Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

CASLIN 2001

(Kateřina Adamová)

8. ročník mezinárodního semináře CASLIN se konal v Berouně, v hotelu na Ostrově ve dnech 27.31. května 2001, kam se všichni účastníci dopravili po vlastní ose a po příjezdu se zaregistrovali a ubytovali. Téma letošního setkání českých a slovenských odborníků bylo "Popis a zpřístupnění dokumentů: nová výzva", cílem bylo ukázat nové trendy popisu a těsně navazujícího zpřístupnění dokumentů. Ani letos nechyběly přednášky a semináře zahraničních lektorů a domácích odborníků, kteří nastínili prognózu vývoje v oblasti popisu a zpřístupnění dokumentů v České republice.

Seminář byl započat zahajovacím rautem v 19. hodin, na kterém krátce vystoupil Ing. M. Svoboda, ředitel Státní technické knihovny (STK). Zdůraznil, že za 10 let trvání CASLINu se v mnohém pokročilo a zaznamenaly se velké úspěchy. Dále se slova chopil PhDr. V. Balík, ředitel Národní knihovny ČR (NK ČR). Ten se vyjádřil o CASLINu jako o organizaci, která není organizací v pravém slova smyslu, ale je zvláštní "organickou skupinou", jež sdružuje stálé i nestálé zájemce. Ke slovu se vrátil Ing. Svoboda, který letošní téma semináře považuje za velice aktuální. Nové přístupy v doplňování fondů jsou společným projektem STK a NK ČR. Semináře se podle plánu neúčastnil prof. Lass, který byl omluven, dále bylo poděkováno všem sponzorům. Po krátkém vystoupení některých zahraničních lektorů následoval přípitek a volná diskuse všech zúčastněných.

První den přednášek v pondělí 28.5. zahájil svým vystoupením Juha Hakala z helsinské univerzitní knihovny ve Finsku. Téma přednášky neslo název celého semináře "Popis a zpřístupnění dokumentů: nová výzva". Juha Hakala zdůraznil, že jde o novou věc a že hlavní význam spočívá ve stanovení identifikátorů elektronických zdrojů. Ve spojení s Internetem se zvyšují požadavky na metadata a identifikátory zdrojů. Získávání a vyhledávání informací je nová a zajímavá oblast dlouhodobého uchovávání elektronických zdrojů a je závislé na metadatech pro tento účel zhotovených. Speciální oblastí elektronických zdrojů je jejich katalogizace. K vystavování elektronických zdrojů na Internetu se vážou 4 hlavní problémy.

  1. Jelikož není možné vypořádat se se všemi dokumenty, tak jako u klasických dokumentů, nastupují další nástroje a metody, jejichž poslání je ale stejné - získávání a zpřístupňování dokumentů.
  2. Životnost elektronických zdrojů je krátká - je třeba okamžité katalogizace a jejich zpřístupnění.
  3. Specifikace elektronických zdrojů - elektronická kniha může být definována jako kniha o více souborech, kde každá kapitola bude identifikována odděleně. Specifikace elektronických zdrojů zvyšuje nároky na práci s nimi.
  4. Elektronický zdroj může existovat ve více různých formátech.

Pro zlepšení vyhledávání informací a pro elektronické obchodování bude v budoucnu existovat hiearchie identifikátorů systémů, systémů určených k identifikaci bibliografických děl, pro jednotlivé články, kapitoly, dobrá identifikace autorů (mezinárodní číslo autorit) a sada systémů umožňující propojení mezi identifikátory a bibliografickými záznamy a zdroji samotnými. Systémy identifikátorů vyžadují produkování metadat - informace o zdroji samotném, a souvisí s personálním zajištěním a s rozšířením pravidel pro popis elektronických dat.

Identifikátor mezinárodního standardního číslování knih ISBN není konstruován pro několik miliard dokumentů na webu, ale pouze pro tištěné knihy. Množství elektronických zdrojů si vyžádá jeho radikální revizi, tak aby nedošlo k vyčerpání číselné řady ISBN. Rozšíření ISBN je nevyhnutelné a je otázkou, jak dlouho bude přežívat (dle názoru přednášejícího cca 10 let, s tím, že je možné zdvojnásobit jeho kapacitu pro dalších cca 20 let). Juha Hakala dále zdůraznil zajímavou myšlenku - knihovny využívající systémy, jenž nejsou aktualizovány, nebudou schopny manipulovat s bibliografickými záznamy.

