Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

STÁTNÍ VĚDECKÁ KNIHOVNA V PLZNI - 50 LET VE SLUŽBÁCH SVÝM ČTENÁŘŮM

Jaroslav Vyčichlo

Projev ředitele PhDr. Jaroslava Vyčichla na slavnostním shromáždění k 50. výročí založení SVK dne 24. 2. 2000.

30. dubna 1950 bylo ve Věstníku tehdejšího ministerstva školství, věd a umění uveřejněno toto oznámení: Zřízení státní studijní knihovny v Plzni. Ministr školství, věd a umění, opíraje se o usnesení vlády ze dne 28. února 1950, zřídil s účinností od 1. ledna 1950 Státní studijní knihovnu v Plzni. - Tak jsme tedy vznikli.

Zřízení předcházelo úsilí o ustavení samostatné vědecké knihovny v Plzni, sahající až do doby první republiky a poměrně složité, více než roční a již zcela konkrétní jednání mezi zástupci města Plzně a státu, zastoupeného jmenovaným ministerstvem. Vznik knihovny byl formálně zdůvodňován především vytvořením informačního zázemí pro studenty a pedagogy nově vzniklých plzeňských vysokých škol. Důvodem však zřejmě byla i skutečnost, že se nově nastolený režim chtěl prezentovat, vždyť rok před plzeňskou knihovnou vznikla studijní knihovna v Hradci Králové a rok poté studijní knihovna v Ostravě.

V březnu bylo rozhodnuto o přidělení prostor v bývalém klášteře u sv. Anny, v nichž knihovna dodnes sídlí. Do čela knihovny byl po polovině roku 1950 jmenován Jaroslav Kuba, který se pak nesmírně zasloužil o její rozvoj a na tehdejší dobu dokonalý chod. Knihovna dostala do vínku cca 130 000 svazků knihovny městského historického muzea s právem povinného výtisku na vyžádání a záhy na to fondy několika dalších knihoven. Nově zřízená studijní knihovna má na samém začátku připraveno pro své čtenáře na 200 000 svazků knih.

Rozhodnutí o přidělení areálu kláštera u sv. Anny se jeví jako velmi šťastné. Areál v té době už dávno nebyl klášterem. Měl za sebou dlouhou, bohatou a významnou historii, naplněnou vzděláváním a kulturou. Od roku 1806 byl gymnáziem a filozofickým ústavem, zřízeným městem Plzní. Genius loci snad ještě dnes vyzařuje obrozenecké ideje vnesené sem gymnaziálními profesory, tepelskými premonstráty. Tady vědci, učitelé a buditelé Josef František Smetana, Josef Vojtěch Sedláček a další psali svoje vědecké práce a české učebnice. Odtud psal ředitel školy Josef Stanislav Zaupner svoje dopisy Johannu Wolfgangu Goethovi, sem chodily Goethovy odpovědi. Tady byla vychována další generace národních buditelů, jejichž věhlas přesáhl regionálni hranice. Tady absolvoval Jan z Hvězdy, Josef Linda, Jan Pravoslav Koubek, Jaroslav Kalina a jiní a jiní, také genius české hudby Bedřich Smetana.

Vědecká knihovna se k této tradici hlásí a dodnes nese ve štítě nad městským znakem heslo: Philosophiae et humanitatis studio nec non posteritati suae erexit senatus populusque Pilsensis, tedy: Filosofickým a humanitním studiím nejen svých potomků vystavělo zastupitelstvo a občané Plzně.

