Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Polycentrické zabezpečení informací v decentralizovaném informačním světě

Jürgen Krause; přel. Marie Nádvorníková

Článek byl otištěn v časopise "nfd Information - Wissenschaft und Praxis", 6/98, s. 345-351.
(Článek je zveřejněn se souhlasem autora.)

1. centralizovaný vs. centralistický

Že je "zpřístupnění vysoce aktuálních a kvalitativně vysoce hodnotných vědeckých a technických informací pro uživatele v průmyslu, vědě a státu" klíčem pro efektivní výzkumnou a hospodářskou činnost, může dnes být považováno za všeobecný konsenzus mezi politikou, výzkumem a hospodářstvím. Tento základní konsenzus potvrzuje program spolkové vlády "Informace jako surovina pro inovaci" (INFINNOV). (Zkrácený překlad materiálu byl zveřejněn v Knihovním obzoru 2/98.)

Tradiční producenti a zprostředkovatelé vědeckých informací jsou vědci, nakladatelství, knihovny a informační servisní pracoviště. Jejich úkoly zůstávají v jádru několik let nezměněny. Co se ale dramaticky mění a vyžaduje zřetelný další vývoj a přizpůsobení, jsou rámcové podmínky. Současná situace je utvářena hlubokou změnou v informační technologii, která vyžaduje nejen technologické přizpůsobení, ale otvírá i nové formy informačních služeb a jiné než dosud obvyklé formy souhry vědy, nakladatelství, knihoven a informačních servisních pracovišť.

INFINNOV podal dobrou všeobecnou analýzu těchto vývojových tendencí a doložil ji odpovídajícími statistikami, které prokazují důležitost a rychlost technologických převratů. Na to navázal materiál Global-Info. Ten by měl vyžadovat od účastníků informačního procesu v dalších letech kooperaci a vlastní iniciativu a působit stimulačně na vývoj nových řešení.

Global-Info a INFINNOV probírají otázky kladené v informační vědě. Přesvědčivě - a zcela ve smyslu informační vědy - se ukazuje v programech poznatek, že cesta do informační společnosti je nevyhnutelná a její inovační podoba a požadavky budou spolurozhodovat o blahobytu přístích desetiletí. Je kuriozitou, že slovo "informační věda" jako původní kmenová disciplina pojednávané tematiky se ve vládních programech prakticky nevyskytuje. Tendence informační vědy je směřování ke kybernetice. Jejích myšlenek a základních programů se zmocňují sousední discipliny a politici a mají úspěch, zatímco oboru samotnému to sotva prospívá.

Změna informačně technických, hospodářských a společensko-politických rámcových podmínek je zvláště zřetelná na informačně vědeckých představách modelů, na nichž dnešní pracoviště informačních služeb staví. Je otázka, zda by informační věda - vedle řešení jednotlivých problémů - mohla vyvinout nové modely, které by vzaly v úvahu změněné rámcové podmínky. Kdyby se to nepodařilo, změny by podléhaly spíše politicko-společenské a hospodářské heuristice a účelovosti, než informačně vědeckým modelům.

2. Výchozí situace

Uživatelé informačních služeb stojí dnes ve světě dokumentů, který je vysoce decentralizovaný a heterogenní. Vedle tradiční nabídky informací - ze strany nakladatelství s tiskovými médii, knihoven, které zpracovávají knihovní fondy podle určených klasifikací a středisek odborných informací, která nabízejí své databanky - jsou zastoupeni zesilující měrou vědci sami, kteří ve všech těchto oblastech vyvíjejí vlastní stálé služby přes www, služby různého pokrytí, relevance a zpracovatelských zkušeností. Celkově mohou na světě vystupovat skupiny, které shromažďují informace ke speciálním oblastem. Následkem toho může dojít k nejrůznějším narušením konzistence:
  • Relevantní data s kontrolovanou kvalitou stojí vedle irelevantních a eventuelně prokazatelně chybných. Žádný systém není uchráněn od balastu.
  • Deskriptor A může v takovém systému mít nejrůznější významy. Deskriptor A, který znamená vysokou relevanci, velký intelektuální vklad a vysokou kvalitu, nemůže být kladen na roveň s označením A, které v úzké oblasti odborných informací znamená automatizované indexování.

