Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Evropský dům v Plzni

Jaroslav Vyčichlo

Po československé tzv. sametové revoluci našly v první třetině devadesátých let z vůle britské a francouzské strany a vůle města v domě čp. 12 na náměstí Republiky v Plzni své sídlo dvě zahraniční kulturně společenské organizace. Nejdříve British Council a v zápětí nato Aliance francais. V okamžiku, kdy i Rakouská republika prostřednictvím svého velvyslanectví a Rakouského kulturního institutu projevila během roku 1994 zájem o zřízení Rakouské knihovny v Plzni, jaksi samozřejmě padlo rozhodnutí, že také Rakouská knihovna bude umístěna ve stejném objektu. Po dohodě Rakouského kulturního institutu, města Plzně a SVK bylo rozhodnuto, že ji bude ve své režii provozovat SVK v Plzni. K slavnostnímu otevření došlo 7. listopadu 1995 v prostorách přízemí s přímým vchodem z náměstí. Rakouský stát daroval městu Plzni a město Plzeň dále SVK literaturu a speciální dokumenty v hodnotě 1 milion ATS. Město grantem ve výši 200 000 Kč pomohlo knihovnu zařídit, Rakouský kulturní institut prostřednictvím sponzorů dodal i vysoce kvalitní reprodukční, reprograficku a výpočetní techniku. Současně s otevřením Rakouské knihovny dostala SVK nabídku, že objekty ve dvorním traktu, které budou opraveny ze státních i městských prostředků určených na údržbu památek, budou po rekonstrukci přiděleny Rakouské knihovně. Když jsme zhlédli, sice zcela zdevastovaný, ale architektonicky velice zajímavý objekt, jehož původ sahá do středověku a v němž dominuje atrium s kamennými ochozy na dvou stranách, přes všechen nedostatek finančních prostředků jsme se rozhodli pro umístění Rakouské knihovny právě sem.

Mezitím paní Gerlinde Buck, ředitelka Německé čítárny Goethe Institutu v Praze v zastoupení německého státu, projevila na Magistrátu města Plzně přání zřídit v Plzni Německou čítárnu. Koncem září 1996 se zástupci SVK v Plzni poprvé zúčastnili jednání s paní Buck a SVK projevila ochotu provozovat i Německou čítárnu, pokud podstatně nenarostou provozní náklady. To bylo možné zajistit jen umístěním čítárny ve stejném objektu, v němž má být Rakouská knihovna, personálně ji zabezpečit a spravovat právě jedinou organizací. Rada města v listopadu 1996 vyslovila stejný předpoklad a nejen souhlasila, ale doporučila zřízení Německé čítárny a její provozování SVK. Od tohoto okamžiku se odvíjela značně dlouhá řada ne vždy příjemných jednání, kdy jsme po tzv. ekonomických balíčcích v polovině roku 1997 byli nuceni přiznat, že SVK není schopna zakoupit zařízení knihovny a že i její provoz může komplikovat finanční situaci SVK. Dokonce byla celá akce zřízení čítárny pozastavena a jednalo se s Ministerstvem kultury ČR o personálním posílení a posílení rozpočtu na nákup zařízení a provoz obou knihoven. Bezvýsledně. A už podruhé, stejně jako v případě Rakouské knihovny, vypomohlo město. Výsledkem úspěšně podaných projektů byly dva granty, z nichž se podařilo vybavit pracoviště nábytkem v hodnotě cca 180 tis. Kč. S německou stranou jsme se shodli, že Deutsche Lesesaal ponese český název Německá knihovna Goethe Institutu, tak aby korespondoval s názvem Rakouská knihovna.

