Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Ukazatele výkonů státních vědeckých knihoven v letech 1990 až 1999

Aleš Brožek

Když jsem na jaře letošního roku sestavoval srovnávací tabulku výkonů státních vědeckých knihoven za rok 1999, ani jsem si neuvědomil, že se touto činností zabývám již desátý rok. Na tuto skutečnost mne upozornila odpovědná redaktorka Knihovního obzoru a požádala, abych se pokusil o analýzu dat ze všech deseti tabulek.

O statistických údajích se říká, že je to přesný součet nepřesných čísel, a proto je třeba brát i výsledky analýzy s určitou rezervou. Navíc se ne vždy podaří získat do srovnávacích tabulek všechny údaje, protože některé údaje zpočátku sledovalo jen několik z devíti státních vědeckých knihoven. Počet a typ údajů se během deseti let měnil. Některé ukazatele, jako např. částka za pohoštění, se přestaly zaznamenávat, protože se ukázalo, že vypovídací schopnost některých z nich je nízká. Jiné ukazatele, jako např. počet počítačů pro veřejnost, naopak byly přidány. Začali jsme tabulkou za rok 1990, která měla 28 ukazatelů. Tabulka za rok 1999 však zahrnuje již 45 ukazatelů, přičemž pouze 25 ukazatelů se najde rovněž v tabulkách za rok 1990.

První skupina ukazatelů se již tradičně zabývá velikostí přírůstků knihovního fondu. V r. 1990 se "přírůstky celkem" pohybovaly od 22 929 kn. j. u SVK Brno (!) po 37 373 kn. j. u SVK Plzeň. O dva roky později již rozdíl mezi nejmenším a největším celkovým přírůstkem vzrostl na 31 tisíc, kdy nejmenší přírůstek zaznamenala olomoucká knihovna (19 tisíc) a největší pochopitelně brněnská MZK. Ta si v dalších letech udržovala s převahou prvenství a v r. 1999 zapřírůstkovala 46 tisíc knihovních jednotek. Naproti tomu nejnižší přírůstky v posledních letech zaznamenala hradecká a českobudějovická SVK. V r. 1999 převzali do evidence hradečtí knihovníci jen necelých 13 tisíc svazků knihovních jednotek, přičemž průměr ve vědeckých knihovnách v tomto roce byl kolem 23 tisíc knihovních jednotek. Snad největší pokles v celkovém počtu přírůstků knihovních jednotek během 10 let zaznamenala SVK v Č. Budějovicích (v době největšího rozkvětu zapřírůstkovala dokonce 111 236 kn. j.), což lze zřejmě vysvětlit rozpadem okresního systému a nižším počtem zapřírůstkovaných přihlášek vynálezů. V SVK Hradec Králové se v ukazatelích projevilo navíc přerušení odběru norem.

V roce 1999 nejvíce exemplářů knih a brožur (druhý sledovaný ukazatel) získala MZK Brno a SVK Ústí n.L., kde se ještě dost nakupovalo pro sedm fungujících poboček. Nejvíce svázaných časopisů se zařadilo do fondu MZK Brno a VK Olomouc, kde je vidět, že tyto dvě knihovny se snaží uchovávat i periodika, která vycházejí krátkou dobu a mají místní význam. Údaj o zapřírůstkovaných mapách je dost orientační, protože některé knihovny nesprávně evidují kartografické dokumenty mezi knihami.

Z ostatních dokumentů jsou zvlášť vykazovány hudebniny. Nejvíce jich najdeme v MZK Brno, SVK Plzeň a SVK Ústí n.L. (přes 200 kn. j.), nejméně v SVK Hradec Králové, která je tradičně předává do okresní knihovny, a v SVK Ostrava. Poměrně značný pokles hudebnin zaznamenala SVK České Budějovice, která byla pověstná kvalitním hudebním oddělením. Audiální dokumenty (ukazatel gramo, CD, kazety) jsou hojně zastoupeny v SVK Kladno, která jich v r. 1999 získala po MZK Brno nejvíce.

