Akce a události

<p><strong>Workshop: Alle da!? Kritische Betrachtung der Darstellung von Vielfalt und Interkulturalität im Medium Bilderbuch</strong></p> <p>Zu Beginn des Workshops wird der theoretische Rahmen abgesteckt, indem die Grundbegriffe: Trans- Multi- und Interkulturalität definiert werden. Nachfolgend wird auf die Migrations-, Migranten- und die postmigrantische Texte eingegangen, um das Thema innerhalb der Kinder- und Jugendliteratur zu verorten.</p> <p>Anschließend folgt der praxisorientierte Teil des Workshops in dem die Teilnehmenden mit Hilfe des Kolibri-Kriterienrasters die Potentiale und Schwachstellen der Darstellungen von Vielfalt und Interkulturalität aufzeigen sollten. Ziel des Workshops ist es, sowohl auf Bild- wie auch auf Textebene nach problematischen Darstellungsweisen zu suchen, nicht um die Texte auszuschließen, sondern um darüber im Unterricht ins Gespräch zu kommen.</p> <p>Dr. Monika Hernik-Młodzianowska und Dorotheé Steinbock (Universität Potsdam).</p>

<p>Praktický jazykový workshop lektorky Andrey Tiché Eskisan se zaměří na to, proč není vždy možné vše překládat doslovně. Na základě mnoha příkladů budou představeny, vysvětleny a opraveny různé typické chyby pramenící z češtiny.</p> <p>Akce je určena pro všechny zájemce o německý jazyk.<br><br><br></p> <p><strong><u>Typische Fehler von tschechischsprachigen Deutschlernenden und Strategien zu deren Vermeidung</u></strong></p> <p> </p> <p>Sie kommen immer wieder vor: Fehler von Deutschlernenden, die durch den Einfluss des Tschechischen verursacht wurden. Dass es tatsächlich nicht immer möglich ist, alles wortwörtlich zu übersetzen, wird in diesem sprachpraktischen Workshop besprochen. Auf der Grundlage zahlreicher Beispiele wird auf verschiedene typische tschechische Fehler hingewiesen, die anschließend erklärt und verbessert werden.</p>

Dlouhá noc krátkých textů je večer plný krátkých vystoupení a německy čtených, zpívaných a hraných textů. Každý účinkující může krátce představit německy psanou knihu či prezentovat svou vlastní literární tvorbu v němčině.<br>

<p><span style="font-weight: 400;">Paní Marie se narodila v roce 1942 v Berlíně ve vězení, kam byla její maminka deportována za ukrývání tří partyzánů. Tatínek partyzánům pomáhal a informoval je, kdy a kudy budou projíždět německé vlaky převážející zbraně a munici. Tatínek p. Abrahámové byl krátce vězněn, mučen a následně ho nacisté popravili! Bylo mu pouhých 27 let. Maminka byla v té době těhotná, čekala p. Marii. Paní Abrahámová se narodila ve věznici v době náletů na Berlín. Matka rodila sama, bez jídla, vody. Dozorkyně se ukrývaly ve sklepích! Když bylo miminko staré šest měsíců, byla Marie matce odebrána a umístěna v adoptivní německé rodině. Marušku vypátral v roce 1946 Červený kříž a vrátil ji vlastní mamince. V té době mluvila jen německy. Děti se jí posmívaly, že je Němka. Paní Marie přinesla dětem ukázat fotografie rodičů, osobní věci rodiny a medaile, které dostal její otec in memoriam od prezidenta Ludvíka Svobody za statečnost a hrdinství.</span></p> <p>Ve spolupráci s o. p.s. <a href="https://www.zivapamet.cz/"><em>Živá paměť</em></a>.<br><br>Akce je určena školám i veřejnosti.</p>