Taktéž v oblasti mezinárodního standardního číslování periodik ISSN musí nevyhnutelně dojít k revizi pravidel pro popis elektronických časopisů. Mezinárodní agentura ISSN umožnila rozlišovací služby (resolution services), kterými lze získat bibliografické údaje, jenž poskytuje daný časopis. Americkým národním standardem pro popis článku časopisu je SICI, který je možné generovat strojem automaticky. V budoucnu dojde k jeho standardizaci v rámci ISO.

Identifikace všech položek v knihovně - National bibliography number NBN (číslo národní bibliografie) nebude standardizováno a nadále bude zcela řízeno příslušnou národní knihovnou. NBN se v Národní knihovně ve Finsku používá pro identifikaci všech zdrojů (př. webový archiv) a pravděpodobnost, že dojde k přidělení jednoho čísla dvěma dokumentům je téměř nulová. Číslo národní bibliografie je rozšířeno do jedinečného zdrojového označení - URN.

Identifikátory pro díla - systém umožňující identifikovat všechny dokumenty, které se v knihovně nachází.

  • ISAN International Standard Audiovisual Number
  • ISWC International Standard Musical Work Code
  • ISTC International Standard Textual Work Code
  • ISXX Identifier for stile images

Systém musí sloužit jako selekční nástroj, schopný informace vyhledávat pro rešeršní účely. Každý systém bude vyžadovat regionální centrum. Juha Hakala je členem komise ISTC, jehož činnost začala na podzim roku 2000. Identifikátor se skládá ze 4 částí (identifikátor agentury, specifikace roku, pracovní prvek a kontrolní číslice) a 16 čísel a jeho kapacita vydrží až do roku 9999.

ISTC A9200212B4A1056

Resolution services - rozlišovací služby - umožňují spojení mezi zdroji a jejich bibliografickými záznamy. Existuje celá řada systémů rozlišovacích služeb. Např.:

  • URL & HTTP
  • Digital Object Identifiers DOI & Handle systém
  • Uniform Resource Names (URNs)
  • OpenURL and SFX

Následující příspěvek s názvem "MetaLib neboli jednotné využití různorodých zdrojů" přednesla zahraniční lektorka Tamara Sadeh z Ex Librisu v Izraeli. Ve své přednášce zdůraznila zejména uživatelské hledisko. V revoluci Internetu je nutno provést přístup k novým zdrojům tak, abychom nalézali skutečně relevantní informace a snížilo se vyhledávání tzv. vágních zdrojů. Ve světě Internetu existuje množství databázových center poskytujících bezplatné nebo placené služby na různých úrovních (zpřístupnění celého článku či pouze abstraktu). MetaLib je webová aplikace. Integrovaný systém, jenž umožňuje pro uživatele jediný vstup do nejrůznějších zdrojů v různých formátech a je kdekoliv uložený. Důležitá je autentikace a autorizace - identifikace podle skupin. Identifikace určuje, ve kterých zdrojích může uživatel provádět vyhledávání. MetaLib vyhledávání probíhá přes jednotný interface (jednotný způsob prohledávání dotazů) a zobrazení dotazů se zprostředkovává v jednotném formátu. Po možném upřesnění dotazů MetaLib nabídne přehled zdrojů a záleží na uživateli, zda si zvolí plné texty či pouze jejich výběr. MetaLib poskytuje uživateli i další služby - SFX - umožňující vzájemné propojení mezi heterogenními zdroji. Patří sem např. služby vztahující se k danému autorovi (email), oblasti, předmětu nebo záznamu. Systém umožňuje prohledávat např. různé články stejného autora na zvolené téma v nejrůznějších zdrojích na webu.

Způsob dosažení:

  1. Software - složka zajišťující propojitelnost mezi zdroji a vyhledávání
  2. Knowledge Base - expertní báze, důležitá pro konverzi mezi různými systémy
  3. Librarion's Toolkit - sada nástrojů knihovníka

Konektivita jednotlivých zdrojů umožňuje přidávat i zdroje nepřístupné přes web, ale i zdroje, které nejsou vůbec automatizované.

Data se získávají prostřednictvím:

  • Z39.50
  • http protokol
  • protokol surových dat
  • metoda "scrabing page" (seškrábnutí papíru)
  • interní protokoly

Ačkoliv systém prohledává v různých formátech různých systémů, MetaLib převede data na uniformní formát a uživatel s nimi může dále manipulovat - převedení dat na interní formát, zpřesnění, srovnávání záznamů stejného formátu. Uživateli se nabízí také varianta nového vyhledávání, které může přivést dotazovatele na nová témata. Opět je zde možnost získat více informací o novém tématu či více informací o již zadaném tématu, o autorovi a jakkoliv si rozšířit informace - tzv. nenové vyhledávání.

