Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Bez spolupráce se neobejdeme

Marie Nádvorníková

Tento výrok dr. A. Patočkové, která na konferenci Knihovny současnosti '98 moderovala sekci Akvizice, je možné zvolit jako motto celé sekce. Duch koordinace a kooperace vyzníval ze všech přednesených příspěvků. Ať už s nimi vystoupili zástupci velkých odborných knihoven - Státní technická knihovna (dr. A. Patočková, dr. J. Adrášová), Ústřední zemědělská a lesnická knihovna (dr. I. Hoch) - státních vědeckých knihoven - SVK Kladno (dr. J. Bínová), SVK Olomouc (Mgr. B. Sedláčková), SVK Plzeň (dr. J. Vyčichlo, A. Andrlová), SVK Hradec Králové (E. Svobodová) - nebo vysokoškolských knihoven (dr. D. Lošťáková).

Úvodní vystoupení dr. Patočkové charakterizovalo akvizici knihoven obecně. Tento pohled byl opřený o provedené výzkumy, které ukázaly situaci jako tristní - knihovní fondy stagnují, pokud neklesají. Zásadní důvody jsou dva: nedostatečné financování a nedostatek kooperace mezi knihovnami. Grantové programy jsou většinou zaměřeny na technickou infrastrukturu, akvizicí se nezabývají. Nejhorší propad se ukazuje v odběru zahraničních časopisů, kde se kromě snižování finančních prostředků promítá i výrazný růst cen. Negativní důsledky pro akvizici mají i změny struktury rozpočtů knihoven, kde po povinných platbách na nákup knihovních fondů zůstává čím dál méně. Jaká jsou východiska z tohoto stavu: posílení kooperace knihoven, jejíž pokles ovlivnil rozpad sítí a zánik soustavy VTEI a dále vypracovávání a prosazování projektů, které by byly postaveny na kooperaci knihoven. Byla doporučena spolupráce v regionech.

Imponující tabulkový písemný materiál - Profil STK - představila dr. J. Andrášová. Při navazování spolupráce STK s jinými knihovnami se ukázalo, že mnozí písemný podklad pro akvizici nemají. Buď v těchto knihovnách platí "zvykové právo", nebo se orientují podle studijních programů škol. Aktualizace Profilu STK probíhá zhruba jednou za 4 roky. Jeho náplň ovlivňuje ediční politika, požadavky na výpůjčky a rozpočet knihovny. Po vyhlášení "balíčků" vypracovala STK doplněk Profilu - Úsporný program, který u české literatury šetří na exemplářích a u zahraniční na titulech. Dr. J. Bínová vyšla ve svém referátu z obecné charakteristiky knižního trhu. Uvedla některá čísla: Zatímco v r. 1989 vyšlo 6 893 titulů, Statistická ročenka za r. 1997 uvádí 9 841 a agentura ISBN (která vykazuje 2 377 vydavatelů) dokonce 12 000 titulů. Z několika hledisek rozebrala dr. Bínová praktické uplatňování zákona č. 37/95 Sb. o neperiodických publikacích. Jako jedna z SVK získala i SVK Kladno právo regionálního povinného výtisku, který v jejím případě zahrnuje i město Prahu. Pražští nakladatelé a vydavatelé se k této povinnosti příliš nehlásí, jsou potřebná četná dramatická jednání s aktivitou magistrátu. Přesné dodržení litery zákona v otázce oznamovací povinnosti je vlastně nereálné, do knihoven by docházely desetitisíce oznámení. Do značné míry to supluje rubrika ohlášených knih v Nových knihách, kde inzeruje své tituly na základě písemné dohody asi 400 nakladatelů a vydavatelů. Opticky to působí jako zlomek, jde však o největší nakladatele a vydavatele. Nepříliš šťastně vyznívá pasáž zákona, která je negativním přehledem toho, čeho se zákon netýká. Měla by být nahrazena pozitivním výčtem toho, čeho se naopak zákon týká. Nakladatelé se vymlouvají, že zákon vlastně nepřikazuje nic. Své vystoupení ukončila dr. Bínová charakteristikou dvou kladenských specifik: po léta budované sbírky průvodců a map a regionální sbírky.

Jako historickou knihovnu, jejíž stáří v mnohém ovlivnilo podobu knihovního fondu, představila VK v Olomouci mgr. B. Sedláčková. Knihovna, která měla právo povinného výtisku na moravika a silesiaka již v minulém století a po válce získala toto právo na produkci celé ČSR, si uchovala právo na celostátní povinný výtisk i podle zákona č. 37/95 Sb. Povinný výtisk ve zhoršující se finanční situaci již přesahuje 60% celkového přírůstku. Nedostatek finančních prostředků na nákup zahraniční literatury vedl knihovnu k přijetí zásady pokud možno udržet odběr periodik - šetří se tedy na nákupu knih. Určitou kompenzaci zde představuje dlouhodobá zápůjčka Goethe-Institutu Mnichov. Systematicky doplňovaná kolekce knih, periodik a videokazet umožnila vybudování samostatné německé knihovny, o kterou je mezi uživateli značný zájem. Spolupráce s odborníky, koordinace s Univerzitou Palackého, ale i přihlédnutí ke studijnímu programu ostravských a brněnských vysokých škol, je samozřejmou součástí olomoucké akvizice.

