Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

RAKOUSKÁ KNIHOVNA V BRNĚ

PhDr. Darina Zanášková (Rakouská knihovna Brno)

Koncem osmdesátých let Rakouské ministerstvo zahraničních věcí zahájilo náročný program zaměřený na prezentaci rakouské kultury zemím střední a východní Evropy. Program spočíval především v postupném zakládání knihoven rakouské literatury - od té doby bylo založeno v zemích střední a východní Evropy více než 35 knihoven tohoto typu a dalších 40 je plánováno. Rakouské knihovny byly integrovány do mnoha různých institucí jako jsou univerzity, městské knihovny, akademie věd nebo germanistická pracoviště. Obvykle to jsou fyzicky oddělená pracoviště s vlastními místnostmi a s knihovníky, kteří mají specifickou odpovědnost za jejich provoz. Po založení základního fondu Rakouských knihoven - náklady, které neslo Rakouské ministerstvo zahraničí činily v průměru 1 milión šilinků - je fond pravidelně doplňován nově vycházejícími publikacemi a předplatným rakouských novin, časopisů a dalších periodik. Na zásobování Rakouských knihoven učebnicemi a vědeckou literaturou se rovněž podílí Österreich Kooperation, nezisková agentura ve Vídni koordinující program rakouských lektorů pro zahraničí. Vydavatelé knih, které se tisknou za finanční podpory Ministerstva pro vědu, výzkum a umění ve Vídni, poskytují výtisky k dispozici Österreich Kooperation, která je pak distribuuje jednotlivým Rakouským knihovnám.

Ve snahách Rakouského velvyslanectví v Praze, resp. jeho kulturního odboru, více přiblížit rakouskou kulturu české veřejnosti, sehrálo Brno poměrně významnou roli. Již v r. 1988 se v Brně konal, na půdě Ústavu germanistiky a nordistiky filozofické fakulty, i veřejnosti určený seminář o rakouské literatuře 19. a 20. století. Byla to první akce tohoto typu, později reprízovaná v Olomouci. V tomto rámci pak vznikla také iniciativa na zřízení tzv. Rakouské knihovny v Brně. Rakouská strana se obrátila na Ústav germanistiky a nordistiky filozofické fakulty. Iniciátorem a duchovním otcem celého projektu rakouských knihoven v zahraničí byl předseda Rakouské společnosti pro literaturu dr. Wolfgang Kraus, praktické stránky se u nás velmi činorodě ujal R. Lustig-Leignitz.

Ke slavnostnímu otevření Rakouské knihovny v Brně na filozofické fakultě došlo na podzim r. 1989; patří tedy mezi první Rakouské knihovny v zemích střední a východní Evropy vůbec, a je první knihovnou tohoto druhu u nás. Hned v následujícím roce byl zahájen provoz v Rakouských knihovnách také v Udine, Mariboru, Budapešti a v Poznani. Otevření knihovny v Brně se zúčastnila řada rakouských oficiálních činitelů, mezi nimiž byl i dr. Wolfgang Kraus. Po dobu více než pěti let existence Rakouské knihovny na brněnské filozofické fakultě byla knihovna i jakýmsi minicentrem rakouských kulturních aktivit v Brně. Pravidelně se v ní konala čtení rakouských autorů a vystoupení herců. Rozrůstající se knihovna sloužila převážně potřebám učitelů a studentů germanistiky a historie, zčásti i veřejnosti.

V roce 1995 zainteresované strany rozhodly, aby Rakouská knihovna přešla do svazku Moravské zemské knihovny. Hlavním důvodem bylo, aby tak byl zajištěn lepší přístup veřejnosti ke všem fondům, na což vždy rakouská strana právem naléhala, i jejich náležité odborné zpracování. Naplnění těchto dvou záměrů se z důvodů prostorových i personálních ukázalo být nad síly univerzitního ústavu. Dne 18. března 1996 byla Rakouská knihovna opět uvedena do provozu v prostorách Moravské zemské knihovny. Slavnostního otevření se zúčastnila primátorka města Brna Dagmar Lastovecká, velvyslanec Rakouské republiky v ČR Peter Niesner, rektor Masarykovy univerzity Eduard Schmidt, děkani jednotlivých fakult brněnských vysokých škol a celá řada dalších hostů a novinářů.

Základní fond brněnské Rakouské knihovny je tvořen téměř čtyřmi tisíci svazky a sestává z rakouské literatury, standartních prací z rakouských dějin a geografie, slovníků a dalších encyklopedických prací, a sekundární literatury na související témata. Některé z Rakouských knihoven zahrnují další specializovanou literaturu z různých oborů. Velikost a těžiště individuálních fondů závisí na potřebách a struktuře hostitelské instituce. Jedna věc je společná všem knihovnám - zaměření na austriaka: na literaturu rakouských autorů nebo na rakouskou tematiku. I v Brně se předpokládá rozšíření profilu Rakouské knihovny. Tzn., že kromě germanistiky a historie, které především jsou v současné době zastoupeny, bude ve větší míře zastoupena literatura i z dalších oborů (ekonomie, architektura, právo, ekologie atd.). Ústav germanistiky a nordistiky filozofické fakulty Masarykovy univerzity se bude na základě vzájemné dohody i nadále na provozu knihovny podílet. Především bude spolupracovat na doplňování fondu. Samozřejmě se počítá se zachováním (a podle možností i s dalším rozšířením) kulturních aktivit tak, jak byly prezentovány dosud. Rakouská knihovna ve spolupráci s Rakouským kulturním institutem v Praze i nadále pořádá pravidelná čtení rakouských autorů z jejich textů, a nově nabízí videoprogramy sestavené podle požadavků návštěvníků i prozatímních možností knihovny.

Nejdůležitějším úkolem, který nyní před Rakouskou knihovnou jako součástí Moravské zemské knihovny stojí, je katalogizace všech svazků v automatizovaném knihovnickém systému. Tento specifický fond v samostatné databázi, jakkoli fyzicky oddělený, pak může být součástí nejen katalogu Moravské zemské knihovny, ale i souborného katalogu. S takto vybudovaným katalogem se jednak zjednoduší práce knihovníka a zároveň zrychlí a zkvalitní úroveň poskytovaných informací.

Kromě Rakouské knihovny v Brně, která byla otevřena jako první v České republice, jsou v současné době v provozu ještě další - v Českých Budějovicích, Liberci, Olomouci, Opavě a Znojmě, a 6. listopadu loňského roku byla slavnostně otevřena Rakouská knihovna také v Plzni. Budování a provoz těchto knihoven, jakožto významná kulturně vzdělávací aktivita, je spojen se značnou společenskou prestiží. Rakouské knihovny přispívají k poznávání literatury a historie Rakouska a tím k porozumění a dobrým vztahům. Pomáhají prohlubovat znalosti německého jazyka a to vše má, na pozadí historie našich národů i v souvislostech geopolitických, svůj velký význam.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 17.05.2019 07:42
TOPlist