Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

120. výročí založení Vlasteneckého spolku musejního

Zdeňka Zlatušková

V roce 1883 bylo v Olomouci založeno spolkové muzeum Vlasteneckého spolku musejního jako první české muzeum na Moravě. Spolkové muzeum se stalo přímým a bezprostředním předchůdcem dnešního Vlastivědného muzea v Olomouci.

V letošním roce si připomínáme již 120. výročí jeho vzniku. Vlastenecký spolek muzejní v Olomouci (VSMO), původně nazvaný Muzejní spolek olomoucký, vznikl roku 1883 z iniciativy profesorů olomouckého Slovanského gymnázia s cílem podpořit české kulturní a vědecké dění v tehdy převážně německé Olomouci. Jeho zakladateli a stěžejními osobnostmi byli Jan Havelka, MUDr. Jindřich Wankel, Ignát Wurm a Vincenc Prasek.

Již při založení spolku byla přijata myšlenka na vytvoření českého muzea. S tímto návrhem se v tisku obrátili na Olomoučany, kteří návrh nadšeně přijali a svými dary položili základ pozdějších muzejních sbírek.

Mezitím byla vypracována koncepce a stanovy Muzejního spolku, k jejichž schválení došlo v tomtéž roce výnosem c.k. ministerstva. Na základě stanov měl spolek jednak sbírat a uchovávat památky, jednak vykazovat vědeckou a osvětovou činnost formou přednášek apod. Základní poslání spolku bylo tedy téměř totožné s dnešním posláním Vlastivědného muzea v Olomouci.

Jeho prvním předsedou byl zvolen kanovník hrabě A. d ´Órsay. V počátcích činnosti spolku se nejvíce rozvíjely obory archeologie a národopis. Vůdčí osobností v oblasti archeologie byl J. Wankel, první volený kustod muzea, který začal záhy organizovat archeologické výzkumy. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl J. Havelka, Wanklův pozdější zeť a manžel Wanklovy dcery Vlasty. Z dalších osobností počátků nejen olomoucké archeologie lze jmenovat K. J. Mašku, J. Vyvlečku, F. Přikryla a další. Národopisná činnost spolku byla v jeho počátcích spjata především s tzv. dámským odborem tvořeným především sestrami Wanklovými v čele s Vlastou Wanklovou, provdanou Havelkovou, dále A. Žáčkovou a M. Pospíšilovou.

Již v osmdesátých letech 19. století spolek rozvinul přednáškovou, výstavní i osvětovou činnost. Hned v počátcích fungování VSMO bylo rozhodnuto o vydávání spolkového časopisu, který spolek vydával od roku 1884 téměř po celou dobu své existence, a jenž se stal významným odborným i osvětovým periodikem s vysokou úrovní. Jeho prvním redaktorem byl J. Havelka.

Od devadesátých let 19. století se vedle archeologie a národopisu začaly prosazovat i další obory - zejména numizmatika, literární historie, přírodopis a další, přičemž v průběhu let vznikaly nové fondy nebo stávající byly nově členěny. Oficiálně byly v rámci VSMO v roce 1921 ustaveny dvě samostatné větve, a to společenskovědní a přírodovědná.

Sbírky byly soustavně doplňovány formou darů, sběrů, výzkumů a reprezentovaly s úspěchem českou historii na mnoha zahraničních výstavách, kterých se spolek účastnil. Velkým problémem však zůstávala absence vlastní budovy na uložení sbírek i na výstavní prostory, který nebyl uspokojivě vyřešen po celou dobu existence VSMO. Částečně se situace zlepšila v roce 1909, kdy byly sbírky přestěhovány do dnešní Wurmovy ulice č. 5, tehdy kapitulního majetku, a zpřístupněny veřejnosti. V roce 1914 pak spolek dokonce zakoupil vlastní budovu na třídě Františka Josefa (dnešní nábřeží Přemyslovců), ale vzhledem k událostem 1. světové války však k nastěhování do této budovy již nedošlo. Částečné zlepšení situace nastalo v roce 1935, kdy byla spolkovému muzeu dána k dispozici budova na Purkrabské ulici č. 2, nicméně ani toto nevyřešilo problém nedostatečného prostoru definitivně.

Slibně se vyvíjející činnost VSMO byla násilně přerušena roku 1914 událostmi první světové války. Jeho činnost byla ochromena, výbor VSMO se scházel jen nepravidelně a řešil pouze nejnutnější existenční záležitosti. Až do roku 1920 rovněž došlo k přerušení ve vydávání spolkového časopisu.

Po vzniku samostatného československého státu byly vytvořeny dobré podmínky pro obnovení činnosti VSMO i pro znovu vydávání spolkového periodika. Vedle předsedy E. Fierlingera je v tomto období nutné zmínit zejména dvě výrazné osobnosti: MUDr. Maurice Remeše, pozdějšího předsedu, za oblast přírodních věd, a dr. Bohuše Vybírala za vědy společenskovědní. Ti pozvedli činnost spolku opět na dřívější úroveň a zároveň se jim povedlo přivést ke spolupráci mnoho významných odborníků (např. prof. dr. Kettnera, prof. dr. Absolona a další). Vývoj událostí v Evropě ve druhé polovině třicátých let 20. století ovlivnil negativně celkovou atmosféru nejen v Olomouci, což se opět projevilo na spolkové činnosti. Posledním významným počinem na konci třicátých let tak byla výstava, převzatá z Prahy, věnovaná Karlu Čapkovi.

Následný vývoj činnosti VSMO byl opět ovlivněn neblahými evropskými událostmi. Po okupaci Československa fašistickým Německem se ocitly projevy jednotlivých národních kultur v útlumu. Vlastenecký spolek muzejní v Olomouci však přesto ve své činnosti pokračoval, byť ve velmi omezené míře. Jeho prioritním úkolem bylo zamezit vyvezení sbírek. Proto byly nejcennější předměty ukryty ve sklepě muzea, na zámku v Náměšti na Hané a v trezorech Pozemkového ústavu. Vystaveny byly často duplikáty, všechny popisky musely být opatřeny německo-českými nápisy, Němci provedli dvakrát revizi sbírek, a to v letech 1941 a 1943. Spolkový časopis přestal v roce 1941 vycházet a činnost se soustředila zejména na práci se sbírkami a jejich pořádání.

Přes výrazné omezení spolkovní činnosti během války, sbírky přečkaly toto období bez vážnější újmy. Po roce 1945 byla hlavní činnost spolku věnována péči o sbírky a úsilí o obnovení vydávání spolkového periodika.

V Olomouci v této době fungovalo vedle muzea Vlasteneckého spolku muzejního i Městské muzeum. Jejich činnost byla přesně vymezena - Městské muzeum se zaměřovalo na samotné město Olomouc, zatímco spolkové muzeum mělo v rámci své dlouholeté tradice mapovat kulturní a společenský vývoj na Hané. Tato vize však neměla dlouhého trvání. Nejprve došlo roku 1950 v rámci reorganizace regionálního tisku k zastavení vydávání spolkového časopisu a roku 1951 pak došlo ke sloučení obou stávajících muzeí v Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci řízené Krajským národním výborem. Tímto rozhodnutím byla činnost muzea Vlasteneckého spolku muzejního ukončena, jeho sbírky se však staly významnou součástí sbírkového fondu dnešního Vlastivědného muzea v Olomouci.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 17.05.2019 07:42
TOPlist