Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

KRAMERIUS I. - projekt národního programu ochranného mikrofilmování

PhDr. Františka Vrbenská

Ochranné mikrofilmování (OM) vzácných dokumentů, starých tisků a rukopisů, ale také novodobějších titulů na kyselém papíru, vážně ohrožených rozpadem nosiče, má v Národní knihovně ČR dlouholetou tradici. Zajisté, že tato technologie není výsadou pouze NK ČR - běžně je aplikována v archivech; také nejedna z našich knihoven se jejím prostřednictvím pokusila zachránit to nejcennější ze svých fondů, ať už na vlastním mikrografickém pracovišti, tak alespoň cestou dodavatelskou.

Úměrně k rostoucímu riziku zcizení, případně poškození vzácných tisků a rukopisů a s ohledem na ještě dramatičtěji postupující degradaci novodobých periodik, vyvstává naléhavě požadavek na co nejrychlejší, nejkomplexnější a také nejkvalitnější převedení originálů na mikromédium, nejlépe mikrofilm, který by zastoupil svoji knižní předlohu v kontaktu se čtenářem a umožnil její optimální uložení. Mikromédium/mikrofilm je tak přijatelným řešením odvěkého dilematu knihoven mezi archivací dokumentu a jeho zpřístupněním.

V červnu 1996 se uskutečnila první schůzka knihoven a kulturních institucí, které se snaží metodu OM propagovat a prosazovat v praxi. Vznikla česká sekce pracovní skupiny pro ochranné mikrofilmování při programu CASLIN (PSpOM): jednou z jejích prvních akcí bylo vytýčení základních zásad OM. Českou sekci PSpOM v současné době tvoří osm knihoven, které různou formou přispívají k jejímu stěžejnímu programu, snaze zachránit národní knižní bohatství pro budoucnost - vytvořit tezaurus vysoce kvalitních archivních mikrofilmů s velmi dlouhou životností, které by poskytovaly stabilní matriční materiál i pro budoucí technologicky progresivnější média. Výrobní postupy a normy jsou stanoveny, potřeba mikrofilmovat degradované historické sbírky, či vzácné dokumenty je nepochybná: nedostává se jen prostředků k realizaci ochranného programu.

Nejrizikovější, nejvíce poškozenou a současně čtenářsky nejžádanější skupinou informačních pramenů, obsahující historicky cenné informace, jsou nepochybně starší bohemikální periodika. Poškození mnohých svazků dosáhlo hranici, která znemožňuje jejich zařazení do výpůjčního protokolu, prezenční studium, i prořizování kopií textu. Proto PSpOM navrhla při svém setkání na podzim 1996 k přednostnímu zmikrofilmování osmnácti titulů novin a časopisů v českém a německém jazyce, které jsou badateli zvláště hodnoceny z hlediska literárního, kulturně historického a informačního. Jako další etapu předpokládá PSpOM reformátování skupiny významných odborných periodik, stěžejních pro různé vědní discipliny (Učitelské noviny, Časopis lékařů českých, Památky archaeologické, aj.). Převedení těchto titulů na mikrofilm by neznamenalo pouze záchranu titulů, které již viditelně podléhají zkáze, ale rozšířilo by i jejich využití pro čtenářskou obec. Navíc, za předpokladu digitalizace mikrofilmů, perspektivy elektronické knihovny by zmnohonásobily a zpružnily přístup k těmto v podstatě faksimilním textům.

Převedení originálního pramene na mikrofilm, následné pořízení druhé, matriční, a třetí pozitivní, uživatelské generace (základní předpoklad ochranné funkce mikrofilmu) není právě levnou, ani pracovně snadnou záležitostí. V případě vybraných ústředních titulů, mezi nimž se nachází např. Venkov, Bohemie, Květy, Právo lidu, Moravské noviny, Světozor, Zlatá Praha, Moravská orlice, představuje objem 1779 svazků, 1487 archivních negativů a 2974 mikrofilmů 2. a 3. generace. Jenom hrubé náklady na materiál dosahují výše téměř čtyř miliónů Kč.

Za této situace poskytla perspektivu řešení veřejná soutěž na řešení grantových projektů Ministerstva kultury ČR. Z iniciativy Národní knihovny ČR a dalších členů PSpOM byl podán programový projekt KRAMERIUS I., jehož spoluřešiteli jsou Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna v Brně, Státní vědecká knihovna v Olomouci a Vědecká knihovna v Plzni. Základem projektu KRAMERIUS I. je zmikrofilmování vybraných 18 všeobecně zaměřených bohemikálních periodik, tak, jak byly schváleny poradou PSpOM. Kromě technické stránky řešení představují nezbytnou součást projektu i podpůrné aktivity, které zaručují požadovanou úroveň mikrofilmu, umožňují jeho prezentaci a využití zhotovených mikromédií. Jde o sjednocení formálního vybavení mikrofilmů, vytvoření mechanismu kontroly jejich optické kvality i chemického zpracování a o vybudování databáze záznamů archivních a matričích mikrofilmů s následným napojením na mezinárodní databázi EROMM (European Register of Microform Masters). K paralelním výstupům projektu KRAMERIUS I. bude patřit edice metodických příruček pro provoz mikrofgrafického pracoviště a pro přípravu knihovních dokumentů k mikrofilmování. V této podobě byl také grantový projekt KRAMERIUS I. schválen MK ČR.

