<p class="Standard">Existuje mnoho míst, kde se vyplatí trochu zvednout hlavu. Uvidíte, co zůstane těm, kteří se dívají jen k zemi, skryto. Vstoupila jsem do prostoru, který barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel navrhl s neskutečnou rafinovaností, smyslem pro rytmus, dynamiku a gradaci. Jeho Zelenou horu jsem znala z fotografií, být ale v reálném čase obklopena sítí štukových žeber, lemů, jejich křížení, stáčení, mizení v šeru a zjevení ve světle bylo mimořádným zážitkem. Tady začal cyklus kreseb „Santini“.</p> <p class="Standard">Necelých dvě stě let po Janu Blažejovi vtiskuje šokující fantazii do svých architektonických plánů Španěl Antonio Gaudí. Jeho životní dílo, chrám Sagrada Familia v Barceloně, se konečně po sto letech těší na své dokončení coby nejvyšší chrám světa. Antonio, bouřlivák, asketa, vizionář a mystik nám ve svých stavbách připravil koktejl barevných emocí, podtržený divokostí a pohybem tam, kde jsme zvyklí na uspořádanost, klid a střídmost. Opětovně cítím nutkání vzít do ruky tužku, tentokrát však s bytostnou potřebou vše doplnit o barvu, zářící, prostupující, rozlévající se, uklidňující i vzrušující.</p> <p>Výstava je vyjádřením mé veliké úcty k vizionářské práci těchto dvou pánů. Právě oni byli z těch, kteří se nedívali jen pod nohy, kteří se nebáli překročit vše zažité a kteří dodnes zvedají naše hlavy vzhůru...<br><br><strong>Zuzana Hrubošová</strong> (* 1960 Olomouc)<br><br>- výtvarná pedagožka, od r. 1993 je členka Unie výtvarných umělců Olomoucka, od 2025 vykonává funkci předsedkyně Unie<br><br>- studia PdF UP, KVV ( Jana Jemelková, Ladislav Rusek, Alena Nádvorníková, Zdeněk Přikryl<br><br>- od 1985 působí na ZUŠ Miloslava Stibora – výtvarný obor v Olomouci (v letech 2003–2025 ředitelka školy)<br><br></p> <p class="Standard">Účastní se především kolektivních výstav spjatých s UVUO, ve své výtvarné práci se v minulosti věnovala tvorbě tapiserií Art Protis a smaltovanému šperku, posléze grafickému designu, v současnosti ji těší především kresba a hledání jejích výrazových možností.<br><br><img class="img-fluid" src="../../../uploads/UVUO logo_cerna_seda_bila.jpg" alt="" width="300" height="155"></p>

<p>Výstava představuje jedinečný soubor osmi vedut Olomouce z první poloviny 18. století, které patří k nejcennějším ikonografickým pramenům k dějinám města. Wernerovy kresby byly kolem roku 1740 vydány v podobě mědirytin a zachycují významná náměstí, kostely, paláce i panoramata Olomouce v období vrcholného baroka, tedy ještě před rozsáhlými tereziánskými úpravami městského opevnění.</p> <p>Návštěvníci se seznámí s podobou historické Olomouce prostřednictvím osmi pohledů na město – od celkového panoramatu ze Svatého Kopečku přes Horní a Dolní náměstí až po významné církevní a světské stavby. Součástí výstavy je také srovnání historických vedut se současnými fotografiemi pořízenými ze stejných nebo obdobných míst, které umožňuje sledovat proměny města během téměř tří století.</p> <p>Výstavu doplňují kolorované pohledy na slezská města z Wernerovy tvorby, které vznikly pro norimberské vydavatelství Homannových dědiců a veduta Karlova mostu z třídílného souboru vedut Prahy. Tyto práce dokládají mimořádný rozsah autorovy dokumentační činnosti a jeho význam pro poznání podoby středoevropských měst v 18. století.</p> <p>V rámci <em>Dnů evropského dědictví ve VKOL </em>proběhne v sobotu 12. 9. 2026 komentovaná prohlídka výstavy.