Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

OLOMOUCKÁ OKRESNÍ KNIHOVNA JUBILUJÍCÍ

Ing. Marie Svobodová, CSc.

Rok 1999 je pro Okresní knihovnu v Olomouci rokem jubilejním. Před více jak sto lety - dne 1. prosince 1889 otevřela Národní jednota v Olomouci veřejnou knihovnu pro českou menšinu v klubovně České besedy Národního domu. Stoletá historie první české veřejné knihovny v Olomouci, jejíž pokračovatelkou je dnešní okresní knihovna, byla zpracována před deseti lety Bohuslavem Smejkalem. V chronologickém přehledu vývoje veřejného knihovnictví lze nalézt řadu zajímavých historických údajů o významu a užitečnosti někdejší spolkové knihovny, která plných dvacet let setrvala v centru českého, společenského a spolkového života nejen Olomouce, ale i celé střední Moravy.

Zjistíme také, že v době otevření knihovny bylo v Olomouci evidováno na 20 000 obyvatel, z nichž pouze jedna třetina se hlásila k české národnosti. Knihovna Národní jednoty se však těšila nejen přízni čtenářů, ale i dárců knih. První spolehlivé údaje o knižním fondu, počtu čtenářů a výpůjček jsou známy za rok 1895, kdy knihovna vykazovala na 2000 svazků a přes 2000 čtenářů si vypůjčilo více než 6000 knih. Od roku 1910, kdy musela knihovna opustit Národní dům a přestěhovat se do Bernardinské, nynější Slovenské ulice čp. 12, měnila několikrát své umístění. Teprve v červenci roku 1949, došlo k poslednímu stěhování čítárny a dětské knihovny do nynějšího objektu na náměstí Republiky 1. V červenci letošního.roku jsme si také připomněli osmdesáté výročí zákona o veřejných knihovnách obecních, na jehož základě předala Národní jednota knihovnu do správy města. Prvním městským knihovníkem byl jmenován prof. Antonín Šprinc (1887-1925), který měl významný podíl na rozkvětu českého veřejného knihovnictví. Dodnes jsou některé jeho myšlenky ke knihovnické práci živé i nadčasové.

V průběhu vývoje naší knihovny docházelo nejen ke změnám názvu, ale i k organizačním změnám podle územního členění. Naše knihovna plnila funkci městskou, krajskou a okresní. Už za doby působení Antonína Šprince vznikaly pobočky knihovny v okrajových částech města. V roce stoletého jubilea jich bylo čtrnáct..

Zajímavý je také pohled na literární besedy a setkání se spisovateli. Kolik známých jmen najdeme v dokumentaci. V roce 1964 zahájila knihovna cyklus zvaný Literární černá hodinka, který byl zajímavý také tím, že se k některým setkáním vydávaly bibliofilie spojené s jmény osobností: Františka Bělohlávka, Anny Grmelové, Františka Hrubína, Oldřicha Králíka, Stanislava Krejčího, Josefa Škvoreckého, Jiřího Šlitra a dalších.

Od roku 1973 se začaly postupně provádět rekonstrukční práce nejen hlavní budovy, ale i městských poboček. Byly nově upravovány jednotlivé půjčovny, vznikaly nové interiéry pro dospělé čtenáře i děti, vše podle projektů Ing. arch. Jiřího Procházky (1913-1989).

Tyto uváděné skutečnosti i další výročí knihovnických osobností spjatých s činností okresní knihovny jsou průběžně připomínány na stránkách regionálního tisku i čtvrtletníku Naše knihovna. Vývoj posledních deseti let 1989-1999 ve všech oblastech knihovnické práce tvoří spolu s bohatou fotografickou dokumentací hlavní obsah příležitostné publikace, která vyjde v listopadu. Dne 1. prosince 1999 se sejdou pracovníci knihoven okresu s významnými hosty a příznivci v Národním domě, aby společně oslavili a završili toto významné výročí.

Podíváme-li se do dokumentů posledního desetiletí, musíme konstatovat, že nastaly značné změny v možnostech i prostředcích knihovníků. Velký pohyb v politickém, hospodářském i kulturním životě společnosti se promítl do vnitřní a vnější činnosti knihoven. Po vydání restitučního zákona v roce 1991, byly zrušeny dvě pobočky na území města a další nebylo možné provozovat z ekonomických důvodů. Nedostatek přidělených finančních prostředků znamenal nejen úbytek knižního fondu, ale i redukci pracovních úvazků a tím i likvidaci některých poboček. Nyní poskytuje knihovnické služby osm poboček na území města. Největší z nich, která musela opustit výhodné místo uprostřed nového sídliště u Zenitu a přestěhovat se do adaptované kubistické vily na Brněnské ulici, je Knihovna Antonína Šprince, která byla slavnostně otevřena v prosinci 1991. Změny nastaly také v okrese. I když pokusů o transformaci, převodu majetku a delimitaci knihoven z celookresního systému využilo v první polovině posledního desetiletí na šestnáct knihoven, které přešly pod správu obecních úřadů, v současné době se opět projevují tendence u některých knihoven, k návratu zpět.