Videokazety byly zavedeny jako samostatný ukazatel až v r. 1997. Na rozdíl od zahraničí, kde jsou běžným druhem dokumentů v knihovnách, v našich SVK příliš nezdomácněly. V r. 1998 bylo zařazeno do fondu 9 SVK pouze 260 videokazet, přitom přes polovinu z nich do SVK Plzeň. V r. 1999 bylo zapřírůstkováno dokonce jen kolem 150 videokazet, přičemž u 60% je lokace SVK Plzeň, která je většinou nabízí v německé knihovně Goethe institutu. Mikrokopie zařazují do fondu pouze knihovny podílející se na projektu Kramerius (Brno, Olomouc, Plzeň), což je z pohledu ochrany fondu škoda, jelikož životnost mikrokopií se odhaduje až na 500 let.

Normy zaznamenaly v posledních letech značný nárůst. V roce 1990 se jejich přírůstek pohyboval kolem tisíce, v posledních letech se dostal až ke třem tisícům, přičemž Ostrava v r. 1999 zapřírůstkovala 4,5 tisíce norem (duplikáty českých?) a MZK Brno, která zřejmě získává taky zahraniční normy, v r. 1997 dokonce 15 tisíc a v průměru jich nyní zaeviduje 10 tisíc. Pokud ostatní knihovny (s výjimkou Č. Budějovic) nakupují kompletní produkci ČSN, kterou produkuje a distribuuje jediná instituce (ČSNI), ukazuje se, jak nepřesné jsou statistické údaje. VK Olomouc totiž zaevidovala v r. 1999 2075 kn. j. norem, Ústí n.L. 2733 kn. j., Plzeň 2769 kn. j., Kladno 2915 kn. j. a Liberec 3099 kn. j.

Na rozdíl od norem počet přihlášek vynálezů stále klesá. Doba, kdy knihovny zařazovaly do fondu 8 tisíc kn. j. přihlášek vynálezů, je dávno pryč. V r. 1999 je získávalo už jen šest SVK (ve všech devíti by však měly být k dispozici na CD-ROM) a počet se pohyboval od 1118 kn. j. v Olomouci po 1577 v Hr. Králové.

CD-ROM disky jako moderní nosiče se začaly zvlášť vykazovat až od r. 1995. V letech 1996 a 1997 se jednalo většinou o dvouciferný přírůstek, v r. 1999 zaevidovalo SVK Ústí n.L. již 347 CD-ROM, protože do speciální báze zaznamenávají i CD-ROM disky, které jsou přílohou ke knihám a časopisům. Značný počet "stříbrných" kotoučků se najde i v SVK Plzeň (v r. 1998 přírůstek 194 kn. j., v r. 1999 256 kn. j.).

Ukazatel nazvaný "Počet titulů povinných výtisků knih" prozrazuje schopnost akvizičních pracovníků. Tradičně nejvíce povinných výtisků mají v Brně a Olomouci, které Brno v posledních letech přenechalo prvenství. Z knihoven, které přišly o povinný výtisk a musejí sledovat, co a kde vychází, a využívat finanční kompenzaci, si nejlépe vedou ústečtí, plzeňští a kladenští akvizitéři.

U MZK Brno se projevuje dominantní postavení podle počtu titulů periodik (v r. 1996 4332 titulů, v r. 1997 4292, v r. 1998 4643 a v r. 1999 4073). Tato knihovna má rovněž nejvíce zahraničních titulů časopisů (v r. 1999 1084). Ostatní vědecké knihovny mají pouze trojciferné a v případě Kladna, Liberce a Plzně dokonce jen dvouciferné počty zahraničních titulů časopisů, což je smutné konstatování. Za Brnem na 2. místě je SVK Ostrava díky zahraničním firemním časopisům. Na počtu titulů zahraničních časopisů lze jasně doložit, jak se zhoršila finanční situace knihoven. SVK Olomouc v r. 1994 ještě uváděla 486 titulů zahraničních periodik, o pět let později již o stovku titulů méně!

