Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

OKRESNÍ KNIHOVNA V OLOMOUCI

(Anna Vitásková)

Okresní knihovna v Olomouci je pokračovatelkou První české veřejné knihovny v Olomouci, která byla otevřena 1. prosince 1889 v klubovně České besedy v Národním domě. Stoletou historii první české veřejné knihovny v Olomouci zpracoval Bohuslav Smejkal. V chronologickém přehledu vývoje veřejného knihovnictví lze nalézt řadu zajímavých historických údajů o významu někdejší spolkové knihovny. Zjistíme, že v době otevření se knihovna těšila nejen přízni čtenářů, ale i dárců knih. První spolehlivé údaje o knižním fondu a jeho využívání jsou za rok 1895, kdy ve fondu bylo 1895 svazků. Knihovna za dobu své působnosti mnohokrát změnila své jméno a místo působnosti.

Například v roce 1915 byl název změněn na Husova knihovna Národní jednoty, v roce 1940 na Česká veřejná knihovna hlavního města Olomouce, od roku 1946 nesla jméno Husova veřejná knihovna hlavního města Olomouce. V roce 1953 byla přejmenována na Krajskou lidovou knihovnu a od roku 1960 je knihovnou okresní. Z míst, na kterých knihovna působila, jmenujme Salmův palác, v jehož prostorách byla knihovna až do roku 1948. Do budovy na náměstí Republiky byla přestěhována v letech 1948-1949. Mezi významné osobnosti, které spojily svůj osud s knihovnou, patří Antonín Šprinc, Klement Králík, prof. Otakar Janovský, František Hrbáček, Jaroslav Michal, PhDr. Jaromír Stříž a celá řada dalších.

Knihovna prošla řadou rekonstrukcí a úprav, vznikaly nové interiéry pro dospělé čtenáře i děti. Činnost okresní knihovny za posledních deset let byla zpracována v publikaci, která vyšla v roce 1999 ke 110. výročí založení knihovny.

Z dokumentů o činnosti knihovny za poslední desetiletí lze vyčíst, že nastaly značné změny v možnostech a prostředcích knihovníků. Od roku 1981 pracuje knihovna na bázi kooperačního systému knihoven, pro které nakupuje, eviduje a zpracovává knihovní fond, provádí poradenskou a metodickou činnost, proškoluje dobrovolné knihovníky v obcích, zavádí informační technologie a provádí provozní servis. V současné době kooperační systém sdružuje 149 knihoven.

Knihovna poskytuje knihovnické, bibliografické a informační služby obyvatelům města a okresu. Organizačně je členěna na úsek knihovních služeb, útvar doplňování a zpracování knihovních fondů, útvar regionální literatury a informačních služeb, provozně-ekonomický útvar a správce počítačové sítě.

V ústředí knihovny jsou k dispozici uživatelům služby těchto oddělení: oddělení pro dospělé čtenáře, oddělení pro děti a mládež, oddělení hudby a umění, útvar regionální literatury a informačních služeb, čítárna a studovna včetně přístupu na internet. Čtenáři mají možnost využít tyto služby: půjčování beletrie, naučné literatury, regionální literatury, časopisů; poradenské služby; meziknihovní výpůjční služby; rezervace knih; elektronický online katalog; knihovnické lekce a tematické besedy; informační služby a řadu dalších. Hudební oddělení, které oslaví v příštím roce padesát let svého založení, má bohatý fond literatury o hudbě a umění, hudebnin, gramofonových desek a kompaktních disků.

V okrese pracují knihovny se střediskovou funkcí v místech Bouzov, Litovel, Náměšť na Hané, Senice na Hané, Štěpánov, Šternberk, Tršice a Uničov. Pracovnice střediskových knihoven poskytují knihovnám v obcích, kde provoz zajišťují dobrovolní knihovníci, metodickou pomoc, doplňují knihovny soubory nových knih a další činnosti.