V odpoledním bloku následovaly přenášky, které se týkaly věcného popisu informací a věcných autorit. Jako první vystoupila Lois Mai Chan z Univerzity Kentucky v USA, která se ve své přednášce zaměřila na "Předmětově orientovaný přístup k informačním zdrojům na webu: řízené slovníky, hesláře, tezaury". Lektorka navázala na předchozí vystoupení o MetaLibu a pokusila se odpovědět na otázku: Jak poskytovat co nejefektivněji přístup k informačním zdrojům na webu.

"O souboru věcných autorit (koncepce, struktura a funkce v elektronickém prostředí)" nás informovala Mgr. Marie Balíková z NK ČR. Obě přednášky jsou více rozebrány na jiném místě tohoto čísla.

Úterní blok přednášek zahájila svým vystoupením Mary C. Bushing z Univerzity v Montaně v USA. Její přednáška s názvem "Vývoj praktického využití Konspektu v akademických knihovnách: počátky a současná praxe" byla poutavým příběhem o úspěchu knihoven a knihovníků po celém světě, příběhem o flexibilitě a tvořivosti. Mary C. Bushing seznámila účastníky semináře s historickým vývojem konspektu, jeho principy (tematické skupiny, předmětové kategorie, možnosti dalšího členění, indikátory kvality fondů, indikátory jazykového pokrytí a ochrany fondů), obecnými možnostmi využití konspektu a v neposlední řadě s konkrétními příklady využití Konspektu v zahraničních knihovnách. Metoda Konspektu je širším, komplexnějším nástrojem při vytváření sbírek, je použitelná v širokých disciplínách, ale i v úzce specializovaných oborech. Výraz Konspekt se objevuje od pol. 70. let, ale praktikuje se už od 30.40. let. Hlavní příčinou vzniku této metody byla výrazná redundance informací - tytéž informace prezentované znovu v jiných knihovnách. Neustálý nárůst informací a snaha získávat tyto informace do všech knihoven vyústil v knihovnách v USA k tvorbě tzv. záložních serverů, na které muselo být logicky vynaloženo více finančních prostředků a který způsoboval stále obtížnější lokaci dokumentů.

Informační exploze v 70. letech přivedla americké knihovny k názoru, že taková záplava informací nemůže být uchována všemi knihovnami a tak se začaly provádět analýzu svých sbírek a začaly se zabývat otázkami přesného stanovení jejich poslání a jejich úloh, začaly lépe chápat potřeby uživatelů. Tvorba knihovních sbírek se odvíjela od typu knihovny a jejího poslání. Dříve se dary, v důsledku budování stále větších a větších sbírek, přijímaly bez selekce. Nyní převažuje kvalitativní hledisko nad kvantitou. Ve veřejných knihovnách byla prováděna deselekce - odstraňování knih se zastaralými informacemi, např. v lékařství. Metoda Konspektu se snaží o tvorbu lepších sbírek, není nutné shromažďovat v knihovnách orientovaných na lékařství veškerou literaturu.

V rámci metody Konspektu proběhl ve veřejných knihovnách v USA projekt Research Libraries Group (RGL), zaměřený na určení počtu svazků v jednotlivých oblastech. Jakmile se začaly tvořit "nově" sbírky, knihovny začaly více vnímat jaké je jejich poslání, na povrch více vyplynula redundance informací. Metodě Konspektu začala být věnována celá řada materiálů a byla taktéž vyvinuta databáze, jenž umožňuje zpracování informací, jejich aktualizaci a sdílení. Samozřejmostí jsou dnes už různé výstupy, např. grafy.

Metoda Konspektu vyžaduje přené stanovení akvizičního profilu, jeho gesce a jeho použití umožní knihovnám stanovit realistické cíle, vede ke zlepšení koordinace, alokaci zdrojů a hlavně umožní poskytovat uživatelům komplexní a kvalitní služby.

