Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Devátá konference slovenských bibliografů

Marie Nádvorníková

Ve dnech 28.-29. října se v Matici slovenské v Martině konala 9. slovenská bibliografická konference. Zahájila ji a přítomné přivítala ředitelka Slovenské národní knihovny MS ing. Daniela Slížová.

Hlavní projev Slovenská bibliografia 1996 přednesl ředitel Národního bibliografického ústavu SNK MS PhDr. Miloš Kovačka, CSc. Konstatoval, že konference se koná v době velkého zápasu o transformaci národního bibliografického systému. Blížící se mezník - konec století přinese bilanci, bude se hodnotit jinýma očima. Protože mnoho času nezbývá, snahy jsou tak energické. Perspektiva informační společnosti klade na národní bibliografický systém mimořádné nároky. Pokud nebudou uspokojeny, znamená to, že bibliografický systém nedostatečně reflektuje globální vývoj. Jako hlavní cíle a priority dr. Kovačka jmenoval: přijetí katalogizačních pravidel (do 2-3 let), MDT v eletronické podobě, národní soubor autorit. K těmto cílům směřují všechny projekty a granty. Dále byl komentován národní program retrokonverze a konverze slova- cikálních dokumentů, národní program souboru autorit a národní program zahraničních slovacik. Objevilo se i postesknutí, že v procesu automatizace byli bibliografové vždy v popředí a ostatní zpracovatelské procesy měly zpoždění. Dnes se priority změnily, bibliografové museli počkat. Je však třeba vyrovnat časový dluh a energicky se pustit do nových úkolů.

Konferenci pozdravil správce Matice slovenské PhDr. Miroslav Bielik. Dr. Bielik pohovořil o historii MS, vzpomínal na milníky předchozích bibliografických konferencí, zejména na konferenci v r. 1991, která se poprve "otevřela světu", tj. i slovenskému exilu. Informoval o vnitromatičním zápasu o vědecký profil MS i o vědecký profil Národního bibliografického ústavu. MS bude podporovat rozvoj národního bibliografického systému i rozvoj jeho jednotlivých prvků.

Kritický referát K otázkám transformace slovenského knihovnictví přednesla ředitelka SNK MS ing. Daniela Slížová. Hovořila o provázanosti národního bibliografického systému na národní knihovnicko-informační systém (KIS). Připravuje se zákon pro KIS. Program elektronizace byl sice schválen, ale bez finanční podpory. Společenská prestiž oboru je malá, mladí lidé chybějí. Nesystémová je změna převedení knihoven pod kraje. V krajích vznikly nové krajské knihovny. V banskobystrickém kraji plní tuto roli OK Zvolen(!), ŠVK Banská Bystrica byla ponechána stranou. Zřizovatelé pohlížejí na knihovny jako na vzdělávací instituce z konce 19. století, nevnímají je jako moderní informační instituce. Závěrem ing. Slížová vyslovila přání, aby 10. bibliografická konference už nemluvila o finančních, ale jen o odborných problémech.

K problematice výstavby národního knihovnicko-informačního systému hovořil ing. Igor Prokop. Ve vystoupení se ing. Prokop vrátil k historii automatizace - od IKISu přes ISIS až k roku 1989, který znamenal otevření trhu pro vyspělé systémy. Shrnul vývoj projektu CASLIN, který byl v prosinci 1992 podpořen Mellonovou nadací. Podpora ze strany nadace končí grantem pro košické konsorcium COLIN, další vývoj půjde z vlastních zdrojů. Proto má Program elektronizácie knižníc tak mimořádný význam. Je snaha, aby to byl národní program s vysokou prioritou, aby to byla součást Národního informačního systému. Tyto snahy se daří.