Také ukazatel "Katalogizační lístky" výstižně charakterizuje změny, ke kterým v českém knihovnictví došlo v posledních letech. SVK Ostrava a Ústí n.L. kvůli centrální krajské katalogizaci a absenci elektronických katalogů vytiskly v r. 1990 2 163 tis., resp. 1 156 tis. lístků a v r. 1999 již jen 50 548, resp. 42 284. Na počtu lístků tištěných SVK Liberec, která nezajišťovala centrální krajskou katalogizaci, vidíme postup automatizace a tím pádem klesající potřebu katalogizačních lístků (v r. 1997 71,5 tis., v r. 1998 67,5 tis., v r. 1999 už jen 58,5 tis.).

V údajích o počtu čtenářů (viz graf na příloze) se odráží období, kdy se zaváděly nebo zvyšovaly čtenářské poplatky, přičemž číselné řady u jednotlivých knihoven, znázorníme-li je grafem, vykazují rozmanité křivky od rostoucích nebo klesajících přímek po přímky strmě stoupající a poté klesající. V absolutních číslech nejvíce čtenářů vykazuje MZK Brno a poté knihovny, které plní funkci vědecké i lidové knihovny (Budějovice, Liberec, Ústí n.L. a Kladno). Kladno však má nevýhodu, že počet čtenářů si nemůže vylepšit o vysokoškolské studenty, kteří bydlí na kolejích v městech, v nichž mají sídla vysoké školy. (Asi přesnější by byl ukazatel, který by uváděl počet čtenářů očistěný o studenty s přechodným bydlištěm v přepočtu na 1000 obyvatel.)

Od r. 1992 vykazují stabilní počet čtenářů knihovny v Hradci Králové a Ostravě, mírný růst v Olomouci a Plzni, silný pokles v Liberci (zde možná způsoben nepřesnou evidencí v předchozích letech, kdy se vykazoval jeden čtenář vícekrát, docházel-li do hlavní budovy a na pobočky). V Brně a Českých Budějovicích počet čtenářů kulminoval v r. 1995, v Kladně a Ústí n.L. o rok později.

Také počet návštěv je relativně vyšší u knihoven, které plní funkci vědecké a lidové knihovny, a pochopitelně tam, kde se návštěvy jednotlivých oddělení sečítají. Ve většině případů se počet návštěv rok od roku zvyšuje (to je případ Plzně, kde návštěvy vzrostly za posledních 8 let o 140%, Olomouce, Kladna, Ostravy, Ústí n.L. a Hradce Králové), v případě Liberce je zhruba konstantní, v případě Brna byl nejvyšší v r. 1998, v případě Č. Budějovic v r. 1996.

Na počtu výpůjček (viz graf na příloze) se projevily změny ve způsobu vykazování (do r. 1990 a od r. 1999 se započítávají prodloužené výpůjčky). Z toho důvodu zřejmě zajímavější výsledky dává podíl výpůjček v období, kdy se vykazovaly stejným způsobem. Já jsem zvolil období 1998/1992, ve kterém vykázalo nejvyšší nárůst Kladno (1,8) a Plzeň (1,7), zatímco nejvyšší pokles Olomouc (0,85) a Ostrava (0,61).

Do výpůjček se podle metodiky statistických výkazů KULT (MK) nezapočítává meziknihovní a mezinárodní výpůjční služba. Také v našich srovnávacích tabulkách MMVS a MVS uvádíme zvlášť. Pokud nepřihlížíme k údajům SVK Ostrava, které značně převyšují čísla ostatních knihoven, protože v Ostravě započítávají cirkulaci firemní literatury, tak o prvenství soupeří malá Olomouc s velkým Brnem. Podobně jako u počtu povinných výtisků knih i v MVS jiným knihovnám přenechalo v posledních letech Brno prvenství Olomouci. Na posledních místech je Ústí n.L. a Kladno, knihovny, které získaly právo na PV až v posledních letech a také funkci vědecké knihovny plní nejkratší dobu. Ukazatel "MVS z jiných knihoven" podle mého názoru vyjadřuje více odbornou úroveň uživatelů, případně náročnost studia v jednotlivých městech než na kvalitu fondu knihovny. Proto tato čísla jsou opět nejvyšší v MZK Brno a VK Olomouc.

