Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Podzim knihovnického života

Vladimír Klásek, Blanka Sedláčková, Eva Holá

Na podzim bývají často knižní veletrhy. Doba vhodná na to, abychom se potěšili dobrou knihou, popřemýšleli nad vhodným nákupem, nepřemýšlíc zároveň již o tom, jak by například mohlo být dobře u vody pod krásným teplým sluncem.

Trošku podobné je to s pravidelným setkáním knihovníků na podzimní Seči v rámci konference Knihovny současnosti 2003, tentokrát 16.-18. září. Stejně jako knihy je můžete vidět přes rok na různých kratších setkáních a akcích (jako knihy v knihkupectví), můžete o nich slyšet a nechat se jimi ovlivňovat na dálku tiskem a e-mailem ( jako reklamami a letáky s knižními novinkami), takže přestože je nakonec za rok velice dobře znáte a nemělo by vás v této oblasti nic překvapit, jedete za nimi na Seč (jako na veletrh)! Musíte přece všechny knihovníky a knihovnice (jako knihy) vidět znovu a pohromadě, sáhnout si na jejich hřbety (jako na knize), přečíst si jejich hlavní nápady (jako na předsádce), prolistovat jejich myšlení (jako stránky knihy), zjistit, zda jim něco nechybí (snad vytržené listy?), potěšit se například nad některým novým vzhledem klasiků (jako nové vydání knihy), či nad novou tváří (jako nad novou prvotinou), podívat se, jak stárneme (jako kniha), nasát atmosféru takového množství (knih)ovnic a (knih)ovníků, domluvit si schůzku (jako dobré čtení) na večer. Kniha života...

Každopádně je Seč dobrou příležitostí k setkání. I když známe hlavní obsah přednášek ze sborníku, snaží se přednášející přinést k referátu ještě něco dalšího, zajímavého. Někdy bývají poutavé i diskuse. Neméně důležitá jsou však další konferenční setkání, schůzky, jednání, domluvy, přípravy dalších akcí, podněty, diskuse, poznávání lidí, navazování kontaktů a tak dále. Konference Knihovny současnosti již má dobrou tradici, a opravdu není jednou za rok špatné být účastníkem velkého knihovnického setkání se spoustou povinností ale i zážitků, které k tomu patří. Sice zřejmě ne každému vyhovuje prostředí bývalého mládežnického školícího centra, ale barvy podzimu většinou tu šeď vynahradí.

Samotné jednání bylo tradičně rozděleno do několika sekcí. Začínalo se novou sekcí "Intelektuální svoboda, profesní etika a knihovny", kterou řídil Vít Richter. Většinou zde šlo o zamyšlení nad celkovým přístupem knihovníků ke zpřístupňování fondů. Jaroslava Štěrbová si ve svém příspěvku vzala za základ dotazníky z výzkumu v českých a moravských knihovnách o této problematice, doplněné určitou pohádkovou alegorií na téma intelektuální svoboda v knihovnách. Tradičně zajímavý, ale tradičně kontroverzní a přinášející emoce v knihovnách pracujících s osobními údaji čtenářů bývá přípěvek pracovníka Úřadu pro ochranu osobních údajů v Praze (tentokrát Miroslava Matoušová). Nad etickým kodexem knihovníka z hlediska zahraničních zkušeností se zamýšlela Jarmila Burgetová, nad tématy této sekce z hlediska právních nástrojů našich i zahraničních a různých doporučení profesních organizací zase Zdeněk Matušík.

Obecně se tedy jednalo o určitých filozofických otázkách intelektuální svobody, volného přístupu k informacím, práva na informace, svobody projevu a práva na soukromí uživatelů, které jsou ovšem víceméně řešeny v právním řádu a různých doporučeních, což si musíme především sami uvědomit a nebýt tak někdy příliš velkým cenzorem nebo naopak volnomyšlenkářem.

Již po několikáté byla součástí programu konference sekce "Internet a knihovny opět po roce" za tradičního řízení Aleše Brožka. Prolistujeme - li starší sborníky z minulých konferenci, zjistíme, jak fenomén internet stále více a více prorůstá knihovnickou a informační praxí, jak díky několika kliknutím se dostáváme do neuvěřitelných oblastí lidského konání.

Úvod patřil příspěvku Jakuba Štogra o roli informačního pracovníka na rozhraní chaosu a systému, pak po něm předvedl ve svém vystoupení Ivo Brožek na téma Knihovní řády na webových stránkách českých knihoven mravenčí práci ve vyhledávání na www. stránkách téměř všech českomoravských knihoven.

