, třeba osvobodit příbuzného krále Valdemara, snížit lidu daně a osvobodit vězně. Zemřela sice již sedm či osm let po sňatku, ale přesto se zapsala do povědomí lidí. Asi tím, že byla opravdu krásná, hodná a zemřela ve velmi mladém věku. Historické prameny jsou velice skoupé, ale právě zde vzniká prostor pro legendy a mýty. Kdyby na Dagmařině postavě a činech nebylo kus pravdy, tak by se zřejmě ještě dvě stě let po její smrti netradovaly ústním podáním příběhy, z nichž následně vznikly balady. Ty se pak až do nedávné doby opisovaly.</p> <p>Život královny Dagmar přímo vybízí k literárnímu ztvárnění, a to nejen ve starší dánské i české literatuře. Nejnovějším počinem v tomto směru je kreslená česko-dánská skládačka Renaty Fučíkové nazvaná <em>Příběh královny Dagmar</em>.</p> <p>Výstava bude ke zhlédnutí v únoru v Červeném kostele, v březnu v Galerii Biblio.</p> <p>Výstavu doplní 14. 2. v 17.00 přednáška bývalého velvyslance v Dánsku Zdeňka Lyčky <a href="../../../udalosti-a-akce/kralovna-dagmar-ceska-princezna" target="_blank" rel="noopener">Královna Dagmar – česká princezna</a>.</p>
Putovní výstava představuje Dagmar Dánskou, přezdívanou Zapomenutá Přemyslovna, dceru Přemysla Otakara I. a jednu z nejvýznamnějších dánských královen.
13. 2. 2024 17:00 - 19:00
Univerzita Palackého v Olomouci 1946–1968. Příběh vzestupů a pádů olomouckého vysokého učení

Univerzita Palackého v Olomouci 1946–1968. Příběh vzestupů a pádů olomouckého vysokého učení

Červený kostel

<p>Okupace Československa v roce 1968 završila první etapu existence obnovené olomoucké univerzity. Přednáška bude sledovat okolnosti vzniku této univerzity v roce 1946, jakož i krátké zakladatelské období završené únorovým převratem v roce 1948. V průběhu padesátých let se postupně olomoucká univerzita přeměnila v instituci s jedinou fakultou, přičemž tento trend doprovázel vznik dalších vysokých škol v hanácké metropoli. Na počátku šedesátých let olomouckou univerzitou otřásaly silné vnitřní spory; ve druhé polovině šedesátých let se olomoucká akademická obec stala důležitým aktérem reformních snah, které vyvrcholily pražským jarem.</p> <p>Přednáší PhDr. Pavel Urbášek, ředitel Archivu UP.</p> <p>Vstup zdarma.</p> <p>Doporučujeme rezervaci předem.</p> <p> </p> <p> <img class="img-fluid" src="../../../uploads/nas.jpg" alt="" width="1000" height="1493"></p> <p> Zdroj: Digitální knihovna Kramerius VKOL.</p> <p><em>V rámci akce Univerzita Palackého v Olomouci 1946–1968. Příběh vzestupů a pádů olomouckého vysokého učení pořádaného příspěvkovou organizací Vědecká knihovna v Olomouci budou pořizovány obrazové a zvukové záznamy za účelem prezentace organizátora akce. Příspěvková organizace Vědecká knihovna v Olomouci nenese odpovědnost za záznamy pořízené a zveřejněné jinými subjekty.</em></p>
Pohledy do minulosti – cyklus historických přednášek. V rámci druhé přednášky přiblíží PhDr. Pavel Urbášek, ředitel Archivu UP, historii olomoucké univerzity v letech 1948–1968.