Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

POPRVÉ V SEČI

(Roman Giebisch)

Ve dnech 11. - 13. září se v Seči u Chrudimi konala již devátá odborná konference - Knihovny současnosti. Pořadateli byli opět Ministerstvo kultury ČR, Sdružení knihoven ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků a Ústřední knihovnická rada. Odborný program byl ve všech třech dnech velmi zajímavý a plný důležitých osobností našeho knihovnického oboru. Byly zde zastoupeny všechny regiony ČR, jednak knihovníky ze všech druhů knihoven, ale bylo zde i několik zástupců krajských úřadů, které velmi zajímala především středeční sekce věnovaná regionálním funkcím knihoven. Někteří zastupitelé krajských úřadů zůstali po celou dobu konference, aby se seznámili s problematikou knihoven a nasáli tu správnou atmosféru od lidí, kterým se tato profese stala celoživotní láskou.

Opravdu mne překvapila jedna příjemná pracovnice krajského úřadu, která má na starosti v kulturní komisi i knihovny, a vydržela s námi celý program odborné sekce věnovaný ochraně knihovních fondů, na němž byla velice nízká účast i z řad knihovníků.

Byl jsem v Seči poprvé a byl jsem tam především jako zástupce krajské knihovny Olomouckého kraje. Státní vědecká knihovna v Olomouci přešla od Ministerstva kultury pod nového zřizovatele - Krajský úřad v Olomouci a podle Knihovního zákona, který nabývá platnosti 1.1.2002, bude plnit všechny povinnosti, které jako krajská knihovna má vůči ostatním knihovnám našeho regionu. V sekci - Veřejné knihovny - regionální funkce, kterou řídila jako vždy báječná Zlata Houšková, přednesl PhDr. Vít Richter svoji koncepci zajištění regionálních funkcí knihoven, kterou předložil Ministerstvu kultury ČR k projednání dne 27.9.2001. Všichni zúčastnění se mohli během konference, nebo po návratu do svých knihoven k tomuto materiálu vyjádřit a připomínkovat jej a i já jsem několik drobných nedostatků s pracovníky Národní knihovny konzultoval. Ladislava Zemánková z Národní knihovny ve svém příspěvku - Regionální funkce včera, dnes a zítra nám všem vysvětlovala vytváření standardů pro výkon regionálních knihovnických funkcí a pochopitelně jsme se dostali i k těm velmi populárním tabulkám, kde jsme vyplňovali naše požadavky na pracovní úvazky, mzdové pokrytí, atd. Tabulky, které nám posloužily k definování požadavků, zasílali do Národní knihovny opravdu téměř ze všech regionů a obrovské množství různorodých návrhů jistě velmi stěžovalo práci Komisi pro vytváření standardů regionálních funkcí a jejíž založení iniciovala Národní knihovna.

Členem Komise pro vytváření standardů jsem byl za náš region já spolu s PhDr. Milošem Kvapilem - ředitelem Městské knihovny v Prostějově. V našem Olomouckém kraji jsme také připravili koncepci k zajištění standardů pro Národní knihovnu a díky této spolupráci jsem navázal hlubší kontakty s řediteli knihoven v okresních městech, kteří velmi ochotně vyplňovali neustále se měnící tabulky a dodávali mi všechny vyžádané materiály. Snad bych jim alespoň touto formou mohl vyjádřit poděkování. Chtěl bych poděkovat řediteli Městské knihovny v Prostějově - Miloši Kvapilovi, ředitelce Okresní knihovny v Olomouci - Lence Pruckové, ředitelce Městské knihovny v Šumperku - Zdence Daňkové, ředitelce Městské knihovny v Přerově - Marii Chromčíkové a také ředitelce Knihovny Vincence Priessnitze v Jeseníku - Janě Horáčkové.

Se všemi jmenovanými jsem se setkal i v Seči a mohli jsme i v kuloárech konzultovat další vývoj a spolupráci knihoven našeho regionu. Pouze paní ředitelka KVP v Jeseníku se nemohla zúčastnit konference v Seči, i když byla přihlášena.

