Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Veřejné knihovny okresu Šumperk nejen v roce 2001

(Zdeňka Daňková)

Několik obecnějších informací úvodem.

Okres Šumperk leží zčásti v podhůří Jeseníků, zčásti zasahuje do oblasti Haná. Na poměrně rozsáhlém území 1315 km2 žije v současné době cca 127 tisíc obyvatel v 8 městech a v dalších 72 obcích. Ještě před šesti lety byl okres Šumperk co do rozlohy největším v ČR. To bylo jedním z důvodů utvoření nového okresu Jeseník, který vznikl na území 719 km2 se 43 tisíci obyvateli v roce 1996.

Největšími městy současného okresu jsou Šumperk (30 tis.obyv.), Zábřeh (15 tis.obyv.) Mohelnice (10 tis.obyv), typické je ale osídlení zejména v malých obcích. Veřejná knihovna je samozřejmou součástí naprosté většiny z nich. Celkem jich v okrese pracuje 99, což znamená, že mnohde fungují knihovny i v místních částech obcí či měst. Veřejnou knihovnu nemá pouze pět velmi malých obcí dohromady s méně než 500 obyvateli.

Značnou část území okresu tvoří bývalé Sudety, jeho historie je tedy poznamenána dosídlováním pohraničí a s tím spjatými kulturně - společenskými souvislostmi, zejména skutečností, že velká část obyvatel není - anebo ještě nedávno nebyla - ve svém kraji starousedlíky. Knihovní fondy knihoven byly vesměs válkou narušeny a v některých knihovnách se ještě stále můžeme setkat s knihami, pocházejícími z poválečných sbírkových akcí.

Něco málo z nedávné historie knihoven.

V šedesátých letech byl postupně vybudován ve veřejných knihovnách střediskový systém, postupně vzniklo 14 knihovnických středisek. Ve střediskových knihovnách byl soustředěn nákup knihovních fondů, jeho zpracování a vytvořil se systém cirkulace mezi knihovnami příslušných středisek, střediskové knihovny zajišťovaly také metodickou i praktickou pomoc knihovníkům menších, vesměs neprofesionálních knihoven. Na významném postavení střediskových knihoven byl po celou dobu své existence postaven také okresní knihovnický systém, který vznikl v 80. letech. Okresní knihovna financovala provoz veřejných knihoven, v součinnosti s příslušnými obcemi vytvářela prostorové podmínky pro jejich činnost, zaměstnávala, a tedy i řídila a metodicky vedla pracovníky všech knihoven s tím, že samotný kontakt a péči o neprofesionální knihovny svěřila příslušným střediskovým knihovnám. Pro zpracování knihovních fondů zajišťovala distribuci katalogizačních záznamů, metodickou pomoc, materiál a v neposlední řadě také autodopravu knihovních fondů do všech knihoven. Střediskový systém trval po celou dobu působení okresní knihovny, a použiji-li dnes moderní terminologie, plně vyhovoval potřebám většiny obcí "mikroregionů" jednotlivých knihovnických středisek. V roce 1996 při vzniku jesenického okresu byla 4 střediska (25 knihoven) vyčleněna z Okresní knihovny Šumperk do Knihovny Vincence Priessnitze v Jeseníku, nové organizace s okresní působností. Zbývající část Okresní knihovny Šumperk se ještě téhož roku začala připravovat na transformaci, ke které došlo na základě rozhodnutí Okresního úřadu Šumperk z listopadu 1996 v průběhu roku 1997. Při předběžné diskusi o možných variantách eventuálního rozpadu okresního systému knihoven jsme se shodli na důležitém úkolu pokusit se udržet existující, po dlouhá léta systematicky budované vazby mezi knihovnami, jinými slovy, to, co se osvědčilo v systému středisek, zachovat i v nově vzniklých podmínkách. Proto jsme při přípravě zániku organizace v průběhu roku 1997 navrhli Okresnímu úřadu motivovat obce, které budou ochotny převzít prostřednictvím své knihovny péči o menší knihovny příslušného střediska a založit knihovnu, která nemá jen čistě místní působnost a podpořit je finanční dotací. Protože zájem podpořit fungující systém měl i dosavadní zřizovatel, Okresní úřad, byl náš návrh akceptován a uskutečněn. Tento krok obsahoval celou řadu dílčích úkonů. Dosavadní zkušenosti naznačují, že úsilí nebylo vynaloženo zbytečně a knihovny si uchovaly kooperativní vazby i ve změněných podmínkách. Vzhledem k realizaci příslušných ustanovení nového knihovního zákona k výkonu regionálních funkcí je problematika fungování systému veřejných knihoven nyní velice aktuální, proto bych se ráda stručně vrátila k některým momentům a zkušenostem z realizace organizačních změn v našem okrese.