Přednáška překladatelky Michaely Škultéty se zaměří především na novinky, které v poslední době překládala: velkolepý román <em>Lázár</em> Nelio Biedermanna, <em>Mizíme </em>rakouské autorky Johanny Sebauer či tetralogii pro děti <em>Fantastické</em> <em>chobotnice. </em>Jaká jsou specifika překladatelské práce v době AI nástrojů a na čem pracuje nyní?<br><br> <p><strong>Michaela Škultéty</strong><span style="font-weight: 400;"> se zaměřuje na současnou německojazyčnou literaturu a na beletrii pro děti a mládež. Je nositelkou Čestné listiny IBBY 2014 za Českou republiku v kategorii překladatelů (za knižní road movie Wolfganga Herrndorfa Čik) a laureátkou Zlaté stuhy za knihy pro děti a mládež. Dlouhodobě spolupracuje s Goethe-Institutem v Praze a s Pražským literárním domem autorů německého jazyka. </span></p>

<p>Staň se členem KINDERKLUBU!</p> <p><strong>Kinderklub</strong> je skupina dětí a mládeže, které pocházejí ze smíšených rodin, umí dobře německy nebo se chtějí německy učit.</p> <p><strong>Co tě čeká?</strong> Zábava, setkání s novými kamarády, procvičení němčiny.</p> <p><strong>Termíny:  21. října, 25. listopadu vždy v 16:30 v německé knihovně, 1. patře VKOL.</strong><strong><br><br>9. prosince 2026 </strong>se koná již tradiční<strong> Weihnachtsparty!</strong><strong><br></strong></p> <p>Pro menší děti (4-7 let) připravují lektorky Jana Martiníková a Lenka Langerová zábavnou babydeutsch podle nejnovějších výukových materiálů pro tuto věkovou skupinu (Kikus, Hans Hase, knihy E. Carleho)</p> <p>Na větší děti a mládež čekají nové deskové hry, např. <strong>Die Rundreise - unterwegs in den deutschsprachigen Ländern, Deutsch - Meisterschaft, Fragen und Antworten, Verben Bingo</strong>, <strong>Catan Junior, Activity, Quick Buzz.</strong><br> S pomocí našich dobrovolnic je čeká zábavná hodinka s němčinou a vyhraje opravdu každý!</p> <p>Akce je zdarma, přihlášky posílejte na:<br> <a href="mailto:nemeckaknihovna@vkol.cz">nemeckaknihovna@vkol.cz</a></p>