V listopadu 1997 byl dvorní trakt po rekonstrukci předán SVK a do něj byla během krátké doby přemístěna Rakouská knihovna. Rozběhl se normální denní provoz, přičemž druhé patro bylo již podle upraveného projektu rezervováno pro Německou knihovnu GI. Organizačně, díky plnému zautomatizování zpracovatelských procesů dokumentů v hlavní budově SVK, se podařilo, zcela ve smyslu koncepce jejích služeb, jednu pracovnici z akvizice přemístit do Německé knihovny. Koncem roku byla obnovena jednání o zřízení knihovny a v dubnu t.r. jsme již měli možnost do jisté míry ovlivňovat složení knihovního fondu objednávaného pro Německou knihovnu GI. Podařilo se tak zajistit i vysoce odbornou a vědní literaturu a také několik titulů odborných časopisů v němčině, o něž je zájem a na které jinak nezbývají finanční prostředky. V červenci bylo dovezeno asi 3 200 svazků knih a další speciální dokumenty. Tato literatura byla během tří měsíců zpracována, tj. zapsána do přírůstkových seznamů SVK a zkatalogizována v automatizované i ruční databázi a připravena k umístění do Německé knihovny GI. Obsahová hodnota dovezené literatury je zcela mimořádná. Z dohodnutých oborů fond obsahuje tu nejnovější literaturu. Finančně lze její hodnotu vyčíslit částkou cca 170 000 DM. Knihovní fond obsahuje knihy, časopisy, audio a videokazety. A samozřejmě bylo dodáno příslušné reprodukční zařízení.

Během provozu Rakouské knihovny se stala i nemilá příhoda. Rakouská knihovna byla začátkem roku 1998 vyloupena a zmizelo vybavení v pořizovací ceně cca 150 000 Kč. Podařilo se nám je beze zbytku nahradit. A aby se situace neopakovala, těsně před otevřením byla v celém dvorním traktu dokončena instalace elektronického zabezpečovacího a protipožárního systému, které jsou napojeny na pult Policie České republiky. Zařízení je vkladem našeho zřizovatele MK ČR k zabezpečení veškerého velice cenného zařízení.

5. listopadu 1998 byla Německá knihovna GI slavnostně otevřena. Otevření se odehrálo v rámci mezinárodního semináře Knihovnické trendy za účasti předních představitelů českého, bavorského a rakouského knihovnictví. Otevření byl přítomen charge d´affaires a.i. SRN pan Werner Wnendt, ředitelka Goethe Institutu v Praze paní Gabriele Becker a ředitelka knihovny Goethe Institutu paní Gerlinde Buck. Za MK ČR ředitelka odboru literatury a knihoven paní Eva Kantůrková. Spolupořadateli semináře byl také SKIP a SDRUK.

Hladký chod Rakouské knihovny a otevření Německé knihovny GI je výsledkem spolupráce Rakouského kulturního institutu, Goethe Institutu, města Plzně, Ministerstva kultury ČR a Vědecké knihovny v Plzni.

Doufáme, že hladký a bezproblémový bude také chod Německé knihovny GI.

K čemu nám knihovníkům, ale hlavně plzeňské veřejnosti, Rakouská knihovna dosud byla? Studenti katedry německého jazyka Pedagogické fakulty ZČU si její existenci pochvalují. Pedagogové možná ještě více, paní doktorka Filipová, emeritní vedoucí katedry, od samého začátku dbala, aby myšlenka zřízení knihoven nezapadla a neztroskotala. Knihovna je zdrojem velice kvalitní, v německém originále psané literatury, která má pro výuku němčiny zásadní význam. A zřízení obou knihoven je také důkazem, že jsou překonány všechny bývalé bariéry mezi státy, které se podílejí na chodu těchto kulturních institucí. A pokud by tomu snad tak nebylo, nelze pochybovat o tom, že nejmladší generace, která nejvíce využívá a bude využívat německy psanou literaturu, žádné zábrany nemá a žádné bariéry necítí. Přispět k informovanosti o Rakousku a Německu, pomoci při výuce německého jazyka je smyslem práce obou jazykově německých knihoven. Jsou tu proto, aby přispěly k společnému vytváření společné Evropy.

Proto se také pod jednou střechou domu č. 12 na náměstí Republiky sešla kulturní a společenská zařízení čtyř států, proto také na fasádě vlají čtyři státní vlajky, a tou pátou je vlajka Evropské unie. A také proto se tomuto domu začalo v Plzni říkat Evropský dům.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno       *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2020
Aktualizováno: 25.02.2020 08:50
TOPlist