<strong><br><br>Friedrich Bernhard Werner (1690–1776)</strong></p> <p>Barokní topograf, kreslíř a inženýr Friedrich Bernhard Werner patří k nejvýznamnějším a nejplodnějším evropským vedutistům 18. století. Narodil se ve slezské Topole na území tehdejší habsburské monarchie a značnou část života strávil na cestách po Evropě, díky čemuž si vysloužil přezdívku „slezský Robinson“. Působil jako vojenský inženýr, kreslíř, úředník i spolupracovník předních nakladatelských domů v Augsburgu, Norimberku a Berlíně.</p> <p>V letech 1727–1737 procestoval rozsáhlé oblasti střední Evropy a vytvořil tisíce kreseb měst, klášterů, zámků a krajinných scenérií. Jeho celoživotní dílo čítalo pravděpodobně téměř 4 000 vedut, což z něj činí nejproduktivnějšího evropského vedutistu své doby. Vrcholem jeho tvorby je pětisvazková rukopisná <em>Topographia seu Compendium Silesiae</em> s více než 1 400 kolorovanými kresbami slezských sídel a architektur.</p> <p>K Olomouci měl Werner mimořádně blízký vztah. V letech 1715–1717 zde žil, získal měšťanské právo a působil jako radní písař. Do města se později opakovaně vracel, <span style="font-weight: 400;">olomoucký cyklus perokreseb vznikl patrně během jeho pobytů v roce 1732 nebo 1736. </span>Přestože se původní kolorované kresby nedochovaly a byly zničeny během druhé světové války, jejich podoba je známá právě díky dochovaným tiskům, které dnes představují nenahraditelný pramen k poznání barokní Olomouce.</p>

<p>Druhý ročník společného <em>Pletení v parku</em> nabídne den plný tvoření, relaxace a příjemné atmosféry. Můžete si uplést vlastní výrobek, inspirovat se od ostatních účastníků nebo využít pomoc zkušenějších pletařek s novými vzory i technikami. Součástí programu bude také SWAP klubíček, při kterém si můžete vyměnit příze nebo objevit nové barvy a materiály.</p> <p>Plést budeme u oranžerie ve Smetanových sadech, v případě nepříznivého počasí se akce přesune do oranžerie. <br><br>Vezměte si s sebou jehlice, přízi a dobrou náladu a přijďte si užít den ve společnosti lidí, které spojuje radost z pletení. <br><br>Připojit se můžete kdykoli během průběhu akce.</p> <p>Akci společně pořádají Vědecká knihovna v Olomouci a Výstaviště Flora Olomouc.</p>

<p><strong>Sobota 12. 9. / 10.00–18.00</strong><br><strong>Neděle 13. 9. / 10.00–16.00</strong><em><br><br>Dny evropského dědictví</em> ve Vědecké knihovně v Olomouci nabídnou bohatý program pro všechny generace. Návštěvníci se mohou těšit na <a href="https://www.vkol.cz/udalosti-a-akce/olomouc-podle-wernera" target="_blank" rel="noopener"><strong>výstavu ojedinělých olomouckých vedut Friedricha Bernarda Wernera</strong></a>, která představí osm pohledů na Olomouc z první poloviny 18. století – jedny z nejcennějších ikonografických pramenů k dějinám města – doplněných o srovnání se současnými fotografiemi stejných míst.</p> <p>Součástí programu budou také <strong>komentované prohlídky výstavy</strong> (v sobotu v 11.00 a 13.00) a oblíbené <strong>komentované prohlídky Červeného kostela</strong>. Po oba dny se uskuteční <strong>tvůrčí workshopy</strong> – po celý víkend si zájemci budou moci vytvořit vlastní vedutu, v neděli povede výtvarný workshop textilní umělkyně Renáta Jančo, která nabídne výrobu originální záložky z přírodní nebo barevné vlny. V sobotu bude rovněž <strong>zpřístupněna studovna vázaných novin</strong> s ukázkou dobových tiskovin zaměřených na humor a zábavu.