Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Knihovny na hranici

Roman Giebisch

Fotografie ze setkání.

Regionální pobočka SKIP severní Morava a Městská knihovna Český Těšín uspořádala ve dnech 20.- 23.5.2003 již tradiční akci Knihovnický týden, tentokrát pod názvem Knihovny na hranici. Letošní téma bylo - spolupráce veřejných knihoven na česko-polské hranici.

Místem konání odborného programu semináře se staly prostory Městské knihovny v Českém Těšíně. V úterý 20.5. přednesl PhDr. Vít Richter svůj příspěvek, který nazval Knihovnický guláš. Přednáška se totiž dotýkala aktuálních otázek českého knihovnictví a těch je velké množství. V tříhodinovém bloku se věnoval regionálním funkcím knihoven, standardům veřejných knihovnických a informačních služeb, problematice půjčování zvukových dokumentů v knihovnách apod.

Ve středu zahájil odborný program lektor Slezské univerzity v Opavě pan Libor Martinek. Jeho příspěvek se věnoval přítomnosti polské beletrie v české literatuře a kultuře v 90. letech 20. století.

V 90. letech se vytratila zprostředkovatelská úloha polské literatury, která se v Československu projevovala nejvíce v 70. a 80. letech 20. století. Češi byli více izolováni než Poláci a využívali podobně jako v 19. století zprostředkující roli polského jazyka a kultury coby okna na západ. Překlady vynikajících děl polské literatury a překlady světových děl do polštiny umožnily mnohým Čechům seznámení se s rozvojem kultury v Polsku i ve světě.

Dnes již není spolupráce na poli kultury cenzurována, ale zároveň není nijak systematická. Prahu sice navštívily vynikající osobnosti polské kultury /Adam Michnik, Hanna Krall, Andrzej Wajda, Roman Polański, Agnieszka Holland,.../, ale na poli překladatelské činnosti vládne neviditelná ruka trhu, takže nám chybí ucelený pohled na polskou literaturu po roce 1945. Nově vznikající nakladatelství po revoluci ve změněné ekonomické situaci hledala a vytvářela svůj profil. Převládala orientace na angloamerickou produkci, ale některá nakladatelství si cestu k polské literatuře našla /Lidové noviny, Torst, Host, Votobia,.../.

Mnohdy se jedná o zaplňování bílých míst z děl, která byla zakázaná, než o mapování knižních novinek ze současné polské knižní produkce. K lepšímu poznání zejména současné polské literatury u nás neexistuje potřebné ekonomické a institucionální zázemí. Z ekonomických důvodů nevychází časopis Světová literatura, kde byli uváděni přední polští autoři. Nadšení několika jednotlivců, polonistů a polonofilů, publikující své překlady na stránkách různých novin a časopisů v kulturních centrech i na periferii, zde rozhodně nevystačí. Informační mezera, která trvá od normalizace, se bude nadále zvětšovat, zejména pokud jde o sledování současné literární produkce mimo odbornou veřejnost. Chybí překlady tvorby současných předních prozaiků i básníků, zejména těch, kteří se ve svém díle zabývají problematikou tzv. malých vlastí a soužitím různých skupin obyvatelstva v multikulturních regionech.

Jan Malicki, ředitel Slezské knihovny v Katovicích, přednesl příspěvek - Vytváření nové knihovnické reality ve Slezském kraji. Nová budova Slezské knihovny v Katovicích byla otevřena v roce 1998. Dříve knihovna pracovala v síti veřejných vědeckých a univerzitních knihoven, i když měla zároveň status vědecké a veřejné knihovny. K jejím čtenářům patřili vědci, ale také veřejnost, která hledala knihy pro volnou chvíli. Knižní fond byl rozmístěn do tří budov ve dvou městech a byl sváděn stálý boj se živelnými pohromami.

V současné době, po otevření nové knihovny,se zdesateronásobil počet čtenářů na 54 tisíc. Nová budova a automatizace knihovnických procesů se stala atrakcí pro čtenáře, zejména pro akademické střediska. Každý den knihovnu navštíví 600 uživatelů a půjčí si více než 1 140 dokumentů. Čtenář prohledává databázi, zjistí zda je kniha ve skladu, objedná si ji a posílá do místa, které si sám vybere /čítárna nebo půjčovna, což závisí na statutu dostupnosti dané knihy a v průměru za 15 minut knihu obdrží. Pokud je kniha půjčená, čtenář si ji sám rezervuje. Z daných údajů také vyplývá i jiný aspekt, že počet exemplářů jednoho titulu se nezměnil, místo toho se zvětšil počet čtenářů. Každý návštěvník statisticky obdrží dvě knihy, což znamená, že v případě nenalezení daného dokumentu v databázi si vybere jinou knihu, tematicky podobnou hledané. Návštěvník si rozhoduje sám, jestli si tuto knihu vezme. Díky databázi se zvýšila atraktivnost knihovního fondu, zvětšila se úspěšnost vyhledávání dokumentů v internetové síti.

