Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

CIZOJAZYČNÁ LITERATURA

Nabídka, formy práce a využití v práci knihoven libereckého regionu

Marie Holubová - Hana Opatrná

V obecném poslání funkce knihoven je zakotvena mimo jiné i zásada rovného a neomezeného přístupu každého uživatele ke všem zdrojům informačních pramenů. Znamená to současně, že i nabídka ze strany knihovny musí být taková, aby vyhovovala zájmům a potřebám nejširších vrstev obyvatelstva.

Název našeho příspěvku naznačuje konkrétní zaměření na jednu část nabídky literatury a dalších informačních zdrojů, a to je cizojazyčná literatura. Liberecký region sám svou polohou a vymezením má inspirační zdroj na budování fondu cizojazyčné literatury dán historickými souvislostmi - existencí trvalého bydliště národnostních menšin.

Z logiky věci vyplývá, že hlavní centrum shromažďování této literatury by mělo být ve veřejné knihovně. Pokusíme se tedy v následujících řádcích přiblížit práci s cizojazyčnou literaturou v největší veřejné knihovně této oblasti - ve Vědecké knihovně Liberec a dále ukázat i jiné možnosti a zdroje, které se během let stabilizovaly jako další nabídka široké čtenářské veřejnosti.

Fondy cizojazyčné literatury se ve Vědecké knihovně Liberec budovaly v podstatě od počátku existence veřejné i vědecké knihovny. Pokud si historicky vymezíme období po roce 1945, největší část tohoto fondu tvořila vždy německá literatura, kterou využívala silná národnostní menšina německých obyvatel této oblasti. Dále se z tohoto období datuje i přesun dost početné skupiny občanů maďarské národnosti na Liberecko. Knihovna na to již v tehdejší době pružně reagovala vytvořením fondu maďarské literatury, a to nakonec vědí i pamětníci nedávné doby, že poměrně snadno se tento fond doplňoval z povinného výtisku slovenských nakladatelství. Blízkost polských hranic a příliv hlavně polských pracovnic do textilních továren severočeského pohraničí byl signálem k založení fondu především beletrie v polském jazyce.

Pro potřeby studentů a dalších zájemců byl tento účelový fond doplněn výběrem literatury v ruském jazyce a konečně snad více pro zajímavost byly shromážděny různé dary literatury v srbocharvatštině, francouzštině a angličtině.

Dnes můžeme konstatovat, že všechny výše uvedené fondy cizojazyčné literatury jsou v podstatě uzavřené a doplňují se náhodnými dary, i když v případě německé a anglické literatury přichází díky aktivitě zahraničních partnerů a nadací i kvantitativně velké soubory. Snažíme se v těchto případech držet zásady doplňování titulů naší specializace (sklo, textil, plastické hmoty), ostatní knihy nabízíme podle jejich obsahového zaměření dále školám a ostatním vzdělávacím institucím.

Využitelnost všech těchto fondů je i v současné době poměrně značná, a to především studenty jazykových škol. Zajímavá je i poměrná frekvence maďarských knih, které si běžně půjčují studenti Technické univerzity v Liberci, kteří pocházejí z východního Slovenska.

Po roce 1989 se otevřely v této oblasti další možnosti. Zajímavá a podnětná byla především nabídka Spolkového ministerstva zahraničních věcí Rakouska na zřízení studoven a půjčoven rakouské literatury. Na tento projev dobré vůle, pomoci a samozřejmě i přirozené propagace jsme okamžitě reagovali a výsledkem bylo otevření první veřejné rakouské knihovny u nás v květnu 1992. V kontextu našeho článku na tomto místě připomínáme, že v současné době fungují v našem státě čtyři tyto půjčovny při veřejných knihovnách - v Okresní knihovně ve Znojmě, ve Vědecké knihovně v Plzni, Moravské zemské knihovně v Brně a v naší liberecké knihovně. Tři rakouské knihovny byly zřízeny při vysokých školách - na Ústřední knihovně Pedagogické fakulty České Budějovice, Filozofické fakultě Univerzity Palackého Olomouc, Filozofické fakultě Slezské univerzity Opava.

Způsob založení a průběžné doplňování knihovního fondu je znám z ostatních knihoven, takže jen ve stručnosti v hlavních zásadách a s podtržením velkého zájmu a vstřícnosti rakouské strany, především vídeňského Institutu pro země východní a jihovýchodní Evropy:

  • jednorázový dar 2 500 sv. knižního fondu literatury rakouských autorů
  • dodání propagačního materiálu
  • možnost pravidelných ročních stáží ve veřejných i odborných knihovnách Rakouska, vlastní výběr pro průběžné doplňování fondu (vše je hrazeno partnerskou stranou)
  • pravidelná expedice 10 titulů novin a časopisů (např. Die Presse, Profil, JÖ Magazin aj.).

