Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

NÁVŠTĚVY ŠVÉDSKÝCH KNIHOVEN

PhDr. Marie Nádvorníková, CSc.

Ředitelé českých vědeckých knihoven podnikli studijní cestu do Švédska. Ve dnech 22.-25. dubna postupně navštívili nejvýznamnější knihovny Stockholmu a Uppsaly.

Královská knihovna (Kungliga biblioteket) ve Stockholmu plní funkci národní knihovny Švédska. Hlavní budova je v rekonstrukci, byli jsme přijati v provizorní budově naproti. Shlédli jsme působivý videoprogram o historii knihovny. Jejím základem jsou fondy shromážděné v 17. a 18. století dynastií Vasa, v níž důležitou roli hrála královna Kristina. V královské rezidenci Tři koruny byl sál vybavený pro knihovnu.

Významným historickým mezníkem ve vývoji knihovny se stalo schválení zákona v r. 1661, podle něhož získala Královská knihovna jako první knihovna ve Švédsku právo povinného výtisku. Od té doby byli všichni švédští tiskaři povinni posílat knihovně jeden exemplář své produkce. Tato okolnost je spojena s funkcí knihovny jako knihovny národní, se sestavováním švédské národní bibliografie.

Pro knihovnu tragický byl požár v r. 1697. Mnoho ze sbírek, které přivezla švédská armáda ze svých válečných tažení, bylo zničeno. V 18. a 19. století fondy knihovny narůstaly. Bylo rozhodnuto, že pro knihovnu stále umístěnou v královském paláci, bude postavena nová budova. Tak se postavila první budova ve Švédsku přímo pro účely knihovny. Byla otevřena v lednu 1878. Dnes má Královská knihovna zhruba 2 miliony svazků a pracuje v ní 250 zaměstnanců.

Poslední léta napsala zajímavou historii knihovny. Bylo nutné rozšířit skladovou kapacitu a tak vznikl odvážný projekt vybudovat v blízkosti knihovny pětipodlažní podzemní sklad. Protože celý Stockholm stojí na skále, hloubil se prostor pro sklady sérií odstřelů. České velvyslanectví ve Švédsku je od knihovny vzdáleno asi 600 m. Pracovnice velvyslanectví, která se nám během pobytu obětavě věnovala, vzpomínala na strašné detonace, které dělaly dojem, že se budova velvyslanectví hroutí. Navštívili jsme tyto nové sklady zčásti již vybavené klasickými i kompaktními regály. Sklady mají šířku 18 m a délku 150 m. Expedienti v nich jezdí na koloběžkách a knihy ukládají do koše před řídítky. Pohled na ně byl pro nás velmi překvapivý.

V jednom podlaží jsme se ocitli uprostřed české kolekce. Byly zde soustředěny svozy z válečných tažení za třicetileté války, především sbírky z olomoucké jezuitské knihovny a z dietrichštejnské knihovny z Mikulova. Náš průvodce - specialista na historické fondy - oceňoval kulturní politiku, kterou švédské království v 17. století praktikovalo. Ve Stockholmu sídlil štáb, který měl podrobné informace o tom, jaké cennosti jsou v okupovaných zemích a kde přesně. Válečná kořist byla dokumentována, byly pořizovány seznamy odvážených knih. Svezené knižní poklady královna Kristina osobně probírala a tituly, které ji méně zaujaly, byly posílány do univerzitní knihovny v Uppsale. Když Kristina konvertovala na katolicismus, abdikovala a odcházela do Říma, nejmilejší knihy si vzala s sebou. Údajně ji později mrzelo rozhodnutí, že Ďábelskou bibli (Codex gigas) ponechala ve Stockholmu.