V tomto bloku vystoupil i zahraniční účastník pan Viktor Zacharov z Akademie věd v Petrohardu, který přiblížil situaci s internetem v ruských knihovnách-.

Pokračování projektu WebArchiv, o kterém řešitelé z NK Praha a MZK Brno informovali již na minulé konferenci, je nyní v rovině snahy o aplikování výsledku pilotního projektu do praxe. Velký problém je současná legislativa, a to okruh otázek kolem autorského práva pro archivaci českých webových zdrojů a jejich zpřístupnění.

O vyšší verzi Jednotné informační bráně, která přinesla nové funkce spojené s vyhledáváním se zaměřily ve svém vystoupení kolegyně z NK Praha. Téma JIB zaznělo ještě v několika dalších příspěvcích.

Vysoce odborný projev o souboru věcných autorit pro potřeby Konspektu přednesla dr. Balíková a stejně hodnotné bylo vystoupení dr. Stoklasové o tématických branách.

V dalších příspěvcích se posluchači dozvěděli o zkušenostech jiných kolegů s využíváním internetových knihkupectví, povolení nošení notebooků na internet do knihovny, o modulárním systému komunikace, o Souborném katalogu ČR, který od dubna 2003 pracuje pod systémem ALEPH 500 a dalších.

Tato sekce opět byla velmi dobře zorganizována, příspěvky byly mnohovrstvé a odborně dobře zvládnuty a přimlouváme se, aby toto téma bylo zařazeno na programu i příští rok na konferenci Knihovny současnosti 2004.

Předzvěstí další sekce "Zvukové dokumenty v knihovnách" za vedení Tomáše Řeháka byla již předešlá panelová diskuse, týkající se především možnosti půjčování zvukových nosičů uživatelům knihoven mimo knihovnu, neboli absenčně. Jestliže dosud se tak stávalo na základě dohody knihoven a autorských ochranných svazů, situace se v poslední době vyhrotila a probudila tak emoce na obou stranách. Sledovali jsem z dálky různá jednání, která měl vést jednak k tomu, aby se celá situace zklidnila, aby byly vyřešeny zvýšené finanční a ochranné požadavky ochranných autorských svazů a celkově vyřešena právní problematika tohoto sporu. Obě strany uváděly své postoje a argumenty (klesající prodej zvukových nosičů a tím i zisků a nelegální kopírování nosičů versus svobodný přístup k dokumentům ). Diskuse snad ani nakonec tak bouřlivá nebyla, nicméně snad byla alespoň malým kamínkem, který za přispění Ministerstva kultury pomohl k pozdější dohodě mezi oběma znesvářenými stranami za cenu oboustranných kompromisů. Uživatelé knihoven se zřejmě nemusí bát, že by se nakonec zvukové nosiče přestaly půjčovat.

Jinak se v sekci, která původně nevypadla tak zajímavě jako ostatní, nakonec sešly zajímavé příspěvky. Dověděli jsme se o profilu hudební knihovny Knihovny Jiřího Mahena v Brně od Miroslavy Horejskové, o nutnosti maximální analýzy a popisu zvukových nosičů pro pozdější potřeby uživatelů od Libuše Hrdé, o velké práci s prezentací a zpřístupňováním hudebních fondů a navazujících činnostech v Městské knihovně v Praze. Všechny tyto příspěvky vyvolávaly různé ohlasy z publika, především z hlediska personálního a vzdělanostního zabezpečení pracovníků hudebních knihoven. Bylo vidět, že knihovny tomu problému věnují hodně času, úsilí a píle - pro uživatele čím dále více - zřejmě pod heslem, které bychom si měli neustále opakovat - jsem především službou pro lidi. Velice zajímavým byl i příspěvek Petra Bílka o českomoravských vydavatelstvích kompaktních desek. Jeho naprosto vyčerpávající informace o těchto jednotlivých organizacích, hodnotících především jejich www stránky a tím i možnost vzdáleného uživatele najít si potřebné informace o CD z jejich elektronických katalogů, byla opravdu vyčerpávající, navíc když přehlednou tabulku doplňoval zajímavými poznatky o minulosti, současnosti i budoucnosti malých i velkých vydavatelství z pohledu člověka, který v tomto oboru pracuje jako "hudbykupec".

