<p>KNIHA JE K DOSTÁNÍ VE VKOL A V <a href="../../../e-shop/na-jeseniky-v-zime-zimni-sporty-v-jesenikach-do-roku-1945" target="_blank" rel="noopener">E-SHOPU</a>.<br><br><span style="font-weight: 400;"><strong>Z provozních důvodů bude Červený kostel ve dnech 5.–12. 1. 2026 uzavřen. Děkujeme za pochopení.</strong></span><br><br><span style="font-weight: 400;">Doprovodná výstava nové knihy </span><em><span style="font-weight: 400;">Na Jeseníky v zimě! Zimní sporty v Jeseníkách do roku 1945</span></em><span style="font-weight: 400;"> mapuje počátky a rozvoj lyžování, skoků na lyžích i sáňkování v Jesenické oblasti. Na základě unikátních archivních pramenů, mnoha obrazových dokumentů a příběhů průkopníků i významných sportovců přibližuje roli Jeseníků jako jednoho z center zimních sportů ve střední Evropě. V rámci výstavy budou vystaveny některé originální tisky se vztahem k historii zimních sportů jako například první vydání knihy o expedici Fridtjofa Nansena (Oslo, 1890) nebo tisky s vyobrazeními lyžníků od 16. století. Prezentována bude samozřejmě i řada materiálů souvisejících přímo s Jeseníky. Návštěvníci si budou moci prohlédnout rovněž krátké dobové filmy z Jesenické oblasti vypátrané v Národním filmovém archivu.  <br><br></span><span style="font-weight: 400;"><span style="font-weight: 400;"><span style="font-weight: 400;">Nová kniha historika VKOL Jiřího Glonka <strong><em>Na Jeseníky v zimě! Zimní sporty v Jeseníkách do roku 1945 </em></strong>navazuje na úspěšný titul z roku 2019 </span></span></span><a href="https://aleph.vkol.cz:443/F?func=direct&amp;doc_number=001294756&amp;local_base=SVK01&amp;format=999" target="_blank" rel="noopener"><em>Na Jeseníky! O putování jesenickými horami, turistických bedekrech a mapách do roku 1945.</em></a><span style="font-weight: 400;"><span style="font-weight: 400;"><br></span></span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Kdy a jak se vlastně objevily v Jeseníkách lyže? A kdo se na nich po horských úbočích proháněl jako první? Kdo si dnes vzpomene na názvy skokanských můstků jako Altvaterschanze či Sudetenschanze? Kdo dnes tuší, o jak populární sport v předválečných Jeseníkách šlo a jak pestrá síť skokanských můstků různých velikostí kdysi pokrývala celou jesenickou oblast? Komu dnes něco řeknou jména vynikajících jesenických skokanů, běžců na lyžích a sjezdařů, jako byli Rudolf Huleja, Ferdinand Winterherbst, Walter Drkosch, Alfred Wanke nebo Alfred Knoll? Jejich jména, stejně jako povědomí o kdysi slavných a populárních skokanských můstcích, dlouhých sáňkařských drahách, lyžařských klubech i jimi pořádaných spektakulárních závodech, se vytratila po roce 1945 společně s jejich obyvateli. V drtivé většině Němci, protože zrovna oni tento region obývali, a byli tudíž i hlavními protagonisty zimních sportů v Jeseníkách, stejně jako v přilehlých Rychlebských horách a na Králickém Sněžníku. </span></p> <p><span style="font-weight: 400;">A právě o nich a o zašlé slávě zdejších zimních sportů chce vyprávět tato kniha. O bláznivých průkopnících jízdy na ski, o zapomenutých místních výrobcích lyží či saní, o zaniklých sáňkařských drahách, o prvních odvážlivcích, které uhranuly skoky na lyžích, i o jejich pozdějších organizovaných kláních. O tom, jak se fenomén lyžování či sáňkování postupně rozšířil od prvních nadšených jednotlivců do celé společnosti. </span></p> <p><span style="font-weight: 400;">Jakou roli přitom v rámci střední Evropy a českých zemí vlastně sehrály Jeseníky? Zjištění, že ne zrovna malou, ale naopak důležitou, jistě mnohé překvapí. Historie zimních sportů v Jeseníkách je totiž fascinujícím příběhem, který upadl v zapomnění.<br><br><img class="img-fluid" src="../../../uploads/NJVZ_obalka.jpg" alt="" width="500" height="710"><br></span></p>

Výstava poukazuje na klimatické změny, které způsobují, že vody v přírodě ubývá. Příroda a krajina jsou přitom jedinými zdroji, z nichž je možné vodu čerpat.<br><br>Šestý ročník výstavy, kterou připravuje Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., s dalšími institucemi (Česká geologická služba, Český hydrometeorologický ústav, Fakulta rybářstí a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Mezinárodní komise pro ochranu Labe, Ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy, s. p., Výzkumný ústav meliorací na ochrany půdy, v. v. i., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.).