Na přednášku Mary C. Bushing volně navázala PhDr. Bohdana Stoklasová se svým příspěvkem "Využití Konspektu v českých knihovnách: perspektivy, harmonogram". Seznámila nás se 24 tematickými skupinami (Divisions), jenž nemají vazbu na žádnou konkrétní klasifikaci. Dále s předmětovými kategoriemi, které nejsou ještě pro MDT hotové, na jejich přípravě pracuje v současné době OCLC, rozpracovány jsou některé kategorie, jejichž ověřování probíhá v NK ČR. Stejně tak je ověřována technologie automatického přidělování údajů pro Konspekt při věcném zpracování. Vhodně zvolenými otázkami, na které si zástupci jednotlivých knihoven mohli sami odpovědět zároveň zjistili, zda bude pro ně implementace Konspektu snadná či nikoliv. Doslechli jsme se také o přínosu Konspektu vedení knihovny, pracovníkům knihovny, uživatelům a spolupracujícím knihovnám.

Jak Konspekt souvisí s Jednotnou informační bránou? Projekt mezi NK ČR a Univerzitou Karlovou (UK) si klade za cíl vytvořit jednotnou informační bránu, která umožní uživatelům jednotný a snadný přístup ke klasickým fondům knihoven i elektronickým zdrojům. A jednou z větví projektu bude zmapování a popis fondů českých knihoven metodou Konspektu - delimitace odpovědností podle oborů. Experimentální přidělování tematických skupin a předmětových kategorií Konspektu bude v NK ČR bude zahájeno ve druhé polovině roku 2001.

Kritické situaci v oblasti doplňování fondů od roku 1989 může metoda Konspektu pomoci ve dvou směrech.

  1. Umožní připravit dostatečně přesvědčivé důkazy o důsledcích mnohaletého podfinancování doplňování českých knihoven
  2. Připraví argumenty o dobře zmapovaných fondech při žádosti o získání finančních prostředků.

Metoda Konspektu nalezne nepochybně široké uplatnění v připravo vaném "Národním programu rozvoje fondů", zaměřeném na zpřístupnění katalogů tištěných monografií a periodik.

Poté vystoupila s krátkým příspěvkem Dr. Jindra Andrášová z STK, ve kterém nám objasnila "Problematiku budování fondů a akviziční profil v STK". Akviziční profil, jehož poslední verze byla zpracována v roce 2000, představuje tabulka, ve které jsou zachycena kritéria (tematika fondu, rozsah a úplnost doplňování, druhy získaných pramenů, jazyk a geografické oblasti, časové hledisko, v poslední verzi též zapracován z ekonomických důvodů úsporný program). Dobře stanovený akviziční profil je víceúčelový. Slouží jako pomůcka pro informační pracovníky, ale i pro uživatele a poskytuje informace i zřizovateli.

Odpoledne bylo věnováno třem paralelním pracovním dílnám, které navázaly na jednotlivé bloky přednášek.

  1. "Klíčové prvky v implementaci Konspektu" od Mary C. Bushing
  2. "Předmětově orientovaný přístup k informačním zdrojům na webu: klasifikační systémy" od Lois Mai Chan
  3. "Identifikátory a rozpoznávací služby pro elektronické zdroje" od Juhy Hakaly.

Po krátké přestávce následovala společná diskuze k pracovním seminářům a poté byl čas věnován prezentaci "Multimediální terminály - cesta ke zjednodušení provozu a správy knihovny". Slova se ujal generální sponzor společnosti INCAD Ing. Václav Gafron. Seznámil nás se zcela novou počítačovou architekturou, jejíž filozofie spočívá v centrálním zpracování na serveru (serverech) a práci uživatelů na koncových multimediálních zařízeních SunRay. Koncový uživatel, sedící před obrazovkou SunRaye, ani nepozná, že nesedí před počítačem, ale jen před obrazovkou koncového zařízení (terminálu) připojeného k serveru. Veškeré výpočetní procesy probíhají na serveru, který může spravovat pouze oprávněná osoba. Koncový uživatel přitom užívá pouze ty aplikace a programy, které mu jsou zpřístupněny. Zajímavostí je, že na koncových zařízeních není instalován žádný software, navíc, pokud se zvýší požadavky aplikace, není třeba nikdy upgradovat.

Čtvrtý den semináře dopoledne proběhlo "Akvárium - Projekt CASLIN po 10 letech" s krátkou přestávkou. V samotném akváriu seděli a odpovídali na dotazy tito účastníci: Ing. Alojz Androvič, RNDr. Miroslav Bartošek, PhDr. Rostislav Hladký, PhDr. Ivana Kadlecová, Doc. PhDr. Dušan Katuščák, CSc., PhDr. Darina Kožuchová, PhDr. Gabriela Krčmařová, Mgr. Palo Matúš, PhDr. Jiří Polišenský, Mgr. Igor Prokop, PhDr. Barbora Ramajzlová, PhDr. Bohdana Stoklasová, Ing. Martin Svoboda, PhDr. Tibor Trgiňa a Mgr. Antonín Vítek CSc. Akvárium bylo rozděleno na 4 části, v každé části všichni účastníci akvária zodpověděli základní otázky a poté dostalo slovo publikum.