Staronovou sekcí, zajímající čím dál větší množství knihovníků, jsou "Meziknihovní a referenční služby" pod vedením Hanuše Hemoly. Zabýval se především Národním systémem meziknihovních služeb, neboli celou řadou určitých pravidel a doporučení a pokynů, které je nutno neustále aplikovat do běžné praxe MVS tak, aby celý systém fungoval na stejných principech, za stejných podmínek. Novým prvkem jsou určité krajové speciality (regionální systémy), které především v oblasti placení MVS přinášejí určitý chaos a nestejný přístup. Je to zapeklitá otázka budoucnosti, bohužel ovšem závislá vždy na zřizovatelích knihoven, a ne na centrálním orgánu. Dalšími příspěvky byly například prezentace různých portálů a bran, umožňující snadnější a přehlednější přístup s různými dodatkovými informacemi k informačním zdrojům. Bylo tak možné více nahlédnou do tajů Portálu STM ze STK Praha. Bylo možné více nahlédnout do elektronické knihovny časopisů EZB přes Národní knihovnu ČR s přístupem k plnotextovým odborným elektronickým on-line časopisům ve světě. NK Praha zase představila svoje elektronické dodávání dokumentů ze svých fondů, neboli DODO.

Existují však i další možnosti služeb knihoven, umožňující uživatelům knihovny usilovat o další informace. Začíná se rozvíjet služba "Ptejte se knihovny", více rozvinutá v zahraničí, nyní propagovaná především NK Praha a VK Olomouc. Umožňuje přes www a elektronickou e-mailovou adresu kladení jakýchkoliv dotazů (opravdu jakýchkoliv), které se knihovna potom snaží za pomoci různých zdrojů nejen vlastních zjistit a odpovědět.

Dozvěděli jsme se i mnoho dalšího o MVS. Navštívili nás kolegové ze Slovenska a poinformovali o stavu MVS a MMVS (2002 a 2003) v nám blízké Slovenské republice, o tom, co se jim daří, v čem jsou pozadu, jak se rozvíjí. Došlo i k určité prezentaci regionálních systémů MVS v České republice, například v Jihomoravském kraji. STK Praha zase nadále propagovala svou "Virtuální polytechnickou knihovnu" umožňující koordinované, rychlé a účelné získávání článků z periodik v elektronické a tištěné formě díky MVS. Její snahou je samozřejmě rozšiřovat okruh "podílníků", kteří by jednak obohatili poskytnutím svého přístupu rozsah VKP, jednak VPK více využívali - hlavně k rychlému vyřizování MVS na základě dohody účastníků projektu.

Poslední sekcí v celém konferenčním jednání byla sekce "Ekonomika a právo" pod vedením Libuše Nivnické.

Jako první vystoupil dr. Vít Richter společně se zástupcem společnosti Telecom s projektem Internetizace knihoven. Nastínili současný stav připojení knihoven k Internetu a možné způsoby financování (VISK 3, fondy EU, zapojení krajů, MI) tak, aby byla splněna podmínka stanovená v knihovním zákonu, a to připojit knihovny do konce roku 2006.

Druhým v pořadí byl příspěvek Ing. Evy Dufkové - Financování neziskové kultury v ČR se zaměřením na veřejné knihovny, který měl napomoci k lepší orientaci ve světě financí neziskového sektoru. Celý tento příspěvek je přetištěn ve sborníku z konference.

Jistě velice očekávané bylo vystoupení Ing. Alinčeho z MPSV, který přivezl informace týkající se nového katalogu prací a nových platových tabulek.

Slovo fundraising a co se pod tímto pojmem skrývá nám odhalila Ing. Marie Svobodová. Je to výraz zahrnující různé metody a postupy, jak získat prostředky na činnosti nevýdělečných organizací - tedy i knihoven. Je to věda o tom, jak úspěšně přesvědčit druhé, že právě Vaše činnost je důležitá a že se do ní vyplatí investovat. A protože slovo fundraising mnozí slyšeli poprvé, mělo toto vystoupení být jakýmsi námětem, kde hledat další zdroje pro financování činnosti knihoven.

Po Ing. Svobodové předstoupila Zlata Houšková s příspěvkem Projekt CERTIDoc - Kompetence knihovnických a informačních pracovníků, jehož spoluautorkou byla dr. Miloslava Faitová. Projekt CERTIDoc, zahájený v roce 2002, je pokračováním projektu DECIDoc a mezi hlavní úkoly patří novela eurosměrnice "Průvodce znalostmi a dovednostmi evropských odborných pracovníků v oboru knihovnických a informačních služeb" Dále se věnuje přístupu k nejlepšímu dostupnému vzdělávání a školení, umožňujících získat nové kvalifikace, jejichž potřeba se projevila se vznikem nových specializovaných činností.