Realizace a vlastní harmonogram projektu je rozplánován na dobu tří let, od r. 1997 do r. 1999. Byly propočteny možnosti a kapacita pracoviště OM každého ze spoluřešitelů projektu, uvážen význam jednotlivých titulů pro danou knihovnu (např. regionální aspekty, úplnost deponovaných exemplářů), i náročnost zpracování a v souladu s uvedenými faktory byl stanoven objem a postup prací.

Než bude na všech řešitelských pracovištích zahájen plný provoz, musí předcházet významná fáze doplnění a výměny technického vybavení, v případě pracovišť v MZK Brno a SVK Plzeň, rovněž personální posílení fotodílny. Kvalitní mikrofilmy, které by uspokojivě nahradily studium originálního dokumentu, umožnily pořízení dobře čitelné papírové kopie a dovolily mikromédium naskenovat, totiž vyžadují zcela konkrétní výchozí podmínky.

Nelze úspěšně přeformátovat svazek silně poškozených novin bez kamery, jejíž technické parametry zaručují maximálně šetrnou manipulaci s originální předlohou a výrobu mikrofilmu s vysokým stupněm rozlišení. Kvalitu mikrofilmu ovlivňuje nejen profesní úroveň fotolaborantů, ale také spolehlivé vyvolávací a kopírovací automaty, přístoje sledující kvalitu produkovaných mikrofilmů - denzitometry a mikroskopy, dokonce zdánlivě méně podstatná, ve skutečnosti nezbytná zařízení - lepičky mikrofilmů, převíjecí přístoje, i pomůcky k bezpečnému uložení mikrofilmů v adekvátních prostorách. Zcela zřejmé pak je, že proces OM pozbývá smyslu, pokud chybí zpřístupnění čtenáři: podmínku zohlednil KRAMERIUS I. požadavkem na dovybavení pracovišt vhodnými čtecími přístroji a pokud možno zpětně zvětšujícím přístrojem.

Zásadní problém, z hlediska shora uvedených podmínek OM, představuje přístrojové vybavení na pracovištích v VK Olomouc a SVK Plzeň. Kamery typu DOKUMATOR DA 5, jimiž obě knihovny disponují, už technicky nevyhovují, bylo tedy rozhodnuto o repasování těchto přístrojů. Ani pak nemůžeme dosáhnout produkce mikrofilmů se skutečně vysokými kvalitativními parametry - upravené kamery mohou být využity jen omezeně, v rámci poskytování čtenářských služeb nebo na mikrofilmování méně náročných, maloformátových předloh.

Přístroje na odpovídající úrovni, kamery GRATEC, se však pohybují v ceně 1,5 mil. Kč. Proto se NK ČR pokusila obrátit se žádostí o grant na Open Society Fund: tento doplňkový finanční zdroj, pokud dojde k jeho udělení, bude v projektu KRAMERIUS I. použit na zakoupení kamer GRATEC pro SVK Plzeň a VK Olomouc.

Výsledkem projektu KRAMERIUS I. tedy bude záchrana 18 význačných novinových a časopiseckých titulů ze společenské oblasti. Tituly budou zpřístupněny nejširší čtenářské obci, a to jak alternativou přímé meziknihovní výpůjčky pozitivní kopie, tak možností pořízení vlastního pozitivního exempláře, případně zasláním vybraných statí (stránek, čísel) ve formě papírových kopií.

Sféra přístupu k mikrofilmům bude zpřehledněna otevřenou databází archivních a matričních mikrofilmů, navazující na mezinárodní systém EROMM. Databáze mikromédií bude mít zásadní význam rovněž pro kooperaci a koordinaci v ochranném mikrofilmování, a pro plán reformátování ohrožených periodik v národním měřítku, bu_ aktivním OM, nebo výměnou za tituly nasnímané v zahraničí, podle informací EROMM.

Přínosem projektu KRAMERIUS I. je především skutečnost, že není limitován vybranými osmnácti periodiky. Po jejich nasnímání zde zůstanou čtyři plně vybavená, kooperující centra OM s propracovanou technologií vysoce kvalitní výroby. Tato pracoviště budou schopna poskytovat mimo poradenské služby v oblasti OM také reformátování vzácných a historických fondů nejen podle požadavků mateřské instituce, ale v případě potřeby, i na zakázku pro jiné knihovny.

Další fázi záměrů PSpOM představují KRAMERIUS II., který by měl doplnit ústřední projekt a navázat na něj, a počáteční projekt digitalizace mikromédií, již schválený MK ČR - ideální nástroj spojení archivní funkce mikrofilmu a uživatelsky výhodného, progresivního zpřístupnění obsahu zachráněných titulů. Do té doby zúčastněné knihovny čeká nemálo práce, problémů... a doufejme, že nakonec úspěch v předeslaných cílech.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 19.03.2019 08:50
TOPlist