Pronikavý vývoj byl zaznamenán v oblasti automatizace knihovnických procesů . Ačkoliv první počítač byl zakoupen teprve koncem roku 1990 postupně se rok za rokem výrazně měnila práce všech úseků knihovnické práce právě vlivem přibývající počítačové techniky. Zavedení počítačové sítě s knihovnickým programem LANius je spojeno s rokem 1993. První automatizace výpůjčního protokolu v síti veřejných knihoven okresu Olomouc byla odstartována koncem září 1995 v oddělení pro děti a mládež, v dubnu 1996 byl tento modul uveden do praxe v čítárně a studovně a koncem roku 1997 také v útvaru regionální literatury a informačních služeb. V této době byla také přebudována počítačová síť a zakoupeny nové počítače pro některé pobočky a městské knihovny v Litovli a ve Šternberku, aby bylo možné uskutečnit propojení jednotlivých půjčovních oddělení v okresní knihovně i v knihovnách na území města a okresu. Čtenářům bylo umožněno vyhledávat literaturu prostřednictvím elektronických katalogů a od dubna 1998 používat v olomoucké okresní knihovně Internet. Postupně přibyly i další automatizované procesy, které výrazně zkvalitňují informační službu čtenářům a uživatelům knihovny. Do elektronické podoby byly převedeny článkové excerpce tisku, evidence periodik, databáze osobností HANÁ a ve spolupráci s ostatními knihovnami se vytváří další informační zdroje pro čtenáře.

Ukázalo se, že nástup počítačové techniky do knihovnické činnosti ovlivnil zájem čtenářů. Prvotní pokles čtenářských návštěv po roce 1990 se změnil. Počítače v knihovnách se staly doslova magnetem nejen pro děti a mládež, ale v poslední době i pro studenty středních a vysokých škol. Lákavým zdrojem informací se stala také internetová síť a možnost studovat a využívat zajímavé informace prostřednictvím CD-ROM.

Do Okresní knihovny v Olomouci přichází také zájemci o informační služby neziskového sektoru. V roce 1996 navázala knihovna spolupráci s Informačním centrem neziskových organizací v Praze a pro velký zájem bylo v dubnu 1997 vytvořeno první Regionální centrum ICN v České republice právě při naší knihovně. Zajišťuje nejen informační servis o neziskovém sektoru, ale prostřednictvím oddělení RELIS půjčuje i potřebnou literaturu a dokumenty.

Celý jubilejní rok 1999 je provázen řadou událostí, jejichž cílem bylo zlepšit a zkvalitnit služby čtenářům a uživatelům. V měsíci březnu zahájilo novou kapitolu svého vývoje oddělení regionální literatury a informační služby, RELIS, které vzniklo sloučením dvou samostatných pracovišť a bylo přemístěno do přízemí budovy. Tato změna přispěla k lepšímu využití fondů regionální literatury i časopisů a také zvýšila počet studijních míst. V jednom prostoru jsou soustředěny všechny informační možnosti v rámci celé knihovny, internetová stanice a zároveň lze použít i kopírovací přístroj.

Oddělení pořádá pro veřejnost pravidelné akce a setkání se spisovateli a významnými regionálními osobnostmi, nazvané Literární kavárna.

Od dubna jsou na televizním kanálu Kabel plus průběžně vysílány nabídky služeb a nových akcí Okresní knihovny v Olomouci. Každoročně vydávaný kalendář výročí - Osobnosti střední Moravy 2000, který vyšel koncem června informuje své čtenáře v novém grafickém pojetí, obálka publikace byla změněna a přináší portréty sedmnácti významných osobností Moravy. V měsíci září se příznivci Literární kavárny sejdou na besedě s panem Bohuslavem Smejkalem a řada překvapení se připravuje i na den otevřených dveří a Týden veřejných knihoven.

Částečné průhledy do historie a současnosti Okresní knihovny v Olomouci nemohou být vyčerpávajícím sledem všech událostí, které se staly v průběhu let 1889-1999. Podrobná chronologie dat naší knihovny spolu s tím, co se nedostalo do jubilejní publikace roku 1999 bude vydáno tiskem v roce 2000. Chceme tak nejen veřejnosti, ale i čtenářům knihovny poskytnout zajímavé údaje z historického vývoje českého veřejného knihovnictví v Olomouci.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno       *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2020
Aktualizováno: 21.02.2020 08:48
TOPlist