Přes tyto problémy chce uživatel sáhnout po souborech dat, ať už jsou zpracovány podle jakýchkoli postupů a pracují v kterémkoli systému. Klade ve světě decentralizovaných a nehomogenních bází dat požadavek na informační vědu, která se má postarat, aby získal pokud možno jen relevantní dokumenty co nejvíce odpovídající jeho informačnímu požadavku.

Jak se toho dá docílit? Na tuto otázku jsou tři odpovědi, které by měly být diskutovány:

2.1 Centralizované modely a sítě vědců

Na začátku vývoje před 20 až 25 lety byla střediska odborných informací organizována centralizovaně v důsledku toho bylo centralizovaně řešeno i obsahové zpracování. Centrálně umístěný velký počítač spravoval data. Klienti měli k dispozici terminály nebo jejich dotazy zodpovídalo středisko offline.

Tomu odpovídal teoretický základ obsahového zpracování. Podle standardizovaných, intelektuálně kontrolovaných postupů, které středisko vyvinulo a prosadilo, bylo zpracování jednotné. Konzistence dat měla nejvyšší prioritu. Zajistit konzistenci dat a úplné zachycení relevantních dokumentů bez časového prodlení, je v současné době náročnější a obtížnější. Rostoucí příliv informací a nutná internacionalizace způsobují, že náklady těchto postupů enormně stoupají.

2.1.1 Postavení kooperačních partnerů

V centrálním modelu je tendence rozšíření dokumentační činnosti na novou oblast, středisko by rádo zaměstnávalo vědce z různých oborů. Je ovšem sotva ještě oblast, v níž by se to dalo politicky prosadit. Střediska informací a dokumentace mají být redukována, ne rozšiřována, jejich náklady mají klesat, ne se zvyšovat. Kooperace přechází na národní a mezinárodní úroveň a je podložena dohodami a normativy.

Tato kooperační forma je doprovázena spoustou neřešených problémů

  • Menší partneři se vidí v kooperaci spíš emocionálně než jako čistí "dodavatelé" cenrály, bez přímého vlivu. Protože jim technologický pokrok - v protikladu k epoše velkých počítačů - dovoluje provozovat jednoduché speciální databanky např. na CD ROM, sílí jevy uvolnění a rušení kooperačních vazeb.
  • Menší kooperační partneři jsou pod tlakem - stejně jako velká střediska informačních služeb - zvyšovat své příjmy a prezentovat svůj profil. Rychleji dosažitelné se to jeví samostatnými postupy.
  • Na všeobecný tlak na snižování nákladů reagují mnohé instituce rušením informačních oddělení. Pro velká střediska informačních služeb tak vzniká mezera v zachycení dokumentů, která se už nedá zacelit.
Souhrn psychologických, politických a hospodářských vlivů zvyšuje v současnosti náklady na to, aby kooperace byla udržena jako funkční. Zajistit konzistenci dat a zachycení dokumentů bez mezer a bez časové prodlevy je stále obtížnější.

2.1.2 Síť vědců

Sotva ještě někdo má představu, že práce s dokumenty se dá redukovat na několik málo spolupracovníků nebo že může existovat hierarchický model kooperace. Zcela naopak se prosazují představy o ještě pokračující dělbě při získávání a zpřístupňování dokumentů. Tím dále sílí "anarchistické tendence".

Podstatná klíčová myšlenka je, že jednotliví vědci přes odborné společnosti přebírají větší zodpovědnost v nastávajících změnách informační společnosti.

Vedle tradiční nabídky by se do informačního procesu v rostoucí míře zapojili sami výrobci informací, tzn. vědci různých odborných oblastí, instituce a odborné společnosti. Současná, převážně centrálně organizovaná nabídka elektronických informací má být doplněna a obohacena decentralizovanými informacemi. Odborné společnosti sledují co možná nejúplnější, jasně strukturovanou a nákladově příznivou nabídku informací."