V současné době poskytuje knihovnické služby na území města Olomouce kromě okresní knihovny sedm městských poboček. Ty se dnes nachází na Nových Sadech, v Neředíně, na Novém Světě, v Holici, na Tabulovém vrchu a mezi největší patří pobočka Přednádraží a Knihovna Antonína Šprince na Brněnské ulici. Historie prvních poboček se datuje již od roku 1922, kdy byly namísto spolkových knihoven zřízeny městské pobočky v Hejčíně, na Novém Světě, v Pavlovičkách, na Nové ulici, v Neředíně a na Nových Sadech. O jejich vznik se zasloužil Antonín Šprinc, první ředitel tehdy Husovy knihovny Národní jednoty - veřejné knihovny hlavního města Olomouce. I v průběhu dalších let bylo vždy prioritou každého vedení knihovny rozšiřovat knihovnické služby postupným budováním poboček v okrajových čtvrtích města Olomouce a tak uspokojovat čtenářské zájmy a informační potřeby obyvatel všech věkových skupin.

Knihovna pořádá pro své uživatele řadu akcí. Mezi nejúspěšnější patří výtvarná a literární soutěž Prvotiny, konaná každé dva roky, která se snaží podchytit tvorbu začínajících tvůrců z řad dětí a mládeže. Zajímavé jsou Knihovnické lekce, které seznamují děti a mládež se základními pojmy v knihovně a praktickým využitím počítačů při vyhledávání knih. Hudební oddělení využívá při pořádání cyklu Kapitoly z dějin hudby svůj bohatý fond gramofonových desek, CD a knih o hudbě. Každoročně je pro čtenáře připravován Den otevřených dveří. Svaz knihovníků a informačních pracovníků pak vyhlašuje v podzimních měsících Týden knihoven, ve kterém se nejširší veřejnost seznamuje s činností a službami knihoven. Zajímavý je také pohled na cyklus literárních besed a setkání se spisovateli. V roce 1964 byl tento cyklus zahájen pod názvem Literární černá hodinka. K některým setkáním se vydávaly bibliofilie spojené se jmény pozvané osobnosti. V posledních letech jsou tyto besedy nazvány Literární kavárna a v křesle hostů usedly již mnohé významné osobnosti kulturního, společenského, sportovního i politického života.

Knihovna má také bohatou publikační činnost. Můžeme připomenout kalendář významných výročí Osobnosti střední Moravy, který vychází již řadu let, i když pod různými názvy. Každé dva roky vychází sborník z prací účastníků soutěže Prvotiny, dále pak Advent a Vánoce na Hané, Velikonoce na Hané, Sto let české veřejné knihovny v Olomouci, Haná v dětské literatuře, čtvrtletník s aktuálními informacemi pro knihovníky Naše knihovna, brožura vydaná ke 110. výročí otevření knihovny s názvem Okresní knihovna v Olomouci. Zatím posledním titulem je Karel Morav: Bloudění Marty vojandy, který byl vydán v závěru roku 2000.

Pronikavý vývoj byl zaznamenán v oblasti automatizace knihovnických procesů. První počítač byl zakoupen kolem roku 1990 a postupně se měnila práce na všech úsecích knihovnické činnosti. V roce 1993 byla zavedena počítačová síť s knihovnickým programem. Začala retrokatalogizace fondu a postupně byly automatizovány jednotlivé provozy knihovny. První automatizace výpůjčního protokolu v síti veřejných knihoven okresu Olomouc byla odstartována koncem září 1995 v oddělení pro děti a mládež, v dubnu 1996 byl tento modul uveden do praxe v čítárně a studovně, koncem roku 1997 v útvaru regionální literatury a informačních služeb a naposledy v prosinci 1999 v půjčovně pro dospělé čtenáře. Pozadu nezůstaly ani pobočky a městské knihovny v Litovli a Šternberku. Čtenáři tak mají možnost vyhledávat prostřednictvím elektronických katalogů a od dubna 1998 používat v okresní knihovně internet. Ten je postupně zaváděn na všechny pobočky a na střediskové knihovny. V současné době má knihovna 66 počítačů, 26 počítačů je určeno pro uživatele knihovny a 17 z tohoto počtu je připojeno na internet. Do elektronické podoby byly převedeny článkové excerpce tisku, evidence periodik a databáze osobností. Nástup počítačové techniky do knihovnické práce ovlivnil zájem čtenářů. Po mírném poklesu na začátku devadesátých let nastala změna a počítače se staly magnetem nejen pro děti a mládež, ale i pro ostatní uživatele knihovny. Knihovna umožňuje svým čtenářům využít i informace prostřednictvím CD-ROM.