</p> <p>Sobotní program vyvrcholí v 17.00 <strong><a href="https://www.vkol.cz/udalosti-a-akce/ded-koncert-cima-doro" target="_blank" rel="noopener">koncertem</a> k poctě česko-italského přátelství, na němž vystoupí mužský pěvecký sbor Cima d’Oro z údolí Ledro v italském Trentinu</strong>. Sbor, založený v roce 1967, se věnuje uchovávání tradice sborového zpěvu a lidových písní. Pod vedením dirigenta Cristiana Ferrariho rozvíjí repertoár inspirovaný hudebním dědictvím Tridentska i dalších oblastí Itálie a pravidelně reprezentuje italskou sborovou kulturu na domácích i zahraničních pódiích.</p> <p><strong><br>Přehled programu</strong></p> <p><strong>Výstava Olomouc pohledem Wernera</strong><br> <strong>26. 8. – 13. 9. 2026 | Červený kostel </strong><br> Výstava ojedinělých olomouckých vedut Friedricha Bernarda Wernera z 18. století.<br> Komentované prohlídky: <strong>so 12. 9. v 11.00 a 13.00</strong>.</p> <p><strong>Smích jako zrcadlo doby</strong><br> <strong>So 10.00–17.00 | studovna vázaných novin, Bezručova 3</strong><br> Výstava představuje výběr historických humoristických a satirických periodik z fondů knihovny. <em>Humoristické listy</em>, <em>Švanda dudák</em>, <em>Šotek</em>, <em>Kopřivy</em>, <em>Vyškerák</em>, <em>Humory</em> či <em>Nezbedné</em> <em>komiksy</em> ukazují proměny humoru v tisku od 19. století po modernější období. Návštěvníci mohou sledovat, jak se měnila satira, kreslený humor i společenský komentář v tištěné podobě.</p> <p>Výběr humoristických a satirických periodik ukazuje rozmanitost tištěného humoru od slovní satiry po kreslenou karikaturu. Vystavené tituly dokumentují, jak se humor vizuálně i tematicky proměňoval v průběhu času a jak reagoval na dobové události.</p> <p><strong>Koncert – Cima d’Oro</strong><br> <strong>So 17.00 | Červený kostel </strong><br> Koncert k poctě česko-italského přátelství v podání mužského pěveckého sboru z italského Ledra.<br><a href="https://www.vkol.cz/udalosti-a-akce/ded-koncert-cima-doro" target="_blank" rel="noopener">Nutná rezervace zde</a><br><br><strong>Komentované prohlídky Červeného kostela</strong><br> <strong>So:</strong> 10.00, 12.00, 14.00, 15.00<br> <strong>Ne:</strong> 10.00, 11.00, 13.00, 14.00, 15.00</p> <p><strong>Tvůrčí workshop – Veduty</strong><br> <strong>So 10.00–16.00 | Červený kostel <br> Ne 10.00–16.00 | Červený kostel     <br> </strong>Výroba vlastní veduty.</p> <p><strong>Tvůrčí workshop Renáty Jančo</strong><br> <strong>Ne 10.00–15.00 | zahrádka<br> </strong>Renáta Jančo, textilní výtvarnice, povede workshop ručního tkaní vlněné záložky do knihy. Vyzkoušíte si tkaní na malém tkalcovském rámečku a vytvoříte si originální záložku z přírodní nebo barevné vlny. Veškerý materiál bude k dispozici.</p> <p><strong><img class="img-fluid" src="../../../uploads/Janco_nedele_Workshop.jpg" alt="" width="299" height="200"><br> <br></strong>Změna programu vyhrazena.</p>

<p>V rámci <a href="https://www.vkol.cz/udalosti-a-akce/dny-evropskeho-dedictvi-ve-vkol-2" target="_blank" rel="noopener"><em>Dnů evropského dědictví ve VKOL</em></a> vystoupí v Červeném kostele <strong>pod vedením sbormistra Cristiana Ferrariho</strong> pěvecký mužský sbor <strong>CIMA D´ORO</strong> z italského Ledra v Olomouci.</p> <p><strong>Nutná rezervace předem, rezervační formulář níže.