Legendární Codex gigas byl po léta ve foyeru Královské knihovny a po její rekonstrukci se tam má vrátit. Mohli jsme si tento zhruba devadesátikilový rukopis dobře prohlédnout. Jeho rozměry jsou 89 x 49 cm. Byl napsán v letech 1204-1230 v benediktinském klášteře v Pozořicích ve východních Čechách. Byla na něj použita kůže ze 160 oslů. Je nazýván Ďábelskou biblí podle působivého obrazu _ábla na jednom z folií. Legenda vypráví, že písařem byl mnich, který byl uvězněn ve své cele za porušování klášterní discipliny. Mnich prý povolal _ábla, aby mu pomohl rukopis dokončit. V r. 1594 patřil rukopis k císařskému pokladu v Praze. Když švédská armáda v závěru třicetileté války (1648) dobyla Prahu, stal se rukopis válečnou kořistí a byl převezen do Královské knihovny ve Stockholmu. Na dotaz, zda knihovna neuvažuje o digitalizaci rukopisného fondu, švédský kolega odpověděl, že o této metodě "sní dnem i nocí". Zatím však nevěří, že se tato nákladná metoda uplatní.

Po obědě v jídelně, kde se stravují zaměstnanci knihovny, jsme byli přijati velvyslancem ČR ve Švédsku PhDr. Václavem Frýbertem. Povídání o české kultuře ve Švédsku, o švédském povědomí o Češích a České republice, o možnostech podpory české vědy a kultury ze švédské strany a o mnohém dalším bylo příjemné.

Odpoledne jsme vyplnili návštěvou parlamentní knihovny. Knihovna na první pohled vypadala tradičně jako z počátku století. Svou modernost však prokazovala službami, a to především službami poslancům. V knihovně pracuje 35 zaměstnanců. Základní statistické údaje vykazují 650000 sv. knihovního fondu a 37000 výpůjček ročně.

První překvapení, které by bylo v českých knihovnách těžko realizovatelné, byly stroje na samoobslužnou automatizovanou výpůjčku - "bibliomaty". Vyrábí je stejná firma jako bankomaty, na první pohled vypadají stejně. Zasunutím čtenářské karty s čárovým kódem a snímáním čárových kódů z půjčovaných knih uskutečňuje uživatel výpůjčku sám, s personálem knihovny nemusí přijít do styku. Poslanci mají speciální karty, které slouží nejen k automatizované výpůjčce, ale i k "odblokování" kopírky. Na rozdíl od ostatní veřejnosti mohou poslanci kopírovat zdarma. Pomocí téže karty získá poslanec oběd v poslanecké jídelně.

Samoobslužné výpůjčky jsou nutností, protože poslancům je knihovna k dispozici 24 hodin denně! To bylo pro nás další překvapení. V 18,00 zaměstnanci odcházejí a poslanci mohou přístupovými podzemními chodbami z parlamentních budov do knihovny přijít a využít jejích služeb. Při samoobslužné výpůjčce proběhne desaktivace magnetického pásku uloženého pod čárovým kódem. Pokud poslanec tuto proceduru neprovede a odejde s knihami, může se stát, že na knihy bude reagovat podobné bezpečnostní zařízení v kterémkoli obchodě. Někteří poslanci už toto nepříjemné vysvětlování zažili. Pohodlí pro studium poslanců je opravdu komfortní. Malé studovny s počítači, profilované příruční knihovny. Na server knihovny se může poslanec (i mimostockholmský) napojit i z počítače, který má doma. Vyhledanou literaturu si může objednat a bude mu zaslána na domácí adresu.

Paní ředitelka nás provedla i budovami parlamentu. Malba na zdech podzemních chodeb je kvůli orientaci shodná s vymalováním příslušných budov. Částečně je však ponecháno jako pěkný architektonický prvek skalní "přiznané zdivo". Přesto, že již byla pokročilá večerní hodina, zastihli jsme poslance na chodbách i v hlavním sněmovním sále. Ředitelka se s některými zdravila. Komentovala podzemní chodby jako místo, kde se jí podaří "na trase" neformálně vyřídit řadu záležitostí.

V budově parlamentu podobně jako na radnici, kterou jsme také navštívili, i při celkové prohlídce Stockholmu panoval zvláštní ruch. Byl spojený s tím, že Švédsko se připravovalo na velké oslavy padesátin svého krále Karla XVI. Gustava. Výzdoba, tribuny, četné portréty krále - to všechno navozovalo budoucí svátek 30. dubna.