O zrušení organizace Okresní knihovna Šumperk bylo rozhodnuto v průběhu listopadu 1996, na jednání s přednostou OkÚ byl stanoven základní směr a harmonogram jednání tak, aby veškerý proces byl ukončen k datu 31.5. následujícího roku.

Prvním krokem byl dopis přednosty OkÚ starostům měst a obcí, který oznámil připravovanou změnu a současně informoval o připravovaných schůzkách starostů obcí k dané problematice. Přílohou dopisu bylo sdělení Okresní knihovny o předpokládaných nákladech na činnost jednotlivých knihoven pro následující rozpočtový rok. Tyto výpočty bylo třeba zpracovat v průběhu několika málo dnů, u nákladů, o kterých v podmínkách jedné organizace nebylo účelné a vlastně ani možné rozúčtovávat je na jednotlivé obce (např. materiál či autodoprava byly v účetnictví podchyceny dle středisek), jsme vycházeli z výpočtů a kvalifikovaných odhadů jednotlivých střediskových knihoven, které jsme naštěstí zpracovali v rámci příprav na eventuální možné změny předem na základě jednotné metodiky.

Ještě v prosinci 1996 proběhly schůzky se zástupci obcí, ve kterých měly být zřízeny knihovny se střediskovou funkcí. Jako podklad pro tato jednání připravila Okresní knihovna vzor zřizovací listiny se stanovením hlavní činnosti knihovny a vzor návrhu smlouvy pro eventuální uzavření dvoustranných dohod mezi zřizovateli knihoven a obcemi začleněnými do knihovnického střediska o poskytování služeb. Zástupce OkÚ Šumperk na těchto schůzkách informoval o možnosti získat příspěvek, určený zejména na mzdy pracovnic, které vykonávají činnosti pro příslušný region. Při návrhu metodiky stanovení příspěvku jsme pečlivě zvažovali, zda a jaká zvolit kritéria pro poskytnutí příspěvku. Po zvážení řady alternativ jsme se přiklonili k dotacím dle počtu obyvatel příslušného střediska, a to i se započtením obyvatel obce, kde sídlí středisková knihovna. Ke zvolení tohoto klíče nás vedly zejména důvody související s motivací zřizovatelů zřizovat knihovnu s regionální funkcí, neboť v době napjatých místních rozpočtů jsme nemohli očekávat vůli financovat činnost pro středisko z rozpočtu zřizovatele střediskové knihovny a rovněž bylo těžko najít argument na námitku, že bez příspěvku a bez činnosti pro region bude stát knihovna stejně nebo bude její provoz ještě levnější. Konstrukce příspěvku se započtením všech obyvatel regionu navíc odrážela i samozřejmou skutečnost, že samotná středisková knihovna vykonává nepochybně regionální funkci také tím, že sama poskytuje služby uživatelům z okolí obcí, kteří dojíždějí do příslušného centra do školy, za prací a pod. To by sice jistě dělala i bez dotace, nicméně právě takto to byl dobrý argument, který skutečně měl zamýšlený motivační charakter. Zřízení knihovny, která bude mít regionální funkci vůči svému dosavadnímu středisku (v některých případech po řadě úvah a nesnadných jednání) navrhli svým zastupitelstvům všichni zástupci všech deseti obcí se sídlem střediskových knihoven.

O zřízení knihoven s regionální funkcí zastupitelstva rozhodla ve všech deseti případech střediskových knihoven v průběhu prvního čtvrtletí roku 1997 a zástupci příslušných obcí požádali o převod majetku státu (vesměs movitého charakteru - inventáře a knihovních fondů) do vlastnictví měst a obcí.

