Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

MULTIPLIKATORENREISE - 2. část

(Hana Študentová)

Program dvoutýdenní informační cesty po německých knihovnách organizovaný Goethe Institutem v Mnichově (dále jen GI) v součinnosti s jeho pobočkami v Praze a Bratislavě se rozběhl v rychlém tempu: po návštěvě centrály GI následovala Bavorská státní knihovna v Mnichově, druhá největší knihovna v Německu, založená v roce 1558. K 7,6 mil. svazků fondu této knihovny můžeme přidat řadu impozantních údajů: roční přírůstek 150 - 160 tis. knihovních jednotek, zhruba 40 tis. uživatelů, bohatý historický fond (10 tis. rukopisů, 19 tis. inkunábulí), 42 tis. titulů periodik.

Knihovna prošla náročnou rekonstrukcí a modernizací, nechybí zde klimatizace, 150 PC pro uživatele, moderní studovna pro 400 návštěvníků, ve studovně 20 tisíc volně přístupných časopisů běžného ročníku. Internet je veřejnosti nabízen bezplatně, ale se zablokovanou elektronickou poštou, což zapříčinila nezvládnutelná invaze turistů. Knihovna má právo povinného výtisku, přesto je většina knihovních fondů půjčována i absenčně, samozřejmě kromě historických fondů, kterým je věnována velká péče.Těžiště knihovny je ve společenských vědách, 2/3 uživatelů tvoří studenti. Kopírovací služby jsou poskytovány za úhradu, ale zajišťuje je v prostorách knihovny firma RankXerox. Jistě praktické řešení, pomyslíme-li na naše problémy s evidencí placených kopií pro agenturu Dilia. Knihařské práce se z důvodu nižších nákladů zadávají dodavatelsky. Knihovna má 600 zaměstnanců, tj. 400 přepočtených na plné úvazky.

Po prohlídce knihovny jsme vyslechli několik příspěvků k podnikovým metodám a ukazatelům uplatňovaným v knihovnictví, kde se v důsledku konkurenčních změn na mediálním trhu knihovna snaží efektivněji využívat získané finanční prostředky. V knihovnách se aplikují metody podnikového řízení s důrazem na měření výkonů jednotlivých knihovnických činností. Stagnující rozpočty při zvýšené nabídce nových médií a služeb vedou ke snaze dopracovat se k optimálnímu hospodaření. V porovnání výkonů mezi knihovnami nejde o prvenství, ale o zjištění nedostatků, možných zlepšení, převzetí úspěšné orientace a řešení problémů.

Velmi zajímavý byl příspěvek k ochraně fondů - jak z hlediska odstraňování škod a záchrany vzácných fondů, tak důrazem na prevenci - zabránění poškození, eliminaci škodlivých vlivů, vytvoření optimálních podmínek pro uchování fondů. Velmi propracovaná je koncepce dělené péče o knihovní fond, u historických fondů zahrnující značná omezení pro uživatele.

Řada informací se týkala automatizovaného knihovního systému. Uživatelé mohou 24 hodin denně hledat v elektronickém katalogu knihovny. Přes OPAC lze vyhledávat, objednávat, rezervovat i objednat kopii dokumentu (kterou žadatel obdrží do tří dnů). Pokračují práce na konverzi starého katalogu za období r. 1841-1952.

Další návštěvou v pořadí byla Württemberská zemská knihovna ve Stuttgartu, krajská regionální vědecká knihovna s právem povinného výtisku na území Bádenska-Württemberska, zaměřená především na humanitní vědy. Knihovna má 4,5 mil. knihovních dokumentů, 35 tis.uživatelů a realizuje 1 mil. výpůjček ročně. Kromě povinného výtisku je roční přírůstek 70 tis. knihovních jednotek. Knihovna spravuje velký historický fond, např. jednu z největších sbírek biblí na světě. Navíc je zde tradičně podporována výstavní činnost, ročně proběhne 5 velkých výstav vč. vydání rozsáhlých katalogů k výstavě. Výpůjčky jsou absenční, 90% fondu je uloženo ve skladech, uvažuje se o dostavbě - vybudování volného výběru.

V knihovně využívají automatizovaný systém, který není integrovaný. Automatizované zpracování fondů běží od roku 1989, před ukončením je retrokonverze za období r.1950-1989. Od roku 2000 zde využívají v meziknihovních službách systém Subito, velký zájem je o zasílání dokumentů elektronickou cestou. Dva roky pracuje v této knihovně špičkově vybavené digitalizační pracoviště. Zajímavá byla zastávka v oddělení bibliografie. Od r.1996 je budována databanka bibliografie, obsahující asi 100 tis. záznamů.