Vědecká knihovna započala svou informační činnost ihned v okamžiku svého ustavení. V provizoriu budovy muzea i v provizoriu vlastních prostor. V roce 1953 započala adaptace areálu pro potřeby knihovny a trvala až do února 1959, kdy byla otevřena všeobecná studovna vestavěná do bývalého rajského dvora. Sklady byly umístěny do druhého patra a na půdu. Byly vybudovány dva výtahy spojující skladiště s prostory pro čtenáře v přízemí. Celou budovou byl protažen lanový dopravník na knihy a potrubní pošta. Koncepční a průbojný ředitel Kuba zavedl řadu novinek v evidenci a stavění knihovních fondů, evidenci čtenářů, půjčené literatury a poskytovaných služeb. To vše se nemuselo měnit až do zavedení automatizace knihovnických prací v první polovině devadesátých let. Budova byla zabezpečena elektronickým protipožárním systémem s vlastní ústřednou a vedle dokonalého vnitřního i vnějšího telefonického spojení byla knihovna napojena na dálnopisnou síť. Stala se jednou z nejmoderněji vybavených knihoven a články v dobovém denním i odborném tisku i četné návštěvy a exkurze knihovnické i ostatní veřejnosti z domova i zahraničí dosvědčují její špičkové technické vybavení. Byly založeny a systematicky budovány bibliografické a s nimi souvisejíci služby vědeckých a technických informací, rešeršní a další služby. Interiéry památkově chráněné budovy byly osazeny portály z umělého kamene, atypickými dubovými dveřmi a vybaveny odpovídajícím knihovnickým nábytkem. Doplňkem se stala řada uměleckých děl, obrazů a kovaných mříží. Ředitel Kuba se obklopil řadou spolupracovníků, z nichž vyrostli knihovničtí odborníci. Když v roce 1970, nedobrovolně, ale ve věku téměř 67 roků předával funkci ředitele do rukou PhDr. Milady Suché, uvádí v zápisu, že sekretariát vede paní Anděla Šulistová, akvizici Olga Klouzová, zpracování fondu PhDr. Milada Suchá, služby čtenářm paní Ludmila Vysoká, prezenční studovny Zdeňka Fictumová, půjčovnu Věra Řeřichová, bibliografii Jan Maur, technickou literaturu Alena Rejtharová a hospodářskou správu Jan Jílek.

Omlouvám se všem dalším téměř 500 pracovníkům, jejichž jmen tu nelze vzpomenout, kteří se však všichni podle svých sil, možností a schopností podíleli na úspěšném chodu SVK v Plzni. Chystáme sborník příspěvků, v němž budou všichni pracovníci, kteří v knihovně pracovali déle než 2 roky, uvedeni.

Knihovna v této době již dlouhou dobu běží jako dobře fungující stroj, lze říci že zcela bez problémů. Do čela knihovny byla na krátkou dobu a pouze do funkce zastupující ředitelky od 1. května 1970 jmenována dr. Milada Suchá. Funkci vykonávala do 1. 1. 1972, kdy předává funkci nově jmenované ředitelce paní Aleně Poslední. Počátek sedmdesátých let přináší, stejně jako ve všech ostatních knihovnách, značně stereotypní metody práce. Nastává období tzv. normalizace. V činnosti knihovny se prosazuje stále standardní, značně vysoká knihovnická úroveň, vycházející z dosavadních velmi dobrých informačních možností knihovny. Ta je od počátku 60. let nositelkou práva na úplný povinný výtisk neperiodické i periodické domácí tiskové produkce, velmi dobré je pořád ještě devizové zabezpečení nákupu zahraniční literatury. Knihovna pořádá četné vzdělávací akce, běží již několik let nástavbové studium knihovnictví organizované prostřednictvím pražské střední knihovnické školy. Kulturní, odborná, ale také řídící činnost se však stále více podřizuje rostoucímu ideologickému tlaku. Začátkem roku 1973 přibylo v uzavřeném skladu prohibitní literatury více než 2 600 svazků vyřazených z vlastního fondu.

V roce 1976 byly zaplněny sklady v hlavní budově, část knihovního fondu musela být dislokována v naprosto nevyhovujících podmínkách chotěšovského kláštera. V následujících letech dochází k soustavnému omezování nákupu literatury ze západních demokracií, která je zčásti nahrazována literaturou vydávanou v tehdejších socialistických státech. Vedle běžné půjčovní a informační činnosti se knihovna podílí na organizování různých forem socialistického soutěžení, soutěží brigád socialistické práce, soutěží aktivity a také soutěže BVLK. Účastní se však i kulturních akcí, jakými byla Květnová knižní Plzeň, veletrh domácí knižní produkce, Smetanovské dny apod.

Knihovna přebírá v roce 1977 funkci krajského knihovnického centra. Vzniká metodické oddělení, které řídí knihovnické činnosti ve všech knihovních sítích v kraji, zejména pak v síti veřejných knihoven. Postupně v kraji vzniká střediskový systém, který vedle ideologického ovlivnění knihovnictví a kultury vůbec podstatně přispěl k zvýšení odborné úrovně knihovnictví samého.

S prudce rostoucím knihovním fondem byly sklady umísťovány vesměs v nevyhovujících objektech v Křimicích a Chotěšově. V polovině roku 1986 převzala knihovna do majetkové správy zámeček v Bušovicích, upravila ho postupně na jeden ze svých dislokovaných skladů a přestěhovala do něj do konce roku 1990 veškeré fondy z Chotěšova a nejstarší část fondů z hlavní budovy.