V co nejkratším čase po rozhodnutí příslušných zastupitelstev byly také svolány schůzky zástupců všech obcí jednotlivých knihovnických středisek, okresní knihovny a nového zřizovatele střediskové knihovny. Schůzky se po vzájemné dohodě vesměs konaly v příslušné střediskové knihovně, ta takto přirozeně získala prostor k prezentaci svých služeb - včetně služeb malým knihovnám. Také na tyto schůzky jsme připravili příslušné podklady: harmonogram základních kroků, které je potřeba učinit při zřízení místní knihovny obcí, vzorovou zřizovací dokumentaci knihovny a pro případ zájmu vstoupit do knihovnického střediska vzor smlouvy o zajišťování knihovnických služeb. Z návrhu této dohody vyplývalo, že obce budou financovat náklady na provoz své místní knihovny, nákup knihovních fondů včetně periodik a mzdy knihovníků. Náklady na odborné činnosti střediskových knihoven, zejména na zpracování knižních fondů, metodickou pomoc a pod. zajistí středisková knihovna z účelového příspěvku OkÚ, další náklady - např.materiál, autodopravu apod. uhradí zřizovatel střediskové knihovny z úspory, vzniklé hromadným nákupem knižního fondu se slevou. Návrh dohody obsahoval rovněž důležité ustanovení o využití knižních fondů jednotlivých knihoven k cirkulaci. Podle něj se obce mohly vyjádřit, zda souhlasí se začleněním knižního fondu do cirkulace ve středisku s tím, že středisková knihovna povede průkaznou evidenci. Tento návrh - stejně jako další zásadní ustanovení navržených smluv obce vesměs přijaly a zařadily do vlastních ujednání o spolupráci při zajištění knihovnických služeb v daných střediscích. Smlouvy o poskytování knihovnických služeb uzavřeli zřizovatelé knihoven pro střediskové knihovny bez právní subjektivity (většina ), svým jménem Městská knihovna Šumperk, která byla zřízena jako příspěvková organizace města, v Mohelnici pak Městské kulturní středisko, do kterého byla městská knihovna začleněna jako samostatné oddělení. Tím, že se do knihovnických středisek přihlásily prakticky všechny obce okresu, byly vytvořeny základní podmínky k další spolupráci a kooperaci větších a menších knihoven. Jak z tehdejších jednání, ale i z našich pozdějších zkušeností vyplynulo, zájem obcí o účast ve středisku byl podpořen výhodností nabídky financovat "jen" vlastní provoz své knihovny včetně nákupu knih a mzdy knihovníka místní knihovny (i když i to bylo pro obce novým a místy nezanedbatelným nákladem), které bylo možno dosáhnout díky dotaci OkÚ, dále pak zejména u menších obcí možnost účastnit se cirkulace knihovních fondů, ke které byly a stále jsou ochotny zapůjčit knihy zakoupené z jejich prostředků.

Specifické postavení při zajištění všech organizačních změn měla bývalá okresní nyní městská knihovna v Šumperku, která kromě činností okresního charakteru současně pečuje o velké knihovnické středisko s 15 obcemi. Vzhledem ke skutečnosti, že obě tyto role - okresní a středisková souvisí s výkonem regionálních funkcí, jsou provázané, ale současně dost specifické, nezbylo než pokusit se pojmenovat činnosti vykonávané pro okres jako celek a pro středisko Šumperk a odpovídajícím způsobem oddělit také dotaci na jednotlivé činnosti. Okresní funkcí je zejména poskytování metodické pomoci a konzultací střediskovým knihovnám včetně pomoci při zavádění nových technologií, katalogizace nově nakoupené literatury, pomoc při zpracování projektů pro účast v grantových programech, organizování porad střediskových knihoven, knihovnická statistika.

Po několika letech práce ve změněných podmínkách můžeme konstatovat, že se cíl zachovat vazby mezi většími a menšími knihovnami podařilo uchovat a dále rozvíjet a i přes některé dílčí problémy, vyplývající z rozpadu okresního systému, pokračovat ve vzájemné komunikaci.

A jak se mají knihovny dnes?

Městská knihovna Šumperk má i po rozpadu okresní organizace postavení ústřední knihovny okresu Šumperk, je střediskovou knihovnou knihovny v okolí Šumperka a veřejnou knihovnou s jednou městskou pobočkou, bohatě vyhledávanou jak občany města, tak čtenáři, kteří do Šumperka dojíždějí do škol či za prací.