Další den patřil jedné ze 6 švédských univerzitních knihoven. Byla jí Carolina Rediviva v Uppsale. Knihovna spravuje 15 větších specializovaných knihoven a asi 100 knihoven institutů a kateder. V knihovním fondu má asi 5 milionů svazků a několik dalších milionů speciálních dokumentů. Tyto sbírky jsou uloženy v regálech, které mají délku 130 km polic. Pro spojení četných dislokovaných pracovišť slouží 4 auta.

Hlavní budova knihovny dýchá historií. Ředitelna je vyzdobena galerií podobizen ředitelů od 18. století. Komentář, který nám podal současný ředitel, byl však zcela současný. Také Uppsala se připravovala na 30. dubna, ale nebylo to v souvislosti s královými narozeninami. Každoročně vystoupí 30. dubna na balkon ředitelny knihovny rektor univerzity, aby pozdravil 30 000- 40 000 shromážděných studentů. Přesně v 15,00 rektor zvedne a opět si nasadí studentkou čepici, studenti udělají totéž a rozběhnou se dolů k řece. Mnozí do ní i spadnou a jiní si připraví nejroztodivnější plavidla, aby se po řece plavili. Uppsala se na den mění v město studentské recese. Že je Uppsala město studentů, bylo samozřejmě znát i na uživatelích knihovny.

Celkový dojem z Univerzitní knihovny je hodně prostoru, velká část fondu organizovaná jako volný výběr, samoobslužné automatizované výpůjčky, všude mnoho počítačů, u kterých se převážně stojí, řada specializovaných studoven. Některé studovny jsme si prohlédli. Ve studovně mikrofilmů a mikrofiší byly dostupné švédské deníky. Studenti si je pročítali u 7 čtecích přístrojů, měli možnost si pořídit zpětné kopie. V samostatné studovně encyklopedií jsme v české části našli Ottův slovník naučný, třísvazkový Ilustrovaný encyklopedický slovník a šestisvazkovou Malou československou encyklopedii.

Samozřejmě nejdelší bylo naše zastavení ve studovně rukopisů, kde jsme hned při vstupu zaznamenali krabici s bílými rukavicemi, které uživatelé dostávají ke studiu vzácných rukopisů. O to více překvapující bylo zjištění, že jednotlivé výpůjčky jsou zaznamenány průpiskou na bílém listě nalepeném na přední předsádce rukopisů. Uppsalská univerzitní knihovna má dnes 50 000 zkatalogizovaných rukopisů, což je největší sbírka rukopisů ve Švédsku. První rukopisy daroval knihovně r. 1620 král Gustav Adolf a tím položil její základ. Byly to většinou rukopisy z klášterních knihoven, ale jejich původ byl nejrůznější. Mladí Švédové studovali v Paříži, v Praze i jinde a knihy si přiváželi s sebou do vlasti. Většinou byly v latině a jednalo se především o běžnou náboženskou literaturu.

Vyšší hodnoty knižních památek přinesla i Uppsale válečná kořist z třicetileté války. V oddělení rukopisů jsme vyslechli komentář o tom, že za Rakouska-Uherska byly vyvíjeny snahy o navrácení válečné kořisti zpět do českých knihoven. Jako zprostředkovatel jel do Švédska moravský stavovský historiograf 19. století Beda Dudík. Byla uzavřena dohoda o určitém vyrovnání, ale celá záležitost usnula z toho důvodu, že rakouská strana dohodu neplnila. Monarchie zřejmě neměla zájem o návrat kulturních pokladů do Čech. Pozdější přírůstky historického fondu pocházejí z darů.

Pokud pátráme po vstupu automatizace do oblasti starých fondů, pak souvisí s rozsáhlou sbírkou dopisů, která je chloubou knihovny. Klasický lístkový katalog je řazen podle pisatelů dopisů. V katalogu jsme našli např. dopisy J. A. Komenského. Právě těmito dokumenty zahájila knihovna automatizované zpracování historického fondu. S digitalizací literárních památek se zatím nepočítá. Za optimální metodu ochrany knihovních fondů je považováno mikrofilmování.