S časem se ovšem zhoršoval fyzický stav hlavních budov, až byl v roce 1982 technickým posudkem konstatován havarijní stav kotelny a rok nato havarijní stav střech. S opravou se váhalo, nebyly finanční prostředky, teprve v r. 1987 bylo započato s opravou střech a fasád areálu a následně i s rekonstrukcí kotelny a úpravami některých interiérů.

Ve druhé polovině roku 1987 se knihovna přičiněním vedení stává vedle VK v Olomouci, Ostravě a NK v Praze nositelkou výzkumného úkolu, vypsaného v České republice za účelem automatizace knihovnických procesů. Je ustaveno oddělení automatizace a vědeckotechnického rozvoje a v knihovně je instalován dva roky na to počítač SM 52/12.

V roce 1986 se rozběhla krajská katalogizace, která zajišťovala zpracování a také tisk katalogizačních záznamů pro všechny knihovny v kraji. Zanikla však s prudkým rozvojem automatizace k 31. 12. 1996.

Se změnou politických poměrů v zemi v roce 1989 dochází i k podstatným změnám ve SVK v Plzni. ZKNV svým usnesením odvolal ke dni 28. února 1990 dosavadní ředitelku a na základě konkursu jsem byl s účinností od 1. března 1990 ustaven do funkce ředitele. Knihovna při zrušení krajského národního výboru přešla pod přímé řízení Ministerstva kultury ČR. Demokratizací poměrů, otevřením hranic a mnoha obchodními kontakty se do českých knihoven dostává množství výkonné výpočetní techniky. Také SVK v Plzni se otevírá cesta k automatizaci knihovnických procesů. Zelenou dostal vývoj vlastního knihovnického systému, později nazvaného KIMS, který umožnil ukládat od 2. 1. 1990 do samostatné databáze údaje o čtenářích knihovny. 2. 1. 1991 byl uveden do provozu modul akvizice a za dva roky nato 2. 1. 1993 byla spuštěna automatizovaná linka katalogizace. Nejprve jsou zpracovávány knihy, postupně pak všechny další dokumenty. K 2. 1. 1995 byl zprovozněn v automatizované podobě výpůjční protokol. V březnu 1996 byla knihovna připojena na celosvětovou síť Internet. Následoval lokální elektronický katalog pro uživatele SVK 13. října 1997 a od ledna 1998 lokální katalog SVK na internetu. Dosud posledním krokem k automatizaci je zprovoznění speciální studovny v přízemí od října 1998, kde byl našim uživatelům zpřístupněn na deseti stanicích internet a některé databáze na CD ROM.

Rekonstrukce areálu SVK zahájená v roce 1987 byla dokončena v roce 1995 k 700. výročí založení města Plzně a areál byl knihovně propůjčen městem do bezplatného užívání na dobu 30 let. Do rekonstrukce střech a fasád, rekonstrukce kotelny a komunikačních prostor budov bylo vloženo téměř 27 milionů Kč.

Ze spolupráce města, SVK a Rakouského kulturního institutu vznikla v listopadu 1995 Rakouská knihovna, specializované pracoviště dislokované v domě č. 12 na náměstí Republiky v rekonstruovaných prostorách měšťanského, tzv. scriboniovského domu. Přičiněním města, knihovny a mnichovského Goethe Institutu byla ve stejném domě v listopadu roku 1997 otevřena Německá knihovna. Město pronajalo provozní prostory obou pracovišť státní vědecké knihovně za symbolickou jednu korunu ročně. Do knihovny tak přibyla literatura rakouské a německé provenience v počtu cca 8 000 knihovních jednotek, vhodná především k výuce německého jazyka i k poznávání reálií obou sousedních zemí. Koncem roku 1994 se podařilo v bývalých kasárnách na Borech pronajmout a od 1. 12. 1996 získat do vlastnctví dva objekty halového typu, z nichž první již byl rekonstruován na sklad knih. Víc než 1200 m2 skladové plochy je v tomto okamžiku téměř zaplněno literaturou z nevyhovujících, vlhkých skladů v Křimicích, Bušovicích a na Slovanech. Druhý objekt je v rekonstrukci.

Dislokovaná pracoviště, sklady i pracoviště na náměstí byly propojeny s hlavní budovou sítí, která umožňuje urychlit manipulaci s knihovním fondem.

Od počátku 90. let poklesl počet zaměstnanců knihovny o tři, personálně bylo redukováno především pracoviště automatizace a metodiky. Rozšířeny byly naproti tomu služby čtenářům o 42 hodin týdně v Rakouské a Německé knihovně, o 55 hodin týdně v internetové studovně, o 8 hodin týdně v bibliografických službách a o 9 hodin týdně v hudebním kabinetu. To je celkem 114 hodin za týden. Výkony knihovny stouply oproti roku 1990 cca o 1/3. Důvodem jsou pravděpodobně tři faktory - prudké zvýšení počtu studentů nově ustavené Západočeské univerzity v Plzni, podstatné zvýšení cen informačních pramenů a vlivem automatizace mnohem snazší přístup k informacím.