V rámci svého metodického působení na okresní úrovni je v pravidelném kontaktu zejména se střediskovými knihovnami. Velkých změn v poslední době doznává v souvislosti s postupnou automatizací střediskových knihoven okresní katalogizace. Ještě před nedávnem masivní distribuce katalogizačních lístků v papírové podobě je v současné době již nahrazena poskytováním dat v elektronické podobě. Knihovna poskytuje ostatním střediskovým knihovnám, které zpracovávají databáze příslušných středisek v programu KP-sys, svůj katalog s vytvořenými záznamy a ten slouží jako externí katalog pro stahování záznamů do jednotlivých databází středisek. Data jsou rozesílána jedenkrát týdně na CD ROM. Střediskové knihovny zahájily ve větší míře zpracování vlastních elektronických katalogů díky grantům MK ČR v programu RISK. Projekty byly zpracovány v těsné spolupráci s Městskou knihovnou Šumperk, čímž se pochopitelně významně změnil charakter metodického působení a otevřel se prostor pro další působení, často bohužel limitovaný možnostmi pracovnic.

Z aktivit na kulturním poli celookresního dosahu poslední dobou nabyla významu m.j. realizace projektu Pohádková vlastivěda, který vznikl s podporou grantu MK ČR. Městská knihovna v něm iniciuje a ve spolupráci s obcemi okresu Šumperk vydává místní pověsti regionu na drobných tiscích v jednotné grafické úpravě a těch využívá pro podporu aktivity veřejných knihoven okresu při práci s mládeží. Součástí projektu je kvízové hra, do které se mohou zapojit čtenáři kterékoliv knihovny v okrese. Kromě významu při samotném vzdělávání účastníků, ale také při komunikaci se zapojenými knihovnami a obcemi, má Pohádková vlastivěda nečekaný, ale hodnotný dopad také v tom, že přispěla k obnovení zájmu o publikaci místních pověstí. Ve spolupráci s vydavatelstvím Veduta Štíty vyšly v uplynulých dvou letech pověsti Anežky Šulové z Hostic, bludovského rodáka Bohuslava Indry, před dokončením je vydání knihy Václava Rýznara z Horních Studének, vydání těchto publikací se setkává s velmi příznivých ohlasem veřejnosti.

Pracoviště střediska poskytuje své služby patnácti knihovnám v obcích různé velikosti, z nich některé s počtem obyvatel více než 3 tis. patří k největším v okrese (např. Bludov, Postřelmov), Rejchartice se 147 obyvateli naopak k těm nejmenším. Knihovna má s obcemi střediska uzavřeny smlouvy o poskytování knihovnických služeb a každoročně v dodatku smlouvy sjednává konkrétní výši příspěvku na knihovní fond. Pracoviště střediska pro místní knihovny v loňském roce zpracovalo knihy za více než 200 tis. Kč. Výše příspěvku je záležitostí obce, knihy jsou zapisovány a zpracovávány jako majetek příslušné obce. Kromě toho v posledních dvou letech začal vznikat v městské knihovně"výměnný fond", který sestává z knih v majetku městské knihovny určených pro místní knihovny, zakoupených za část úspory při nákupu za finanční příspěvky obcí se slevou. (Zbývající část úspory - cca ve výši 10% je věnována na úhradu provozních nákladů a materiálu). Díky grantům v programech MK ČR a MMR získaly v roce 2000 počítač s připojením na Internet knihovny v Bludově, Chromči a Rapotíně, v letošním roce přibudou knihovny v Hrabišíně a Postřelmově, které uspěly v prvním kole VISK, dále pak v Bratrušově, Kolšově a Vikýřovicích, oceněné ve druhém kole tohoto programu.

Samotná Městská knihovna Šumperk v rámci své městské funkce poskytuje služby občanům města v půjčovnách ústředí a v městské pobočce Sever. Ročně registruje 5,2 tis. čtenářů a jejich počet se postupně zvyšuje. Knihovní fondy jsou zpracovávány v programu KP-sys, automatizovaný výpůjční protokol je v provozu v dětském oddělení, nyní probíhá zpětné ukládání knižního fondu pro dospělé. Z grantů v programu RISK bylo pořízeno připojení k Internetu, kterého dnes využívají jak knihovnice ve své práci, tak čtenáři v půjčovnách ústředí i na městské pobočce. Od roku 2000 je v budově ústředí k dispozici internetové pracoviště pro nevidomé uživatele. Knihovna je kontaktním místem Informačního centra nadací, což kromě informačních služeb neziskovému sektoru přineslo prospěch i knihovně navázáním větší spolupráce s některými neziskovými organizacemi.

