Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

6. ODBORNÁ KONFERENCE O HISTORICKÝCH A VZÁCNÝCH KNIŽNÍCH FONDECH V OLOMOUCI V ROCE 1996

PhDr. Václav Pumprla

Ve dnech 8. a 9. října 1996 proběhla ve Vlastivědném muzeu v Olomouci 6. odborná konference s názvem Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. Pořádala ji sekce historických a vzácných knižních fondů při Sdružení knihoven ČR ve spolupráci se Vědeckou knihovnou v Olomouci. Zúčastnilo se jí přes 40 pracovníků knihoven, archivů, muzeí a jiných odborných pracovišť. Po zahájení konference PhDr. Václavem Pumprlou z VK Olomouc odeznělo 20 odborných příspěvků. Na úvod promluvil už tradičně pplk. JUDr. Ladislav Polata z Policejního prezidia ČR, Ředitelství služby kriminální policie Praha o celkových výsledcích činnosti na úseku ochrany kulturního dědictví v České republice. Z celostátního hlediska byla konstatována zlepšená situace v tomto směru.

Odpolední program prvého dne zahájil svým referátem mgr. Radim T. Černušák sdělením o středověké knihovně kartuziánů z Dolan jako historickém pramenu. Tato knihovna se v převážné míře zachovala v rukopisných fondech VK Olomouc a přednášející mohl na konkrétních příkladech ze zachovaného fondu provést obsahovou i formální analýzu tohoto ojedinělého zachovaného celku. Další referent PhDr. Stanislav Petr z Achivu AV ČR se rovněž věnoval rukopisným fondům VK Olomouc. Jejich soupis rukopisů, napsaných do roku 1500, nedávno vyšel v Německu. Dr. Petr se jako autor soupisu filigránů tohoto olomouckého rukopisného souboru zamýšlel nad určováním a zjišťováním filigránů použitých papírů k napsání rukopisů a využití zjištěných poznatků k dataci, případně upřesnění datace studovaných rukopisů. Na několika příkladech ukázal, že filigrány mohou doplnit nebo i opravit dosavadní časové určení rukopisných památek. Ing.Jan Štefan,CSc. z katedry informatiky VŠB TU Ostrava se tradičně věnoval mědirytinovým ilustracím 18. století v starých tiscích českých zemí. Tentokrát byl objektem jeho zájmu mědirytec Jan Tadeáš Peithner, žijící v letech 1727-1792. Opět na příkladech z historického fondu VK Olomouc a doplněných o exempláře dalších knihoven (včetně dokladů z literatury) nastínil další kapitolu mědirytinové výzdoby tisků s českou tiskařskou proveniencí (loni to byli Balzerové). Svou přednášku doplnil informací o menším souboru historických fondů v Ústřední knihovně VŠB-Technické univerzitě v Ostravě, kde jsou uloženy zejména staré tisky vážící se k problematice těžby nerostných surovin. Zajímavě působila informace PhDr. Jaroslavy Kašparové z Národní knihovny v Praze, která v referátě nazvaném Olomouc a filipinská léčitelská praxe a mající podnázev Několik poznámek ke vzácným manilským tiskům dochovaným v našich knihovních fondech přiblížila problematiku vzdálené země v době starotiskové a seznámila přítomné s názvy několika manilských tisků, zabývajících se léčitelskou praxí. Z nich např. olomoucký exemplář Pabla Claina je zatímně světovým unikátem. Rovněž informace PhDr. Evy Stejskalové z oddělení časopisů Knihovny Národního muzea v Praze se týkala nových nálezů, tentokrát z oblasti starých pražských novin z roku 1671 a 1673. V rovině zatímních praktických zkušeností se nesl referát PhDr. Petra Maška, vedoucího oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea v Praze o zpracování zámeckých knihoven za pomoci hypertextu. Na příkladech dosavadní praxe ukazoval přednosti programu Supertext, který v oddělení zámeckých knihoven KNM v Praze používají pro zpracování zámeckých knihoven a které má knihovna ve své správě. Vyzval přítomné k zapojení se k tomuto programu, protože, podle přednášejícího, dovoluje zpracovat velmi různorodý materiál a přitom tento program umožňuje vyhledávání požadovaných informací v rozsáhlých textově zpracovaných souborech. Hodně diskusí přinesly dva referáty pracovníků Národní knihovny PhDr. Zdeňka Bartla a mgr. Libuše Simandlové na téma Soubory národních autorit a historické fondy (s možností zapojení se do kontextu evropských vědeckých knihoven). Hovořilo se zejména o užitečnosti či neužitečnosti vypracování takovýchto souborů, včetně velké pracnosti a rozsáhlosti vytvářeného souboru. Na jedné straně snaha o unifikaci "rozběhaných" záhlaví, na straně druhé velká rozsáhlost úkolu a nejednotnost kritérií, včetně různé už zaběhané praxe v různých knihovnách a institucích. Bylo přihlédnuto zejména k formě zápisu do počítače (formát UNIMARC), proti tomu stály názory, že při počítačovém zpracování fondů si dobře zvolený program umí poradit s vyhledáním i různých forem zapsaných záhlaví a není proto nutná pracná a zdlouhavá práce s vytvářením souboru autorit.