PhDr. Dušan Katuščák, CSc. hovořil na téma Normy v národním standardizačním programu slovenské bibliografie. Vrátil se do historie standardizačního procesu repre- zentovaného dr. Pechem a dr. Hanakovičem. Tato etapa odezněla a dnes jsou úkoly zcela jiné - projevují se v těchto tendencích:

  • vytvoření národní aplikace formátu MARC
  • přechod od papíru k elektronickým nosičům
  • přechod od ukládání struktu- rovaných propracovaných záznamů k plným textům
  • spojení bibliografických záznamů s plnými texty
  • knihovníci a bibliografové se stávají manažery informací
  • opustit nereálné slovní vize (např. retrospektiva článkové produkce mezi- válečného období) a věnovat se poc- tivé odborné práci; při rozhodování posoudit správně reálnost záměrů.

Základní tendencí současné etapy je kooperace, její nutnou podmínkou je však standardizace. Dr. Katuščák vyjmenoval mezinárodní organizace, které se standardy zabývají a stručně je charakterizoval. Upozornil, že AACR2 jsou národní norma a varoval před nekritickým přejímáním. Představoval by si 3letou práci týmu, který by svou výzkumnou prací dospěl k rozhodnutí, zda přijmout nebo nepřijmout. Při přebírání zahraničních normativů je největším úskalím chybějící terminologie. Překládáme z kontextu, odhadem, citem - není to exaktní. Čili kodifikace terminologie je naléhavý požadavek. Norma ČSN 01 0195 stále platí, ale při znalosti dalších normativů jsou s ní problémy. Vyřešení této problematiky je "otravné a nezajímavé", ale potřebné.

PhDr. Anna Kucianová vystoupila s referátem Bibliografické standardy a národní katalogizační pravidla. Dr. Kucianová navázala na dr. Katuščáka a konkretizovala současný stav v zavádění normativů ve čtyřech směrech:

  • aplikace AACR2 do národního prostředí:
  • přechod od výměnného formátu na UNIMARC
  • UNIMARC autority
  • elektronická forma MDT; zakoupili licenční verzi v Haagu a překládají ji; není pokryto celé universum lidského poznání - rádi by našli spolupracovníky; výsledek bude MDT na CD ROM.

PhDr. Miloš Kovačka, CSc. komentoval Národní program retrokonverze a konverze generální báze slovacikálních bibliografických údajů a klasických knihovních dokumentů. Jde o živou, dynamickou problematiku - svědčí o tom dva materiály, které všichni účastníci dostali.

  • Retrokonverze - elektronizace knihovních dokumentů (záznamů o nich)
  • Konverze - konverze databází, katalogů a kartoték.

Zpočátku tyto dva záměry nebyly ani pochopeny a rozlišeny, ale dnes je program jasný. Je stanoven na 10 let. Náklady na 1 záznam jsou vykalkulovány na 60 SK; švýcarská firma SASTEC by účtovala 150 SK! Vychozí pozice je výhodná - mnohé je hotovo. Jenže od r. 1992 bylo zpracováno 80 000 záznamů - cíle by při tomto tempu bylo dosaženo za 100 let. Proto je nutné masivní nasazení národního programu s velkou finanční podporou, brát program jako otázku slovenské vědy a kultury.

Tematem referátu, který přednesla PhDr. Hana Križanová byly Soubory autorit v národním biblio- grafickém systému.

Zaznělo volání po samostatných pracovištích pro autority. Dr. Kri- žanová komentovala 4 oblasti úkolů

  • autority jmen osob (současná i historická jména)
  • autority korporací včetně edic a vydavatelství
  • autority geografických hesel
  • autority předmětových hesel - problematika je zcela závislá na jazyku.

Dr. Kovačka se ujal předposledního bodu jednání pléna - Slovenská bibliografická jubilea. Uvedl jubilanty a některé přítomné představil. Dále podal návrh na každoroční konání Tatranských bibliografických dnů. Mohly by začít v r. 1997, kdy bude připomenuto 25 let od tragické události - leteckého neštěstí, při němž zahynuli bibliografové Univerzitní knihovny Bratislava.

V rámci posledního bloku Pozdravy konferenci od domácích a zahraničních hostů jsem spolu s PhDr. Bohdanou Stoklasovou vystoupila s referátem O stavu a perspektivách české bibliografie. Problematiku jsem pojednala z hlediska sekce pro bibliografii Sdružení knihoven ČR, kterou jsem na konferenci zastupovala.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 24.05.2019 09:49
TOPlist