Stálým problémem prakticky na všech úsecích činnosti je nedostatek prostor pro čtenáře i pro uložení knižního fondu, který se odráží v běžném provozu jednotlivých půjčoven i při dalších kulturních aktivitách. O jeho řešení knihovna jedná s majitelem budovy (Okresní úřad Šumperk) i ze zřizovatelem (město Šumperk). I přes malé prostory na činnost však knihovna nepatří k institucím, o kterých by se nevědělo. Prakticky denně probíhají kulturní a vzdělávací akce v dětském oddělení, v létě pracovnice dětského oddělení ústředí využijí i zahrady za budovou knihovny. Svůj okruh návštěvníků nacházejí i večerní akce půjčovny pro dospělé nebo výstavy v prostorách knihovny.

Městská knihovna Hanušovice je střediskovou knihovnou pro 7 knihoven v 5 obcích. Zřizovatel - město Hanušovice (3,6tis.obyv.) pro knihovnu, která původně sídlila v objektu vráceném v restituci původnímu majiteli, vytvořil v roce 1992 pěkné prostorové podmínky ve frekventované části města a knihovna je občany skutečně využívána. Celé středisko je v malebné krajině podhůří Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku - oblasti s řadou vyhledávaných turistických center, jinak ale bez dalších významnějších průmyslových či ekonomických zdrojů. To poznamenává hospodářskou situaci obcí, ale nijak nesnižuje význam, který svým knihovnám představitelé obcí vesměs přikládají. Hanušovická knihovna zahájila přípravu na automatizaci díky grantu v programu RISK v roce 1998, zpracovává databázi KF střediska v programu KP-sys, od roku 1999 je připojena k Internetu. V ještě v roce 2001 získají připojení k Internetu s podporou programu MMR ČR knihovna v Kopřivné, z grantu programu VISK potom knihovny v Branné, Malé Moravě a ve Starém Městě.

Místní knihovna v Libině je střediskovou knihovnou pro 3 knihovny v obcích Libina a Oskava v podhůří Nízkého Jeseníku. Libinská knihovna získala v roce 1994 pro svou činnost pěkné prostory v centru obce, což je velmi výhodné, protože Libina patří k obcím, které jen tak nepřejdete (z horního na dolní konec je to více než 7 km). Z grantu MK ČR získala v r.1999 počítač s připojením k internetu, pro další automatizaci připravuje databázi knihovních fondů. K internetu bude ještě v tomto roce připojena v rámci programu VISK místní knihovna v Oskavě. Vzhledem k tomu, že Oskava sestává z pěti místních částí a knihovna je skutečně významným kulturním centrem této obce, půjde o rozšíření služeb, které bude přínosem pro knihovnu a její uživatele.

Městská knihovna Loštice je nyní střediskovou knihovnou pro pět knihoven ve třech obcích jižní, rovinatější části okresu Šumperk. Obec Pavlov (570 obyv.) s knihovnami Pavlov a Radnice, která v roce 1998 neobnovila smlouvu o zajištění knihovnických služeb a tak se dostala mimo dosah služeb střediskové knihovny, od roku 2001 požádala o znovuzačlenění do střediska Loštice, protože činnost knihoven po dobu odloučení stagnovala. Zřizovatel loštické knihovny - město Loštice (3,1 tis.obyv) pro knihovnu rekonstruoval v roce 1994 velmi pěkné prostory, které se nachází sice mimo centrum v klidnější části města, zato ale v těsné blízkosti školy. Také tato knihovna od roku 1999 poskytuje občanům možnost přístupu k internetu díky grantu MK, zpracovává elektronický katalog a připravuje se na automatizaci výpůjčního protokolu. Z knihoven střediska bude letos v rámci programu VISK připojena k Internetu knihovna v Moravičanech.