Středeční dopoledne probíhaly dvě odborné sekce. Veřejné knihovny - regionální funkce, které jsem se zúčastnil já a ve vedlejším sále probíhala sekce Internet a knihovny opět po roce. V této sekci vystoupila se svým příspěvkem moje kolegyně z knihovny - Marcela Mátlová, která hovořila o využití internetu ve jmenném zpracování fondů v VK Olomouc. Vedle dalších jistě zajímavých příspěvků jsem vyslechnul RNDr. Lenku Pruckovou z Okresní knihovny v Olomouci s jejími zkušenostmi s provozem Internetového centra. Olomoucké Internetové centrum pro integraci minoritních skupin obyvatelstva jsem několikrát navštívil a je to opravdu velmi pěkné pracovní prostředí a velká možnost pro obyvatele našeho města a regionu. Myslím si, že internetová obslužnost v našem městě je nedostatečná. Jsou zde sice dvě velké knihovny, univerzita, školy, ale například internetové kavárny mají velmi omezený počet míst a je zde neustále plno.Věřím, že se tato situace bude neustále zlepšovat a knihovny, které nabízí tuto možnost internetového využití budou ve svých aktivitách podporovány nejen grantovými programy, ale především ze strany svých zřizovatelů.

Středeční odpoledne bylo opět rozděleno do dvou sekcí. Velmi lákavý program nabízela sekce - Elektronické zdroje, licence, konsorcia, ale jako vedoucí oddělení Správy a ochrany fondů VKOL jsem se pochopitelně zúčastnil sekce - Ochrana knihovních fondů. Tato sekce byla letos na deváté knihovnické Seči otevřena poprvé. Snad proto nebyl o tuto vážnou problematiku takový zájem ze strany knihovníků. V předsálí se sice prezentovaly firmy, které nabízí ochranné pomůcky, obaly, "brány" apod. ale pro české knihovny jsou tyto záležitosti stále ještě velmi drahé.

Velmi mne zaujal příspěvek jedné zahraniční firmy, který nabízela hromadné odkyselování papíru pro knihovny.Jedná se o tzv. Buckenburgský konzervační proces, který neutralizuje kyselost papíru a brání další degradaci papíru. Tento proces odkyselování je určen především pro hromadně vyráběné papíry - periodik se stářím do 150 let. Papír je konzervován list po listu a každému je věnována péče podle jeho stavu. Základním principem mechanického nakládání s papírem je namáčení papíru ve dvou vodných roztocích - dochází je stabilizaci inkoustu a k neutralizaci pomocí lepidla. Jednotlivé listy se vkládají manuálně, ale další činnosti jsou již plně automatizované. Přepravní koše jsou ve tvaru klecí v nichž listy stojí zpříma a na pásu pak leží. Listy jsou namáčeny do fixovací lázně, aby vybavily inkoust dostatečnou ochranou proti rozpíjení během namáčení. Listy jsou namáčeny do koncentrovaných roztoků a vysoušeny. Ve vodních lázních dochází k bobtnání celulózových vláken, které uvolňuje jejich strukturu a vyplavuje škodlivé skladby produktu. Každý stupeň procesu je nestále monitorován a řízen, aby bylo zajištěno optimální zacházení s papírovými dokumenty.Hodnota pH u všech papírů dosahuje po procesu hodnoty 8,5 ale i více. Papír tedy po projití procesem konzervace prokazatelně nepodléhá stárnutí. Papíry získávají na pevnosti a to podle kvality materiálu. Velmi důležitá je také skutečnost, že tento proces má zanedbatelný dopad na životní prostředí a že lze takto ošetřené dokumenty bez obav dále využívat.

Se svou opět novou a zajímavou prezentací nových metod a technologií vystoupil Ing.Stanislav Psohlavec, kterého znají jistě ve všech knihovnách, které se zabývají digitalizací rukopisů a starých tisků ze svých fondů. S využitím moderních technologií při ochraně knihovních fondů se prezentovali i další pracovníci Národní knihovny v Praze - Irena Fibichová a Jan Francl. Velmi milá Františka Vrbenská z Národní knihovny hovořila o současných aktivitách v záchraně knihovních fondů - Modrý štít.

Český komitét Modrý štít je neziskovou národní organizací sdružující na základě společného zájmu českou reprezentaci ICA, ICOM, ICOMOS a IFLA. Hlavním posláním komitétu Modrý štít je preventivní ochrana a pomoc při záchraně kulturního dědictví ohroženého přírodní katastrofou. Podílí se na vypracování projektů, které pomáhají preventivní ochraně, upozorňuje na možná rizika a koordinuje spolupráci všech zúčastněných stran.

Soustřeďuje informace o příslušných zařízeních pro zajištění ochrany v případě výjimečné situace. V českých knihovnách by se měla vybudovat síť spolupracovníků z řad profesionálů - především pracovníků ochrany fondů, restaurátorů a konzervátorů, pracovníků v oblasti historických fondů apod.