<p><span style="font-weight: 400;">Ronya Othmann opět v Olomouci.</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Minout Prahu </span></p> <p><span style="font-weight: 400;">12 slavných německy píšících spisovatelek či spisovatelů, 12 českých krajských měst, jedna kniha a řada literárních setkání od Karlových Varů až po Olomouc: to je v kostce velký literární projekt </span><em><span style="font-weight: 400;">Minout Prahu</span></em><span style="font-weight: 400;">, který s podporou Goethe-Institutu pořádá nakladatelství </span><a href="https://www.vetrnemlyny.cz/"><span style="font-weight: 400;">Větrné mlýny</span></a><span style="font-weight: 400;">.</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Každá z 12 osobností německojazyčné literatury strávila v roce 2025 jeden měsíc v jednom z krajských měst České republiky, kromě Prahy a Středočeského kraje. Nikdy dříve tu nebyli: co zde objevili a hlavně: co o „svém“ městě a o jeho obyvatelích napsali?</span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;">Každý z autorů či autorek během své rezidence vytvořil povídku. Ta se stala součástí knihy, již v roce 2026 u příležitosti </span><a href="https://www.buchmesse.de/"><span style="font-weight: 400;">Frankfurtského knižního veletrhu</span></a><span style="font-weight: 400;">, jehož hlavním hostem bude Česká republika, vydají </span><em><span style="font-weight: 400;">Větrné mlýny</span></em><span style="font-weight: 400;">: česky i německy.</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Ronya Othmann strávila v Olomouci celý květen 2025 a na její povídku se nyní můžete těšit. </span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;">Úryvky ze její povídky budou čteny německy i česky. Tlumočení zajištěno.</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">O autorce</span><span style="font-weight: 400;"><br></span><a href="https://prag.bibliothek.goethe.de/cgi-bin/koha/opac-search.pl?idx=&amp;q=ronya+othmann&amp;weight_search=1"><span style="font-weight: 400;">Ronya Othmann</span></a><span style="font-weight: 400;"> se narodila v roce 1993 v Mnichově a žije v Lipsku. Je mimo jiné držitelkou Literární ceny MDR, Ceny Caroline Schlegel za esejistiku, Ceny Open Mike za poezii, Ceny Gertrud Kolmar a Ceny diváků soutěže Ingeborg Bachmann. V roce 2018 byla členkou poroty Mezinárodního filmového festivalu v Duhoku v autonomní oblasti Kurdistán v Iráku a do srpna 2020 psala pro časopis </span><em><span style="font-weight: 400;">taz </span></em><span style="font-weight: 400;">společně s Cemile Sahin sloupek </span><em><span style="font-weight: 400;">Orient Express</span></em><span style="font-weight: 400;"> o politice Blízkého východu. Od roku 2021 píše rubriku </span><em><span style="font-weight: 400;">Import Export</span></em><span style="font-weight: 400;"> pro </span><em><span style="font-weight: 400;">Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung</span></em><span style="font-weight: 400;">. </span></p> <p><strong>Čtyřiasedmdesát</strong></p> <p><span style="font-weight: 400;">Nejnovější kniha Ronyi Othmann, </span><a href="https://prag.bibliothek.goethe.de/cgi-bin/koha/opac-detail.pl?biblionumber=41327&amp;query_desc=kw%2Cwrdl%3A%20ronya%20othmann"><span style="font-weight: 400;">Vierundsiebzig </span></a><span style="font-weight: 400;">(Čtyřiasedmdesát) pojednává o genocidě Jezídů, respektive o genocidách: těch bylo napočítáno právě již 74, přičemž ta poslední z roku 2014 přiměla autorku k napsání knihy, která je nejen literárně bravurní, ale která rovněž obohacuje naši (rozuměj: evropskou) znalost o komunitě Jezídů. Kniha se právem dostala do nejužší </span><a href="https://www.goethe.de/ins/cz/cs/kul/the/lit/26144458.html"><span style="font-weight: 400;">nominace na Německou knižní cenu 2024</span></a><span style="font-weight: 400;">.</span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;"> </span></p>

Jak dnes Češi vnímají Němce? Jakou roli v tomto pohledu hrají společné dějiny, jazyk i osobní zkušenosti? Editor <strong>Wolfgang Schwarz</strong>, kulturní referent pro české země při Adalbert Stifter Verein, shromáždil osobní texty významných českých osobností a knihu představí společně s novinářem <strong>Pavlem Polákem</strong>, který řadu let působil jako zpravodaj německého rozhlasu a televize v Praze. <br><br>Autorky a autoři patří k různým generacím – od potomků přeživších holocaust až po mladší generaci, která vyrostla ve svobodné Evropě. Všechny spojuje hledání porozumění a dialogu. Mezi přispěvateli jsou mimo jiné Eva Lustigová, dcera židovsko-českého spisovatele Arnošta Lustiga, bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a divadelní režisér Jiří Havelka. Autor a vnuk Heinricha Manna, Jindřich Mann, popisuje svůj život mezi Prahou a Berlínem. Cesta Michaely Škultéty k Němcům vede především přes německý jazyk, který překládá do češtiny.<br><br>Ve spolupráci s Adalbert Stifter Verein.