Městská knihovna Mohelnice je střediskovou knihovnou pro 13 knihoven v 8 obcích v jižní části okresu Šumperk. Městská knihovna je samostatným oddělením Městského kulturního střediska a svou činností patří k významným a aktivním kulturním institucím města. Sídlí v památkově chráněném objektu, rekonstruovaném pro potřebu knihovny v centru města v 80. letech. Svým umístěním je ideálně dostupná ze všech městských částí. Již před změnou zřizovatele knihovny (r.1997) byla spolupráce města na velmi dobré úrovni, město například muselo již v roce 1991 řešit restituci objektu, ve kterém knihovna sídlí. Knihovna se tak objevovala v rozpočtu města, které hradilo provozní náklady a nájem za užívané prostory. Automatizaci knihovna zahájila v roce 1997 v systému KP-sys. V roce 1998 získala knihovna grant MK ČR, byla připojena k internetu, zahájila zpětnou katalogizaci fondu. V roce 2000 byl v dětském oddělení zahájen automatizovaný provoz. V současné době jsou v knihovně 3 počítače pro veřejnost s přístupem k internetu, připravuje se automatizované půjčování i v oddělení pro dospělé. Z knihoven střediska bude ještě letos díky účasti v programu VISK připojena k internetu knihovna v Maletíně.

Místní knihovna Ruda nad Moravou je střediskovou knihovnou pro 8 knihoven v 4 obcích v regionu povodí řeky Moravy jižně od Hanušovic. Samotná obec Ruda, která má i s místními částmi 2,5 tis.obyv. provozuje celkem 4 knihovny, z toho 3 v místních částech a dotací na knihy v přepočtu na obyvatele se řadí mezi přední obce okresu. Středisková knihovna získala péčí obce před 10 lety kulturní prostředí pro svou činnost rekonstrukcí části objektu bývalé školy v centru. V roce 2000 s pomocí grantu MK ČR získala připojení k Internetu a zahájila zpracování knih v programu KP-sys. V letošním roce bude - opět díky grantu v programu VISK připojena k internetu místní knihovna v Bušíně.

Městská knihovna Štíty je střediskovou knihovnou pro 8 knihoven v 6 obcích. Štítecko je oblastí sousedící na severu s Polskem, na západě s východními Čechami. Do větších měst je odevšad daleko, proto je městečko Štíty se svými 2,1 tis.obyvateli (včetně svých tří místních častí) přirozeným centrem, kam se lidé sjíždějí do školy, za nákupy a zčásti i za prací. Knihovna zde sídlí v památkově chráněném objektu bývalé radnice na náměstí. Od roku 1999 díky grantu MK ČR mimo knihovnické služby poskytuje i přístup občanů k internetu, pro středisko zpracovává databázi knižního fondu a připravuje se na automatizaci. Z knihoven střediska bude díky grantu v programu VISK v letošním roce připojena k internetu ještě místní knihovna ve Zborově .

Městská knihovna Úsov je střediskovou knihovnou pro 8 knihoven v sedmi obcích. Region úsovska v jihovýchodní části šumperského okresu se nachází v oblasti Nízkého Jeseníku. Městečko Úsov s 1,2 tis. obyvateli je nejmenším městem okresu Šumperk, knihovnické středisko však zdaleka nepatří mezi nejmenší a vykazuje dobrou činnost. Úsovská knihovna sídlí v budově městského úřadu. Od roku 1999 je díky grantu MK ČR připojena k internetu a zpracovává elektronický katalog střediska. V letošním roce bude z programu VISK připojena k internetu místní knihovna ve druhé největší obci střediska v obci Dubicko.

Místní knihovna ve Velkých Losinách je střediskovou knihovnou pro 4 knihovny ve třech obcích v údolí říčky Desné v podhůří hlavního hřebene Hrubého Jeseníku. Velké Losiny jsou díky známým lázním a řadě historických památek obcí s čilým turistickým ruchem a knihovna je díky své poloze na cestě z centra obce do lázní hojně využívána nejen občany, ale i návštěvníky z řad pacientů a dalších krátkodobých hostů. Knihovna je od roku 1999 připojena k internetu díky grantu MK ČR, zpracovává elektronický katalog střediska a připravuje se na automatizaci půjčovního protokolu. Z knihoven střediska budou ještě letos díky programu VISK připojeny k internetu místní knihovny v Loučné a v Sobotíně. Městská knihovna Zábřeh je střediskovou knihovnou pro 16 knihoven ve 13 obcích v regionu známém jako "Horní Haná" (jihozápadně od Šumperka). Knihovnické středisko je tvořeno převážně z knihoven v malých obcích, více než 1 tis. obyvatel má pouze obec Leština, veřejné knihovny jsou však vesměs pokládány za významná kulturní centra a představitelé obcí jejich činnost podporují. Samotná zábřežská knihovna se již od osmdesátých let, kdy se projevily problémy se statickým zajištěním původní budovy knihovny, potýkala s problémem nevhodných prostor.

