Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Mikulovské sympozium ve znamení moravských periodik

Marie Nádvorníková

Ve dnech 17. a 18. října 1996 uspořádali tradiční organizátoři - Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, Regionální muzeum v Mikulově a Muzejní vlastivědná společnost v Brně - XXIV. mikulovské sympozium. Přibyl však nový spolupořadatel - Moravská zemská knihovba v Brně. Tato skutečnost měla své pozadí. Čtvrtletník Moravské zemské knihovny Duha si letos připomíná 10 let svého vycházení. Redakce považovala za přiměřené, aby byla k této příležitosti uspořádána konference. Ujal se však nápad ředitele knihovny PhDr. Jaromíra Kubíčka, CSc., aby se do krátkodobě přerušené řady miku- lovských sympozií zařadila tematika kulturních periodik na Moravě a Duha byla vzpomenuta při této významné akci.

Všichni příchozí dostali v konferenčních materiálech seznam přihlášených účastníků a přehled příspěvků XXIV. mikulovského sympozia. Mezi téměř stovkou účastníků byli nejsilněji zastoupeni archiváři, a to nejen z Moravy, byli zde pracovníci archivů z Teplic, Mladé Boleslavi, Rakovníka, Chrudimi i ze Státního ústředního archivu Praha. O vysokou úroveň sympozia se zasloužili především vysokoškolští pedagogové ze všech čtyř moravských univerzit a dalších vysokých škol, kteří přednesli celkem 10 referátů. Erudovanost literárně historických příspěvků byla zaručena také vystoupeními pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Brně. Byli přítomni a rovněž vystupovali muzejníci a knihovníci.

Dr. Kubíček ve svém úvodním projevu podtrhl souvislosti tematického vymezení sympozia. Představil připravené hlavní referáty, charakterizoval referenty. Sympozium pozdra-vila jménem přednosty Městského úřadu v Mikulově jeho zástupkyně ing. Hana Matoušková.

První dopoledne přineslo referáty, které v chronologicky sestupné řadě přiblížily literární časopisy na Moravě. Celý blok uvedl osobním vyznáním spisovatel Jan Trefulka. Vzpomínal na nedávno minulou dobu, kdy bylo třeba nosit masku, být při- praven ke kompromisům a přitakávání. Dát dohromady ediční plán, prosadit uprostřed braku kvalitu, překračovat nadekretované limity bylo stále těžší. Struktura dohlížecích orgánů se zhroutila, není s kým se dohadovat, není před kým nosit masky. Ale svo- boda přinesla zneklidňující momenty. Silné, drzé hlasy se snadno prosazují a tváří se, že ony jsou zákon. Slušní lidé mají pocit, jakoby zase museli nosit masky a dělat kompromisy. Kultuře soužití se budeme ještě dlouho učit.

O literárních časopisech 60. a 70. let hovořil mgr. Tomáš Kubíček. Rozebral nadějná 60. léta, kdy k časopisům přecházejícím z 50. let přibyly další. Literární život nabýval na intenzitě, spisovatel dostal obrozenecký rozměr. Byla to doba jistého uvolnění socialistických dogmat. Literární kritika sice zůstávala stranicky odpovědnou kritikou, osamoceně zněl hlas Jana Skácela, který kritice přál otevřenost. Literatura však během 60. let vystoupala do výšek, ze služebnice komunistické ideologie se stala platformou boje proti ní. Literatura měla naději, že bude vrácena sobě samé. Léty normalizace byla cesta českého literárního myšlení drasticky přerušena.

Další představitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR PhDr. Blahoslav Dokoupil, CSc. rozebral literární časopisy 50. let. Mluvil o době, která kladla důraz na "společenský význam" literatury. Určitý proces tání, který nastal po tvrdém stalinismu, měl své limity. Postupně byly umrtvovány podnětné myšlenky a polemiky. Speciální kontrapropaganda byla namířena proti exilu. Její mluvčí neargumentovali, nevyvraceli. Názorovou platformu protivníků nebrali vážně - "s třídním nepřítelem se nediskutuje, ten se usvědčuje". Zavládla nedůvěra a odmítání osobností a skupin mimo Svaz spisovatelů.

PhDr. Jiří Hájek, CSc. z Moravského zemského muzea byl samozřejmě někdo zcela jiný, než Jiří Hájek, vzpomínaný v předchozích referátech v negativních souvislostech. Pokud vůbec mohl přítomný dr. Hájek před rokem 1989 publikovat, skrýval se pod jménem Jiří Hek. Tematem jeho vystoupení se staly hlavní tendence literárního časopisectví meziválečného období. Komentoval odlišný vývoj na Moravě poznamenaný opož_ováním Moravy za Čechami, těžkým vzpamatováváním se z válečných událostí. Byla snaha publikovat vše nové, pěstovat polemiky. Ale existoval rozpor mezi radikálně formulovanými programy a nakladatelskou praxí. I když to bylo veřejně proklamováno, regionálních příspěvků vycházelo málo. Mladá moravská literární generace se snažila prosadit, v pražských redakcích však nenacházela podporu. Morava neměla plnohodnotný literární časopis a bylo zde poměrně málo literárních osobností. Přesto přehled toho, co zanechala meziválečná literární Morava, byl bohatý.