K rozšíření informačních služeb o data z neziskového sektoru došlo v roce 1996, kdy knihovna navázala spolupráci s Informačním centrem neziskových organizací v Praze. V dubnu 1997 pak došlo k vytvoření prvního Regionálního centra ICN v České republice při olomoucké knihovně. Jeho činnost však byla v roce 2000 omezena v souvislosti s problémy, které se vyskytly v ICN v Praze. Knihovna tedy zajišťuje informační servis o neziskovém sektoru a potřebnou literaturu - knihy, časopisy, bulletiny a periodika z oblasti neziskových organizací a Kompendium finančních zdrojů.

Cílem knihovny je neustále zlepšovat a rozšiřovat své služby čtenářům a uživatelům knihovny. Zprostředkovat občanům přístup k informacím, které se stávají životně důležitou potřebou. Zájem o informace souvisí s přijetím zákona o rovném přístupu občanů k informacím. Je důležité, aby knihovníci naučili čtenáře využívat knihovnicko-informační systémy a další moderní informační technologie.

V první polovině roku 2001 bude realizován projekt na internetovou a počítačovou studovnu, která umožní uživatelům knihovny osvojit si základní znalosti pro využívání výpočetní techniky. Záměrem je poskytnout 11 počítačových míst pro zájemce a součástí bude i počítač pro nevidomé a slabozraké občany. Stále se rozšiřující nabídka služeb a dlouholetá tradice Okresní knihovny v Olomouci je zárukou, že tato instituce má své důležité a nezaměnitelné postavení v kulturním životě města.

Zajímavá data z dějin Okresní Knihovny v Olomouci

1889 ... 1. prosince zpřístupnění první české veřejné knihovny v Olomouci v klubovně České besedy Národního domu
1897 ... 20. listopadu zpřístupnění Čítárny Národní jednoty
1915 ... změna názvu knihovny na Husova knihovna Národní jednoty
1920 ... ustavena sedmičlenná knihovní rada, knihovně byly přiděleny prostory v Salmově paláci
1933 ... pořízena Pamětní kniha veřejné městské knihovny v Olomouci
1940 ... změněn název na Česká veřejná knihovna hlavního města Olomouce
1948 ... zahájeno stěhování knihovny do budovy na náměstí Republiky
1951 ... zastavena činnost knihovní rady
1952 ... založeno hudební oddělení
1953 ... knihovna přejmenována na Krajskou lidovou knihovnu
1956 ... začaly vycházet malé personální bibliografie
1960 ... zakončena krajská působnost knihovny, Olomouc se stala okresním městem
1965 ... severomoravský Krajský národní výbor vydal rozhodnutí o zřizování střediskových knihoven v kraji
1975 ... začátek výstavby třípodlažního skladu, dokončeno v roce 1976
1981 ... začal centralizovaný nákup a zpracování knihovních fondů pro všechny knihovny okresu
1989 ... 100 let české veřejné knihovny v Olomouci
1990 ... počátek automatizace v okresní knihovně
1991 ... otevření největší pobočky okresní knihovny - Knihovny Antonína Šprince
1992 ... zahájeno zpracování knihovních fondů ve specializovaném knihovnickém softwaru
1995 ... spuštěn automatizovaný výpůjční protokol v dětském oddělení
1996 ... obnoveno vydávaní čtvrtletníku Naše knihovna
1996 ... ustanovení knihovní rady jako poradního orgánu knihovny
1997 ... zahájen automatizovaný výpůjční protokol v čítárně a studovně
1997 ... zahájen automatizovaný výpůjční protokol v útvaru regionální literatury a informačních služeb
1998 ... připojení knihovny k síti internet
1999 ... 110. výročí založení první české knihovny v Olomouci a zahájen automatizovaný výpůjční protokol v oddělení pro dospělé čtenáře
2000 ... výstavba bezbariérového přístupu a výtahu do knihovny
2000 ... stěhování pobočky v Neředíně do nových prostor na Tererově náměstí
2001 ... zahájena výstavba počítačové studovny


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 20.03.2019 15:01
TOPlist