Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

BRNĚNSKÉ CIZOJAZYČNÉ STUDOVNY V NOVÉM

(Vladimír Klásek)

České knihovny zažívají v současnosti na první pohled určitý rozkvět. Není tomu totiž tak dávno, kdy se slavnostně otevírala nová moderní budova Vědecké knihovny v Liberci i s židovskou synagogou, a na spadnutí je také otevření nové budovy Moravské zemské knihovny v Brně. Skutečnost je samozřejmě trochu jiná a i tyto nové stavby jsou výsledkem mnohaletého úsilí s letošním vyvrcholením.

Vraťme se ale k Brnu. Právě proto, že fondy Moravské zemské knihovny mohou být nyní uloženy pohromadě v nových prostorách, došlo k uvolnění prostor jiných a tím i k možnosti využití pro fondy speciální. Jedním z těchto fondů je i fond Rakouské knihovny a Německé knihovny Goethe-Institutu v Brně. Přestěhovaly se do větších a volnějších prostor bývalé Státní pedagogické knihovny na Solniční ulici.

Přestěhování a znovuotevření těchto studoven bylo vítanou příležitostí připomenout význam cizojazyčných knihoven v naší republice. Proto při slavnostním předání nechyběl mimo odborné knihovnické veřejnosti ani německý a rakouský velvyslanec v České republice, primátor města Brna, zástupci brněnských vysokých škol a další významní hosté.

Znovuotevření studoven bylo v rámci programu uvedeno nejdříve krátkým hudebním vystoupením - krásným zpěvem za doprovodu kytary. Ředitel MZK dr. Kubíček poté v krátkém proslovu zhodnotil význam rakouské a německé studovny pro brněnskou veřejnost a poděkoval podílejícím se institucím za podporu a zájem o jejich další rozvoj. Připomněl také velký podíl vedoucí zmíněných cizojazyčných knihoven dr. Zanáškové. Ve stejném duchu se nesly i krátké projevy obou velvyslanců - Rakouskou republiku zde zastupoval dr. Klaus Daublebsky, Spolkovou republiku Německo Hagen Graf Lambsdorff. Ten především připomenul, že se takto symbolicky po 56 letech nevrací do Brna německý jazyk, ale německá literatura. Stejně tak připomenul i jistý politický význam celé akce, neboť i tímto způsobem dochází k dalšímu sbližování zúčastněných zemí v rámci Evropy a Evropské unie. Jiný pohled nastínil zase ve svém proslovu primátor města Brna dr. Duchoň. Zcela se ponořil především do historie Brna, kdy připomenul soužití různých kultur a komunit města v minulosti - české, německé a židovské, jejich spolupráci, a z ní vzniklá významná díla. Připomenul také mnohé významné osobnosti rakouské či německé národnosti, působící dříve v Brně, a jejich význam. Závěr jeho řeči patřil jak připomenutí podílu Magistrátu na současné vyřešené prostorové situaci MZK Brno, tak rozvíjení další spolupráce s našimi sousedními státy v mnoha oblastech - důležité je ovzduší tolerance a spolupráce, třeba i mluvou literatury.

Všichni hosté pak měli příležitost prohlédnout si nové prostory. Opravdu rozlehlé a vzdušné prostory s množstvím literatury na každého zapůsobily určitě pozitivně. Středová společná místnost s výpůjčním pultem a počítači se rozvětvuje na obě strany a nabízí tak rakouskou i německou variantu literatury v mnoha druzích dokumentů, v mnoha oborech. V obou místnostech množství knih, časopisů, novin, audio- a videodokumentů, propagačních materiálů, spolu s obslužnou technikou - hi-fi věž, video, kopírovací přístroj.

Rakouská knihovna patřila v roce 1990 při svém otevření mezi první ve střední a východní Evropě a byla první v České republice. Zřízena byla původně v prostorách katedry germanistiky a nordistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, později se přestěhovala do MZK Brno. Sloužila svým prostorem i literaturou jak posluchačům a učitelům univerzity, tak i široké veřejnosti. Pořádala se zde i četná čtení rakouských autorů a další akce. Spolupráce s katedrou i přes přestěhování knihovny trvá dodnes.

V Rakouské knihovně, jedné ze sedmi v republice, lze najít přes 4700 svazků rakouských autorů nebo knih o rakouské tematice. Především se dočteme o Rakousku z hlediska zeměpisného a dějepisného, najdeme i jazykovědná díla, publikace o umění, divadle a filmu, a další. Pro zájemce opravdu bohatý výběr. Je dobré, že rakouská strana podporuje tyto aktivity, přibližující nás ještě více evropské spolupráci.

Zřizovatelem německé studovny v Brně je Goethe - Institut Mnichov a jeho pražské zastoupení. Tato organizace s celosvětovou působností působí v současné době ve více než 70 státech světa a počet pracovišť přesahuje číslo 150. V České republice byl Goethe - Institut založen v roce 1990. Kdo někdy německé studovny navštívil nebo o nich alespoň něco četl, ví, že zprostředkovávání německého jazyka, německé kultury, informací o Německu a výuka němčiny patří mezi jejich prvořadé úkoly.

Brněnská studovna byla zřízena původně v prostorách Moravské zemské knihovny na Kounicově ulici v roce 1997 a již od začátku byla přínosem nejen pro studenty germanistiky, ale i pro širší veřejnost. V současné době nabízí přes 4500 svazků knih, několik desítek titulů novin a časopisů a stovky video- a audiokazet. Mezi novinky patří i CD-ROMy. Nové prostory na Solniční ulici jsou tak opravdu dobře, kvalitně a kvantitativně využity.

Na závěr snad jen jedno přání. V našich středoevropských poměrech jsou nejpoužívanějšími jazyky němčina a angličtina. O propagaci německého jazyka se stará Goethe - Institut, o propagaci anglického jazyka British Council. Goethe - Institut se v současné době rozvíjí, naopak British Council se stahuje do pozadí a má problémy s udržováním svých zastoupení v jednotlivých městech. Každá tato organizace je však zřejmě stavěna na jiném základu a nelze moc srovnávat - přesto bude jen dobře, když německé studovny zachovají dosavadní trend a místo vzad budou kráčet jen vpřed.

Na závěr jen stručná terminologická poznámka. Německé označení "Deutscher Lesesaal" se v konkrétních případech překládá různě. U knihoven, které mají tato pracoviště dislokována vně svých budov, se vžilo označení "německá knihovna". Olomoucká SVK ve své organizační struktuře zvolila pojmenování "německá studovna". V tomto příspěvku se autor držel olomouckého úzu.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.05.2019 10:38
TOPlist