Modrý štít má poskytovat a zprostředkovávat informace a realizaci rychlé pomoci ohroženým fondům a jeho správcům.Národní knihovna se podílí na informovanosti knihovnické veřejnosti vydáváním příruček, které vysvětlují bezpečnostní opatření, ve spolupráci s partnery by měla organizovat školení, zahrnující výcvik spojený s vyjímečnými situacemi.

Na otevřený dopis PhDr. Víta Richtera, kterým vyzýval ředitele nejvýznamnějších českých knihoven ke spolupráci v této oblasti odpovědělo pouze 15 institucí ! SVK České Budějovice, SVK Ostrava, SVK Olomouc, SVK Plzeň, Knihovna Národního muzea v Praze, Masarykova veřejná knihovna Vsetín, Státní pedagogická knihovna v Praze, OK Tábor, OK Strakonice, OK Pardubice, MK Praha, MK Břeclav, MK Jablonec nad Nisou, MK Znojmo, MK Rokycany.

Patří jistě velké poděkování vedoucím pracovníkům těchto knihoven, ale při počtu knihoven v České republice je toto číslo neuvěřitelné. V jiných knihovnách si neuvědomují asi rizika spojená s preventivní ochranou. Zvlášť nemohu uvěřit tomu, že velké krajské knihovny, které mají zabezpečovat jakéhosi garanta knihovnictví každého regionu ČR mohou ignorovat tuto problematiku. Naše knihovna byla v roce 1997 postižena povodněmi a část knihovního fondu musela být vyřazována a odepisována s nasazením značného úsilí mnoha zaměstnanců VK Olomouc. Velmi nám pomohli zaměstnanci Národní knihovny - především restaurátorské a konzervátorské pracoviště v Hostivaři.

Rád bych zde také uveřejnil kontakt pro případné zájemce o Modrý štít :

PhDr. Františka Vrbenská
Referát národního programu ochrany fondů
Národní knihovna ČR
Štěrboholská 55
102 00 Praha 15 - Hostivař
tel. 02/810 13 314
vrbenska.frantiskacdh.nkp.cz

Všechny, kteří se starají v našich knihovnách o ochranu a správu knihovních fondů jistě bude zajímat nový program Cultivate. Tento projekt je financovaný Evropskou unií v rámci 5. Rámcového programu Technologie pro informační společnost. Cultivate je evropská elektronická síť spojující instituce věnující se kulturnímu dědictví v Evropě a Izraeli. Spojuje muzea, archivy, galerie, knihovny, neziskové organizace apod. V Evropské unii probíhá projekt od roku 2000 a v květnu roku 2001 byl zahájen v zemích střední a východní Evropy. Zapojilo se do něj 10 států, které se ucházejí o členství v EU.

Velmi důležité je vytvořit tzv. Národní uzel Cultivate, která má informovat o zahajovaných konkurzech, projektech, monitorovat kulturní politiku a poskytovat informace z kulturní sféry. Národní uzly existují ve všech zemích účastnících se Cultivate. Tyto národní uzly kooperují na evropské úrovni a každý národní uzel poskytuje informace v národním jazyce. Hlavní cíle jsou - povznést kvalitu výzkumu, podpořit žadatele o granty, pořádání školení a seminářů, atd.

Cultivate vytváří a aktualizuje internetové stránky, kde poskytuje infomace o aktuálních tématech, zajišťuje elektronický informační servis atd.Českou republiku zastupuje v projektu Národní muzeum v Praze a dalšími členy jsou : Česká archivní společnost, Archivní správa, SKIP, Národní knihovna ČR, Ministerstvo kultury ČR - odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií, Národní muzeum, Český výbor ICOM, Asociace muzeí a galerií ČR, Rada galerií ČR, Státní ústav památkové péče v Praze, Český komitét ICOMOS.

Další informace na této adrese: http://www.cultivate-cee.cz

Ve čtvrtečním dopoledním bloku hovořili garanti jednotlivých podprogramů VISKu o výsledcích , problémech a očekáváních, která pochopitelně závisí na finančním zajištění a obrovském pracovním nasazení všech zúčastněných kolegů nejen z Národní knihovny, ale všech obětavých a zapálených knihovníků z různých institucí v ČR.

Na závěr konference vystoupil fantastický Josef Vlček, který s velkou dávkou humoru shrnul a ukončil devátou knihovnickou Seč a pozval nás všechny na jubilejní desátý ročník konference Knihovny současnosti v roce 2002. Pokud to bude jen trochu možné velmi rád se opět zúčastním.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 20.06.2019 10:41
TOPlist