Noc literatury

Další ročník oblíbeného literárního happeningu Noc literatury se uskuteční v zasedací místnosti primátorky olomoucké historické radnice na Horním náměstí. Návštěvníci se mohou kromě ukázek ze soudobé evropské literatury v podání herců MDO a herečky Jany Paulové těšit na komentovanou prohlídku kaple sv. Jeronýma (17.30) a hudební vstupy v podání hráče na violoncello Petra Chodoby.

Celý komponovaný večer zakončí neformální koncert ve foyer VKOL kapely No Time (20.00).

Celým večerem bude provázet Roman Vencl, šéf činohry Moravského divadla Olomouc.

Pozvání letos přijali:

Jana Paulová – Lara Taveirne: Wolf (Belgie)

Podrobnosti

Belgie
Lara Taveirne: Můj bratr Wolf
Překlad: Blanka Konečná, Kontrast 2026
Lara Taveirne vyrůstala v rodině s pěti dětmi, kde se pořád něco dělo. Nejmladší z nich se jmenoval Wolf. V osmnácti letech za sebou zabouchl dveře studentského pokoje a už o sobě nedal vědět. O půl roku později bylo jeho tělo bez života nalezeno v lese v Laponsku. Pod oblečením kriminalisté objevili deník, zprávu o jeho poslední cestě za polární září. O deset let později Lara deník svého zesnulého bratra opět otevírá a výsledkem je tato kniha. Skutečný příběh a zkouška ohněm pro autorku, která se, stejně jako její mladší bratr, ráda nechává vést vlastní představivostí. Ryzí óda na literaturu a neodolatelnou přitažlivost fikce.
Belgická spisovatelka Lara Taveirne (* 1983) je jedním z výrazných hlasů své generace. Kromě psaní se věnuje také výuce a divadelní režii. Její debut De kinderen van Calais (Děti z Calais) o dvou dívkách, které skočily z útesu ve Francii, byl v roce 2014 nominován na prestižní cenu De Bronzen Uil a v roce 2025 vyšel se značnými úpravami znovu pod názvem Meisjes van krijt (Křídové dívky). Taveirne píše poeticky a poutavě, s citem pro živé dialogy. Ve svých dílech zkoumá důsledky lásky – ničivou sílu touhy, nespolehlivost vzpomínek, zlomená srdce a mateřství.

Vlasta Hartlová – Sacha Bronwasser: Poslouchej (Nizozemsko) 

Podrobnosti

Nizozemsko
Sacha Bronwasser: Poslouchej
Překlad: Veronika ter Harmsel Havlíková, Nakladatelství lidové noviny, 2026
Román zavádí čtenáře do Paříže osmdesátých let i současnosti, na šalebnou cestu hledání vlastní identity, pátrání po podstatě přátelství a řešení otázek viny i možného odpuštění. Jednadvacetiletá Marie prchá v roce 1989 z Nizozemska. V Paříži začíná pracovat jako au pair. Cizí město, cizí jazyk, noví lidé, nová práce – v každém ohledu začíná úplně od píky, provádí důkladný restart svého života. Co dělá člověk, který se musí znovu postavit na nohy? Píše. Teprve o půl života později se Mariin příběh dostane k Flo, kvůli níž musela kdysi Marie utíkat. Ta si jej však již přečíst nemůže. Nezbývá jí než poslouchat… 
Sacha Bronwasser (* 1968) je nizozemská spisovatelka, historička umění a kurátorka. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Bredě a následně strávila rok 1989 na pařížské Sorbonně. Literárně debutovala v roce 2019 oceňovaným románem Niets is gelogen (Nic není lež). Také druhý román Poslouchej (2023) sklidil kladné recenze a přes rok byl na předních místech žebříčků nejprodávanějších beletristických knih v Nizozemsku. V roce 2024 vyšla její sbírka povídek De lotgevallen (Osudy).

Lenka Kočišová – Barbora Hrínová: Plachý dom (Slovensko)  

Podrobnosti

Slovensko

Barbora Hrínová: Plachý dom

Artforum 2025

Laskavý a humorný román sleduje příběh stárnoucího učitele hudby Ambroze a jeho rodiny. Kontrabasista Ambroz vyučuje hru na klavír, kromě toho je také sběratel básní a milovník psů. Na první pohled možná působí jako někdo, kdo se nehodí do dnešní uspěchané doby toužící po změnách. Na druhý pohled v něm však objevíme mistra obyčejného života, a ten bývá, jak všichni dobře víme, často tím nejneobyčejnějším ze všech. Projít se s Ambrozem po parku, vyklonit se s ním z okna, posedět s ním ve třídě nebo se s ním vrátit do minulosti znamená smést z každodenního života moderní pěnu a ponořit se tam, kde se odehrávají důležité věci.
Barbora Hrínová (* 1984) je slovenská spisovatelka a scenáristka. V současné době působí jako odborná asistentka na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Autorka několika rozhlasových her a audio-dokumentů pro RTVS a Český rozhlas. Také spolupracovala na televizních seriálech a dokumentárním cyklu Prvá. Je trojnásobnou finalistkou literární soutěže Poviedka a za svou první knihu, sbírku povídek Jednorožci (2020, česky 2022), obdržela prestižní literární cenu Anasoft Litera. V roce 2026 vyšel český překlad Plachý dům. 