<p><strong>Němčina, která dává smysl: Kompetence a motivace v praxi 21. století</strong></p> <br> <p><span style="font-weight: 400;">Jak proměnit hodinu němčiny tak, aby žáci nejen plnili úkoly, ale skutečně se učili pro život? Jak propojit požadavky revize RVP s výukou, která je smysluplná, motivující a odpovídá potřebám dnešních žáků?</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Seminář nabídne inspiraci, jak pracovat s příběhem, digitálními nástroji a kooperativními aktivitami tak, aby učení bylo propojené s reálným světem a podporovalo samostatnost i spolupráci. Zaměříme se na to, jak vytvářet prostředí, které rozvíjí nejen jazykové dovednosti, ale i kritické myšlení, osobnostní růst a pozitivní třídní klima.</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Na konkrétních příkladech si ukážeme, jak může současná učebnice přirozeně podporovat kompetenčně orientovanou výuku v duchu školy 21. století.<br><br>Přihlášky: <a href="https://www.hueber.de/fortbildung/nemcina-ktera-dava-smysl-kompetence-a-motivace-v-praxi-21-stoleti-8">hueber.de/cz</a></span></p> <br> <p><strong>PhDr. Veronika Hutarová</strong></p> <p><span style="font-weight: 400;">Veronika Hutarová pochází z Berlína. Studovala germanistiku na Karlově univerzitě, učila němčinu na gymnáziu a na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 2001 pracuje jako reprezentantka pro nakladatelství Hueber a působí též jako lektorka ve vzdělávání učitelů NJ v Česku a na Slovensku. Od té doby každoročně lektorovala desítky seminářů k nejrůznějším tématům. Od roku 2020 má v nabídce též pestrou paletu webinářů. </span></p>

<p><strong>Ženy, které se postavily totalitarismu, zasazovaly se o druhé či se prosadily v profesích ovládaných muži.</strong><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;">Znáte Dagmaru Burešovou? Věděli jste, že Beatrix Pospíšílová Čelková byla nejmladší evropskou špiónkou a během druhé světové války pomáhala Židům a spojencům? Nebo jak se jmenovala novinářka, do níž se bláznivě zamiloval chřadnoucí Franz Kafka? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky vám nabídne výstava nazvaná </span><a href="https://www.goethe.de/ins/cz/cs/kul/the/tas.html"><span style="font-weight: 400;">Kapky na kameni</span></a><span style="font-weight: 400;">, kterou jsme zapůjčili od pražského Goethe-Institutu. Výstava je to neobvyklá, neboť se pokouší do výstavních prostor převést knihu. Konkrétněji její unikátní ilustrace.</span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;">Kniha </span><a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/kapky-na-kameni-420595"><span style="font-weight: 400;">Kapky na kameni</span></a><span style="font-weight: 400;"> měla smůlu. Vyšla během pandemie a cestu ke svým čtenářům si hledala složitěji. Přesto stojí za pozornost, jak po stránce obsahové, tak vizuální. Z hlediska obsahu navazuje na velmi populární a do mnoha jazyků přeloženou knihu </span><em><span style="font-weight: 400;">Good Night Stories for Rebel Girls </span></em><span style="font-weight: 400;">(Příběhy na dobrou noc pro mladé rebelky) a přináší příběhy 50 reálných ženských postav z české a slovenské historie i ze současnosti. Seznamuje tak čtenáře s osudy žen, které se nebály postavit totalitě, s ženami, které navzdory nepříznivým podmínkám vynikly v profesích, jež do té doby příslušely pouze mužům, nebo s ženami, které se staraly o druhé a nebály se ozvat.</span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;">Hlavním cílem stejnojmenné výstavy je přenést různorodý přehled ilustrátorských technik do výstavního prostoru. Zajímavým momentem je propojení textu a obrazu. Ilustrace knihy </span><em><span style="font-weight: 400;">Kapky na kameni</span></em><span style="font-weight: 400;"> jsou určeny mladému publiku a volí proto velmi specifickou, hravou, barevnou a neotřelou formu. Vyprávějí příběhy, podobně jako text, který ilustrují. Přiřazují atributy, portrétují vybrané osobnosti, uvádějí diváky do doby, v níž žily nebo do problémů, kterým musely čelit, a přitom zůstávají ve skrze intimními uměleckými díly.</span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;">Kurátorky výstavy: Martina Zuzaňáková, Jana Kosková</span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;">Spolupráce: Lenka Holíková, Franz Tišek, Kamila Musilová, Monika Kompaníková, Maria Rojko, Klára Arpa, Tomáš Moravec, Petra Kulanová</span><span style="font-weight: 400;"><br></span><span style="font-weight: 400;">Grafické zpracování: Lenka Bartoschek, Johny Bartoschek (wwworks.)</span></p>