Naše kroky vedly do Městské knihovny ve Stuttgartu, která je regionální veřejnou knihovnou, financovanou městem Stuttgart. Služby uživatelům zabezpečuje prostřednictvím 16-ti poboček (např. 4 pobočky jsou i v nemocnicích) a dvěma bibliobusy. Úlohou knihovny je zprostředkovávat informace pro širokou veřejnost, výraznou měrou se podílí na celoživotním vzdělávání a ročně uspořádá až tisíc literárních akcí. Pravidelně se zde konají počítačové a internetové kurzy pro veřejnost i pro vlastní zaměstnance. Ročně knihovnu navštíví 4 mil. čtenářů, především děti a mládež. Průzkum ukázal, že extrémně narůstá počet mladých uživatelů, ale klesá počet návštěvníků starších 40-ti let. Výpůjčky se pohybují kolem 3,6 mil. ročně. Roční poplatky knihovně přinášejí 600 tis.DM, přitom návštěvníci do 18-ti let neplatí. Na velmi dobré úrovni je automatizace knihovních služeb, k dispozici je 300 počítačů, z toho 100 pro veřejnost. Všechny pobočky knihovny mají přístup na Internet a jsou napojené na integrovaný výpůjční systém. Cílem knihovny je rozšířit volný výběr na 500 tis. svazků. V současné době vrcholí příprava výstavby nové knihovny nazvané Knihovna budoucnosti - 21. století. Minulý rok proběhla architektonická soutěž. Řešení stavby, efektně využívající sklo a kámen, mělo velmi pozitivní ohlas i v zahraničí. Nová knihovna slibuje další zlepšení a rozšíření služeb pro uživatele, propojení oborů, velký prostor pro celoživotní vzdělávání, speciální programy pro mládež a pro cizí národnosti. Realizace stavby čeká na celkový plán města.

V Reutlingenu nás očekávali v nákupní centrále pro veřejné knihovny EKZ, která je označována za pohádku pro knihovníky. Jedná se o soukromou společnost, fungující bez dotací již od roku 1947. EKZ poskytuje servis všem typům knihoven, tj. služby od nákupu knih, fólií na knihy, lektorské služby pro knihovny, elektronická data o knihách, i knižní vazby. EKZ zpracovává a nabízí vše, co vyjde na německém trhu. Spolupracuje s cca 300 odborníky - externisty, zajišťujícími odborné služby pro knihovny. Nabídka EKZ zahrnuje vybavení knihoven vč. práce architekta, dodává pro knihovny spoustu materiálu, nabízí nejen knihy, ale i videokazety, CD-R, DVD. V letech 1992-94 byl vyvinut nový typ univerzálního kovového regálového systému pro knihovny s řadou doplňujících prvků k popisu a orientaci. Z dalších aktivit je to např. doškolování pro knihovníky. Centrála má k dispozici dílnu s nejmodernějším zařízením, která zajišťuje veškeré knihařské práce. V EKZ jsme se setkali také se zástupci firmy DYTEC, jejíž sídlo je v Bonnu; firma má zastoupení i v Praze. Firma DYTEC s velmi širokou nabídkou dodavatelského programu je zaměřena speciálně na techniku pro muzea, galerie a knihovny.

Ve Frankfurtu n.M. jsme navštívili Německou knihovnu, která po sloučení s Německou knihovnou v Lipsku tvoří od roku 1990 jeden celek, vytvářející v podstatě celoněmeckou národní knihovnou. K těmto institucím byl připojen i Německý hudební archiv. Spojení knihoven vedlo k rozdělení úloh; každá získává po jednom exempláři povinného výtisku s tím, že spolupracují na společném zpracování fondů podle oblastí - v dělení 2/3 objemu pro Frankfurt a 1/3 pro Lipsko; dělba probíhá i ve speciálních funkcích - v technických záležitostech, speciálních postupech , vývoji a výzkumu v oblasti ochrany fondů apod. Obě části knihovny mají společné ekonomické oddělení a oddělení informačních technologií. Knihovna ve Frankfurtu shromažďuje veškerou knižní produkci vycházející v Německu, jako i zahraniční publikace vydané v němčině. Lipská knihovna nakupuje také cizojazyčnou literaturu se vztahem k Německu. Knihovny zpracovávají národní bibliografii a zabezpečují koordinaci národního bibliografického systému. Celkový fond obou knihoven dosahuje 17,5 mil. knihovních jednotek. Počet zaměstnanců se pohybuje kolem 700 osob.

