Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

OSMNÁCT MĚSÍCŮ S INTERNETEM

Jedním z lákadel pro ústeckou veřejnost se měly stát dva počítače připojené na Internet ve všeobecné studovně po dokončení přístavby Vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Do té doby většina pracovníků knihovny slyšela o Internetu jen z novin a televize. Knihovna byla sice připojena k uzlovému bodu CESNETu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pomocí pevné linky s přenosovou rychlostí 19,2 kb/s od března 1996 (od dubna 1995 do února 1996 byla využívána pouze komutovaná linka a kvalita připojení tomu taky odpovídala), ale seznamovat se s Internetem mohli pouze pracovníci budovy knihovny v ul. W. Churchilla, kde je půjčovna beletrie a populárně naučné literatury, dětské a hudební oddělení. Z technických důvodů byl navíc Netscape Navigator nainstalován pouze na nejkvalitnější počítače. Těmi byly v té době "třiosmšestky" v kanceláři vedoucí oddělení automatizace a v ředitelně.

Mezitím v přístavbě ve Velké hradební probíhaly v květnu a červnu 1996 dokončovací stavební práce a přes prázdniny stál před knihovníky úkol uložit data o knihách ve volném výběru v ústřední půjčovně odborné literatury a ve všeobecné studovně do počítače. Času na "hraní si s Internetem", jak někteří zaměstnanci označovali činnost, kterou se pár odvážlivců odhodlávalo vykonávat v prázdninových měsících, bylo velice málo. Technicky přitom to bylo již možné, protože knihovna zakoupila v červnu 1996 mikrovlnný datový spoj Sky Walker, kterým začala být přenášena data mezi budovou v ul. W. Churchilla a V. hradební. V červenci byly navíc nainstalovány do přístavby počítače s procesorem 486 a jako software byl nakoupen Onnet, jenž v sobě obsahoval prohledávač Mosaic.

Přístavba začala sloužit veřejnosti od 16. září 1996 a tímto datem začal fungovat přístup do Internetu v knihovně pro veřejnost. Až do konce roku 1996 byl bezplatný. Mělo to tu výhodu, že uživatelé nemohli knihovníkům vytýkat, že platí za něco, co je neposlouchá, a že se nenajde v knihovně nikdo, kdo by jim poradil. Knihovníci naopak měli možnost pozorovat nejšikovnější surfaře Internetem a přestat se bát Internetu. Pro několik pracovníků všeobecné studovny to bylo velmi krušné období, protože do té doby pracovali s operačním systémem MS DOS, přičemž Mosaic vyžadoval znát aspoň základní úkony v systému MS Windows. Ti, kteří byli zvyklí na Netscape, s určitou nedůvěrou přistupovali ke konkurenčnímu software Mosaic. Vedení knihovny konečně zorganizovalo několik kratších praktických školení v práci s Internetem koncem roku 1996. Pracovnice všeobecné studovny tak získaly teoretické základy a mohly je začít rozšiřovat o praktické zkušenosti.

Postupně si pracovnice všeobecné studovny uvědomily klady i zápory Internetu. Učarovala jim především aktuálnost dat. Ocenily též snazší a komfortnější manipulaci s výsledkem dotazu. Potěšilo je, že získané informace mohly ihned tisknout, exportovat na diskety, začleňovat do jiných souborů, odesílat po síti dalším zájemcům.

Charakteristický rys Internetu - obsáhlost dat - se jim však jevil jako rozhraní mezi klady a zápory. Uvědomily si, že velký počet záznamů se stává nepřehledným a mnohdy není v silách člověka je všechny prohlédnout. S tím souvisela i horší specifikace dotazu a jiné logické kombinace, které používá počítač na rozdíl od klasického hlavoručního knihovnického třídění.

Jako zápory viděly především pomalost získávání informací související s množstvím prohledávaných pramenů. Vadilo jim, že prohledávače neprověřují aktuálnost domovských stránek a poskytují informace o stránkách, které již nejsou aktualizovány, nebo dokonce již zanikly.

S rokem 1997 přišly do knihovny další poplatky. Vedení knihovny usoudilo, že práci s Internetem lze považovat za nadstandardní službu a stanovilo poplatek 15 Kč za půlhodinové brouzdání v Internetu. Ukázalo se, že mládež, která v r. 1996 spíše hledala v Internetu erotické obrázky než informace, si raději koupila erotické časopisy a přestala k počítačům připojeným na Internet docházet. Zato ti, kteří se chtěli seznamovat s Internetem seriózně, rádi zaplatili stanovenou sumu. Objevili se i takoví, kteří si předplatili 4 hodiny v jednom kuse, aby se mohli důkladněji seznámit s touto moderní technikou. Pro ně také začal organizovat pracovník oddělení automatizace bezplatné kurzy, na nichž předváděl, k čemu Internet slouží. Když jedno ze školení navštívili pracovníci Podniku výpočetní techniky, sami se nabídli, že uspořádají přednášku o Internetu, na níž pohovoří o síti sítí ze svého pohledu. (Přednáška proběhla v rámci cyklu pravidelných měsíčních přednášek v dubnu 1997 a patřila k nejúspěšnějším.)