Náhradní prostory, do kterých byla přestěhována v r.1989 od počátku nevyhovovaly, problém se zřizovateli - městu Zábřeh - podařilo skutečně velkorysým způsobem vyřešit v roce 2000. S pomocí grantu v programu PHARE rekonstruoval rozsáhlé a velmi pěkné prostory v centru města a počátkem března 2001 bylo předáno veřejnosti Městské informační centrum, jehož součástí je i městská knihovna. Knihovna touto změnou nejen získala po dlouhé době práce v provizorních podmínkách důstojné prostředí pro svou činnost, ale také příležitost podílet se na vybudování moderního pracoviště s všestranným využitím všech dostupných informačních zdrojů. Součástí informačního centra a knihovny je 6 pracovních míst u PC s přístupem k internetu pro veřejnost, dostatek pracovních míst u PC pro pracovníky knihovny, nechybí prostorná studovna a čítárna, depozitní skladové prostory a moderně řešené zázemí. Knihovna - podobně jako větší část střediskových knihoven okresu buduje svůj elektronický katalog od konce roku 1999, kdy získala první počítače díky grantu v programu RISK MK ČR, původní připojení k internetu omezené na l počítač je nyní nahrazeno pevnou linkou o dostatečném výkonu, využívanou jak pracovníky tak uživateli. Díky dlouhodobé, intenzívní a propracované práci se čtenáři již od nejútlejšího věku má knihovna perspektivu stát se nepostradatelnou a hojně využívanou institucí pro občany města, službami informačního centra pak také pro návštěvníky z blízkého i vzdálenějšího okolí. Z knihoven střediska budou ještě v roce 2001 v programu VISK připojeny k internetu knihovny v Rovensku, Hoštejně a v Leštině.

Mimo dosah střediskových knihoven jsou v okrese dvě knihovny v obci Olšany, které v roce 1998 ukončily účast ve středisku Ruda nad Moravou. Jejich zřizovatel financuje chod svých knihoven v plném rozsahu, knihovny pravidelně nakupují a zpracovávají nové knihy. Při zpracování knih jsou knihovníci v kontaktu s Městskou knihovnou Šumperk, odkud odebírají katalogizační záznamy k zakoupených knihám. Olšanská knihovna byla první neprofesionální knihovnou okresu Šumperk připojenou k Internetu již v r.1999 z grantu MMR ČR.

Díky problémům s financováním regionálních funkcí, které se objevily v roce 2000 v souvislosti se změnou legislativy při reformě státní správy, došlo k intenzivnější komunikaci se zástupci většiny obcí. Pozitivním zjištěním přitom je, že jsme si většinou ověřili, jak velký význam má dobře pracující knihovna pro svou obec bez ohledu na velikost. Současný stav legislativy, kdy - díky aktivitě Národní knihovny ČR, Svazu knihovníků a informačních pracovníků a dalších a dalších zúčastněných na nejrůznějších postech - stát konečně deklaruje svou podporu systému veřejných knihoven podporou výkonu regionálních funkcí větších knihoven vůči těm menším, dává perspektivu zachování nebo i dalšího rozvoje vzájemných vazeb mezi veřejnými knihovnami různé velikosti a tím současně dalšího rozvoje knihoven i v malých obcích. Velký dík patří všem, kdo se o vytvoření tohoto prostředí a o nelehké prosazení dlouho postrádaných dokumentů zasloužili. Na nás knihovnících pak zůstává úkol využít informačních a vzdělávacích možností knihoven co nejlépe ve prospěch našich uživatelů.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 22.01.2019 09:51
TOPlist