Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Knihovna a architektura - knihovny bez bariér

Hana Študentová

Knihovna bez bariér je nejen snadno dostupná fyzicky hendikepovaným čtenářům, ale je otevřená, vstřícná, vlídná, příjemná pro své návštěvníky i personál. Odpovědi na řadu otázek spojených s vizí dokonalé bezbariérové knihovny hledal seminář zorganizovaný knihovnou Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) ve spolupráci s Asociací knihoven vysokých škol.

Seminář architektů a knihovníků v podobě pracovního setkání, hledající cesty při řešení problémů výstavby, rekonstrukce a zejména užívání knihoven se uskutečnil ve dnech 21. - 23. 9. 2003 v Uměleckém centru UPOL, navazoval na mezinárodní konferenci knihovníků a architektů, pořádanou UPOL v roce 2001.

Nově realizované stavby knihoven v ČR a nově připravené projekty skýtají řadu námětů a hodnocení práce architektů i jejich spolupráce s knihovníky. Knihovna se stává synonymem pro společenské a kulturní centrum s důrazem na nejmodernější technologie. Výčet jmen tvůrců nových staveb ve světě svědčí o tom, že skloubení intimní - badatelské a veřejné - společenské funkce knihoven je pro architekty atraktivním zadáním.

V programu semináře se mohli účastníci blíže seznámit s knihovnou Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, rekonstrukcí Knihovny Jiřího Mahena a novostavbou Moravské zemské knihovny v Brně. V programu semináře byl prezentován návrh nového Knihovnického a informačního centra v Hradci Králové, které má být dokončeno v r. 2007 s náklady cca 400 mil. Kč. Hradecké centrum vedle klasické knihovny nabídne výstavní prostory, konferenční centrum, kavárnu a odpočinkovou místnost. Hodnocení a srovnání se týkalo také novostavby Krajské vědecké knihovny v Liberci a Knihovny Univerzity Pardubice. V zadání pro architekty figurovaly požadavky na bezbariérovost, flexibilitu, vstřícné prostředí. V diskusi kolem staveb a rekonstrukcí knihoven bylo zvláště upozorňováno na problém redukcí v rozpočtech, který je podle vedoucích knihoven častým úskalím ze strany zřizovatelů a investorů staveb. Ale každá koruna ušetřená při samotné realizaci se během odstraňování následků těchto restrikcí může zněkolikanásobit, jak upozorňovali zástupci knihovníků. Například absence klimatizace činí z mnohých knihoven v letních měsících těžko snesitelnou výheň, a to pro návštěvníky i personál.

Všechny připomínky, podněty a doporučení směřovaly k nově připravovaným stavbám knihoven, ať už zmíníme budovu pražské Národní technické knihovny nebo vznik Kulturního a univerzitního centra ve Zlíně. Mezi čekatele na potřebné finanční krytí stavby patří také Moravskoslezská knihovna v Ostravě, která je umístěna v prostorách Nové radnice.

Moderování bloku semináře k soudobé architektuře se ujal prof. ing. arch. Miroslav Masák, popisující návrh nové knihovny jako zajímavou výzvu pro každého architekta. Na asi dvaceti českých a zahraničních stavbách knihoven poukázal na semináři na dílčí úspěchy a nedostatky knihoven, které byly nedávno postaveny. Zabýval se definicí kritérií, kterým by dobrá stavba knihovny měla vyhovět. Vyjádřil názor, že kritický pohled účastníků semináře na formální koncept budov, na kvalitu exteriérů a interiérů přispěje k získání hlubších informací těch, kteří připravují a budou navrhovat stavby dalších knihoven.

Ze strany architektů zazněl velmi zajímavý příspěvek ing. arch. Ireny Fialové, líčící architekturu jako především profesi praktickou, užitečnou, vyvinutou z řemeslných dovedností. Ve svém vystoupení na téma "Charakteristické rysy soudobé architektury. Jaká je současná architektura?" vysvětlovala jednak vztah architektury a techniky, za druhé se zabývala vztahem architektury a společnosti. Podle ing. arch. Fialové musí být knihovny nejen nové, účelné a plně funkční, ale musí zároveň obstát v konkurenci všech obchodních strategií současného světa spotřeby a informací, umět si v něm najít svou nezastupitelnou roli.

Ing. Martin Svoboda, ředitel Státní technické knihovny, upozornil, že je obtížnější stavět knihovnu dnes, kdy Internet a elektronický přístup k informacím mnoho věcí radikálně změní. Pro návrh knihovny schopné obstát v moderním světě je nutný spolupracující tým knihovníků, architektů, techniků a odborníků na informační technologie. Podobu moderní knihovny shrnul do pěti "P": přívětivá pro čtenáře, pohodlná pro personál, příznivá pro knihovní fond, působivá uvnitř i zvenčí a přístupná svým optimálním umístěním maximálnímu počtu zájemců.

A ještě poznámka Ing. M. Svobody na závěr - sebelepší architektura a sebedůmyslnější plán uspořádání prostor jsou pouhým předpokladem úspěchu. Pro spokojenost uživatelů jsou rozhodující lidé, kteří v knihovně pracují.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 22.05.2018 14:57
TOPlist