Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Knihovny na prahu 21. století

(Blanka Sedláčková)

Součástí oslav otevření nové Moravské zemské knihovny v Brně byla odborná konference nazvaná Knihovny na prahu 21. století.

Bylo to velmi šťastné rozhodnutí, kdy se v přednáškovém sále vonícím novotou sešlo několik desítek českých a zahraničních knihovníků, aby si vyslechlo zamyšlení fundovaných odborníků nad současností a budoucností knihoven. Bohužel, ze zahraničních přednášejících přijal pozvání a aktivně se konference zúčastnil pouze dr. K. W. Neugebauer, ředitel Univerzitní knihovny v Bielefeldu., ostatní delegáti ze sousedních států se omluvili ze zdravotních nebo pracovních důvodů.

Prvním přednášejícím byl PhDr. Jiří Cejpek, CSc., profesor knihovnictví na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze. Jeho příspěvek byl filozofickým zamyšlením nad postavením knihy, knihovny jako instituce a nad osobou knihovníka v současnosti a v blízké budoucnosti. Upozornil, že předvídat jaký bude další vývoj v dnešních podmínkách dynamického rozvoje nových technologií je stále obtížnější, ani prognostici nechtějí ve svých předpovědích překročit hranici jedné dekády. Ocenil obtížnost dobře vyprojektovat a postavit knihovnu tak, aby budova sloužila svému účelu několik desítek let.

V další časti svého vystoupení nastínil krátce rychlý vývoj knihy jako dokumentu na konci 20. století, kdy začalo docházet k proměně tradičního dokumentu v digitální dokument s řadou nových vlastností a dopad této situace na význam tištěné knihy, ale i na klasickou instituci jako je knihovna, která se v posledním desetiletí pod vlivem nových informačních technologií hodně změnila. I osoba knihovníka musela projít rychlým vývojem. Vyznat se v záplavě informačních zdrojů nutí knihovníka myslet v nových širších souvislostech, musí se stále sebevzdělávat, porozumět současnému dění ve společnosti. Stále více platí, že dobrý knihovník musí umět komunikovat, naslouchat a hlavně musí mít rád lidi.

Vystoupení ředitele pražského Ústavu informačních studií a knihovnictví doc. dr. Rudolfa Vlasáka se týkalo hlavně rozvoje informačního průmyslu a jeho dopad na knihovny. Hned v úvodu upozornil na nové nabídky elektronických knih, které by měly v budoucnosti zpochybnit význam a nezastupitelnou úlohu knih a knihoven. Současně připomněl, že s technickým vývojem ve 20. století se předvídal konec divadel v souvislosti se vznikem filmu a kin, ty zase měly zaniknout zavedením televize. Konec knihoven se plánoval se vznikem mikrofiší již v roce 1925, ale přesto všechny tyto instituce stále úspěšně přežívají. Samozřejmě se musí měnit ve prospěch svých uživatelů a jejich nároků. Dále se ve svém příspěvku zamýšlel, jaký typ knihoven přežije v elektronickém věku. Soudí, že nejvíce budou postiženy knihovny, které sázejí pouze na klasickou vědeckotechnickou literaturu, která podléhá nejvíce trendu digitalizace. Jiná situace čeká veřejné knihovny, které slouží jako informační centra všem čtenářským kategoriím, etnickým menšinám, handicapovým občanům. Jejich funkce je na tomto úseku nezastupitelná. Je samozřejmé, že moderní informační technologie vstupuje do běžné práce a služby uživatelům se rozšiřují a zkvalitňují, ale funkce knihoven ve společnosti není ani v budoucnosti zpochybnitelná.

Dalším vystupujícím byl náměstek ředitele Národní knihovny ČR mgr. Adolf Knoll. Ve svém referátu připomněl podprogram z 90. let 20. století "Telematika pro knihovníky", který byl vyhlášen v Evropské unii a jehož cílem byla zásadní modernizace a informatizace knihoven jako významného faktoru rozvoje evropské společnosti. Došlo k velkému průniku moderních komunikačních technologií do informačních středisek a k sjednocování jejich informačních potenciálů. To přispělo k většímu využití knihovních fondů jednotlivých institucí, a to nejen fyzickým půjčováním publikací, ale i pořizováním velice kvalitních digitálních kopií. Částečně byla odsunuta stranou základní funkce knihovny, jež spočívá ve vytváření sbírek dokumentů a jejich přímé využití čtenářem. UNESCO a některé trendy z USA však preferují ochranné a digitální zpřístupnění klasických fondů knihoven a archívů jako sbírkových a paměťových institucí. V praxi to znamená masovou digitalizaci významných sbírek, tj. historických fondů, vzácných a jedinečných dokumentů, starších novin a periodik a jejich on-line zpřístupnění . Současný pohled na trendy v knihovnictví ve vztahu k vládní politice zpracoval PhDr. Vít Richter, náměstek ředitele Národní knihovny a předseda Ústřední knihovnické rady Ministerstva kultury .

Na závěr setkání vystoupil dr. K.W. Neugebauer se svým projevem o vývoji nových informačních technologií v Německu a konkrétně v knihovně v Bielefeldu, která garantuje systém JASON spočívající v distribuci článků z periodik elektronickou cestou.

Celá konference, její uspořádání, výběr přednášejících i nosné téma bylo důstojnou tečkou za oslavami otevření nové budovy Moravské zemské knihovny, kterou jsme opouštěli s trochou závisti při pohledu na krásná a účelně vybavená pracoviště. Doufám, že budou dlouhé roky sloužit další generaci knihovníků a uživatelů. Myslím si, že je v silách nás knihovníků a informačních pracovníků obhájit svoji nezastupitelnou roli v cestě k vědění a vzdělání.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 17.07.2019 10:38
TOPlist