<br><br>Cima d’Oro</strong></p> <p>Mužský pěvecký sbor Cima d’Oro vznikl v roce 1967 spojením několika pěveckých uskupení z údolí Ledro v italském Trentinu (název odkazuje na jednu z hor v okolí jezera Ledro). Během téměř šesti desetiletí své existence se stal místem setkávání několika generací zpěváků, které spojuje společná vášeň pro sborový zpěv a uchovávání hudebních tradic.</p> <p>Více než deset let stojí v čele sboru dirigent Cristian Ferrari. Díky svým bohatým hudebním zkušenostem pomohl rozvinout široký a pestrý repertoár, který uchovává tradice tridentské lidové písně, ale čerpá inspiraci i z dalších hudebních kultur Itálie a zahraničí.</p> <p>V průběhu let vystoupil sbor na mnoha prestižních koncertních scénách. K nejvýznamnějším okamžikům patří koncerty na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, v římských bazilikách Santa Maria in Aracoeli a Santa Maria degli Angeli e dei Martiri či účast na festivalu Boghis in Armonia na Sardinii.</p> <p>Cima d’Oro se pravidelně představuje také v zahraničí, kde reprezentuje svůj region i bohatou tradici italského sborového zpěvu. Jeho vystoupení mohli posluchači slyšet například v Německu, Belgii, Švýcarsku a České republice.</p> <p>Dnes tvoří sbor přibližně třicet členů ve věku od 20 do 85 let. Toto jedinečné mezigenerační společenství spojuje zkušenosti a hudební tradice starších zpěváků s energií, nadšením a novou inspirací mladší generace.</p> <p>Rok 2027 bude pro Cima d’Oro významným mezníkem – sbor oslaví 60 let od svého založení. Jeho členové věří, že i v dalších letech budou moci prostřednictvím hudby sdílet radost ze zpěvu, pečovat o bohatství lidových tradic a šířit kulturní odkaz svého kraje nejen v Itálii, ale i za jejími hranicemi.</p> <p>Název sboru odkazuje na jednu z hor v okolí jezera Ledro.</p> <p><strong>Pořadatel</strong></p> <p>Spolek česko-italského přátelství</p> <p><strong>Spolupráce</strong></p> <p>Vědecká knihovna v Olomouci, Muzeum a galerie v Prostějově, obec Příkazy, statutární města Olomouc a Prostějov</p> <p><strong>Finanční podpora</strong></p> <p>statutární město Olomouc, statutární město Prostějov, Olomoucký kraj</p>

<p>Další ročník oblíbeného literárního happeningu <em>Noc literatury</em> se uskuteční v zasedací místnosti primátorky olomoucké historické radnice na Horním náměstí. Návštěvníci se mohou kromě ukázek ze soudobé evropské literatury v podání herců MDO a herečky Jany Paulové těšit na komentovanou prohlídku kaple sv. Jeronýma (17.30) a hudební vstupy v podání hráče na violoncello Petra Chodoby. <br><br>Celý komponovaný večer zakončí neformální koncert ve foyer VKOL kapely <a href="https://www.vkol.cz/udalosti-a-akce/koncert-kapely-no-time" target="_blank" rel="noopener"><em>No Time</em></a> (20.00).</p> <p>Celým večerem bude provázet <strong>Roman Vencl</strong>, šéf činohry Moravského divadla Olomouc.</p> <p>Pozvání letos přijali:</p> <p><strong>Jana Paulová – </strong>Lara Taveirne: <strong><em>Wolf </em></strong>(Belgie)</p> <details class="summary"><summary>Podrobnosti</summary><br><strong>Belgie</strong><br><strong><u>Lara Taveirne: Můj bratr Wolf</u></strong><br>Překlad: Blanka Konečná, Kontrast 2026<br>Lara Taveirne vyrůstala v rodině s pěti dětmi, kde se pořád něco dělo. Nejmladší z nich se jmenoval Wolf. V osmnácti letech za sebou zabouchl dveře studentského pokoje a už o sobě nedal vědět. O půl roku později bylo jeho tělo bez života nalezeno v lese v Laponsku. Pod oblečením kriminalisté objevili deník, zprávu o jeho poslední cestě za polární září. O deset let později Lara deník svého zesnulého bratra opět otevírá a výsledkem je tato kniha. Skutečný příběh a zkouška ohněm pro autorku, která se, stejně jako její mladší bratr, ráda nechává vést vlastní představivostí. Ryzí óda na literaturu a neodolatelnou přitažlivost fikce.