Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

SEMINÁŘ GOETHE-INSTITUTU V PRAZE (8.- 12.7.1996)

Hana Bartošová

Organizace každoročního setkání pracovníků v německých studovnách připadla tentokrát na pražskou pobočku Goethe-Institutu (dále jen G.I.). Sídlo této instituce v našem hlavním městě se nachází na Masarykově nábřeží v blízkosti Národního divadla v budově po již neexistujícím velvyslanectví bývalé NDR. Celý seminář vedla jako obvykle paní Angela Grees z mnichovské centrály G.I.. Paní Grees je vedoucí projektu německých studoven v zemích střední a východní Evropy a na vedení semináře spolupracovala i paní Gerlinde Buck, vedoucí knihovny G.I. v Praze.

Seminář byl oficiálně zahájen v pondělí 8. 7., kdy ředitel pražského G.I. dr. Jochen Bloss přivítal všech 23 účastníků a poté přednesl svůj příspěvek, týkající se současných aktivit G.I., a podrobněji rozebral historii a budoucí trendy G.I. v Praze. Odpoledne byla na programu jedna z nejzajímavějších přednášek, která byla určena i české knihovnické veřejnosti (byl zajištěn překlad do češtiny s poslechem ze sluchátek). Tato přednáška se týkala dnes aktuálního tématu public relations v knihovnách a kreativní inscenace knihovny. Přednášela paní Hannelore Jouly, ředitelka městské knihovny ve Stuttgartu. Mnohé z jejich námětů jsou sice inspirující, ale ne vždy si lze představit jejich aplikaci v našich podmínkách. Jako příklad lze uvést vystavování nových přírustků, případně knih vážících se k jednomu tématu. V městské knihovně ve Stuttgartu je jednoduše vystavují přímo na širokém schodišti vedoucím ke studovnám. Mohou si to snadno dovolit, neboť mají poměrně dokonalý elektronický systém ochrany fondů. Některé nápady bychom ovšem mohli dobře využít i v našich knihovnách: pokud se pořádá výstava k nějakému výročí apod., čtenář by měl mít možnost zapůjčit se vystavované publikace již v průběhu výstavy, nikoli až po jejím ukončení. Velmi důležitý je také přístup pracovníků knihovny k uživatelům, kdy nelze generalizovat. Knihovník musí přistupovat ke každému uživateli individuálně, aby čtenář odcházel s pocitem, že bylo učiněno maximum pro uspokojení jeho informačních potřeb. Ke zjištění informačního zaměření návštěvníků knihovny je nutné pořádat nejrůznější ankety a tomu potom přizpůsobit skladbu fondů. Ve stuttgartské knihovně se dokonce řídí přísnými pravidly pro odpisy z fondů, která se opírají o statistická zjišťování, jak často je daná kniha půjčována (aby se v knihovně udržela, musí být půjčena minimálně 1x ročně). Na čtenáře samozřejmě působí i prostředí, ve kterém se pohybuje. Proto je zapotřebí zpříjemnit interiéry knihovny tak, aby čtenáři poskytovaly největší možné pohodlí a podmínky k nerušenému studiu. Pro získání nových zákazníků, ale i pro informovanost stálých návštěvníků je nezbytná neustálá propagace knihovny ve všech dostupných sdělovacích prostředcích, především v tisku. Každá knihovna by si měla vybudovat vlastní charakteristický image, pod kterým se hodlá prezentovat veřejnosti a který tak bude poutat pozornost k akcím pořádaných knihovnou. Výrazným detailem by se mělo stát logo, které by ihned signalizovalo, že jde o knihovnu, a mělo by tvořit součást všech tiskovin vydávaných knihovnou. Výhodné je také určit jednotnou podobu letáčků zvoucích do knihovny na nejrůznější kulturní akce, jako jsou literární večery, autorská čtení, ale i komorní koncerty a výstavy výtvarného umění. Německé studovny budou mít možnost vyzkoušet si některé podnětné návrhy paní Jouly zanedlouho v praxi, jelikož v návaznosti na její přednášku byly dohodnuty putovní výstavy, na kterých se bude podílet vždy několik německých studoven z různých zemí a měly by se uskutečnit v průběhu tohoto a příštího roku.

Účastníci semináře měli možnost seznámit se i se stavem a perspektivami českého knihovnictví, o kterých pohovořila paní Mgr. Věra Vohlídalová, ředitelka SVK Liberec. Seznámila nás podrobněji i se svou knihovnou, především s plánovanou stavbou smíření, která by měla vyrůst na místě dřívější židovské sinagogy. K nejhezčím zážitkům patřila i exkurze v historickém Klementinu. Od kolegů z Národní knihovny ČR bylo velice laskavé, že umožnili její realizaci i přes ztížené podmínky, které v ní te_ panují kvůli stavebním úpravám. Příjemnou oddechovou akcí byla i odpolední procházka literární Prahou. Tuto akci zajistila německá centrála pro turistiku. Tato organizace sídlí rovněž na Masarykově nábřeží a s pražským G.I. úzce spolupracuje.

Zbytek semináře měl již spíše pracovní charakter. Diskuse a výměna zkušeností se týkala převážně konkrétních problémů jednotlivých německých studoven. Oproti loňskému roku bylo zajímavé statistické srovnání práce všech německých studoven, které na základě ročních statistik provedla paní Angela Grees. V těchto statistikách se sledují ukazatele počtu výpůjček vzhledem k velikosti fondu, počet návštěvníků, počet poskytnutých informací, velikost německé studovny, otevírací doba.... Je potěšitelné, že naše německá studovna ve většině bodů se ctí obstála, i když patří k těm nejmladším. Naše spolupráce s G.I. začala sice již v roce 1992, ale vlastní místnost a podmínky pro fungování německé studovny se podařilo vytvořit až po přestavbě celé budovy v roce 1995, takže ke srovnání s ostatními studovnami musel posloužit pouze poslední měsíc minulého roku. Německá studovna v VK Olomouc předstihuje ostatní nejvíce v počtu otevíracích hodin za týden (57 hod., za námi jsou až Košice se 44 hodinami).

G.I. má své pobočky už ve více než 70 zemích celého světa. V současnosti buduje další německé studovny dále na východ, tedy v Ruské federaci. Několik by mělo zahájit provoz již v tomto nebo příštím roce. Zajímavá je nynější aktivita G.I., kdy své cíle spojuje s francouzskou organizací podobného zaměření (Centre Culturel Francais v Moskvě) a pokoušejí se vytvořit studovny německo-francouzské. První taková studovna vznikla v roce 1994 ve Smolensku a uvažuje se o jejich rozšíření na další města. V naší republice je zatím pouze jedna německá studovna, a to v Olomouci. G.I. však pomýšlí na zřízení některé další v Brně nebo v Plzni, což bude představovat jistou konkurenci pro rakouské studovny v těchto městech již zavedené.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 20.03.2019 15:01
TOPlist