Německá knihovna ve Frankfurtu je umístěna v novém objektu; dispoziční řešení stavby, technická vybavenost, uložení knihovních fondů a úroveň služeb pro uživatele je vynikající. Od roku 1998 knihovna nabízí objednávku dokumentů i v elektronické podobě. Povinné výtisky se půjčují jen prezenčně ve studovnách a to i v rámci MVS. Německá knihovna spolupracuje s řadou knihoven a archivů ve světě, podílí se na projektech financovaných EU. Zabývají se např. projektem dlouhodobého uchování elektronických dokumentů, archivace.

Dalším bodem programu byla schůzka se zástupci Bertelsmannovy nadace v Gütersloh, založené v roce 1977 jako soukromá společnost. Nadace působí ve vybraných oblastech a podporuje řadu časově ohraničených projektů, které mají modelový a inovační charakter. Program pro veřejné knihovny zahrnuje několik oblastí, např. modelová knihovna v Německu a zahraničí, porovnání jednotlivých knihoven (systém ukazatelů porovnání výkonů, vývoj metod a jejich uplatnění v knihovnách), podpora a rozpracování projektů spolupráce knihoven se školami (podpora čtení), Internetový trénink (dálkový kurz orientovaný na pracovníky knihoven), mezinárodní síť (vybraná témata, např. elektronická média), filiálky knihoven (optimalizace práce s pobočkami knihoven). Výsledky porovnání výkonů s použitím metod podnikového řízení v oblasti veřejných knihoven jsou shrnuty ve dvou publikacích, které máme k dispozici na pracovištích GI v Praze a Bratislavě.

Spojením Bertelsmannovy nadace s institucí řízenou městem vznikla v r.1979 Městská knihovna v Gütersloh. Jedná se o jeden z prvních modelů, kterými se nadace zabývala. V poradním orgánu knihovny je 6 členů města a 5 členů nadace. Náklady knihovny, původně dělené 50-ti% mezi město a nadaci, v současné době přebírá město v oblasti osobních nákladů, věcné náklady poskytuje nadace. Dalším orgánem ovlivňujícím řízení a organizaci knihovny je shromáždění společníků, kterému ředitel knihovny předkládá návrhy projektů ke schválení, např. zavedení elektronických médií apod. Knihovna je velmi dobře vybavena a jako modelová knihovna ovlivňuje rozvoj knihovnictví v Německu, udržuje kontakty se zahraničím a každoročně knihovnu navštíví řada odborníků.

Z akademických knihoven jsme navštívili Univerzitní knihovnu v Bielefeldu a Technickou informační knihovnu v Hannoveru. Univerzitní knihovna v Bielefeldu je digitální knihovnou pro Severní Porýní - Vestfálsko. Prostřednictvím programu MOE spolupracuje s knihovnami ve střední a východní Evropě. Již několik let patří mezi partnerské knihovny Bielefeldu také Univerzitní knihovna v Bratislavě a knihovna Technické univerzity v Košicích. Spolupráce se uskutečňuje v rámci projektu JASON, při budování souborných katalogů a v oblasti technologií. Databázi JASON - digitální zasílání článků - využívá v České republice NKP, NLK, STK, MZK a celá řada dalších knihoven. Prostřednictvím JASON lze vyhledávat také v databázi JADE, která je z anglických zdrojů. V článkové databázi je 20 mil. záznamů. Knihovna nemá povinný výtisk ani archivační povinnost. V současné době knihovna spolupracuje na projektu Digitální knihovna, zahrnujícím všechny vysokoškolské knihovny Severního Porýní - Vestfálska. Cílem projektu je vybudovat komplexní systém, umožňující zpřístupnění všech druhů médií.

Technická informační knihovna v Hannoveru je knihovnou Technické univerzity a současně největším informačním pracovištěm pro technické a přírodní vědy v Německu. V tomto směru plní knihovna funkci celoněmecké národní knihovny. Ve fondu knihovny je 5 mil. knihovních jednotek, 11,3 mil. mikrofiší (bez norem a patentů). Ve studovnách je k dispozici 4 tis. svazků a 8 tis. titulů časopisů. V knihovně je 238 pracovních míst, z toho asi 1/3 zaměstnanců pracuje pro univerzitní knihovnu, z celkového ročního rozpočtu ve výši 20 mil.DM připadá na univerzitní knihovnu 8 mil.DM. Oddělení pro východní Evropu nakupuje ročně 1450 titulů časopisů (také z ČR a SR). Prostřednictvím systémů PIKA a SUBITO spolupracuje s 200 knihovnami v sedmi spolkových zemích, které mají vytvořený společný souborný katalog, což uživatelům poskytuje rychlé zprostředkování dokumentů v klasické i elektronické podobě.

