Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Perspektivy naskenovaných lístkových katalogů

Marie Nádvorníková

Přístupové cesty ke knihovním fondům prodělávají se zavedením informačních technologií zásadní změny. Lístkové katalogy se stávají anachronismem. Elektronické katalogy jsou dnes běžnou věcí, a to už nejen pro návštěvníky knihovny. Internet umožňuje knihovnám vystavování katalogů a uživatelům napojeným na internet pak hledání v katalozích tuzemských i zahraničních knihoven. O správnosti tohoto trendu není pochyb.

Pro velké knihovny s milionovými fondy je však pořízení elektronického katalogu složitou, náročnou věcí. V loňském 5. čísle časopisu Bibliotheksdienst vyšel inspirativní článek tří autorů - Geralda Lutzeho, Heinera Schellinga a Reinharda Worcha - o digitalizaci lístkových katalogů v Univerzitní a zemské knihovně (ULB) Sachsen-Anhalt v Halle (Saale). [Zettels Traum: Digitalisierung von Zettelkatalogen in der ULB Sachsen-Anhalt und ihre Visualisierung im Internet]. Autoři rozebírají konkrétní situaci v knihovně, konstatují velkou roztříštěnost lístkových katalogů. Od r. 1990 je budován elektronický souborný katalog, tj. katalog centrální knihovny a četných poboček. Knihovna se připojila k projektu Deutsche Forschungsgemeinschaft na souborné elektronické zpracování historických fondů do r. 1850. Pro uživatele tedy vznikla kuriózní situace. V OPACu mohli nahlížet na záznamy fondů vydaných do r. 1850 a od r. 1990. Pro období 1850-1990 mohly posloužit jen lístkové katalogy.

Při hledání řešení si knihovna kladla tři požadavky

  • zpřístupnit v síti další katalogy a tím knihovnu více otevřít
  • zlepšit možnosti objednávání knih ze skladu
  • přitom však zachovat rozumné náklady

Knihovna v Halle se rozhodla následovat příkladu jiných velkých německých knihoven (Berlín, Heidelberg, Lipsko, Mnichov) a přistoupit k digitalizaci lístkových katalogů. Pro soustavu svých lístkových katalogů zvolila kombinaci skenování některých katalogů a ručního přepisu do počítače jiných katalogů. Neopouštěla však hledisko zlepšení situace uživatelů této klasické skladištní knihovny.

Dosavadní praxe pro uživatele znamená, že si záznam literatury do r. 1990 vyhledá v lístkovém katalogu, vyplní žádanku a nejdříve po dvou hodinách si může připravený dokument vyzvednout. V mnoha případech tedy uživatel kvůli výpůjčce navštíví knihovnu dvakrát. Digitalizace katalogů by však měla přinést i možnost elektronického objednávání vyhledaných titulů. Uživatel by připojil své údaje - jméno a uživatelské číslo - a mohl by si tak knihu objednat. V hlavním skladu by se měl vytisknout katalogizační záznam spolu s údaji uživatele a tento tisk by sloužil jako žádanka.

Článek dále popisuje technickou a organizační stránku realizace. Výsledný produkt je oceňován jak pracovníky knihovny, tak uživateli. Nové přírůstky jsou zpracovávány v systému PICA. Pokud si uživatel objedná knihy podle naskenovaného katalogu, následuje retrospektivní katalogizace v PICA. Po zhruba půlroční zkušební fázi se knihovna rozhodne, zda v momentě retrokonverze mají být odpovídající lístky z naskenovaného katalogu vymazány.

Na digitalizované lístkové katalogy nahlíží ULB v Halle jako na pomůcku, která nemůže nahradit retrospektivní katalogizaci. Představuje - ve srovnání s náklady na retrospektivní katalogizaci - levné přechodné řešení.

Autoři končí úvahou, že zůstává v platnosti sen katalogizačního lístku: Celý fond knihovny (centrály i poboček) je uložen v knihovnickém systému, neboť jen takové řešení nabízí všechny rešeršní možnosti, které jsou očekávány od OPACu.

Inspirováni uvedeným článkem jsme vyzkoušeli tři naskenované lístkové katalogy velkých knihoven: Rakouské národní knihovny, Univerzitní a zemské knihovny v Halle a Národní knihovny v Praze. Vyhledávání v každém z nich se trochu liší, ale práce s nimi je snadná. Zvolíme-li naskenovaný katalog Rakouské národní knihovny, objeví se nám na obrazovce horní část katalogizačním lístků se jmenným záhlavím. Mezi těmito "proužky" ze záznamů, seřazenými abecedně s určitými písmennými odstupy je vždy pokyn "ZOOM in". Klikneme-li na tento pokyn, získáme zpřesněnou nabídku záznamů a postup se opakuje, až se dostaneme k hledanému záznamu. Ten je už pak na obrazovce celý a objeví se také nabídka objednávkového formuláře k vyplnění.