Obecnější polohu s inspirativními podněty mělo vystoupení dr. J. Vyčichla. Zamyslel se nad funkcí SVK v regionech a vyslovil politování nad ztrátou povinných výtisků. Podal návrh na zřízení "státního fondu pro doplňování literatury", z něhož by se nakladatelům odevzdávání povinných výtisků mohlo hradit. V nákupu zahraniční literatury i v tomto referátu byla zdůrazněna potřeba koordinace. Založení meziresortního koordinačního orgánu by mohlo mít velký přínos, zvláště v kritické oblasti odběru periodik. Vývoj akvizice ukázal dr. Vyčichlo na grafech ukazatelů vědeckých knihoven v Brně, Ostravě, Olomouci a Plzni, kde byl zobrazen jak celkový přírůstek, tak odběr časopisů. Jako oříšek vidí dr. Vyčichlo specializaci jednotlivých SVK, která byla kdysi vyhlášena, ale vědecké knihovny ji braly více méně jako formalitu. Česká literatura byla pokryta povinným výtiskem a na zahraniční literaturu stejně nebyly peníze. Myšlenka nutné koordinace a kooperace v akvizici byla demonstrována na činnosti konzorcia plzeňských knihoven. Vystoupení vyvolalo několik ohlasů v diskusi.

Spolupráce v západočeském regionu na úseku akvizice je věc, která už trvá desítky let, jak vyplynulo z referátu pracovnice SVK Plzeň A. Andrlové. Do historie koordinace doplňování zasáhl rozpad soustavy VTEI i transformace veřejných knihoven (ztráta okresních funkcí knihoven). Je těžké se vyrovnávat se situací, kdy na jedné straně se otevírají zahraniční knižní trhy a na druhé straně se zhoršují ekonomické podmínky. Větší samostatná pasáž vystoupení byla věnována spolupráci SVK se Západočeskou univerzitou v Plzni.

Velké odborné knihovny na jednání sekce reprezentoval i představitel Ústřední zemědělské a lesnické knihovny dr. I. Hoch. Specializované knihovny do svého fondu zařazují také speciální druhy dokumentů - např. dizertace a separáty. Ze zákona má knihovna přiznánu výběrovou oborovou nabídkovou povinnost. Bylo vytypováno 60 nakladatelů a institucí, ale s respektováním povinnosti jsou problémy. Velký význam knihovna přikládá v nynější finanční situaci mezinárodní výměně publikací. Přestože proběhla určitá redukce, ÚZLK stále udržuje kontakt s 800 partnery ze 45 zemí. Důraz byl v závěru referátu položen na tradiční dlouholetou službu, kterou knihovna poskytuje - current contens.

Ohlédnutí za uplynulými 10 lety v akvizici SVK Hradec Králové podala E. Svobodová. Téma pojala nejen jako získávání dokumentů, ale i z hlediska agend vedených k účelu akvizice a z hlediska dostupnosti informací o dokumentech. Referát vyšel ze situace na počátku 90. let, kdy knihovna neměla ani samostatné oddělení doplňování, ale charakterizoval především současnost. Knihovna má zřejmě rozvinuté využívání externích databází, přes Internet komunikuje s knihkupectvími a očekává přínos sdílené katalogizace ze souborného katalogu NK.

Kontrast tradičních metod práce s nejmodernějšími technologiemi vyzněl i z vystoupení L. Zoubka z MK Děčín. Knihovna pěstuje "staromilský" osobní vztah knihovníka a knihkupce, výběr literatury s knihou v ruce. Zároveň však bez zábran využívá internetových obchodů při získávání zvukových dokumentů. Tuto cestu jiné knihovny volí velmi opatrně, protože internetové obchody vyžadují platbu předem.

Jediný potlesk za svůj referát sklidila zástupkyně knihovny Univerzity Palackého Olomouc dr. D. Lošťáková. Podala výklad o struktuře knihovnicko- informačního systému UP, o postavení Informačního centra. Dříve měla každá fakulta akvizici i katalogizaci, nyní tyto činnosti zajišťuje IC na úrovni fakult. Od r. 1997 je IC umístěno v rekonstruované budově zbrojnice a akvizici tam zajišťují 4 pracovníci pro celou univerzitu. Faktografie byla odlehčena slovním humorem i případnými obrázky na průsvitkách.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 17.07.2019 10:38
TOPlist