<br>Belgická spisovatelka <strong>Lara Taveirne</strong> (* 1983) je jedním z výrazných hlasů své generace. Kromě psaní se věnuje také výuce a divadelní režii. Její debut <em>De kinderen van Calais</em> (Děti z Calais) o dvou dívkách, které skočily z útesu ve Francii, byl v roce 2014 nominován na prestižní cenu De Bronzen Uil a v roce 2025 vyšel se značnými úpravami znovu pod názvem <em>Meisjes van krijt</em> (Křídové dívky). Taveirne píše poeticky a poutavě, s citem pro živé dialogy. Ve svých dílech zkoumá důsledky lásky – ničivou sílu touhy, nespolehlivost vzpomínek, zlomená srdce a mateřství.</details> <p><strong><br>Vlasta Hartlová – </strong>Sacha Bronwasser: <strong><em>Poslouchej</em> </strong>(Nizozemsko) </p> <details class="summary"><summary>Podrobnosti</summary><br><strong>Nizozemsko</strong><br><strong><u>Sacha Bronwasser: Poslouchej</u></strong><br>Překlad: Veronika ter Harmsel Havlíková, Nakladatelství lidové noviny, 2026<br>Román zavádí čtenáře do Paříže osmdesátých let i současnosti, na šalebnou cestu hledání vlastní identity, pátrání po podstatě přátelství a řešení otázek viny i možného odpuštění. Jednadvacetiletá Marie prchá v roce 1989 z Nizozemska. V Paříži začíná pracovat jako au pair. Cizí město, cizí jazyk, noví lidé, nová práce – v každém ohledu začíná úplně od píky, provádí důkladný restart svého života. Co dělá člověk, který se musí znovu postavit na nohy? Píše. Teprve o půl života později se Mariin příběh dostane k Flo, kvůli níž musela kdysi Marie utíkat. Ta si jej však již přečíst nemůže. Nezbývá jí než poslouchat… <br><strong>Sacha Bronwasser</strong> (* 1968) je nizozemská spisovatelka, historička umění a kurátorka. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Bredě a následně strávila rok 1989 na pařížské Sorbonně. Literárně debutovala v roce 2019 oceňovaným románem <em>Niets is gelogen</em> (Nic není lež). Také druhý román <em>Poslouchej</em> (2023) sklidil kladné recenze a přes rok byl na předních místech žebříčků nejprodávanějších beletristických knih v Nizozemsku. V roce 2024 vyšla její sbírka povídek <em>De lotgevallen</em> (Osudy).</details> <p><strong><br>Lenka Kočišová </strong>–<strong> </strong>Barbora Hrínová: <strong><em>Plachý dom</em></strong> (Slovensko)<strong>  </strong></p> <details class="summary"><summary>Podrobnosti</summary><br><strong><br>Slovensko <br><br></strong><strong><u>Barbora Hrínová: Plachý dom<br><br></u></strong><strong>Artforum 2025<br><br></strong>Laskavý a humorný román sleduje příběh stárnoucího učitele hudby Ambroze a jeho rodiny. Kontrabasista Ambroz vyučuje hru na klavír, kromě toho je také sběratel básní a milovník psů. Na první pohled možná působí jako někdo, kdo se nehodí do dnešní uspěchané doby toužící po změnách. Na druhý pohled v něm však objevíme mistra obyčejného života, a ten bývá, jak všichni dobře víme, často tím nejneobyčejnějším ze všech. Projít se s Ambrozem po parku, vyklonit se s ním z okna, posedět s ním ve třídě nebo se s ním vrátit do minulosti znamená smést z každodenního života moderní pěnu a ponořit se tam, kde se odehrávají důležité věci.