Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Anketa

Redakce Knihovního obzoru se některých významných účastníků slavnostního otevření Moravské zemské knihovny v Brně zeptala:
Jaké jsou Vaše bezprostřední dojmy z novostavby MZK Brno a co na ní nejvíce oceňujete?

PhDr. Jiřina Bínová, ředitelka SVK Kladno

Odhlédnu-li od fenomenálního faktu, že knihovna byla postavena a zprovozněna za dva a půl roku (ačkoli v plánu byly 3 roky) a rozpočet zůstal v původní výši, zůstává největším dojmem ozdoba fasády. Tu považuji za několikerý symbol: Labyrint světa = informace, ráj = knihovna ve spojení s jedním z největších Moravanů Janem Amosem Komenským. J. A. Komenský ve spojení s Moravskou zemskou knihovnou je plně na místě.

Ing. Aleš Brožek, ředitel SVK Ústí nad Labem

Ve chvílí, kdy píši tyto řádky, mne neopouští pocit nadšení nad praktičností budovy MZK. Oceňuji celkovou koncepci, kdy dochází k dobré symbióze elektronických dokumentů v počítačích (i když tato etapa ještě není dokončena) a tištěných dokumentů ve volném výběru a ve skladech (i když ani sem se dosud nestihlo vše přestěhovat). Badatel se tak určitě dostane k žádané informaci dříve, než když jsou sklady odtrženy od studoven a umístěny např. v podzemních podlažích. Záleží tedy, jak pracovníci MZK v dalších měsících využijí nové budovy k sofistikovanému rozmístění tištěných i elektronických dokumentů a jak využijí databáze o fondu k informování uživatelů o umístění fondu v jednotlivých podlažích. Přeji jim, aby výtahy v budově nebyly poruchové a sloužily ke spolehlivému přemisťování badatelů. Pro mnohé badatele budou totiž nezbytné. Ti však ocení, že si ušetří cestu, kterou dříve museli vážit, využívali-li fondy univerzitní, technické i pedagogické knihovny současně.

PhDr. Jarmila Burgetová, VV SKIP

Mohla bych se omezit na lakonické konstatování: Nová budova Moravské zemské knihovny v Brně se mi velice líbí jako celek a na první pohled (resp. při prvním zamyšlení) vlastně nevidím nic, co bych nejvíce oceňovala. Souhrnný dojem je totiž velmi dobrý a nic - ani oko, ani duši profesionála neruší. Při slavnostním otevření knihovny snad trochu chyběl podrobnější výklad o architektonickém řešení budovy, o jeho koncepci. Tento bylo nutno si doplnit z darované publikace a dalších materiálů, které hosté dostali. Upřímně přiznávám, že v tomto ohledu mi významně pomohl televizní pořad profesora Antonína Přidala "Z očí do očí", v němž dne 6. dubna 2001 rozmlouval s mladým architektem Petrem Benediktem, jedním z hlavních autorů architektonického návrhu na výstavbu MZK. Ten nejen výstižně vysvětlil přijatou koncepci, ale upoutal pozornost i k tomu, co se mohlo při jediné návštěvě tak rozsáhlé budovy lehce přehlédnout. Zároveň naznačil, kolik přemýšlení, jednání a dohadování se za touto, dobře odvedenou prací skrývá.

Zpět tedy k dotazu ankety: Nejvíce oceňuji architektonické řešení budovy, zejména jeho detailní promyšlenost a komplexitu. Ty se odrážejí jak v umístění budovy do přilehlého městského prostoru, tak v jejím rozčlenění na několik samostatných, ale vzájemně propojených částí (skladištní věže, vstupní foyer, atrium, studovny a čítárny, kancelářské prostory) i řešení pomocných provozů.

Všem, kteří se na tomto mimořádném díle podíleli, upřímně blahopřeji!