Komplexní chápání umění uplatnil v referátu Moderní brněnská kulturní periodika ve výtvarných souvislostech PhDr. Bohumil Marčák, CSc. Vzájemné ovlivňování literatury a umění ukázal na období 20. let. Jeho vystoupením skončily připravené referáty. Ve dvou půldnech pak následovalo celkem 22 koreferátů. Koreferáty volily nejrůznější užší vymezení tematiky sympozia.

V některých koreferátech bylo zúžení oborové. Ve sborníku budou otištěny články o časopisech historických, národopisných, právnických, bude zde rozebrána oblast oborových příspěvků v časopisech historicko-vlastivědných nebo obecně kulturních. Na sympoziu zazněl příspěvek dr. Kubíčka Knihovnické časopisy na Moravě. Vyšel ze současné bilance, která obsahovala ústřední časopisy (Čtenář, "i" a privátní Infocus) a čtyři tituly vydávané jednotlivými knihovnami: Národní knihovna, U nás (SVK Hradec Králové), Knihovní obzor (VK Olomouc) a Duha (MZK Brno). Dr. Kubíček znovu připomenul jubilejní 10. ročník Duhy. Vrátil se k 1. ročníku, který hned určil tematický profil periodika. Zabývá se nejen knihovnictvím, ale vším, co souvisí s knihou. Spojení knihovnické problematiky s pohledem do literárního života se jeví redakci jako šťastné, zvyšuje čtivost časopisu. Okruh přispěvatelů tvoří knihovníci i spisovatelé.

Periodika s tematikou knižní kultury vznikla na Moravě až po roce 1918. Periodikem, které vycházelo v letech 1924-1942 byla Česká osvěta. Na její úrovni měl kromě jiných osobností zásluhu především Jiří Mahen. Časopis odrážel několikaletou činnost Spolku veřejných obecních knihovníků. Osobností periodika Bibliofil (1923-1941) byl Bedřich Beneš Buchlovan; byl napřed přispěvatelem, později časopis redigoval. Chceme-li získat přehled o literární produkci 20. let, je Bibliofil ideálním pramenem.

Časopis sledoval také činnost Moravského kola spisovatelů. Celý koreferát byl vlastně důkazem výchozí teze, že odborný časopis v regionálních podmínkách je spíše mimořádným jevem.

Kdo se zabýval např. retrospektivní bibliografií severní Moravy, musel přitakat příspěvku Vandy Paluzgové Německá historicko-vlastivědná periodika na severní Moravě a ve Slezsku. Jde bezpochyby o materiál, který je pro badatele regionální historie 19. a počátku 20. století velmi cenný.

Jiné vymezení tematu sympozia v koreferátech bylo institucionální ve smyslu vydavatelském. Bohatost časopisecké produkce archivů komentoval ve svém příspěvku PhDr. Emil Kordiovský, jiné příspěvky rozebraly vydávání časopisů jednotli- vými institucemi.

Koreferáty o jednotlivých časopisech rozhodně nemůžeme označit za okrajové a ilustrativní. Už samotný výčet periodik, o nichž se referovalo, ukazuje, že šlo o časopisy, které se v životě Moravy výrazně zapsaly: Časopis Matice moravské (Prof. PhDr. Jan Janák, CSc.), Vlastivědný věstník moravský (Doc. PhDr. Vladimír Nekuda, DrSc.), Věstník Matice opavské - Slezský sborník (PhDr. Dan Gawrecki, CSc.), Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci (PhDr. Milada Písková, CSc.), Malovaný kraj (Prof. PhDr. Bohuslav Beneš, DrSc.). Několik významných titulů bylo pojednáno v bloku literárně historických a literárně kritických příspěvků. Všechna tato periodika byla postižena v celém svém vývoji, byla objasněna určitá periodizace tohoto vývoje, změny v profilaci, byly charakterizovány osobnosti přispěvatelů a redaktorů.

Co říci k všobecné charakteristice XXIV. mikulovského sympozia. Podrželo si tradiční vysokou odbornou úroveň. Příspěvky přednesené vědeckými osobnostmi a dalšími odborníky svědčily o důkladné přípravě, o zaujetí tematem. Zaznívaly příspěvky v jazyku vědy, u některých bylo až obtížné vnímat mluvenou podobu. Zájemci se mohou vrátit k písemnému referátu ve sborníku.

Pro pracovníka z oboru knihovnictví bylo příjemné, že v několika referátech zazněla chvála bibliografie. Bibliografie byla brána jako neodmyslitelná podmínka úspěšné vědecké práce. Zpětná vazba vyjá-dřená přesvědčivými slovy byla povzbuzující.

Skeptické obavy - "o čem se bude hovořit dva dny?" - byly rozptýleny. Téma Kulturní periodika na Moravě se ukázalo jako "nosné a zajímavé", jak řekl v závěrečném slově dr. Kubíček. Sympozium rozkrylo informační bohatství uložené v časopisech. Pořadatelé jsou přesvědčeni, že obnovení mikulovských sympozií přineslo zvýraznění regionu Moravy v celostátním kontextu. Ústy dr. Kordiovského pozvali všechny přítomné na XXV. mikulovské sympozium v roce 1998.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 22.08.2019 12:29
TOPlist