Bohužel, poklesly však možnosti doplňování. Knihovna doplňuje ve srovnání s rokem 1989 asi 45% knihovních jednotek. Pokles byl zaviněn především ztrátou povinného výtisku neperiodických publikací, zastavením odběru zahraničních časopisů a snížením doplňování domácích informačních pramenů pro nedostatek finančních prostředků. Čtenáři si nyní musí dávat mnohem častěji rezervace na literaturu, kterou potřebují a ukazuje se, že na velmi potřebnou studijní, odbornou a vědeckou literaturu je 5, 8, 10 i více záznamů. Realizace takové výpůjčky obvykle ztrácí smysl.

V úterý tento týden (22.2.2000 pozn. red.) rozhodli poslanci o zrušení povinného výtisku periodik. Přes všechnu snahu a iniciativu ředitelů vědeckých knihoven se nepodařilo toto doslova zničující rozhodnutí zvrátit. Pro vědeckou knihovnu to znamená, že nebude moci realizovat jednu čtvrtinu dosavadních výkonů. Čtenáři neobdrží jednu čtvrtinu informací, na něž dosud byli zvyklí. Shrnu-li vývoj Vědecké knihovny v Plzni po roce 1989, nezbude než konstatovat, že se jí dostalo na straně jedné naprosto nevídaných možností v užití informačních, komunikačních a spojových technologií, nebývalých možností investovat do staveb i interiérů, které užívá ke svým službám. Na straně druhé se však bohužel podstatně zmenšily možnosti doplňování literatury do knihovních fondů. To musí nutně vést ke ztrátě schopnosti sloužit v dosavadním rozsahu, pokud se situace v doplňování nezmění. Naznačený trend je pravděpodobně trendem všech velkých knihoven zřizovaných přímo nebo zprostředkovaně státem.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí hosté, dovolte mi, abych poděkoval všem přítomným pracovníkům SVK, těm dosavadním i těm bývalým, kteří jsou v důchodu. Abych jim poděkoval za všechnu práci a péči, kterou během dvou, možná tří generací odvedli ve prospěch čtenářů. Abych připomněl, že většina bývalých pracovníků, kteří tuto knihovnu zakládali, nemohla být pozvána na dnešní shromáždění, protože dnes již mezi námi nejsou. Tahle práce se nedá vykonávat zištně. Je nutné mít rád lidi, svoje čtenáře, uvěřit v kulturní a vzdělávací poslání knihovny. Knihovníci jsou zvláštní sociální skupinou lidí, kdo si jednou tuto práci oblíbil, našel její smysl, ten ji nedokázal opustit. A nic nevadí, že je to práce náročná, práce, která si vyžaduje univerzální vědomosti, znalost dvou, lépe tří světových jazyků a dnes i schopnost ovládnout ty někdy nezvladatelné stroje, jimž se říká PC.

Chtěl bych z tohoto místa poděkovat svým kolegyním a kolegům ředitelům ostatních SVK. Chtěl bych jim poděkovat za příjemnou společnost podněcující vzájemnou spolupráci, poděkovat za vytvoření dělného a tvůrčího kolektivu.

Chtěl bych poděkovat všem ostatním kolegyním a kolegům, s nimiž se příjemně spolupracuje. Kolegyním ředitelkám z okresních a městských knihoven v západních Čechách, řediteli Národní knihovny ČR dr. Balíkovi a jeho pracovníkům, ředitelům a pracovníkům ostatních odborných knihoven v ČR, Státní technické knihovně, Národní lékařské knihovně, Knihovně Národního muzea, Knihovně České akademie věd, členům ÚKR, pracovníkům Rakouského kuturního institutu, pracovnicím Goethe Institutu a Německé čítárny v Praze a dalším a dalším nejmenovaným kolegyním a kolegům, jejichž výčet by mohl pokračovat ještě dlouhou dobu. S vámi všemi, s celou knihovnickou obcí je krásná spolupráce plná porozumění, pochopení, někdy tvůrčí polemiky, vždycky ale příjemná, protože demokratická.

V neposlední řadě patří dík také našemu zřizovateli Ministerstvu kultury ČR, panem ministrem počínaje, přes ekonomický po řídící odbor.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.05.2019 13:01
TOPlist