Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

DEVADESÁTÁ LÉTA - ČAS PŘEMĚN BIBLIOGRAFICKO INFORMAČNÍCH SLUŽEB

Pohled bibliografa Vědecké knihovny v Ostravě

PhDr. Alena Hrazdilová

Vědecká knihovna v Ostravě, ostatně jako každá veřejně přístupná vědecká knihovna, věnuje nemálo pozornosti a úsilí informační činnosti. V souvislosti s organizační strukturou, všeomezující prostorovou situací a charakterem těchto služeb je tato činnost rozdělena do následujících oddělení: oddělení služeb čtenářům - BIS (u nás tradičně zvaná poradna), oddělení speciálních fondů a v neposlední řadě i oddělení bibliografie.

Kdybych měla na konci osmdesátých let možnost dýchnout na zrcadlo a vidět nás v budoucnosti, jak sedíme před osobními počítači, prohlížíme databáze z CD ROM a disket, pátráme v záznamech vlastního elektronického katalogu knih a seriálů, případně firemní literatury, brouzdáme Internetem, kam nám čas a síť dovolí téměř po celém informačně vyspělém světě, asi by nikdo z nás nevěřil, že to zrcadlo nelže. Ale nyní je to rutinní každodenní skutečnost a my se nedivíme, co vše počítače umějí, ani že to s nimi umíme my a rádi jsme si zvykli, že nám technika umožňuje online a hypertextově využívat elektronické zdroje informací, tedy že uživateli můžeme poskytovat daleko lepší, rychlejší a dokonalejší služby.

Mám v živé paměti počátek posledního desetiletí, kdy jsme ještě dokázali (kupodivu) žít bez počítačů, tedy sice kulturně, leč "neautomatizovaně". V poklidu jsme vypracovávali obsáhlé rešerše a ještě obsáhlejší bibliografie. Tehdy jsme k naší práci používali klasické informační zdroje a informační aparát (příruční knihovnu oddělení a všeobecné studovny, bohaté kartotéky oddělení a katalogy knihovny, bibliografická a referátová periodika atd.). Byli jsme spíš bibliografové než informační pracovníci. Do oddělení chodili v převážné míře žadatelé o rešerše a sporadicky jiní čtenáři, aby si z našich sekundárních informačních pramenů vybírali potřebné informace.

Nesmím však zapomenout na jeden výdobytek pokroku - terminál systému Golem, který nás spojoval s databázovým centrem ÚTZ Praha. Nejprve jsme chodili kolem jako okolo horké kaše, po absolvování kurzu a zvládnutí dotazovacího jazyka jsme se snažili uživatelům zpřístupňovat zahraniční databáze, ale bez větší odezvy a zájmu z jejich strany. Pobyt v bázích byl mnohdy drahý a dotazovací jazyk se nechoval vůči nám, bibliografům, příliš přívětivě. Navíc vše záviselo na telefonickém spojení s Prahou. Proto jsme si vlastně oddechli, když jsme tuto službu pro nezájem uživatelů nakonec zrušili. Situace se ale brzy změnila.

V první půli roku 1993 jsme dostali do oddělení první opravdový personální počítač, zapojili se do kooperativního systému článkové bibliografie (CDS/ISIS), což je, nemusím snad ani zdůrazňovat, součást České národní bibliografie. Postupně jsme získali další databáze na disketách a na CD ROM, o kterých by se nám dříve ani nesnilo. Konkrétně v našem oddělení je kromě České národní bibliografie i BiblioMedica, Pedagogická databáze a další bibliografické databáze a pomůcky na CD ROM.

Snad nejvíce je využívána ČNB a z ní nejčastěji ANAL (což má naznačit analytický rozpis článků z českých časopisů) pro informační i rešeršní činnost. Je oceňována pro svou aktuálnost, jazykovou dostupnost pramenů a také z toho důvodu, že má návaznost na primární informační prameny, což je problém například v Internetu, ale i v cizích klasických sekundárních informačních pramenech (jmenujme např. Engineering Index nebo Index Medicus). Primární pramen je sice citován, ale je často pro čtenáře v republice nedostupný.