Při práci s katalogy ULB v Halle si přečteme nejdříve důležitý pokyn pro uživatele, aby nejdříve hledali v OPACu. Pokud je toto hledání neúspěšné a uživatel se obrací na naskenovaný katalog, napíše přímo jméno autora, o jehož dílo má zájem. Na obrazovce se objeví část jmenného rejstříku, v němž jsou hesla opět v určitém rozmezí. Bohumila Hrabala jsme např. hledali pod rejstříkovým heslem "Hrabak", Jana Amose Komenského pod heslem "Kombinat". V katalogu se můžeme posunovat dopředu i dozadu o 1 záznam, o 10, 25 nebo 100. V příkazové nabídce je opět výraz "Buch bestellen" a po kliknutí se objeví stručný objednávkový formulář.

Ke konkrétní podobě naskenovaného generálního katalogu Národní knihovny ČR jsme se nedostali, jeho fungování však bylo i tak zřejmé. Na obrazovce si z "přehledu návěští zásuvek" uživatel zvolí příslušné abecední rozmezí. Má možnost posunu dopředu i dozadu o 1-10 záznamů.

Národní knihovna ČR byla první v České republice, která šla cestou skenování generálního katalogu. Považovala toto řešení za přechodné před úplnou retrospektivní konverzí. Byla však příjemně překvapena intenzitou využití tohoto informačního zdroje. Jejího příkladu následovala Moravská zemská knihovna v Brně, která ukončila práce začátkem roku 2000. Skener byl převezen do Vědecké knihovny v Olomouci. Také tato knihovna vypracovala projekt "Pokračování retrokonverze katalogů VK v Olomouci do elektronické podoby s využitím internetu" jako subsystém národního programu retrokonverze.

Cílem návazných projektů Národní knihovny ČR, MZK Brno a SVK Olomouc je v prvé řadě široké zpřístupnění informací o fondech těchto velkých českých knihoven. Retrospektivní konverze jejich katalogů je založena na jednotné technologii, na sdílení technického vybavení. Průběžná spolupráce a výměna zkušeností je samozřejmostí. Jestliže dalším cílem národního programu retrokonverze je doplnění projektu "Zpřístupnění záznamů české knižní produkce 20. století prostřednictvím internetu a CD-ROM", je přirozené, že spojily své úsilí tři knihovny - odběratelé povinných výtisků.

VK Olomouc, která k projektu přistoupila jako třetí, může svůj přínos pro národní program retrokonverze vymezit těmito charakteristikami

  • bohatost historického fondu
  • rozsáhlost bohemikálních a zejména moravikálních fondů získaných na základě téměř 200 let trvajícího práva povinného výtisku.

Chceme-li vymezit přínosy naskenovaného generálního katalogu vzhledem k lístkovému čtenářskému jmennému katalogu, který má návštěvník knihovny k dispozici, můžeme konstatovat

  • čtenářský jmenný katalog je plně nahrazen
  • uživatel se dostává nejen k záznamům čtenářského jmenného katalogu, který z kapacitních důvodů obsahuje pouze novější literaturu, ale k veškerému fondu (včetně historického) velké knihovny
  • hledání v digitalizovaném katalogu je moderní, uživatelsky přívětivé
  • vystavením na internetu se naskenovaný generální katalog stává významným informačním zdrojem pro tuzemské i zahraniční zájemce, kteří z něj mohou čerpat informace v pohodlí svých pracoven.

Všechny tři zmíněné knihovny ukládají nové přírůstky v systému ALEPH. V NK ČR, MZK i VKOL je rovněž v provozu automatizovaný výpůjční systém. U žádaných titulů, které zatím nemají úplný strukturovaný záznam v ALEPHu, je pořízen zkrácený záznam, které se pak objeví v OPACu. V žádném případě se nepočítá s tím, že by se odpovídající naskenovaný záznam mazal.

V Moravské zemské knihovně v Brně je již k dispozici služba, fungující ve výše zmíněných velkých zahraničních knihovnách - uživatelé si mohou objednat i titul, jehož záznam najdou v naskenovaném katalogu. Až v olomoucké knihovně projekt pokročí, počítá se stejnou praxí. Také v této možnosti pro uživatele vidí významné zhodnocení projektu. Zahraniční zkušenosti dávají tomuto řešení za pravdu.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 20.03.2019 15:01
TOPlist