<br><strong>Barbora Hrínová</strong> (* 1984) je slovenská spisovatelka a scenáristka. V současné době působí jako odborná asistentka na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Autorka několika rozhlasových her a audio-dokumentů pro RTVS a Český rozhlas. Také spolupracovala na televizních seriálech a dokumentárním cyklu <em>Prvá</em>. Je trojnásobnou finalistkou literární soutěže Poviedka a za svou první knihu, sbírku povídek <em>Jednorožci</em> (2020, česky 2022), obdržela prestižní literární cenu Anasoft Litera. V roce 2026 vyšel český překlad <em>Plachý dům</em>.<strong> </strong></details> <p><strong><br>Romana Julinová </strong><em>– </em>Miha Mazzini<em>: <strong>Vymazána</strong></em><strong> </strong>(Slovinsko)</p> <details class="summary"><summary>Podrobnosti</summary><br><strong>Slovinsko </strong><br><strong><u>Miha Mazzini: Vymazána</u></strong><br><strong>Překlad: Aleš Kozár, Altenberg 2024</strong><br>Román vypráví příběh matky samoživitelky Zaly Jovanović, která v porodnici zjistí, že ona ani její novorozený chlapec úředně neexistují. Takový člověk pak z ničeho nic může čelit deportaci, přijít o bydlení, o zaměstnání, o lékařskou péči, a dokonce i o dítě… Zoufalé hledání východiska ze složité situace se mění v napínavé drama, které odhaluje odvrácenou tvář slovinského osamostatnění, kdy bylo v roce 1992 nezákonně vymazáno 25 671 osob z evidence obyvatel Slovinska, bez předchozího upozornění a bez možnosti odvolání. Jejich jediným „proviněním“ bylo, že se nenarodili ve slovinské části bývalé Jugoslávie.<br><strong>Miha Mazzini</strong> (* 1961) je slovinský spisovatel, scénárista a režisér. Je autorem více než tří desítek literárních děl, scénáristou a režisérem dokumentárních i hraných filmů. Za svou literární a filmovou tvorbu získal řadu ocenění doma i v zahraničí. Velkého ohlasu se dočkala již autorova prvotina, román <em>Drobtinice</em> (Drobečky, 1986), který získal ocenění Slovinský román roku. Režisér Milan Zupanič podle něj natočil celovečerní film <em>Operacija Cartier</em> (Operace Cartier, 1992). Mazzini je také autorem scénáře trojnásobně oceněného filmu <em>Sladke sanje</em> (Sladké snění, 2001), který pak pod názvem <em>Kralj ropotajočih duhov</em> (Král rámusících duchů, 2001) převedl do románové podoby. Tento román vyšel v českém překladu jako <em>Já, Tito a gramofon</em> (2005).</details> <p><strong><br>Zdeněk Julina </strong>–<strong> </strong>Jordan Slavejkov: <strong><em>Sváteční rodina </em></strong>(Bulharsko)<strong><br></strong></p> <details class="summary"><summary>Podrobnosti</summary> <p><strong><br>Bulharsko<br><br></strong><strong><u>Jordan Slavejkov: Sváteční rodina<br><br></u></strong>Překlad: Jan Machej, Runa 2026</p> <p><em>Sváteční rodina</em> je knihou o lásce na pozadí smrti. O lásce živého k umírajícímu. Zejména však o hluboké, až obsedantní lásce živého k již zemřelému. O neutuchající touze, jež nemůže být nikdy naplněna, a proto dokáže pokračovat donekonečna. V povídkách odehrávajících se v jedné z nejchudších a nejzaostalejších oblastí Bulharska se skrývá možná až příliš lidské bolesti – jednak kvůli lásce, která nám jen zřídka dává to, co od ní očekáváme, ale také kvůli světu, který je krutý. Tyto zdánlivě nemilosrdné stránky, z nichž čiší smyslnost a ryze balkánská živelná nespoutanost, nicméně prozařuje i jedno slabé světélko, něžná útěcha, nepatrná naděje, kterou tak často hledáme, jen zřídka nacházíme, a přitom tolik potřebujeme.Divadelní režisér a spisovatel<strong> <br><br>Jordan Slavejkov</strong> (* 1976) je jedním z výrazných a nekompromisních hlasů současné bulharské prózy. Hned za svou prvotinu, román <em>The Last Step </em>(2015), který byl rovněž úspěšně převeden na jeviště sofijského Národního divadla, obdržel dvě významná literární ocenění.