Otázky 1. části: CASLIN po 10 letech - bilancování

  • Co je CASLIN nyní?
  • Byly naplněny cíle?
  • Jaké jsou další možnosti spolupráce?

Shrnutí:

  • CASLIN nabízí otevřenou platformu pro spolupráci.
  • Různé názory na fungování Souborného katalogu CASLIN.
  • Dalším pozitivně hodnoceným bodem je přijetí určitých standardů, které se dodržují.
  • Naplnění cílů - pro mnoho lidí cíle díky soubornému katalogu, spolupráci a standardům částečně naplněny jsou. Mnoho účastníků ale také uvedlo, že cíle naplněny nebyly.
  • Další spolupráce
  • Konsorcium
  • Přijímání nových standardů

Otázky 2. části: Standardy

  • Na co jsme si zvykli?
  • Je potřeba něco měnit?
  • Potřebujeme nové standardy?

Shrnutí:

  • Dodržování stadardů - ANO
  • Potřeba protokolu Z39.50 - pro mezinárodní spolupráci a pro sdílenou katalogizaci v rámci Souborného katalogu
  • Použití UNIMARCu - společné rozhodnutí - ANO, ale je třeba další řešení - není společný světový formát, na který by se dalo přestoupit.
  • Více bychom měli využívat práci druhých
  • Větší důraz na věcné zpracování

Otázky 3. části: Zpřístupnění informačních zdrojů v elektronickém prostředí

  • Propojování informačních zdrojů?
  • Katalogizace informačních zdrojů?
  • Klasifikace informačních zdrojů?

Jedná se o cestu, kterou by si uživatel mohl nechat doručit v elektronické podobě požadované dokumenty, tedy propojování informačních zdrojů - fondů. V rámci CASLINu by se mohlo hovořit o způsobu, jakým se k nim uživatel dostane. Druhou částí tématu je katalogizace ve smyslu elektronických zdrojů a klasifikace elektronických zdrojů.

Shrnutí:

  • Standardy při vytváření elektronických zdrojů ve vývoji (využití mezinárodních zkušeností)
  • Výuka knihovníků při práci s elektronickými zdroji
  • Spolupráce s vydavateli, producenty - převádění dat
  • Výchova uživatelů
  • Otázky autorského práva
  • Definice formátu pro vytváření elektronických dokumentů

Otázky 4. části: Konsorciální přístup

  • V rámci CASLINu?
  • Proč národní nebo mezinárodní vztah nadnárodním konsorciím?
  • Jak by konsorcium mohlo vypadat

Shrnutí:

  • Konsorciální přístup - ANO
  • Začít na národní úrovni
  • Větší je silnější
  • Nezralé prostředí a nedostatek manažerů
  • Máme zkušenosti z minulého roku
  • Vznik konsorcia při velkých knihovnách - NK, STK
  • Cílem konsorcia je hledání cílů (Souborný katalog, definice standardů)

Odpoledne jsme si dopřáli trochu oddechu, navštívili hrad Křivoklát a zámeckou oboru v Lánech. Od 19 hodin se konal závěrečný raut.

Poslední den semináře, čtvrtek 31.5. byl věnován závěrečnému hodnocení a společné diskusi. Byly shrnuty úkoly konsorcia - standardy, licence, věcné zpracování, výuka knihovníků, výchova uživatelů, stanovení dalších cílů, zpřístupnění elektronických zdrojů. Iniciátorem pro další spolupráci - zcela jistě velké knihovny - NK, MOLIN, KOLIN, LINCA, SNK v Bratislavě účast přislíbili. PhDr. Ivana Kadlecová se vyjádřila ve smyslu, že každá knihovna v něčem vyniká a může připravit podklady pro další spolupráci konsorcia. Na závěr bylo předběžně určeno téma CASLINu 2002 "Dlouhodobé uchování a zpřístupnění dokumentů - klasických a elektronických", které se bude konat na Slovensku. Po obědě se účastníci semináře rozjeli do svých domovů.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.03.2019 09:26
TOPlist