Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

ÚPRAVA KLIMATICKÝCH PARAMETRŮ ÚLOŽNÝCH PROSTOR - DŮLEŽITÝ KROK V PREVENTIVNÍ OCHRANĚ HISTORICKÝCH KNIHOVNÍCH SBÍREK

Národní knihovna ČR

Ing. Jana Odvárková

Optimalizace klimatických podmínek v úložných prostorách knihovních sbírek je stále více považována za prvořadý úkon při realizování myšlenek preventivní ochrany. Význam úrovně vnitřního mikroklima depozitářů je podložen dvěma nejdůležitějšími argumenty, které mají zcela ekonomický základ. Tímto způsobem je předcházeno rozsáhlému poškozování všech materiálů sbírkových předmětů, je tedy zredukována potřeba následných náročných konzervačních zásahů: a druhý fakt - pracně a nákladně zrestaurované knihy jsou následně ukládány do prostředí, kde nebudou vzápětí opět destruovány. Zjednodušeně lze říci, že je to při vší investiční náročnosti ten nejlevnější způsob preventivního hromadného ošetření rozsáhlých knihovních sbírek.

Teplota a vlhkost patří mezi hlavní parametry, charakterizující dané úložné prostředí a ovlivňující velkou měrou stav - vnitřní kondici knihovních materiálů, která je obrazem probíhajících fyzikálních, chemických a biologických pochodů v materiálu. Obě veličiny spolu velmi úzce souvisí, i malé změny teploty způsobují velké změny relativní vlhkosti prostředí.

Souhrnně lze říci, že vysoká teplota

  • urychluje degradační procesy materiálů
  • podporuje růst plísní.

Výrazné prudké změny teploty negativně ovlivňují mechanické vlastnosti materiálů v souvislosti s jejich rozměrovými změnami. Je tedy žádoucí teplotu co nejvíce snižovat z hlediska optimálního uložení knihovních sbírek, vždy se však zohledňuje požadavek nutného pobytu osob v těchto prostorách, tedy přijatelných podmínek pro jejich práci.

Vlhkost prostředí, vyjadřovaná relativní vlhkostí, způsobuje: při nedostatečných, nízkých hodnotách

  • dehydrataci materiálů a jejich poškozování v důsledku rozměrových změn (smršťování, křehnutí, praskání ...)

při nadměrných vysokých hodnotách:

  • je významně podpořen růst plísní (při 70 % RH vzrůst po 24 hod.)
  • probíhá koroze kovů
  • dochází k rozměrovým změnám (bobtnání, kroucení), a tím k poškození předmětů (celkové borcení).

Doporučované optimální hodnoty

teplota 18 C + 2 C s limitní hodnotou 24 C
relativní vlhkost 50 % + 5 % s limitními hodnotami 40 % a 60 %

jsou naprosto v souladu se světově uznávanými a ověřenými parametry.

Nutným předpokladem k úpravě hodnot mikroklimatu vnitřních prostor depozitářů je znalost jeho dlouhodobé úrovně, znalost hodnot teploty a relativní vlhkosti v určitém místě v průběhu všech ročních období.

V Národní knihovně ČR, v budově Klementina, byla v minulosti tato měření zajištěna řadou termohygrografů. Jejich rozmístění však nebylo systematické a promyšlené, chod a obsluha těchto měřicích přístroju nebyly plynule a trvale zajištěny. Získané údaje nebyly vlastně nikdy zpracovány -nebylo proto možné získat věrohodný obrázek celoročního stavu vnitřního klima budovy.

Rozhodli jsme se proto začít od nejvzácnějších sbírek. Na začátku roku 1995 byl zakoupen a instalován do prostor oddělení rukopisů a starých tisků systém TESTODATA, který zaznamenává průběžně (každých 30 minut) hodnoty teploty a relativní vlhkosti na šesti vybraných místech. Čidla byla umístěna tak, aby pokryla všechna místa, kde se kniha během své cesty ke čtenáři může vyskytnout - tedy nejen vlastní úložný prostor (v tomto případě trezorové místnosti), ale i studovnu a výpůjční pracovní místnost, tzv. dozornu.

Přiložená tabulka představuje průměrné hodnoty teploty a relativní vlhkosti v jednotlivých měsících roku na všech snímaných místech.

Podrobný pohled do tabulky nám ukáže, že kniha bohužel v současné situaci prochází dvěma oblastmi s velmi odlišnými podmíkami.

První zóna - úložené prostory ORST jsou místnosti situované na sever, okna jsou trvale kryta kovovými okenicemi, radiátory ústředního topení jsou vypnuty. Také pohyb osob je v těchto prostorách minimální. Proto hodnoty teploty a relativní vlhkosti zde jsou velmi stabilní, výkyvy hodnot jsou minimální (obr. 1, 2). To je velké plus tohoto prostředí. Tím je ale zajištěn pouze jeden z požadavků na kvalitní prostředí. Již dlouhodobě registrovaná nedostatečná vlhkost těchto prostor je z tabulky a obr. 1 jasně patrná. V trezoru č. 2 byl tento problém před několika lety řešen instalováním zvlhčovače (obr. 2). Obdobně bychom chtěli vybavit i ostatní sledované prostory, problém zůstává v zajištění cirkulace vzduchu v těchto místnostech, stavebně hodně rozmanitých. Bohužel je ze záznamů patrný i jiný jev, který se tady nepředpokláda. Teplota v letních měsících sice nenápadně, ale trvale vzrůstá a překračuje i limitní hranici 24oC. Za těchto teplot je při snaze dosáhnout požadovaných hodnot relativní vlhkosti ve vzduchu obsaženo obrovské množství vody (vyjádřené absolutní vlhkostí), které představuje nebezpečí pro vznik možného napadení plísněmi při prudkém ochlazení nebo lokálně nedokonalém, nerovnoměrném rozložení vlhkosti ve vzduchu.

Zcela odlišný stav mikroklimatu vykazuje pracovní prostor - studovna a dozorna (obr. 3). Obě místnosti mají okna jižním směrem, v zimním období jsou vytápěna ústředním topením, ke zvlhčování jsou zde umístěny pouze keramické odpařovače. Mikroklimatické podmínky jsou zde výrazně ovlivněny pohybem osob (provoz pondělí-čtvrtek), denním a ročním průběhem počasí. V topné sezoně jsou proto obecně v pracovním prostoru nedostačující hodnoty relativní vlhkosti, které se v extrémech dostávají do nepřípustných hodnot pod 20 % RH. V letním období, kdy sem proniká vnější vlhkost, jsou hodnoty relativní vlhkosti velmi kolísavé, naprosto závislé na počasí. Úprava vlhkosti i v těchto místnostech je naším nejbližším záměrem. Optimalizace úrovně vlhkosti musí být vždy doprovázena snahou o současné snížení teploty. Je tedy naprosto alarmující, jestliže je v pracovním prostoru po dobu více než poloviny roku teplota okolo hraniční hodnoty 24oC.

Všechny tyto jevy je potřeba zohlednit a spojit s nastávající rekonstrukcí Klementina, která je plánovaná do nejbližších let poté, co se budově ulevilo odstěhováním velké části knihovních fondů do nového depozitáře v Hostivaři. Řešení kvality vnitřního mikroklimatu bude ale vždycky limitováno skutečností, že se jedná o historický komplex budov, památkově chráněných. Bude tedy nutné skloubit pochopitelné nároky památkářů s účelem budovy, podle znalců je často možné ke zlepšení klima historické budovy využít některých původních stavebních prvků.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie  
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 12.11.2018 15:42
TOPlist