PhDr. Květa Cempírková, ředitelka SVK České Budějovice

Moravská zemská knihovna je velkolepou a úctyhodnou stavbou. Rychlost vybudování a péče věnovaná jednotlivostem i celku ze strany investora si zaslouží obdiv a poděkování. Měla jsem možnost sledovat postup prací od základního kamene po slavnostní ukončení, jelikož průběžně jsme se byli při všech návštěvách v Brně na stavbě podívat. Také jsem byla požádána několikrát o názor na různé záležitosti stavebního nebo technického charakteru, jelikož jsme dokončili v r. 1999 rekonstrukci jedné z budov knihovny v Českých Budějovicích a tak jsme měli nejčerstvější informace o novinkách ve stavebnictví a v zařizování budov (podlahové krytiny, regály, pracovní stoly, svítidla). Otevření knihovny však předčilo mé očekávání. Na místo valícího se pramene vodopádu (tak jsem si to představovala) příjemně tekoucí a nerušící voda, důstojný, světlý vstup a prostorná pracoviště, dostatek místa pro uživatele i zaměstnance a vhodné umístění uprostřed akademického prostředí (fakulty, koleje v okolí).

Z hlediska knihovnického přístupu jsem ocenila vyřešení problematiky ochrany povinných výtisků a zároveň jejich maximálního využití uživateli. Toto řešení, neobvyklé v českém a moravském knihovnictví jistě vzbudilo u některých kolegů až nelibost. Ale co dělat? Každý manažer knihovny má právo řešit jednotlivé problémy provozu podle svého a až praxe ukáže, zda řešení bylo dobré, nebo méně dobré. A každý jiný knihovník má právo rozhodnutí jiného kritizovat, ale jen do té doby, než se ukáže, že rozhodnutí bylo učiněno ku prospěchu uživatelů i literatury, na kterou je stále méně a méně finančních prostředků.

Blahopřeji doc. dr. Jaromíru Kubíčkovi a jeho kolegům k perfektně odvedené práci a moravským uživatelům k důstojnému a velikosti Moravy odpovídajícímu vědeckému a kulturnímu pracovišti.

PhDr. Ladislav Kurka, VV SKIP

Co se mi líbí?
  • POLOHA knihovny v dosahu velké řady vysokoškolských "provozů"
  • velké a vysoké dvoupatrové galerie, vytvářející příjemné studijní prostředí
  • krásná reprezentační publikace, kterou stihla vydat knihovna k otevření nové budovy
  • architektonický výraz budovy, kde se ale zcela nepodařilo vyřešit soulad se skladištním traktem

PhDr. Marie Nádvorníková, CSc., ředitelka VK Olomouc

Před několika lety se v Brně konala výstava projektů na novou budovu MZK. Vítězný projekt mladých architektů Petra Benedikta a Tomáše Adámka dával tušit, že Brno i české knihovnictví budou mít výjimečnou novostavbu. Skutečnost překonala očekávání.

Co je možné nejvíce ocenit? Celkové architektonické řešení od temných skladových věží přes prosklená křídla k impozantní přední fasádě s motivem J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Tyto masivy uzavírají atrium se zelení. Skvělým nápadem jsou sluneční kolektory na ohřev užitkové vody. Nechci zapomenout na krásný detail ve vstupní hale - vodu stékající po kamenné stěně za sochou dívky, kterou jsme léta znali ze studovny Univerzitní knihovny.

A co nejvíce ocení pohled knihovníka? Promyšlenou funkčnost s výraznou orientací na uživatele: oborově rozdělená patra studoven s vysokým počtem studijních míst, rozsáhlé volné výběry, elegantní ploché monitory bez korpusů počítačů. Zkrátka: v Brně vyrostla knihovna pro 21. století.

Ing. Lea Prchalová, ředitelka SVK Ostrava

Jak se mi líbí MZK? Moravská zemská knihovna harmonicky zapadá mezi okolní zástavbu, přičemž nápaditým architektonickým řešením zdůrazňuje dominantní roli informační instituce pro současnou společnost. Na první pohled mne při procházení budovy zaujalo především účelné využití prostoru.

Co nejvíce oceňuji? Šikovnost pana ředitele a jeho týmu, který v ekonomicky složité době prosadil a v neskutečně krátkém čase realizoval celé dílo.

PhDr. Helga Turková, ředitelka Knihovny Národního muzea

Je povznášející vejít do moderní knihovny, kde všechno voní novotou, na všechno je myšleno a navíc je dostatek prostoru. Přeji čtenářům rychlý přístup k fondům a studovny s počítači. A závidím knihovníkům velké depozitáře a budovu se slunečními kolektory. Co mě ale nejvíce potěšilo, byl pohled při vstupu. Podobně jako do liberecké knihovny přitahují občany citáty nad vchodem, tak v Brně navádí chodce do MZK výrazná, magická červená barva. A vpravo mě pozdravila připomínka kresby z Komenského rukopisu. Dílo slavného Moravana jsem poznávala při přípravě velké výstavy v Národním muzeu v roce 1992. Znám osud Labyrintu světa J. A. Komenského, který se vrátil do ČR z Polska poté, co náš stát daroval Koperníkův rukopis z pražské Nostické knihovny, kterou spravujeme.