Ze dvou možností využívání fondu - volně přístupný fond /např. Knihovna Varšavské univerzity/ a fond uložený ve skladech, kde je rychlejší vyhledávání v databázích, si vybrali druhou možnost a y časovým odstupem zjistili, že udělali dobře. Použitá řešení způsobila, že se Slezská knihovna v Katovicích stala místem exkurzí z Polska i ze zahraničí. Slezská knihovna je také knihovnou vědeckou, pracuje zde mnoho odborníků a vědců /3 profesoři, desítky doktorů a 75 procent pracovníků má vysokoškolské vzdělání. V roce 2002 vzdala knihovna 13 publikací ve svém vydavatelství a mnoho odborných článků publikují její zaměstnanci. V loňském roce organizovala knihovna pět vědeckých konferencí, dvanáct bibliofilských setkání. Pořádala také patnáct knižních, výtvarných a příležitostných výstav.

Slezská knihovna v Katovicích vede Literární univerzitu pro maturanty a Literární salón pro mládež středních škol. Jednou měsíčně se koná Elitní klub dobré knihy doporučující novinky, které stojí za přečtení. Každý rok v dubnu v rámci Světového dne knihy a autorských práv udělují Slezský literární vavřínový věnec.Další kulturní činností jsou studentské komorní koncerty a také divadelní večery.

Knihovna je vědeckou knihovnou a tuto funkci zcela plní, ale je také veřejnou knihovnou, která chápe úlohu vzdělávání velmi rozsáhle. Činnost je určena hlavně pro akademickou veřejnost, pro studenty i dálkově studující, připravující se k vysokoškolskému studiu. Proto jsou v akademické síti knihoven Slezského kraje a v síti veřejných knihoven zároveň. Od roku 2000 plní knihovna metodickou funkci pro městské a místní knihovny.

Pan ředitel hovořil o novém knihovnickém systému, který navrhuje Ministerstvo školství. MŠ připravuje umožnění rychlého přístupu k informacím v každé škole - pomocí počítačových sítí a Internetu. Tvoří se nový model pro čtenáře a Slezská knihovna je připravena jej plnit. V Polsku je 80 soukromých vysokých škol a jen 50 z nich má knihovnu. Mladí lidé musí zákonitě sáhnout do fondů veřejných a pedagogických knihoven. Pan ředitel hovořil o jistých možnostech, které dovolují ještě jiným způsobem zracionalizovat systém rychlého přístupu ke knize, alespoň ve Slezském kraji. Pomocí Fóra uživatelů knihovnického systému PROLIB chtějí vytvořit centrální katalog knihoven. Pochopitelně, problémy spojené s vybavením a přetvořením dat je nutí k určitým postupům, ale pokud se jim podaří vymyslet tento jednotný katalog, určitě rychlý přístup nejenom bude možný, ale bude nutný. Bude také potřebný ještě jiný model knihoven.

Pro pana ředitele je důležitá otázka autority knihoven a knihovníků ne proto, že knihovna je takovým speciálním místem, jistou pokladnicí vědy, která shromažďuje myšlenky celá staletí, ale hlavně proto, že zásoby knihoven dovolují získávání historické informace, registrování všeho, co se děje v regionu její působnosti, také tvoření bibliografií na různých úrovních - od informací, které se týkají jednotlivých obcí, k bibliografiím širších oblastí, až ke Slezské bibliografii, která pokrývá oblast celého Slezského kraje. Musí vzniknout kolektiv, jehož cílem bude zpracování současné bibliografie Slezského kraje. Velmi si cení důležitost materiálů dokumentujících kulturní život obcí, které mají často bohatou a zajímavou historii.

Zprovoznění nové Slezské knihovny bylo důležité pro vědecké, kulturní a společenské akce, které tvoří novou knihovnickou realitu. Knihovna pořádá akce k výměně zkušeností s jinými kulturními institucemi a velmi se podílí na edukačním procesu všech obyvatel Slezska.

Informacím o práci s národnostními menšinami se věnovala kolegyně z Regionální knihovny v Karviné a přeshraniční spolupráci českých a polských knihoven se dotkla ve svém příspěvku ředitelka MěK Český Těšín Jana Galášová a ředitelka Knihovny Petra Bezruče Opava Zuzana Bornová. MěK Český Těšín vlastní 79 621 svazků knih a z toho 16 633 svazků v polském jazyce. Knihovna půjčuje knihy a časopisy v českém a polském jazyce v ústřední budově na Ostravské ulici, kde sídlí rovněž Těšínské divadlo. Pobočka na Havlíčkově ulici plní funkci garanta práce s polskou literaturou na území města Český Těšín a poskytuje bibliograficko-informační činnost v polském jazyce. Tato pobočka MěK Český Těšín je určena především dětským čtenářům, kde je dětem k dispozici velká nabídka výukových programů na CD-Romech. Na pobočce také existuje Internetový klub Všeználek. Půjčování knih v českém a polském jazyce nabízí i další pobočka MěK Český Těšín - Svibice, ZŠ Slovenská 1.