Druhý den jednání byl otevřen příspěvkem zahraničního hosta, kterým byla paní Devana Pavliková z Britské knihovny v Londýně. Ta přítomné seznámila s vlastním úkolem pořídit soupis českých zahraničních publikací z období 2. světové války, vytvořených na anglickém území a zachovaných ve fondech Britské knihovny v Londýně. Je to zajisté i vhodný příspěvek k soupisu bohemikální literatury v zahraničí. PhDr. Pavel Černý z katedry teorie a dějin umění FF Univerzity Palackého zasvěceně hovořil o nejstarší románské památce v olomouckém historickém fondu, a to o Evangeliáři zábrdovickém z poloviny 11. století. Srovnávací metodou s památkami podobného druhu u nás a v zahraničí umístil vznik této památky do jižních částí Německa. Novým účastníkem byl profesor gymnázia dr. K.Polesného ve Znojmě Josef Černý, který přítomné seznámil s méně známými tisky znojemské tiskárny z 18. a z první poloviny 19. století. Tři poslední příspěvky přinesly rovněž bohatou diskusi, protože se týkaly nového fenoménu ochrany a zároveň propagace historických fondů, tj. digitalizace a mikrofilmování historických památek. Jestliže o mikrofilmování jako o prvku záchrany historických památek bylo už loni dr. Františkou Vrbenskou z Národní knihovny v Praze hovořeno, problém digitalizace historických památek a způsob jak toho dosáhnout se na konferenci vyskytl v této větší míře poprvé. Diskuse se zúčastnil zástupce firmy Albertina icome ing. Stanislav Psohlavec i dr. Jiří Kroupa z Ústavu pro klasická studia AV ČR, kteří mají s digitalizací historických památek již konkrétní zkušenosti, zkušenostmi z praxe jim sekundoval dr. Petr Mašek. Digitalizace historických památek není zcela novým prvkem. Např. již několik let existuje textověobrazová databáze Paměť světa, založená na historických knižních památkách Národní knihovny v Praze a několik dalších zdigitalizovaných památek. Spor je veden o další cestu ve vlastní praxi, protože jde finančně i časově o poměrně náročný program, který je nutno na jedné straně mezi knihovnami plánovat a koordinovat, na straně druhé je neméně podstatný úkol zabezpečit tento program dlouhodobě i finančně. Ústav pro klasická studia AV ČR se svým programem Clavis monumentorum litterarum i firma Albertina icome musí vedle odborného hlediska, které se v současné době zdá řešitelné, vyřešit i otázku finančního krytí programů. Je zde nutné počítat s nadačními a sponzorskými penězi, což není vždy jednoduché hlavně z hlediska delšího časového horizontu. Nesporně i otázka odborná - způsob a forma záznamu - hraje svou roli a ani zde se diskutující jednoznačně neshodli. Zřejmě teprve praxe ukáže výhody a nevýhody použitých programů a techniky. Nutno ale počítat i s vysokým tempem růstu počítačové techniky, která by mohla v budoucnu usnadnit rozhodování o způsobu textověobrazového zápisu historických knižních památek v různých institucích.

Po oba dny zazněly ještě další drobnější příspěvky. Celkové vyznění konference bylo opět velmi příznivé, i když letošní účast byla o něco slabší než loňská. Zřejmě se projevila skutečnost, že akcí tohoto druhu na českém území přibývá. Nakonec je možno poděkovat Sdružení knihoven ČR za finanční podporu konference i sborníku, který by měl na jaře příštího roku opět vyjít.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 22.08.2019 12:29
TOPlist