2.1.3 Politika redukce nákladů

Politikou podporovaný systém síťového propojení vědců, převzetí větší odpovědnosti za nabídku informací sleduje vedlejší záměr. Mají být redukovány, nejlépe zcela ušetřeny vysoké náklady, jimiž jsou dnes informační centra pro vědu subvencována. Když vědci částečně převezmou úkoly, které dosud byly zajišťovány informačními centry, znamená to pro stát úsporu. Nikdo nemyslí na to, dát k dispozici univerzitám prostředky na úkoly k podpoře nabídky informací. Nejpravděpodobnější scénář je, že vědci musí stále více času strávit na tom, aby svou vědeckou práci přinesli do vědecké sítě a distribuovali ji. Ze strany vědy může být takový vývoj - při všeobecně pozorovatelném reálném klesání výdajů na výzkum - posuzován jen kriticky. Redukce nákladů musí vycházet ze všeobecných modelů, ne jen z nového organizačního rozčlenění pracovního času vědců.

2.1.4 Navrhované změny centralizovaného základu

Koncept hypertextových systémů je dosud jediná zásadní myšlenka, která se ve vznikajícím decentralizovaném světě dokumentů prosadila. Hypertextové systémy doplňují dosavadní strategie vyhledávání, což je správné. Netýkají se jádra deskriptorového vyhledávání, které nese hlavní tíhu rešeršování.

Postupy automatizovaného indexování jsou naproti tomu nahlíženy ze zorného úhlu redukce nákladů. Z perspektivy vědců mnoho mluví pro smíšené systémy, které ovšem "jen" zlepší kvalitu, aniž by klesly náklady.

2.2 Standardy a normování při decentralizované organizaci

Snahy zajistit homogenitu a konzistenci v dnešním decentralizovaném informačním světě jsou postaveny na efektivním využívání informačních systémů, na dodržování normativů a standardů.
  • V prvé řadě se přistupuje k řešení problémů z technické stránky. Je starost o to, aby technicky bylo možné zároveň vstupovat do nejrůznějších bází dat a aby se to dělo efektivně. Věština publikací k této tematice o "rozčleněných databankách, integrovaných informačních systémech" se zabývá právě tím. Tato technicky orientovaná řešení problému decentralizovaných databází jsou neoddiskutovatelným předpokladem. Neřeší však ještě hlavní problém obsahových a koncepčních rozdílů mezi jednotlivými fondy dokumentů.
  • O krok dále jde zavádění metadat. Metadata jsou úmluvy o tom, že určitý dokumentový fond má své označení, odlišné od jiných.

Normativní úsilí a iniciativy k akceptanci a rozšíření metadat je bezesporu důležité a je předpokladem pro vyhledávací procesy ve světě informací, který se stává každým dnem decentralizovanější a polycentričtější. V principu zkoušejí - na nižší úrovni - totéž co centralizované modely (oddíl 2.1), které stojí na kooperačních dohodách, aniž by měly k dispozici prostředky hierarchického prosazení. Zkoušejí obnovit ztracenou homogenitu dat a konzistenci obsahového zpracování dobrovolnými dohodami všech, kdo se účastní informačního procesu.

Všechno mluví pro iniciativy tohoto druhu. Zavedení metadat je úspěšné např. se zřetelem na různé druhy obsahového zpracování (různé tezaury, různé klasifikace). Postulát konzistence dat jako podstatný nosný pilíř se už ukazuje jako iluze. Široký přístup k sítím působí proti centralistické doktrině. Uživatel chce vědět, jakým způsobem jsou data zpracována a v jakém systému jsou nabízena. Dohody o metadatech v zeslabené formě znovu získávají část ztracené konzistence dat.

3. Vícevrstvý model pro dílčí oblast obsahového zpřístupnění

Všeobecně vede každá deregulace bez koordinační instance k anarchistickým strukturám. To platí také pro obsahové zpřístupnění. Čím silněji je na všech rovinách deregulováno a odchází se od centralistických struktur, tím důležitější jsou kontrolní instance. Rozpadající se jednota a nově přicházející skupiny musí být spolu spjaty flexibilně, aniž by pod novou terminologií znovu ožívaly překonané představy modelu s nároky na vládu a normalizaci.