Romana Julinová – Miha Mazzini: Vymazána (Slovinsko)

Podrobnosti

Slovinsko
Miha Mazzini: Vymazána
Překlad: Aleš Kozár, Altenberg 2024
Román vypráví příběh matky samoživitelky Zaly Jovanović, která v porodnici zjistí, že ona ani její novorozený chlapec úředně neexistují. Takový člověk pak z ničeho nic může čelit deportaci, přijít o bydlení, o zaměstnání, o lékařskou péči, a dokonce i o dítě… Zoufalé hledání východiska ze složité situace se mění v napínavé drama, které odhaluje odvrácenou tvář slovinského osamostatnění, kdy bylo v roce 1992 nezákonně vymazáno 25 671 osob z evidence obyvatel Slovinska, bez předchozího upozornění a bez možnosti odvolání. Jejich jediným „proviněním“ bylo, že se nenarodili ve slovinské části bývalé Jugoslávie.
Miha Mazzini (* 1961) je slovinský spisovatel, scénárista a režisér. Je autorem více než tří desítek literárních děl, scénáristou a režisérem dokumentárních i hraných filmů. Za svou literární a filmovou tvorbu získal řadu ocenění doma i v zahraničí. Velkého ohlasu se dočkala již autorova prvotina, román Drobtinice (Drobečky, 1986), který získal ocenění Slovinský román roku. Režisér Milan Zupanič podle něj natočil celovečerní film Operacija Cartier (Operace Cartier, 1992). Mazzini je také autorem scénáře trojnásobně oceněného filmu Sladke sanje (Sladké snění, 2001), který pak pod názvem Kralj ropotajočih duhov (Král rámusících duchů, 2001) převedl do románové podoby. Tento román vyšel v českém překladu jako Já, Tito a gramofon (2005).

Zdeněk Julina – Jordan Slavejkov: Sváteční rodina (Bulharsko)

Podrobnosti

Bulharsko

Jordan Slavejkov: Sváteční rodina

Překlad: Jan Machej, Runa 2026

Sváteční rodina je knihou o lásce na pozadí smrti. O lásce živého k umírajícímu. Zejména však o hluboké, až obsedantní lásce živého k již zemřelému. O neutuchající touze, jež nemůže být nikdy naplněna, a proto dokáže pokračovat donekonečna. V povídkách odehrávajících se v jedné z nejchudších a nejzaostalejších oblastí Bulharska se skrývá možná až příliš lidské bolesti – jednak kvůli lásce, která nám jen zřídka dává to, co od ní očekáváme, ale také kvůli světu, který je krutý. Tyto zdánlivě nemilosrdné stránky, z nichž čiší smyslnost a ryze balkánská živelná nespoutanost, nicméně prozařuje i jedno slabé světélko, něžná útěcha, nepatrná naděje, kterou tak často hledáme, jen zřídka nacházíme, a přitom tolik potřebujeme.Divadelní režisér a spisovatel

Jordan Slavejkov (* 1976) je jedním z výrazných a nekompromisních hlasů současné bulharské prózy. Hned za svou prvotinu, román The Last Step (2015), který byl rovněž úspěšně převeden na jeviště sofijského Národního divadla, obdržel dvě významná literární ocenění.

‌

Program

17.30	komentovaná prohlídka kaple sv. Jeronýma
18.00–19.45	hlavní program
20.00–21.00	koncert No Time v Červeném kostele

 

Ideou projektu Noc literatury je představit během jednoho večera formou veřejných čtení současnou evropskou literaturu v podání známých osobností či herců. Každý rok jsou vybírány úryvky titulů, které jsou v češtině teprve čerstvě vydané nebo se na jejich vydání intenzivně pracuje.

Na organizaci se opět podílejí tři olomoucké knihovny – Vědecká knihovna v Olomouci, Knihovna města Olomouce a Knihovna Univerzity Palackého, dalšími partnery projektu jsou Moravské divadlo Olomouc a Moravská filharmonie Olomouc a statutární město Olomouc.

Projekt organizují Česká centra ve spolupráci s EUNIC Praha (Asociace národních kulturních institutů zemí EU), zahraničními ambasádami v České republice a nakladatelstvím Labyrint.