V době příprav České republiky na vstup do Evropské unie bylo velice aktuální vystoupení Michala Šperlinga ze společnosti Euredis týkající se možností financování informatizace knihoven ze zdrojů EU. V krátkosti posluchače seznámil s jednotlivými operačními programy a postupem při prosazování financování informatizace knihoven ze zdrojů EU. Vzhledem k velkému množství informací týkajících se této problematiky nemohlo být řečeno vše, ale určitě by se toto vystoupení mělo stát podnětem k vyhledávání nových informací o možnostech financování ze zdrojů EU. Až v květnu 2004 ČR vstoupí do EU bude dvojnásobně platit, že "Štěstí přeje připraveným".

Jaroslav Winter s příspěvkem Knihovny v médiích: na příkladu Března - měsíce Internetu, zhodnotil tuto akci a napomohl nahlédnout do mysli novináře, který se "pídí" po informacích. P. Winter zdůraznil význam webových stránek, protože právě ty jsou často pro novináře prvotním zdrojem informací. A nebojme se pozvat novináře k nám - vždyť knihovny přece mají co nabídnout.

Za MK ČR vstoupila Mgr. Blanka Koubová, která se věnovala novelám knihovnické legislativy.

S posledním příspěvkem, Ekonomické perspektivy ochrany knihovních fondů, vystoupila dr. Františka Vrbenská. Protože čas neúprosně pokročil směrem k hodině ukončení celého setkání knihovníků, jen ve stručnosti dr. Vrbenská zdůraznila význam ochrany knihovních fondů a možné zdroje financování. Nikdo ale nebyl o tento zajímavý referát připraven, protože je součástí sborníku z konference a tak si zde můžeme přečíst o projektech VISK 6 a VISK 7, Knihovně 21. století, programu ISO nebo třeba i o programu Culture 2000.

Celou konferenci na úplný závěr zhodnotila Zlata Houšková a potom už se všichni začali rozjíždět do svých domovů obohaceni o nové informace a zážitky z chvil strávených společně z knihovníky ze všech koutů naší země. Celkově se průběh konference Knihovny současnosti 2003 jistě vydařil. V jeho průběhu navíc byly i nadále oceňováni knihovníci, kteří jsou pro rozvoj knihovnictví a služby uživatelům největším přínosem - dostávají medaile Z.V.Tobolky. Tradice udělování není dlouhá (od roku 2000) a každoročně se jich udělí nejméně devět. Zůstává ovšem otázkou, zda je nutné udělovat takové množství ocenění. Nedochází tím trochu snižování vážnosti udělování ocenění? Nemůžeme přece najednou dohonit vše, co dosud nebylo oceněno. Mimochodem, Rytíř lékařského stavu České lékařské komory je ocenění udělované vždy jen jednomu člověku ročně.

Jinak se ovšem potkalo velké množství kolegů a kolegyň z oboru, kteří mohli prodiskutovat nejožehavější témata, která hýbou knihovnictvím. Za rok možná budou zase jiná, jen my asi budeme stále stejní. Knihovníci snažící se sloužit čtenářům.

Udělení státního ocenění Knihovna roku 2003

Nedávno došlo k sjednocení podmínek pro udělování státních ocenění v oblasti kultury udělovaných Ministerstvem kultury ČR. Vládní nařízení č. 5/2003 Sb. kromě jiných ocenění zahrnuje i ocenění Knihovna roku.

Ocenění se uděluje k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích nebo mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb a to ve dvou kategoriích:

  • základní knihovna (provozovatel knihovny)
  • významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb ( fyzická osoba nebo provozovatel knihovny).

Letošní rok byl tedy v tomto směru premiérový a Zrcadlová kaple Klementina tak mohla být 7. října 2003 svědkem udělení:

Hlavní ceny kategorie Knihovna roku:
Obecní knihovně v Jindřichovicích pod Smrkem (Liberecký kraj) za výjimečný rozvoj knihovnictví v obci

Diplomu:
Místní knihovně ve Valašské Bystřici (Zlínský kraj) za mimořádnou, dlouholetou a systematickou práci s dětskými čtenáři

Diplomu:
Místní knihovně v Horní Stropnici (Jihočeský kraj) za cílevědomou přeměnu knihovny v informační a komunitní centrum obce a kvalitní práci s dospělou veřejností, zvláště se seniory

Hlavní ceny kategorie Informační počin:
Mgr. Mileně Kodýmové, ředitelce Městské knihovny v Jindřichově Hradci, za mimořádný přínos k rozvoji knihovnických a informačních služeb

Diplomu:
Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích, za vydání elektronické knihy "Kohoutí kříž" (studie a medailony s ukázkami z německé šumavské literatury).