<p><span style="font-weight: 400;">Bad Ischl a Solná komora patří k nejzajímavějším místům Rakouska. Nachází se na území, které za vlády Habsburků bylo izolováno od ostatních částí země a panovala v něm zvláštní nařízení. Díky tomu se tato oblast stala unikátní  a dodnes se zde udržuje zvláštní tradice a kultura. S novinářkou Pavlou Apostolaki se vydáte po stopách císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské do lázní Bad Ischl.</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Zavítáte na jezero  Attersee, kde tvořil a odpočíval hudební skladatel Gustav Mahler, malíř Gustav Klimt a módní návrhářka Emilie Flögl.  V Gmundenu navštívíte keramickou manufakturu a na hoře Dachstein pobudete ve stavbách „plavajících ve vzduchu“ .  Nakonec se vypravíte do starobylé manufaktury na zpracování ovčí vlny, kde se vyrábí oblečení z lodenové tkaniny.</span></p> <br> <p><strong>PROGRAM PŘEDNÁŠKY </strong></p> <p><span style="font-weight: 400;">Solná komora - komorní majetek plný soli</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Bad Ischl – solankové lázně</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Bad Ischl – ráj pro císaře</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Cukrárna Zauner – sladké království</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Kurapotheke –  medicína pro císařskou rodinu</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Gustav Mahler – symfonie na břehu jezera</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Jezero Atterse – inspirace pro Gustava Klimta a Emilii Flögl</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Gmunden – keramika s láskou</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Dachstein – střecha Štýrska</span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Loden - udržitelná ovčí móda</span></p> <p><strong> </strong></p> <p><strong>LEKTORKA: Mgr. Pavla Apostolaki</strong></p> <p><span style="font-weight: 400;">Nezávislá novinářka, která cestuje po světě a píše články, se kterými se můžete pravidelně setkávat v časopise GEO, National Geographic, v magazínech Mladé Fronty Dnes, Práva, na webu iDNES, Novinky.cz a v dalších novinách, časopisech a na internetových portálech. Pravidelně vystupuje na různých stanicích Českého rozhlasu. Do Rakouska pravidelně jezdí víc jak pětadvacet let a zabývá se tématy týkající se historie, kultury, cestování, přírody, lázeňství, sportu, gastronomie a zvyků místních obyvatel.</span></p> <p><span style="font-weight: 400;"> </span></p>

<p>Hannah Arendt<br><br>Německo / Izrael / Lucembursko / Francie / Izrael / Lucembursko / Francie 2012</p> <p>Režie:Margarethe von Trotta<br>Délka<strong>: </strong>100 minut, německy s českými titulky, drama, životopisný, vstup zdarma<br>Rezervace: <a href="https://cekarnaolomouc.cz/produkt/hannah-arendt/">https://cekarnaolomouc.cz/produkt/hannah-aren</a>dt/<br><br><a href="../../../udalosti-a-akce/festival-olmutzer-kulturtage-2026">V rámci Festivalu Olmützer Kulturtage</a><br><br>Doprovodný program v k výstavě Kapky na kameni.<br><br>Když roku 1961 vstupuje Hannah Arendt do soudní místnosti, aby pro renomovaný New Yorker napsala o procesu s Adolfem Eichmannem, očekává setkání s monstrem. Místo toho však potkává Nikoho – banální průměrnost Eichmanna nesedí k neuvěřitelnému zlu jeho činů. Tento protiklad Arendt na dlouhou dobu zaměstná. Zpět v New Yorku pročítá stovky stran akt a diskutuje s přáteli. Od roku 1963 pak vydává sérii článků <em>Eichmann v Jeruzalémě</em>. Svou tezí o banalitě zla šokuje Arendt celý svět a reakce jsou zničující: autorka je znevažována, objevují se noví nepřátelé a staří přátelé se od ní naopak odvracejí. Přesto zůstává Arendt ve svých postojích neoblomná – protože chce pochopit, i když to často znamená „myslet až tam, kde to bolí“. <em>(Das Filmfest)</em><br><br><br></p>