Závěrem přeji, aby se nová bibliotéka stala pro všechny apotékou duše a představovala nejen labyrint světa, ale i ráj srdce.

PhDr. Lidmila Vášová, ÚISK FF UK Praha

Gratuluji městu Brno k nádherné knihovně. Tato kulturní stavba působí už při pohledu z venku velice přívětivě, elegantně i moderně. Interiéry jsou velice promyšleně řešeny a je vidět, že hlavní myšlenkou je sloužit různým typům čtenářů. Tak působivě a při tom prakticky vybavený interiér se často nevidí (mohu srovnávat s novou knihovnou v Liberci, která je rovněž pozoruhodná a krásně postavená a vybavená). Brněnská knihovna vyrostla v rekordně krátké době a přitom je tak perfektně provedena - nábytek, technické vybavení i esteticky působící atrium a celek stavby. Zejména si cením prostorných studoven. Věřím, že služby čtenářům budou stejně perfektní, jako je budova knihovny. Přeji mnoho úspěchů všem pracovníkům!

Mgr. Věra Vohlídalová, ředitelka Knihovny Liberec

Odpověď na otázku o bezprostředních dojmech z nové MZK Brno je pro mne dost složitá. Dovedu si totiž až příliš dobře představit, co vše předcházelo dokončení domu. Co za obrovskou energii a spoustu nekončící práce museli a ještě musí pracovníci MZK vydat a jakou odpovědnost na sebe bere vedení vůči veřejnosti. Proměna knihovnice ve stavbaře mne, přes dlouholetou a dobrou přípravu filozofie a vize knihovny jako služby, jaksi deformovala. Přesto musím říci, že odhlédneme-li od proměněného vidění, o kterém jsem se zmínila, působí na mne nová budova MZK především svým výrazem solidnosti a vážnosti služby, ke kterému se hlásí jako knihovna vědecká. Co mne navrací do stavitelské role a pohledu hospodáře objektu, a co mne vlastně nejvíce oslovilo, jsou sluneční kolektory. Ty určitě pomohou ušetřit na nákladech na energii a snad odeberou tíhu nákladů tolik potřebných na nákup zdrojů. Radost mám především z toho, že se podařilo dát Moravě důstojný moderní stánek pro duchovní tvorbu a že to určitě nebude v našem státě ten poslední. Okna se otevřela, odvahy usilovat o stavby knihoven přibylo. Rozzářené oči a uspokojení v tvářích našich uživatelů nechť nám všem, kteří jsme přijali tu krásnou službu lidem, je tou odměnou za to, že jsme do toho šli. A to přeji i MZK.

PhDr. Jaroslav Vyčichlo, ředitel SVK Plzeň

Novostavba MZK působí kompaktním dojmem, je architektonicky sevřená, s výtvarně čistými liniemi, bez hluchých a prázdných vnitřních prostorů, které jsou dostatečně flexibilní. To všechno bez kompromisů, snad s jedinou výjimkou - domnívám se, že skladové prostory pro knihovní fondy jsou přece jenom příliš malé. Je ovšem otázkou, zda na celý fond MZK bylo v prostoru staveniště místo. Budova patří na místo, kde stojí.

Z organizace prostoru je zřejmá promyšlenost obsluhy čtenáře, dosažitelnost komplexní informace s důrazem na informaci klasickou, i současné možnosti elektronického informování. Z návaznosti prostorů je zřetelná důsledná snaha o kompozici velké vědecké knihovny s důrazem na prezenční služby, jasná koncepce obsluhy čtenáře, ve srovnání s některými zahraničními knihovnami možná poněkud konzervativní, což však lze považovat i za přednost. Myšlenka na komfort obsluhy čtenáře a jeho pohodlí se zdá být jasná a daná dávno před prvním kopnutím do země.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.05.2019 13:01
TOPlist