Měsíc počet půlhodin měsíc počet půlhodin
leden 131 červenec 31
únor 120 srpen 79
březen 108 září 121
duben 81 říjen 136
květen 71 listopad 135
červen 69 prosinec 108

Jak ukazuje uvedená tabulka dokumentující využívanost počítačů s Internetem v r. 1997, od dubna 1997 poměrně výrazně poklesl počet uživatelů v knihovně. Zasloužilo se o to mimo jiné otevření první internetové kavárny v Ústí nad Labem. Poplatky tam byly sice vyšší než v naší knihovně, služby však rovněž kvalitnější. I když jsme koncem roku zvýšili přenosovou rychlost mezi budovou W. Churchilla a budovou UJEP v Hoření na 28,8 kb/s, s rychlostmi v internetové kavárně jsme se nemohli porovnávat. Navíc si mohl zákazník zřídit poštovní konto v internetové kavárně a dostávat e-maily, což u nás není možné.

Ke konci roku 1997 však byla internetová kavárna zrušena, a tak se řada obdivovatelů Internetu vrátila k počítačům v knihovně, pokud neměla přístup k Internetu ve školách, kam chodila. V říjnu 1997 byla konečně instalována k jednomu počítači tiskárna, takže čtenáři nemuseli z obrazovky počítače překreslovat nebo opisovat údaje. Za tisk na tiskárně byl stanoven poplatek 5 Kč do 10 stran, od 1. února 1998 byl pak zvýšen na 1 Kč za 1 stranu.

V lednu 1998 byly počítače umožňující přístup do Internetu ze Vědecké knihovny v Ústí nad Labem zatím nejvíce využity. Čtenáři zaplatili za 234 půlhodin. I přesto je stále ještě občas volno u některého z nich, protože týdně je možno strávit u počítačů až 180 půlhodin, pokud funguje satelitní propojení mezi budovami knihovny, terminálové propojení mezi budovou W. Churchilla a ul. Hoření, kde je uzlový bod CESNETu, či meziměstské a mezistátní linky CESNETu. Ne vždy tak tomu je, což bývá nepříjemné nejen pro ty, kteří si na práci s Internetem již zvykli, ale i pro pracovníky všeobecné studovny, jimž čtenáři dají najevo svou rozladěnost. Dalším nepříjemný faktorem je pomalost linky mezi Ústím a Prahou. Ta je pouze 64 kb/s, zatímco mezi Prahou a dalším severočeským městem (Libercem) 2Mb/s. Projekt TEN, který zajistí ještě větší přenosovou rychlost mezi českými a moravskými městy, přitom se zkvalitněním linky mezi Ústí nad Labem a Prahou bohužel nepočítá.

K počítačům na Internet ve všeobecné studovně si zvykly chodit tři skupiny uživatelů. Nejvíce (zhruba polovina) je těch, kteří znají url adresu a vědí, jaké informace potřebují. Ti pak kontaktují pracovnice všeobecné studovny jen v případě, že počítač se nechová tak, jak by potřebovali. Druhá velká skupina (40 % uživatelů) se chce jen seznámit s možnostmi a funkcemi Internetu a těm pracovnice studovny poskytují vstupní seznámení s povely a ukazují zajímavé adresy, ze kterých mohou vycházet pro další seznamování. Nejmenší skupinu (10 %) tvoří čtenáři, kteří požadují zodpovězení konkrétního dotazu. Podle jeho obsahu rozhodují pracovnice, zda budou hledat odpověď v našich materiálech nebo v Internetu. K hledání v Internetu se uchylují až po vyčerpání vlastních možností.

Není snadné určit, které stránky jsou nejčastěji uživateli knihovny navštěvovány. V poslední době zaznamenaly pracovnice častější dotazy na obchodní rejstřík provozovaný na www.justice.cz. Stále častěji přicházejí zájemci o server makléřské firmy Vanilla. Samy pracovnice studovny používají Internet k vyhledávání nejnovějších článků z časopisů a novin přístupných v Internetu, pokud ještě nejsou o nich údaje v České národní bibliografii. Pro čtenáře dále vyhledávaly v Internetu údaje o hudebnících, fotografech a módních návrhářích.

Po osmnácti měsících s Internetem ve Vědecké knihovně v Ústí nad Labem se dá říci, že tato moderní technologie se zde zabydlela a mnozí si již nedokáží představit práci bez ní.

(Podle podkladů pracovnic všeobecné studovny zpracoval ing. Aleš Brožek.)


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno       *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2020
Aktualizováno: 25.02.2020 08:50
TOPlist