Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

JAZYK A MODERNÍ TECHNOLOGIE

Professor Dr Jörg Becker

Ve dnech 24.- 28. června 1996 se v rakouském zámku Zeillern konala konference Kooperace knihoven sever-jih- západ-východ. Zúčastnilo se jí 80 osob ze 16 zemí. V letošním roce vydali pořadatelé - Deutsches Bibliotheksinstitut, Bibliothekarische Auslandsstelle a Büchereiverband Österreichs - z konference Proceedings. Profesor Jörg Becker přednesl na konferenci rozsáhlou zahajovací přednášku: Mezinárodní rozmanitost jazyků mezi bariérou a hojností. Přinášíme překlad nejzajímavější 3. části jeho vystoupení.
S určitou jistotou lze říci, že dřívější, často bohatě rozvětvené, živoucí sepětí mezi technologií a jazykem se v poslední době redukuje na jedinou, užší oblast: na vztah mezi technologií a angličtinou. Tento celosvětový trend je zapříčiněn nejen mechanizací, ale také politickou a ekonomickou dominancí USA.

Média informační a komunikační technologie byla vždy úzce spjata s lingvistikou. Nad tím, v co doufali mnozí přívrženci tzv. "programové instrukce" v 60. a 70. letech - překonání bariér přirozeného jazyka standardizovaným jazykem umělým - přemýšlel v podobné formě už v minulém století Ludwig Zamenhof. Celosvětový umělý jazyk s mírovým poselstvím sestavený Zamenhofem měl proniknout do všech koutů světa prostřednictvím telefonu. Ve skutečnosti však mezinárodní telefonní systém, více než cokoliv jiného, přispěl k rozšíření angličtiny...

Co bylo a je pravda o telefonu, platí dnes pro internet. V diskusi o internetu jako klíčové síti spojující kohokoliv na světě bez ohledu na čas, prostor a hranice, polemizuje přesvědčivým způsobem polský spisovatel Stanisłav Łem:

"Jelikož "globální network" pracuje v latince a angličtině, Thajci, Japonci, Arabové a Slované píšící azbukou, z něj zřejmě mnoho nemají. Znamená to, že lidstvo bude opět rozděleno na "lépe" a "hůře" anglicky mluvící skupiny; přičemž ta druhá je bezmocná. Mám pocit, že ve skutečnosti na světě roste jen nová, informativnější babylonská věž."

Bernard Cassen, žurnalista "Le Monde Diplomatique", vidí situaci podobně jako Łem. Internet, tvrdí Cassen, se řádně uplatní pouze v angličtině. Má to technické důvody: kódovací systém ASCII může pracovat jen s omezeným počtem znaků; přesněji řečeno s tolika, kolik jich potřebuje angličtina. - Łemova a Cassenova zjištění bohužel nepochybně potvrzuje výzkum trhu. Jistý časopis pro výpočetní techniku uvádí, že do roku 2000 počet anglicky strojově komunikujících skupin z dnešních 53000 přeroste milión. Naopak ve španělštině to bude ke stejnému datu pouze 46000 a ve švédštině 76000, přičemž méně zastoupené evropské jazyky budou od diskusního fóra prakticky odříznuty.

Zdali a do jaké míry se takové prognózy vyplní, zjišťujeme často až zpětně. Se zkušenostmi z britských TV přenosů v kontinentální Evropě jsme vůči prognózám extrémního růstu diskusního fóra spíše skeptičtí. Rozčarování programátorů televizních kanálů pro mezinárodní přenos lze leckdy přičíst nedostatku objektivity, s níž hodnotíme realitu a sebe sama, jde-li o znalost angličtiny jako cizího jazyka.

Korelace mezi angličtinou a moderní technologií se jeví nejjasněji v momentě, kdy převládnou anglické technické termíny. Zajímavá je v tomto ohledu studie sedmi evropských jazyků. Studie zkoumala, do jaké míry se 60 nejfrekventovanějších počítačových termínů včlenilo do lingvistických systémů daných jazyků. V průběhu výzkumu byly rozlišeny následující formy integrace: nově vytvořené termíny (francouzské "logical" pro software), analogické překlady (německé "Speicher" pro paměť), termíny adaptované z cizích slov (německé "herunterladen" za angl. "download"), sémantické přizpůsobení jinak podobného slova (německé "Treiber" za angl. "driver"), ortografické a fonetické úpravy cizího slova (německé "Mausklick"). Následující procenta nám udávají míru adaptace anglických počítačových termínů do jednotlivých jazykových kódů: francouzština 82%, švédština a španělština 80%, nizozemština 64%, dánština 59%, italština 58% a němčina 50%. Z těchto výsledků autor studie vyvodil, že:

"Francouzština, švédština a španělština jsou tedy nejstabilnější evropské jazyky, zatímco němčina a italština jsou zvnějšku nejsnáze proniknutelné. Nebude zřejmě náhoda, že Itálie a Německo mají nejnarušenější vědomí identity."

Shrňme nakonec pozorovanou korelaci mezi jazykem a technologií. Pro zúžení pohledu se zaměříme na efektivitu mechanických překladů. Výsledek výzkumu v této oblasti zní: "Mechanický překlad nabývá na užitečnosti, ale pouze do určité míry." - Základní kritika výzkumu umělé inteligence tuto myšlenku potvrzuje. Soudí, že lidská řeč a mysl nevnímá jevy jako zcela pozorovatelné a věrohodně napodobitelné. Řeč spočívá v komunikaci mezi rozumovými bytostmi, které se vzájemně ovlivňují na principu logiky.

Z angličtiny přeložila Michaela Klímová.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 11.07.2019 07:29
TOPlist