K návštěvě světové výstavy EXPO´2000 v Hannoveru bych se nechtěla zvlášť vracet. Článků v našich novinách vč. nelichotivých vyjádření k českému pavilonu, k čtyřřadým nekonečným frontám, obnášejícím 1-3 hodiny čekání, bylo dost. Překvapil mě pavilon Goethe Institutu Mnichov, nápaditě uplatňující dřevo, kov a sklo, kde zurčící voda spolu s opakující se oblíbenou písničkou Jožo Ráže - Voda, čo ma drží nad vodou - vytvářela příjemnou oázu dobré pohody. Ze srovnání českého pavilonu se slovenskou expozicí vychází slovenské Magické oko určitě úspěšněji.

Program návštěvy Lipska zahrnoval Centrum na ochranu knih. Jedná se o soukromou firmu, fungující v této podobě tři roky. Původně bylo toto specializované pracoviště součástí Německé knihovny v Lipsku. Centrum zajišťuje jak strojní zpracování, pohybující se v obrovských objemech (odkyselování tun materiálu, stabilizace papíru ve stotisících listech), tak tradiční restaurátorské práce. Polovina činnosti centra se orientuje na knihovny, asi 30 % na archivy a další partnery. Ročně firma zpracuje až 80 tis.tun knih. Zakázky přicházejí z celého světa, od Číny až po USA. Odkyselení 1 kg papíru stojí 32 DM, kompletní restaurování jednoho listu se pohybuje podle náročnosti mezi 1-10 DM. Cílem centra je uchovat veškerý fond Německé knihovny. Centrum je zařízeno také na speciální program tzv. rychlé pomoci (při katastrofách, povodních apod.). Najednou jsou zde schopni zmrazit až 40 tis.knih. Firma poskytuje poradenskou a konzultační činnost. Z České republiky spolupracuje s Otrokovicemi.

O Německé knihovně v Lipsku jsem se zmínila již ve vazbě s Německou knihovnou ve Frankfurtu. Měli jsme možnost prohlédnout celou knihovnu vč. skladových prostor vybavených moderním transportním systémem. Roční přírůstek fondu se pohybuje kolem 250 tis. svazků. Automatizované zpracování probíhá od roku 1991, retrokonverze zahrnula již období 1974-1990. Konverzi dat provádí firma z Budapešti. Do r.2002 knihovna plánuje dokončení jednotného elektronického katalogu. Vzhledem k povinnému výtisku je kladen důraz na prezenční výpůjčky a vybavení studoven. Provoz knihovny funguje od 8,00 do 22,00 hod. Budova knihovny byla postupně rozšiřována několika přístavbami, naposled v r.1980, kdy byla dokončena tzv. knižní věž (8 pater skladů, později doplněných o výtah a propojených v jednom patře s hlavní budovou). Zajímavá byla prohlídka výstavy Muzeum knihy připravená v oddělení pro kulturu knihy k výročí knihtisku.

K Bavorské státní knihovně můžeme přirovnat Státní knihovnu v Berlíně, s fondem 9,3 mil. knih, 300 tisíci titulů periodik a ročním přírůstkem 140 tis. svazků. V r.1992 byly dvě berlínské knihovny ze západní a východní části Berlína spojeny do jedné instituce. Tento proces se stále naplňuje. Řízení obou budov je velmi obtížné, probíhají náročné organizační změny a knihovna ve východní části Berlína, kde jsou soustředěny fondy, navíc vyžaduje velké stavební investice, odhadované na 10 let. Budova ve východní části města bude centrem pro noviny, časopisy a historický výzkum, budova v západní části města bude zahrnovat celý fond od r.1945, moderní literaturu nejen německou, ale i ze zahraničí (např. je zde speciální oddělení pro východní Evropu, Asii, Orient). Knihovna je členem sdružení sedmi spolkových zemí, vytvářejících souborný katalog. Denně knihovnu navštíví až 4,5 tis. uživatelů. Roční výpůjčky se pohybují přes 1.200 tis.knih. Žádanky na výpůjčku je možné podat v obou knihovnách, knihy se převáží. Fond do roku 1955 je půjčován jen prezenčně ve studovnách. Jedním z prioritních úkolů je ochrana fondů, např. nově zavedené čtenářské poplatky (30DM/osobu ročně) mohou být použity výlučně na ochranu fondů. Ve využívání výpočetní techniky nepatří knihovna ke špičkovým pracovištím v Německu. Zabývají se konverzí, katalog v elektronické podobě je od roku 1985. Knihovna je centrem pro katalogizaci rukopisů. Budují souhrnný katalog kartografických materiálů a zúčastňují se řady projektů. Navštívili jsme také zvláštní oddělení nadregionální bibliografické služby, pracující pro celé německé knihovnictví. Jsou centrálním pracovištěm pro vytváření tzv. časopisecké databanky, zahrnující všechny časopisy nacházející se v německých knihovnách, tj. německá i zahraniční periodika. Centrála koordinuje spolupráci sdružení cca 4 tis. knihoven spolupracujících on-line na tvorbě databáze, obsahující přes 1 milion bibliografických záznamů periodik vč. informací o exemplářích (jednotkách). Zúčastněné knihovny odpovídají za soustavnou aktualizaci svých dat. Zpřístupnění databáze se připravuje ve dvou formách - přes OPAC a CD-R. Dalším centrálním úkolem Státní knihovny v Berlíně je budování společného katalogu korporací. Tato databáze obsahuje cca 800 tisíc záznamů využívaných německými knihovnami.

