Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

TISK versus INTERNET

José A. Mari Mutt
Department of Biology, University of Puerto Rico, Mayagüez

Ještě nikdy se před námi neotvíral svět takových možností.
P.B.Boyce

Slovo na úvod

Na konec tohoto století připadá 335. výročí vzniku vědeckého časopisu jako takového. Během příštích několika let by mohla odborná periodika - dosud tak konzervativní - zaznamenat díky vývoji a expanzi internetu dramatické změny.

Počet vědeckých seriálů vydávaných každým rokem roste mnohem rychleji než finanční částky knihoven určené k jejich pořizování. Tento faktor, kombinovaný s trvalým růstem cen většiny prestižních žurnálů, vede k rušení předplatného a tím k omezování informační kapacity knihoven. S přihlédnutím k tomuto stavu se jeví rychlé a ekonomické publikování na internetu jako velmi atraktivní alternativa. Následující pojednání srovnává tradiční a elektronické časopisy a spekuluje o budoucnosti obou směrů v publikování vědeckých poznatků.

Časopisy vydávané tiskem

První vědecké časopisy, Jornal des Scavans a Philosophical Transactions, oba založené v roce 1665, byly vyrobeny za použití standardní technologie odpovídající dané době, to znamená, že byly vytištěny ručně za použití ruční sazby. Dnes jsou odborné časopisy tištěny z matric připravených pomocí složitých počítačových programů. Přesto, nebudeme-li brát ohled na obrovský skok v technologii výroby, je vědecký žurnál definovaný a limitovaný základními rysy této klasické techniky: nanášením barvy na papír.

Výhody tištěních časopisů:

  1. neměnná technologie - tištěný časopis bude vždy prezentovat stejné informace stejným způsobem. Ačkoliv informace publikované v elektronickém časopise jsou také neměnné (počet bytů), technologie užívané k jejich zveřejnění se mohou měnit. Například PDF formát používaný mnoha časopisy může být nahrazen něčím novým. Webové prohlížeče, HTML (hypertex markup language) používaný k přípravě webových stránek, a také nosiče se vyvíjejí. Producenti a vlastníci elektronických žurnálů tak nezbytně musejí držet krok s technickým vývojem v přenosu informací prostřednictvím nových médií.
  2. hmatatelnost a stálost - časopisu se můžeme dotýkat a mít ho bezpečně uložený v knihovně. Avšak i když tištěné časopisy vypadají jako velmi trvanlivé, mnoho kolekcí bylo ztraceno proto, že byl použit nekvalitní papír anebo pro nevhodné skladovací podmínky. Informace přístupné prostřednictvím internetu čas neznehodnocuje. Časopisy mohou být navíc uloženy na kompaktních discích (CD ROM, DVD ROM) s odhadovanou životností kolem sta let; je- li to nutné, lze je kopírovat a ukládat na nové nosiče.
  3. mobilnost (přenosnost) - jde o důležitou výhodu, i když počítače se stále zmenšují a časem asi bude jejich přemisťování stejně snadné jako manipulace s knihami. Modemy umožňují připojení na internet a studium materiálů v kteroukoliv dobu.
  4. snadnější čtení - to je skutečná výhoda, zvláště studujeme-li delší čas. Rozlišitelnost počítačových obrazovek a čtecích přístrojů však stále vzrůstá a časem poskytnou stejný komfort jako tištěná stránka.

Časopisy v elektronické podobě

První elektronický vědecký časopis (Psycoloquy) vznikl v roce 1990. Původně tyto časopisy obsahovaly pouze text. S dalším rozvojem technických možností se snadno zprostředkovávají další typy informací. Přes 1800 časopisů, převážně odborných, exituje pouze v elektronické podobě. Je odhadováno, že v průběhu let 1991-1996 počet elektronických časopisů vzrostl patnáckrát.

Výhody elektronických časopisů:

pro autory:

  1. nelimitovaný prostor - jelikož ukládací prostor na internetu je téměř neomezený a velmi levný, není rozsah zveřejňovaného textu limitován, což neumožňují tradiční tištěné časopisy. Editoři elektronických periodik si nemusejí vypomáhat drobnými typy písma či kondenzováním textu.
  2. rychlost vydávání - zveřejnění článku v tištěných odborných časopisech zabere někdy i rok. V elektronické podobě se článek může objevit takřka ihned po jeho přijetí redakcí.
  3. barvy, zvuk a video - barevné ilustrace jsou v tištěném časopise až 20x nákladnější než černobílé. V elektronické verzi není v nákladech rozdíl. Také sem lze snadno vložit zvuk a pohyb. Například vědec, zabývající se hlasovými projevy žab, může přiložit záznamy různých hlasů. Odborník studující reprodukci ptáků přiloží krátký záznam zásnubního tance.
  4. interakce s kolegy - zpětná vazba je mnohem rychlejší a dynamičtější. Některé elektronické časopisy umožňují na svých stránkách výměnu názorů mezi autorem a čtenáři.
  5. vyhledávání literatury - mnoho elektronických časopisů umožňuje vyhledávat další informace pomocí klíčových slov. Citace literatury často obsahují hypertextové odkazy zprostředkující nahlédnutí do plného textu v jiném zdrojovém dokumentu. Stačí kliknout a kompletní citovaný článek se zobrazí na monitoru, (aniž bychom znali jeho webovskou adresu).
  6. odkazy na literaturu, která vznikla později (perspektivní reference) - články publikované v elektronických žurnálech mohou obsahovat odkazy na texty publikované později. Například článek vydaný v roce 1997 by mohl obsahovat sekci s referencemi a odkazy na texty s obdobným námětem, které byly zveřejněny v roce 1998, 1999 atd.
  7. elektronické reprinty - dotisky stojí peníze, zabírají prostor a jejich distribuce zabírá čas. Ačkoliv články vydávané v elektronické podobě mohou být tištěny a rozesílány stejně jako regulérní reprinty, je jednodušší zaslat kolegům WWW adresu, což jim umožní seznámit se s textem on line, vytisknout si ho nebo uložit na disk. Elektronické dotisky také mohou být přenášeny jako přílohy elektronické pošty.
  8. opravy chyb - překlepy a další chyby nalezené v textu lze opravit v krátkém čase.
  9. nová (revidovaná) vydání - ačkoliv elektronické verze časopisů se zpravidla obsahově neliší od papírových (vyjma dodatečně opravených překlepů a perspektivních referencí), některé části zde mohou být pravidelně nahrazovány novými verzemi. Například může jít o přehled literatury, taxonomické revize, seznamy druhů...
  10. hledání termínů - stejné postupy používané k nalezení slov v textových editorech lze aplikovat i v textech elektronických časopisů.

pro vydavatele

  1. nízké náklady - vydávání elektronického časopisu vyjde o 30%-70% levněji než vydávání téhož tiskem. Ušetří se za papír, tisk a poštovní výdaje.
  2. všeobecná přístupnost - průměrný vědecký časopis se vydává v nákladu 500-1000 výtisků. Elektronický žurnál je dosažitelný pro neomezený počet čtenářů.
  3. žádné zásoby - tiskem vydávané publikace potřebují prostor pro skladování exemplářů a místnost pro personál, který vyřizuje objednávky. Elektronický žurnál nepotřebuje sklady, během svého vzniku neprodukuje žádný odpad a šetří zdroje

pro knihovny

  1. skladovací nároky - odhaduje se, že počet vědeckých článků se zdvojnásobí každých 10-15 let. Elektronické žurnály zaberou velmi malý prostor, jsou-li skladovány na kompaktních discích a žádný, jestliže jsou zpřístupňovány prostřednictvím internetu.
  2. náklady za vazby - u elektronických verzí časopisů odpadají výdaje za vázání ročníků.
  3. přístupnost - tištěné časopisy jsou přístupné jen tehdy, má-li knihovna otevřeno; elektronické mohou být studovány kdykoliv - napojením na server knihovny nebo na internet.
  4. uložení informací - ačkoliv odpovědnost za archivování elektronických časopisů záleží běžně na jejich vydavatelích, organizace jako je JSTOR (Journal Storage) http://www.jstor.org/ a OCLC (On line Computer Library Center) http://www.oclc.org/ naznačují budoucnost pro několik obrovských elektronických knihoven, které by hrály tuto archivační roli. Tradiční knihovny pak vydají méně prostředků na akvizici a uskladnění časopisů a více na nákup licencí a elektronických nosičů informací. Knihovny také mohou uchovávat elektronické žurnály na svých serverech nebo kompaktních discích.

Akceptování elektronických časopisů

Navzdory mnoha zřejmým výhodám elektronických časopisů probíhá jejich přijímání jen pomalu a řadu z nich nejsou vydavatelé schopni vydávat pravidelně. Dosavadní vlažné přijímání těchto časopisů má na svědomí několik mylných představ:

  1. jedině tisk je správný způsob publikování - mnoho vědců nemá v oblibě elektronické časopisy, protože jsou v zajetí zavedených zvyků a tradic.Tito badatelé jsou spokojeni se současným modelem a netouží po změně. Nová vědecká generace, která vyrostla s elektronickými hrami a mezi počítačovými monitory, bude přijímat elektronické žurnály mnohem snadněji.
  2. elektronické časopisy mají malou prestiž - některé z prvních elektronických časopisů byly založeny lidmi s obrovským entuziazmem a širokými technickými znalostmi, ale malou schopností redigovat odbornou publikaci. Nízká úroveň těchto vydavatelských pokusů poškodila reputaci takto vzniklých periodik. Dnes věhlasné univerzity, vědecké společnosti a vydavatelé podporují mnoho úspěšných elektronických časopisů. Články zveřejňované v těchto časopisech snesou stejně přísná měřítka hodnocení jako články v tradičních vydáních.
  3. elektronické časopisy mohou kdykoliv zmizet - vydavatelé, knihovny elektronických dokumentů i knihovny tradiční rozvíjejí podmínky pro archivování a zajištění trvalého přístupu k elektronickým časopisům. Tyto časopisy lze uchovávat na řadě nosičů - pásky, CD ROM, pevné disky...Toto téma je probíráno na mezinárodních symposiích.
  4. publikování v elektronickém časopise má nižší kredit - to není přesvědčivý důvod pro nízké oceňování článků v kvalitních elektronických časopisech. Anglické univerzity jsou průkopníky v prosazování názoru, že články zveřejňované elektronicky nebo tiskem mají stejnou hodnotu.

Souběžně vydávané publikace

Počáteční nezájem vědců, obavy vydavatelů ze ztráty předplatitelů, přání komerčních producentů pokračovat ve výdělečném podnikání a strach knihoven z nových povinností plynoucích z prezentace elektronických zdrojů mají za následek, že některé seriály existují paralelně v obou podobách. Počítačové soubory, které slouží jako podklad pro tisk jsou zároveň převedeny i do některého formátu hypertextových souborů (HTML, PDF) a zveřejněny v elektronické podobě.

Prestižní vědecké společnosti a důležití komerční vydavatelé sledují tento směr. American Physical Society hodlá v průběhu příštích dvou let vydávat elektronické verze svých sedmi vědeckých periodik, což obnáší 14 000 článků a 100 000 stránek ročně. Během nadcházejících měsíců nakladatelství Academic Press, Elsevier a Wiley, která společně vyprodukují přes tisíc vědeckých časopisů, hodlají nabízet všechny tyto seriály také prostřednictvím internetu.

Tento systém paralelní existence periodik je přijímán kladně a mohl by u vědeckých publikací během příští dekády převládat. Povede to však k nevyužití kapacitních a dalších možností, které elektronické žurnály mají na rozdíl od tištěných. Řada výhod elektronického publikování, o kterých byla řeč, zůstane při paralením řešení nevyužita.

Budoucnost vědeckých časopisů

Mnoho tiskem vydávaných časopisů zřídí webovské stránky a bude nabízet volný přístup k obsahům a abstraktům. Řada časopisů bude fungovat paralelně.

Kdy bude většina vědeckých časopisů existovat pouze v elektronické podobě? Ačkoliv technologie jejich existenci umožňuje již dnes, zásadní zlom nemůže nastat dříve, než autoři začnou plně akceptovat a podporovat elektronické časopisy, vědecké společnosti zajistí dobře fungující přístupy na internet a knihovny rozvinou spolehlivý systém zajišťující k časopisům trvalý přístup. Velký pohyb nastane, až některý velký prestižní časopis ukončí vydávání tiskem a zvolí pouze elektronickou podobu.

Vybrané elektronické časopisy

Následující časopisy ilustrují myšlenky prezentované na předchozích stránkách. E-journal http://www.edoc.com/ejournal zveřejňuje rozsáhlý seznam elektronických periodik.

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE

Conservation ecology
http://www.consecol.org

Electronic Journal of Biotechnology
http://www.ejb.org

Experimental Biology Online
http://link.springer.de/link/service/journals/00898/index.htm

Internet Journal of Science
http://www.netsci-journal.com

Journal of Electronic Publishing
http://www.press.umich.edu/jep

Psycoloquy
http://ftp.princeton.edu/pub/harnad/psycoloquy

Sciences of Soils
http://www.hintze-online.com/sos

The Scientist
http://www.the-scientist.library.upenn.edu

The World Wide Web Journal of Biology
http://epress.com/w3jbio

PARALELNÍ PUBLIKACE

Australian Journal of Zoology
http://www.publish.csiro.au/journals/ajz/index.html

Carribbean Journal of Science
http://caribjsci.org

Endocrinology
http://endo.edoc.com/end

Journal of Molecular Biology
http://www.idealibrary.com/links/toc/jmbi

Journal of Virology
http://jvi.asm.org

Nature
http://www.nature.com

Science
http://science-mag.aaas.org

The Journal of Immunology
http://www.jimmunol.org

Článek je zveřejněn se souhlasem autora.

Volně přeložila Naďa Smékalová


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 04.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 19.09.2019 09:00
TOPlist