Součástí knihovny byla až do nedávna stálá výstava rukopisů. V ní byla umístěna v uzamykatelné vitríně i Stříbrná bible - Codex argenteus. Tento rukopis z r. 1669 prodělal drama se šťastným koncem. Stříbrné desky a jeden dvoulist byly z vitríny ukradeny. Policisté údajně rozpačitě komentovali minimální bezpečnost památky. Knihovna rozvinula rozsáhlou kampaň o naprosté neprodejnosti věhlasné památky. Kampaň měla výsledky - ukradená část bible se do knihovny vrátila. Bible už samozřejmě nebyla umístěna na výstavu, která dnes až na nepatrné výjimky zeje prázdnotou. Hodnotné rukopisy v originále jsme tedy shlédnout nemohli, Codex argenteus byl zastoupen nebarevnou faksimilií z r. 1927 s jednou dodatečně vlepenou barevnou stránkou.

Čtvrtý den pobytu ve Švédsku byl program organizován dloukolejně. Ředitelé vědeckých knihoven, které zároveň plní městskou funkci, šli do stockholmské Městské knihovny. Ředitelé "čistých" vědeckých knihoven navštívili Univerzitní knihovnu. Je součástí areálu univerzity a dělá mu čest. Je to budova, do níž se knihovna přestěhovala v r. 1983. Byla projektována pro účely knihovny a to je znát. Naše průvodkyně - referentka pro public relations - pronesla během návštěvy řadu pochvalných poznámek vůči architektovi. Knihovna má kvadratický tvar, ve středovém atriu je vzrostlá zeleň. Provoz knihovny ve všední dny je 8,30-22,00, po oba víkendové dny je knihovna otevřena od 10,00 do 17,00. Vstupní počítač napočítá denně průměrně 10 000 studentů. Uživatelé mají legitimace s názvem knihovny, podpisem ředitele a svým čárovým kódem. Jiné údaje na nich nejsou. I ve stockholmské UK jsme viděli více "bibliomatů", čili strojů na samoobslužnou výpůjčku. Zhruba jedna třetina fondů , který čítá 2 miliony 400 000 jednotek, je ve volném výběru. Od každého titulu knihovna kupuje nejméně 4 exempláře. Stockholmská UK je jedním ze 4 příjemců povinného výtisku ve Švédsku, ale neponechává si tuto produkci celou, jednotlivé tituly zvažuje.

Dvě podzemní podlaží jsou skladová (částečně i sem mají uživatelé přístup na zvláštní karty), tři nadzemní podlaží jsou uspořádána podobně. Řady regálů knih ve volném výběru opticky oddělují rozsáhlé prostory k prezenčnímu studiu. Knihovna má celkově k dispozici 1 500 studijních míst. Také další nábytek a počítačová pracoviště rozdělují podlaží, které je vlastně jediným kvadratickým prostorem kolem atria. Podlahy jsou pokryty kobercem a přestože v knihovně bylo hodně návštěvníků, bylo tam naprosté ticho. Knihovna omezuje absenční výpůjčky, ale je velmi dobře vybavena kopírkami. Poplatky za kopírování a sankční poplatky představují jediné příjmy knihovny. Všechny ostatní služby jsou zdarma.

Zvláštností knihovny jsou malé studovny pro týmovou práci studentů. Do jedné z takových studoven jsme nahlédli. I přes skleněnou přepážku jsme zaznamenali vzrušenou debatu nad prameny. Knihovna považuje počet takových studoven, kterých má deset, za nízký.

Velmi inspirativní jsou vzdělavatelské aktivity knihovny směrem k uživatelské veřejnosti i směrem k vlastním zaměstnancům. Struktura odborných oddělení je podobná jako u nás, ale odlišnost je v nově zřízeném útvaru, jehož posláním je vyučování studentů v používání knihovny. Výuka je zaměřena na práci se CD-ROMy a s Internetem. Pro tyto účely je zřízena učebna s 10 počítači. Prostřednictvím Internetu knihovna zpřístupňuje 700 databází. Promyšleně je rozpracován systém i na vzdělávání zaměstnanců. Absolvování jednotlivých kursů vede k vyšším stupňům certifikace, které souvisí i se služebním postupem.

Pobyt ve švédských knihovnách byl příjemný svou přátelskou kolegiální atmosférou. Byl pro nás také velmi přínosný mnoha novými podněty.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 17.05.2019 07:42
TOPlist