Vykazovat počet vydaných publikací ve srovnávacích tabulkách si dohodli ředitelé SVK až od r. 1997. V tomto ukazateli "kraluje" Olomouc a s výjimkou r. 1999 i Kladno, naopak nejméně se ediční činnosti věnují liberečtí knihovníci.

V loňském roce jsme podobně jako Roční výkaz o knihovně začali sledovat počet studijních míst. Poměrně velký počet míst má SVK České Budějovice (177) a SVK Ústí nad Labem (181), zatímco SVK Liberec má zhruba šestinu ústeckého počtu. Už aby stavba nové budovy v Liberci byla dokončena. V Liberci mají čtenáři navíc k dispozici nejmenší počet počítačů pro veřejnost (8). Nejlépe vybavena je SVK České Budějovice s 38 počítači pro veřejnost, to je o šest více než v Hradci Králové a Plzni, a o osmnáct (! ) více než v MZK Brno. V Budějovicích mají uživatelé navíc nejlepší možnost práce s Internetem. Je tu 16 počítačů, což je o 4 více než v Plzni a o 6 více než v Hradci Králové. Nejhorší situace je v Olomouci a Ústí n. L. (po třech počítačích) i v Brně a Liberci (po dvou počítačích na Internet).

Ekonomické údaje jsou vždy poslední skupinou sledovaných ukazatelů. Neinvestiční výdaje se pohybují v dost širokém rozmezí podle velikosti knihovny, množství úkolů, které plní apod. V r. 1999 byly nejnižší neinvestiční výdaje v Hradci Králové a nejvyšší v Brně, oproti roku 1992 nejvíce vzrostly v Ostravě (2,7x) a v Liberci (2,67x), nejméně v Plzni (1,93x). Zajímavý je i podíl mzdových prostředků a prostředků na nákup informačních materiálů v rámci neinvestičních výdajů. V roce 1990 mzdové náklady odčerpaly z neinvestičních výdajů v průměru ca 39%, v roce 1999 již 42% (nejhorší situace byla v SVK Kladno, kdy v r. 1999 činily mzdové náklady již 53% !). Úměrně tomu poklesl podíl prostředků na nákup informačních materiálů. V r. 1990 činil v průměru 18% rozpočtu (v tu dobu navíc měly všechny knihovny nárok na povinné výtisky a Olomouc si mohla dovolit použít na nákup dokumentů čtvrtinu rozpočtu). O deset let později se na nákup informačních materiálů mohlo použít již jen zhruba 10% neinvestičních výdajů (6,1% v Českých Budějovicích oproti 12,9% v Ostravě).

Průměrná mzda patří mezi ukazatele, které se ve srovnávacích tabulkách nejdříve vyhledávají. V r. 1990 se pohybovala mezi 2474 Kč (Liberec) a 2930 Kč (Kladno), o 10 let později mezi 9149 Kč (Ústí n.L.) a 10 664 Kč (Ostrava). Nejvíce vzrostla v Liberci (4,1x) a nejméně v Ústí n.L. (3,3x). Je to dáno mnoha faktory včetně nárůstu nebo poklesu počtu pracovníků. Zatímco se v Českých Budějovicích od r. 1990 do r. 1999 snížil počet zaměstnanců o 22, v Ústí n.L., kde se postavila přístavba SVK, se ve stejném období zvýšil počet pracovníků o 10. Nebylo by však přesné, kdybychom tvrdili, že trendem je snižování stavu pracovníků. Spíše se jedná o oscilování kolem určitého počtu pracovníků, který je odlišný u knihoven podle jejich velikosti a podle aktivit, jimiž se v jednotlivých obdobích zabývají. Tento počet se pohybuje mezi 75 až 85 osobami v přepočteném stavu, přičemž nejnižší je v Hradci Králové (ca 60) a nejvyšší pochopitelně v Brně (kolem 185 osob).


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 22.01.2019 11:07
TOPlist