Hlavní činnost rakouského oddělení zatím spočívá v průběžné propagaci fondů, v zajištění spolehlivého informačního aparátu (katalogy klasické i v elektronické bázi) a organizování doprovodných kulturních a vzdělávacích akcí. Poměrně šťastným umístěním tohoto oddělení v bezprostřední blízkosti hudebního kabinetu knihovny se kombinují pořady hudební s vlastivědnými a literárními (Hudba rodu Straussů, Cestujeme po Rakousku, autorské čtení rakouské spisovatelky Elisabeht Hauer apod.).

Vlastní výpůjční činnost, provozovaná 4 dny v týdnu, si zajistila již svou vlastní čtenářskou klientelu. Registrujeme roční návštěvnost okolo 700 čtenářů, výpůjček je asi 1 100 sv. (naučná literatura tvoří asi dvě třetiny výpůjček, neboť fond obsahuje bezkonkurenční nabídku encyklopedií a slovníků pro nás jinak finančně nedostupných).

I za poměrně krátkou historii existence rakouských knihoven u nás se podařilo vytvořit pěknou a účelnou tradici - od roku 1994 se každý rok setkávají knihovníci rakouských půjčoven spolu se zástupci rakouské strany a každé toto setkání je pro všechny přínosem, neboť způsob práce v této oblasti knihovnické činnosti je přece jen díky podmínkám zahraniční spolupráce poněkud odlišná.

V každém případě zůstává závazným faktem, že nový druh činnosti chce nové podněty, každá nová nabídka pro veřejnost musí být vždy zajímavější oproti předchozí a že počet dosavadních zájemců a uživatelů o fondy cizojazyčné literatury má ještě velké rezervy. Z hlediska knihovny je třeba brát v úvahu další fakt, že v této oblasti naší práce vzniká přirozená konkurence hlavně ve školských zařízeních.

Při Univerzitní knihovně Technické univerzity v Liberci byla zřízena dost obsáhlá Německá knihovna. Podnětem byl dar nadace Hermanna Niermanna z roku 1993, který obsahoval asi 8 000 svazků knihovních jednotek. Jedná se hlavně o populárně naučnou literaturu snad ze všech humanitních oborů a beletrii hlavně současných německých autorů. Knižní fond je doplněn i audiovizuálními materiály, z periodik tato knihovna nabízí např. Frankfurter Allgemeine Zeitung, Wirtschaftswoche.

Ještě o něco obsáhlejší je také univerzitní Anglická knihovna. Disponuje asi 10 000 svazky, především materiály k výuce angličtiny (učebnice, reálie týkající se anglicky mluvících zemí), dále beletrií klasickou i novější. Fond je doplňován především dary (British Council), méně nákupem, část publikací získává tato knihovna i z nabídky od Vědecké knihovny.

Opět hlavně pro výuku jazyka slouží Francouzská knihovna, zatím obsahující asi 1 500 svazků publikací. Průběžně je tento fond doplňován dary z Francouzského institutu, působícího při Francouzském vyslanectví v Praze. U všech uvedených knihoven je důležité, že podle možností poskytují svůj fond i širší liberecké veřejnosti, i když pochopitelně kapacitně musí pokrývat především potřeby studentů.

A konečně posledním výraznějším typem cizojazyčné knihovny v rámci libereckého regionu je Německá knihovna Sdružení Němců v České republice. Je provozována jako veřejná půjčovna, německou stranou byla kompletně vybavena včetně zařízení a má v současné době asi 2 000 svazků knih. Oproti výše jmenovaným knihovnám má převážnou část beletrie a literatury pro děti a mládež. Průběžně je doplňována dary z Německa a má spolehlivý informační aparát.

V daném rozsahu našeho příspěvku nelze samozřejmě zachytit všechny vyčerpávající aspekty této tematiky. Snažili jsme se proto alespoň orientačně představit postupný trend této specifické a z našeho pohledu další kulturní a vzdělávací služby pro občany, neboť zájem zahraničních zemí o propagaci a zprostředkování informací bude u nás jistě narůstat. Na nás dále bude, abychom dokázali této nabídky a zájmu efektivně využít.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.01.2019 11:51
TOPlist