Atmosféra udělování cen zástupci Ministerstva kultury ČR byla velice slavností a ocenění si zmiňovaní jistě zaslouží. Především hlavní cena Knihovna roku udělovaná především menším knihovnám může povzbudit knihovníky, knihovnice a jejich zřizovatele knihoven k další prospěšné práci směrem k nejrůznějším skupinám uživatelů.

A tak na závěr jen malou poznámku, se kterou se nemusí všichni ztotožnit. Dávejme na těchto slavnostních fórech více příležitostí oceněným, ať se jejich jména jen nemihnou v celkovém dlouhém programu a záplavě jiných promluv. Otázkou také zůstává, zda bylo původním záměrem zřizovatele těchto cen udělovat hlavní cenu k kategorii Informační počin konkrétní fyzické osobě, byť vznikající knihovnici nebo knihovníkovi za dlouholetý přínos rozvoje knihovnictví.

Více informací na: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/KnRoku/KnRoku03.htm

Podzimí knižní trh 2003 - Havlíčkův Brod

Jak patří k podzimu padání listí, ranní mlhy, tak ke knihovnickému podzimu patří již po několikáté Podzimní knižní trh, jehož hlavní organizátorkou je dr. Markéta Hejkalová z nakladatelství Hejkal (24.-25.října 2003).

Tato výstava je velmi oblíbená jak mezi vystavovateli /přihlásilo se kolem 150 nakladatelů/, tak mezi návštěvníky, díky velmi dobré atmosféře, která zde vládne. Součástí trhu je bohatý doprovodný kulturní program : autogramiády současných autorů, např. Z.Svěrák, L.Vaculík, M.Vaculíková J.Žáček, J.Grygar a M.Viewegh aj.,autorská čtení, křty knih, besedy, literární semináře apod.

Součástí trhu byly i kulturní akce konané mimo výstavní prostory jako výstava Současná česká ilustrační tvorba v Galerii výtvarného umění a v Muzeu Vysočiny se konala vernisáž výstavy Jaroslav Hašek na Vysočině a udílení cen města Havlíčkova Brodu za nejkrásnější knihu 13. Podzimního knižního trhu.

I my knihovníci jsme měli svoji odbornou akci. Knihovna Vysočiny spolu s Národní knihovnou pořádají vždy v době Podzimního knižního trhu Národní akviziční seminář. Na letošním programu se probírali výhody a nevýhody sdílené katalogizace a zkušenosti s touto formou práce. Přebíraní záznamů má smysl, protože je zpracování dokumentů rychlejší a lacinější, předpokladem je harmonizace standardů, stejná pravidla popisu, využívat soubor autorit, dbát na úroveň popisu a formátu.

Dr. E. Lichtenbergerová z NK Praha hovořila o praxi se sdílenou a kooperativní katalogizaci v Anglii a Německu, kde mají ústřední katalogizaci seriálů. Kooperativní katalogizace je v Anglii rozdělena mezi tzv. copyrightové knihovny (10 knihoven s povinným výtiskem na celou anglosaskou produkci), které zpracovávají týdně stejné dávky PV, který dělí podle abecedy názvu. V České republice začíná se zkoušet podobný model u tří knihoven, který mají právo celostátního povinného výtisku /Národní knihovna v Praze, Moravská zemská knihovna v Brně a Vědecká knihovna v Olomouci/. Tyto knihovny pracují i ve stejném systému /ALEPH 500/ a používají stejné formáty.

Dělení nemůže probíhat jako ve Velké Britanii, protože nakladatelé neodevzdávají výtisky vždy ve stejnou dobu, proto se přistoupilo na regionální dělení podle místa adresy nakladatele, tzn. NK Praha má největší úsek na zpracování - Čechy, MZK Brno jižní část Moravy a VK Olomouc oblast bývalého severomoravského kraje.

Na programu semináře bylo několik vystoupení, které se zaobíralo způsobem doplňování v různých typech knihoven.. Na prvním místě u všech zúčastněných je nákup u distribučních firem, které dávají někdy slušné rabaty, dále individuální dealeři, knihkupectví a přímo u nakladatelů. Zatím mezi knihovníky se moc neprosadili internetové knihkupectví,

Kolegové Knihovny Vysočiny se o účastníky jako vždy velmi dobře starali, na večer byli pozváni na komponovaný pořad "Neobyčejnost lásky" a na malé posezení s občerstvením.

Návštěvníci knižního trhu i účastníci semináře se těší, že i příští rok budou moci navštívit krásný a pohostinný Havlíčkův Brod a příjemný a podnětný Národní akviziční seminář.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.05.2019 13:01
TOPlist