Návštěva Berlínské centrální a zemské knihovny uzavřela naši pouť po Německu. Instituce se skládá ze dvou knihoven - Městské knihovny a Americké knihovny, spojených před pěti lety. Městská knihovna ve východní části Berlína byla založena v r.1901, po rozdělení města byla v západním Berlíně otevřena Americká knihovna. Knihovní fond obou knihoven tvoří vč. bohatého historického fondu 2,3 mil. dokumentů. Výpůjčky se pohybují kolem 3 mil. ročně. Starší literatura do r.1956 je půjčována pouze prezenčně. Od roku 1995 má knihovna povinnost uchovávat veškerou produkci vydanou tiskem i v elektronické podobě v Berlíně. Spolu se Státní knihovnou v Berlíně se podílí na ochranném mikrofilmování novin. Podařilo se zde naskenovat staré katalogy a zcela zrušit všechny klasické katalogové skříně. Za spolupráce s odbornou firmou knihovna zahájila skenování norem a pracuje na vytvoření rozsáhlé databáze norem.

V příštím roce, kdy městská knihovna připomene 100 let své existence, se tato instituce stane členem významného sdružení, zahrnujícího spolupracující knihovny na území Berlína. V této souvislosti bude knihovna vybavena novým softwarem.

K slavnostnímu ukončení programu naší cesty byla připravena návštěva Berlínské filharmonie, koncertu Berlínského symfonického orchestru, uvádějící předehru L.v.Beethovena k baletu Stvoření Prométheovo a 3. Beethovenův klavírní koncert. Měli jsme možnost obdivovat mladou klavíristku Yoo-Seon Lee ze Soulu. Závěr koncertu korunovala 3. Beethovenova symfonie Eroica.

Zatímco zavazadla ztěžkla vytrvalým přísunem propagačních materiálů, mohla jsem pomalu začít s první rekapitulací zážitků z cesty. Přestože nelze pominout velké množství prostředků, značnou podporu a možnosti významných knihoven v Německu, velmi intenzivní dojem mám z pracovního nasazení, zaujatosti, odbornosti a zájmu zaměstnanců o dění v instituci, hrdost na práci a zaměstnání v knihovně. A vždy jednoznačně dominuje všudypřítomný, bedlivý pohled na čtenáře a uživatele - jak jsou se službami knihovny spokojeni.

Otázky, kam jde vývoj, jaké se projevují tendence v této oblasti, co bychom mohli převzít, v čem se poučit, co zlepšit atd., se stále vracejí. Necítila jsem se v německém prostředí ztracená, naše knihovna má rozsáhlý fond, integrovaný automatizovaný knihovní systém, máme za sebou velký kus práce na retrokonverzi, začínáme se sdílenou katalogizací, dost práce je v grantech a projektech, také zájem čtenářů stále narůstá. Ale spočítala bych na prstech jedné ruky, kolik osob z celkového počtu 80-ti zaměstnanců mělo možnost takového srovnání při výjezdu do zahraničí.

Velmi si vážím iniciativy Goethe Institutu v Mnichově, Svazu knihovníků v Německu a práce paní Gerlindy Buck z pražského pracoviště GI, díky jejichž přípravě a organizaci cesty bylo přijetí u německých kolegů vesměs velmi vstřícné a otevřené. Bohatý program informační cesty po německých knihovnách se podařilo bez komplikací realizovat díky velkému úsilí a obětavosti paní dr. Sylvie Kováčové, vedoucí knihovny a informačního střediska GI v Bratislavě.

P.S. Malé upozornění na závěr - od r. 2001 došlo ke změně názvu GI na Goethe Institut-Inter Nationes e.V. (eingetragener Verein), ve zkratce nově GIIN.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 22.01.2019 11:07
TOPlist