MěK Český Těšín poskytuje odpovědi na dotazy ze všech vědních oborů pro české i polské uživatele, podává informace o regionálních osobnostech, spolupracuje s polskou školou v Českém Těšíně, má úzké pracovní vazby s polskými knihovnami a především s veřejnou městskou knihovnou v Polském Těšíně.

Opavský region je na rozdíl od Těšínska, Karvinska a Třinecka velmi specifický. Ačkoliv Opava leží těsně u hranic s Polskem, není zde takřka vůbec zastoupeno obyvatelstvo hlásící se k polské národnosti. Proto není spolupráce Knihovny Petra Bezruče a Knihovny v Ratiboři vyvolaná potřebami uživatelů, ale spíš odborným zájmem, snahou o řešení společných problémů, inspirací k novým aktivitám a dobrými přátelskými vztahy mezi zaměstnanci obou pracovišť.

Obyvatel hlásících se k polské národnosti je na území Opavy málo a proto knihovna v Opavě nebudovala polské fondy v takové míře, jak jsou známé z okresu Karviná a Frýdek-Místek. Polská literatura v originále je zastoupena jen v počtu několika desítek titulů. Knihovna Petra Bezruče v Opavě navázala úzkou spolupráci s Městskou knihovnou v Ratiboři až v roce 2002. I když to není tak dávno, o to více je spolupráce intenzívnější, aktivní a méně formální z obou stran. Opava a Ratiboř jsou partnerská města. Oživení mezi partnerskými městy nastalo v druhé polovině 90. let, kdy spolupráce ztratila na své formálnosti a nastalo období spolupráce mezi samosprávnými úřady, institucemi i partnerskými organizacemi. K této skutečnosti napomohl zejména vznik EUROREGIONU SILESIA a aktivního zapojení opavského primátora v aktivitách Euroregionu.

Spolupráce s partnerskou knihovnou v Ratiboři se, na rozdíl od rychle se rozvíjející spolupráce městských samospráv, vyvíjela pomaleji. Opavská knihovna se potýkala v 90. letech s řadou problémů - čtyřletá rekonstrukce knihovny, v roce 1997 rozpad okresního knihovního systému a problémy s automatizací knihovnických procesů. V devadesátých letech byla spolupráce obou knihoven velmi formální. Také ze strany tehdejšího vedení ratibořské knihovny nebyl o spolupráci zájem.

Situace se změnila s nástupem nového vedení v knihovně v Ratiboři, které projevilo velkou chuť ke spolupráci. Vedení knihoven se v roce 2002 několikrát navštívilo a dojednaly se možnosti vzájemné spolupráce. Dohoda o vzájemné spolupráci byla podepsána 27.2.2003, kdy polská strana připravila Český den v knihovně v Ratiboři. Obě strany se dohodly na spolupráci v oblasti budování fondů české a polské literatury a na kulturní spolupráci obou zařízení. V městské knihovně byl slavnostně otevřen oddíl české literatury v originále, který se skládal z daru Spolku Polsko-česko-slovenské vzájemnosti a knižního daru Knihovny P.B. v Opavě. Na oplátku obdržela česká strana obdobný knižní dar polské literatury do svého fondu.

Pro polské kolegyně je velmi inspirativní stav a zkušenosti českých knihovnic v oblasti automatizace knihovnických procesů. České kolegyně se naopak nadchly pro kulturně-výchovné projekty, které realizují v ratibořské knihovně. Spolupráce s polskou stranou probíhá také v oblasti zapůjčování výměnných souborů české literatury, o kterou je mezi ratibořskými uživateli velký zájem. V dubnu 2002 uspořádala opavská knihovna exkurzi pro chny zaměstnance do knihovny v Ratiboři. Úzká spolupráce byla navázána v oblasti kulturně výchovné činnosti mezi dětskými odděleními obou knihoven. Na výzvu opavských kolegyň se zapojila Ratiboř do akce Noc s Andersenem. Na podzim se plánuje výstava o historii ratibořského knihovnictví. Knihovnice z Ratiboře přijedou na zahájení Týdne knihoven, které bude v letošním roce v Opavě.

Cílem této spolupráce je zvýšit informovanost českých i polských uživatelů knihoven o dění v nedalekém regionu, vybudovat a obohatit si vzájemně své knihovní fondy o aktuální literaturu obou států. Obě naše země jsou připraveny ke vstupu do Evropské unie a společné soužití našich národů na obou stranách hranice se zintensivní a uživatelé knihoven se jistě začnou více zajímat i o literaturu našeho polského souseda.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 20.05.2019 16:13
TOPlist