</p> </details> <p>‌</p> <p><strong>Program</strong></p> <table style="width: 474px;"> <tbody> <tr style="height: 27.6px;"> <td style="width: 121.967px; height: 27.6px;"> <p>17.30</p> </td> <td style="width: 355.033px; height: 27.6px;"> <p>komentovaná prohlídka kaple sv. Jeronýma</p> </td> </tr> <tr style="height: 46px;"> <td style="width: 121.967px; height: 46px;"> <p>18.00–19.45</p> </td> <td style="width: 355.033px; height: 46px;"> <p>hlavní program</p> </td> </tr> <tr style="height: 46px;"> <td style="width: 121.967px; height: 46px;"> <p>20.00–21.00</p> </td> <td style="width: 355.033px; height: 46px;"> <p>koncert No Time v Červeném kostele</p> </td> </tr> </tbody> </table> <p> </p> <p>Ideou projektu <em>Noc literatury</em> je představit během jednoho večera formou veřejných čtení současnou evropskou literaturu v podání známých osobností či herců. Každý rok jsou vybírány úryvky titulů, které jsou v češtině teprve čerstvě vydané nebo se na jejich vydání intenzivně pracuje.</p> <p>Na organizaci se opět podílejí tři olomoucké knihovny – Vědecká knihovna v Olomouci, Knihovna města Olomouce a Knihovna Univerzity Palackého, dalšími partnery projektu jsou Moravské divadlo Olomouc a Moravská filharmonie Olomouc a statutární město Olomouc.</p> <p>Projekt organizují Česká centra ve spolupráci s EUNIC Praha (Asociace národních kulturních institutů zemí EU), zahraničními ambasádami v České republice a nakladatelstvím Labyrint.<br><br><br><br></p> <p> </p> <p> </p>

<p><span style="background-color: transparent;">Kapela <em>No Time</em> stylově navazuje na R´n´B, soul a funk. </span><span style="background-color: transparent;">Cover verze hitů z Motown Records a související převážně americká tvorba z 60. a 70. let jsou základem repertoiru této skupiny. </span></p> <p><span style="background-color: transparent;">Nebrání se ale dalším vlivům jazzu, blues a latinsko-amerických rytmů a postmoderní autorské tvorbě.</span></p> <p><span style="background-color: transparent;">Základem tohoto uskupení je dlouhodobá mezinárodní spolupráce Davida Alfreda (USA) a Sachy Mikuly (FRA). Ti se v roce 2025 se dále rozhodli rozšířit sestavu. <br><br></span><span style="background-color: transparent;">Kapela aktuálně hraje na olomoucku ve složení:</span></p> <p>Jiří Týfa – voc., guit.</p> <p>Sacha Mikula – keys.</p> <p><span style="background-color: transparent;">David Alfred – bass guit.</span></p> <p><span style="background-color: transparent;">Miloš Rais – drums</span></p>

<p><strong>Vernisáž 22. 9. 2026 v 17.00.</strong><br><br>Výstava světově proslulého fotografa prof. Jindřicha Štreita (* 1946), jenž dlouhodobě spolupracuje na kulturních aktivitách Vědecké knihovny v Olomouci, tvoří soubor fotografií věnovaný akademickému prostředí, knihovnám i architektuře portugalské Évory. Zdejší univerzita (založena 1559), druhá nejstarší v Portugalsku, dodnes představuje významné centrum vzdělanosti a kulturní tradice.</p> <p>Knihy a fotografie propojují dva světy, které k sobě neodmyslitelně patří – svět poznání a obrazu. Vybrané snímky nabízejí jedinečné setkání se starobylou architekturou i živým kulturním prostředím. Akademické prostředí spolu s knihovnami představují živá místa vzdělávání, literatury, sdílení historie a vědění.</p> <p>Výstavní projekt vznikl jako jeden z výstupů mobility realizované v roce 2025 v rámci programu Erasmus+ zaměřeného na vzdělávání dospělých. Vědecká knihovna díky tomu rozvíjí odborné kompetence svých pracovníků a získává nové zkušenosti i inspiraci v zahraničních knihovnách a kulturně-vzdělávacích institucích.<br><br><br><br></p>