Tomu odpovídá vícevrstvý model. Tento model může zahrnout různé úrovně relevance dat a obsahového zpřístupnění do společného informačního systému. Normování a kvalitativní požadavky nejsou centralisticky prosazovány, nýbrž koordinovány a spravovány.

Myslitelná by byla např. tato podoba:

  • Klíčová vnitřní vrstva obsahuje jádro vysoce relevantních výzkumných dat. Lze uplatnit požadavek hloubky zpracování a nejvyšší možné kvality. Kontrola kvality je v rukou koordinujícího informačně servisního pracoviště. Této vrstvy se není možné vzdát ani z odborně vědeckých a dokumentaristických ani z organizačních důvodů. Teprve takto vytvořená konzistence dat v klíčové oblasti vytváří pobídku pro další partnery, kteří zajišťují následující vrstvy.
  • Druhá vrstva už poněkud slevuje v relevanci a paralelně s tím v požadavcích na kvalitu obsahového zpřístupnění. Ve druhé vrstě mohou být třeba dokumenty zpracované podle určeného tezauru, ale jsou nabízeny bez abstrakt.
  • Vrstva 3 by mohla obsahovat všechny dokumenty, jejichž relevance oproti vrstvám 1 a 2 je nižší a zpracovány jsou podle jiného normativu (např. jiného tezauru).
  • Vrstva 4 obsahuje nekontrolovaná vlastní data vystavená na www.
Jak mnoho vrstev je stanoveno a které charakteristiky mají, záleží na konkrétním případu odborné oblasti a zúčastněných partnerech. Důležité je jen, aby zpřístupňovaná data byla uspořádána podle principu relevance a hloubky zpřístupnění popř. jeho varianty a aby koordinační místo mělo výhodu konzistentní a hluboce zpřístupněné klíčové oblasti.

Na vícevrstvém modelu se mohou účastnit principielně partneři různých vědních oborů, ať už zpřístupňují moc nebo málo, ať posílají pravidelně nebo pracují jen v důležitých případech. Samozřejmě se koordinační středisko snaží partnery co možná nejvíc sjednotit a dostat na co nejvyšší kvalitativní úroveň. Při všech rozdílech to ale nevede jako v centralistickém modelu k vyloučení partnera.

I za nejlepších podmínek klesá konzistence dat a tím kvalita rešerší. Dosažitelná úplnost dat vyrovnává nedostatky konzistence, pokud jsou splněny následující předpoklady:

  • Koordinační středisko řeší problémy informační techniky pro všechny zúčastněné partnery. K tomu patří péče o strukturu sítě, jakož i výběr nebo eventuálně vývoj vlastního softwaru pro obsahové zpracování a rešerše. Menší vědečtí partneři jsou zpravidla nuceni pracovat suboptimálně, protože odpovídající Know how chybí. Toto Know how - včetně strojního vybavení - je tak nákladné, že se jeho absence malým partnerům mnohdy nedá vyčítat.
  • Při rešeršování se musí dát oddělit od sebe vzdálené vrstvy. Uživatelům, kteří kladou důraz na vysokou kvalitativní hodnotu obsahového zpracování, nesmí být vnucována směs vrstev od sebe vzdálených.
  • Problém přechodu od jedné vrstvy k druhé je třeba řešit. Deskriptory vnější vrstvy (např. jen automatizované indexování titulů) nemohou být spojeny jako rovnocenná hodnota s deskriptory vnitřní vrstvy. Pokud se podaří zde najít rozumnou strategii transferu a programově technicky ji uskutečnit, bude v podstatě rozhodnuto o efektivitě vícevrstvého modelu. Informační věda zde má nové pole působnosti.

Závěr

Navrhovaná změna struktury ve smyslu vícevrstvého modelu pro obsahové zpracování se dá motaforicky formulovat jako přechod od plánovaného hospodářství s centralizovaným charakterem k formě svobodného informačního trhu. Deregulace spojená s koordinační strukturou při aktivitách s metadaty se jeví jako rámcový koncept, který by mohl překonat problémy přechodu středisek informačních služeb do radikálně změněné přítomnosti a budoucnosti.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 17.07.2019 10:38
TOPlist