S databázemi přišli i čtenáři (nebo to bylo vlastně obráceně?) přímo do poklidných kanceláří. Tak se nám začala za pochodu prudce měnit pracovní náplň. Kromě toho, že zůstáváme bibliografy a rešeršéry, stali se z nás i informační pracovníci ve vlastním smyslu slova. Toto spojení rešeršní, bibliografické a informační činnosti na nás klade velké nároky. Nejen z tohoto důvodu je práce daleko hektičtější. Musíme zvládat vstupy do různých databází na elektronických médiích, z nichž každá "křičí", že chce stisknout jiné klávesy, jinou abecedu, jiné vyhledávání, prostě jiné zacházení. Někdy si skoro připadáme, že chováme virtuální elektronické zvířátko, stačí zapomenout párkrát kombinaci kláves, změnit operační systém a voláme "zdravotníky" z oddělení automatizace.

Služby se změnily, prostory zůstaly (ach kdyby alespoň,spíše se zmenšily o místnůstku pro celoknihovní servery) a do našich svatyní vtrhli čtenáři, většinou mladí a nároční, očekávající k elektronickým informacím i "elektronický servis". Doslova nám dýchají na záda u pracovních stolů, kde děláme naši ještě stále hlavní práci - sestavování rešerší a retrospektivních bibliografií.Ale na straně druhé vidíme ihned zpětnou vazbu a ohlasy na naši práci právě tím, že jsme s uživateli v tak těsném kontaktu.

Kromě již zmíněných aktivit provádíme po našem pracovišti exkurze. Jde o instruktáže pro studenty středních a vysokých škol, kteří si osvojují vyhledávání v informačních databázích - hlavně v ČNB - a jsou informováni i o klasických sekundárních informačních pramenech. Stále častější jsou i konzultace o formální úpravě diplomových prací, což souvisí s informatickou přípravou vysokoškoláků. Zájem o tuto přípravu není náhodný, ani vynucený. V Ostravě a v blízkém okolí jsou tři univerzity, z toho na VŠB - TU přímo přednáším na předdiplomových seminářích, a tak studenti jdou pro radu do bibliografického oddělení takříkajíc na jisto.

Takže doba, tlak uživatelského zázemí i svody sekundárních informačních pramenů na elektronických médiích i pamětech vykonaly své. Jako každá velká knihovna jsme se museli s prudkými změnami ve svém okolí vyrovnat, změnit obsah i styl práce, stále se učit, dohánět vývoj a být informováni, jaké možnosti se rýsují do budoucna. Obdobně situaci v jiných knihovnách máme více - méně (na více je však důraz) potíže finanční. Tedy koupíme, na co máme, potíže jsou s hardware, protože i jiné úseky knihovnických činností zdůrazňují, že dokonalejší práci umožní jen novější počítače s větší pamětí a větším a větším ... Však to znáte. Ani změna software není jen jako dát si hezčí kytku do vázy. Zůstaneme-li v rovině obrazné, takové "nové růže" mají také plno záhad, rády chřadnou a snad mají i nějak delší trny. Finance ubývají, čtenáři naštěstí přibývají a prostory jsou stejné.

Dovolte vrátit se k původnímu příměru. Opět bych třeba měla možnost dýchnout na zrcadlo a to by ukázalo naše pracoviště po deseti letech. Doufám, že obraz by byl jiný než ten, který mám nyní před očima já. Zestárlí sedíme u stejných osobních počítačů, na každé židli dva až tři čtenáři, za zády další čtyři, všichni netrpělivě bubnují na víčka náprsních notebooků a my v šíleném rytmu přepínáme z databáze do databáze a říkáme: Ano, jen prohlédnu tuhle stovku bází a hned se Vám budu věnovat.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno       *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2020
Aktualizováno: 25.02.2020 08:50
TOPlist