<p>Lea Surovcová je vystudovaná pedagožka a 21 let působí jako novinářka a reportérka České televize. Je také režisérkou několika dokumentárních filmů se sociální tematikou a její reportáže mají reálný dopad. Nedávno vydala svou první knihu „Jenom chci bejt“ – deset empatických rozhovorů s lidmi, kteří se ocitají na hraně života a bojují s nevyléčitelnou nemocí. Co nám skutečně zůstane, když se život ztiší a všechno nepodstatné odpluje? Lea knihu osobně představí v rámci Týdne knihoven formou autorského čtení a besedy. Publikaci doprovázejí ilustrace její sestry Lucie Surovec Charvátové.<br><br></p> <p><strong>O autorce:</strong><br><br>Lea Surovcová je absolventkou pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Svou kariéru začínala na komerční stanici TV Nova. Od roku 2005 působí v České televizi nejdříve v Brně a později v Praze jako reportérka a redaktorka domácího zpravodajství. Moderovala pořady Dobré ráno, Před půlnocí nebo cyklus Případ pro ombudsmanku.</p> <p>Ve své novinářské práci se zaměřuje na lidi s těžkým osudem. Ať už se jedná o vážně nemocné, rodiče samoživitele, seniory v tíživých situacích, lidi bez domova nebo ovdovělé rodiny. Je také režisérkou několika dokumentárních filmů se sociální tematikou.</p> <p>Často právě její reportáže vyvolávají konkrétní pomoc. Zároveň lidem v těžkých situacích pomáhá i ve svém volném čase jako dobrovolník. Byla první, kdo před lety upozornil na problematiku rodin, které nemají peníze na školní obědy svých dětí, což vedlo k systémové změně. Nedávno vydala svou první knihu s názvem „Jenom chci bejt“ – deset rozhovorů s lidmi s onkologickým onemocněním. Za svou práci získala řadu ocenění.<br><br><br><em>Vstup zdarma.</em><br><em>pozn.: REZERVACE MÍST budou spuštěny během srpna 2026.<br><br><br><img class="img-fluid" src="../../../uploads/Jenom chci bejt - L-Surovcova-poster.png" alt="" width="635" height="898"><br></em></p>

<p>Vědecká knihovna v Olomouci pořádá ve středu 30. září 2026 od 15 do 18 hodin již 12. ročník oblíbeného <em>Speak–Datingu</em>. Akce se uskuteční v prostorách Červeného kostela a přilehlé zahrady.</p> <p>Letošní ročník proběhne v duchu motta <strong><em>„</em></strong><em>Jazyky sbližují!<strong>“</strong></em> a nabídne možnost krátkých konverzací s rodilými mluvčími nebo lektory nejrůznějších jazyků – evropských i mimoevropských.</p> <p>Součástí programu budou jazykové hry, tvořivé aktivity, edukativní aplikace a prezentace partnerských organizací. Program doplní hudební vstupy a výstava nejlepších školních plakátů na téma <em>Jazyky sbližují!</em></p> <p>Evropský den jazyků vznikl z iniciativy Rady Evropy v roce 2001 s cílem podporovat vícejazyčnost a mezikulturní porozumění.</p> <p>Letošní ročník je připraven ve spolupráci s Filozofickou fakultou UPOL, Eurocentrum Olomouc, Domem zahraniční spolupráce, Europe Direct Olomouc, Britským centrem KUP, statutárním městem Olomouc, kavárnou Litera.</p> <p>Akci finančně podpořilo Eurocentrum Olomouc, statutární město Olomouc a Škola Populo.</p> <p><br><br><br>Fotogalerie ze <em>Speak-Datingu</em> <em>2025</em>.</p>