Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

TINLIB OČIMA KATALOGIZÁTORA

SVK Ostrava

PhDr. Aleš Hrazdil

Zakoupení modulárního automatizovaného knihovnického systému TINLIB britské firmy IME v srpnu 1994 bylo sice událostí podrobně zvažovanou a delší čas očekávanou, přesto pro některá oddělení knihovny naprosto převratnou a šokující. Obdobně jako v jiných vědeckých knihovnách bylo jasné, že čekat na komplexní automatizaci knihovnických činností je již déle neúnosné. Některé dílčí samostatné databáze již sice běžely v systému CDS/ISIS, ale obrátit se komplexně k systému MAKS nepřipadalo vedení knihovny jako cesta vpřed.

Asi již tušíte, že "manželství" s TINLIB verze 270 nepovstalo z prudké lásky. Bylo zde však dost pragmatických důvodů to s ním zkusit. Šlo o software nepřesahující naše velmi omezené finanční a hardwarové možnosti, dostatečně v republice rozšířený a vyzkoušený v přinejmenším srovna-telných zahraničních knihovnách. Značnou roli hrála také relativně velká uživatelská přívětivost jak pro knihovníky, tak pro čtenáře.

Ve stejné době učinily obdobné rozhodnutí také SVK České Budějovice a Ústí nad Labem. Jsou tedy v republice tři vědecké knihovny, které mají podobné zkušenosti se stejným systémem. Není to ovšem příliš významné, neboť téměř současně Moravská zemská knihovna TINLIB opouští a spolu s Národní knihovnou kráčí k projektu CASLIN v systému ALEPH. Naše tři knihovny se tak na všech větších knihovnických setkáních tak trochu rozpouští v malém moři aplikací TINLIB vysokoškolských knihoven, aniž se jim dostává jakékoli podpory Národní knihovny zahleděné, jak patrno, k poněkud jiným problémům. Je to asi škoda, protože knihovny vysokých škol mají kupodivu podstatně rozdílné starosti a zájmy v automatizaci než veřejné vědecké knihovny. Naše snaha o spolupráci s centrem a sesterskými knihovnami je tak zjevně komplikována jejich rozdílnými automatizovanými systémy.

Nyní ke konkrétním zkušenostem s TINLIB. Zdálo by se, že více než roční praxe dává dostatek předpokladů k jednoznačnému hodnocení tohoto programu. Bohužel mám pocit, že mé stanovisko k našemu modulárnímu systému je rozporuplnější než na počátku.

TINLIB jsme obdrželi, jak jsem se již zmínil, ve druhém pololetí roku 1994. Po úvodním proškolení a asi dvouměsíčním seznamování, chcete-li zkušebním provozu, jsme počínaje prosincem 1994 začali zpracovávat veškerý přírůstek knižní (neperiodické) literatury prostřednictvím modulu Akvizice a Katalog. O modulu pro akvizici hovořit nechci, snad jen poznamenat, že dle mého názoru, relativní pracnost a rigidita ukládání záznamů dokumentů pomocí tohoto programu nepřináší zatím ve verzi 270 takové výsledky, jaké by měl, tj. lepší evidenci fondu a statistiku než tradiční technika akviziční činnosti.

Oddělení zpracování knih změnilo přechodem na ukládání záznamů do databáze online katalogu zcela způsob práce. Byla přeorganizována celá linka zpracování. Úsek jmenné katalogizace začal pracovat podle norem ISBD1, resp. AACR2 a zároveň se novým pravidlům musely katalogizátorky samostudiem a vzájemnými konzultacemi naučit. Jak známo, oba standardy jsou teprve na české zpracování adaptovány (interpretovány) a navíc, vzhledem k perspektivám souborné a sdílené katalogizace, mění pracovní instrukce i Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy (garant systému TINLIB v ČR). Jde především o možnost konverze do formátu UNIMARC a tím i do systému ALEPH. Proces přizpůsobování novým pravidlům tedy stále pokračuje.

Ani práce ve věcné katalogizaci se rozhodně nezjednodušila. Knihovna přistoupila k automatizaci totiž poměrně radikálně. Bylo instalováno 8 stanic pro online přístup uživatelů - OPAC. Veškeré služební katalogy byly zastaveny. Zůstal jen lístkový místní seznam. Bylo ukončeno i budování některých čtenářských katalogů. Dále se dočasně pro uživatele řadí lístkový jmenný katalog (při koexistenci záznamů podle starých i nových pravidel) a byl založen nový čtenářský předmětový katalog. Vycházíme z předpokladu, že při dostatku PC pro OPAC a návyku čtenářů na ně, se časem uzavřou i tyto katalogy. Změnily se užívané selekční jazyky. Na základě doporučení Národní knihovny vytváříme, jako ostatní vědecké knihovny, tradiční prekoordinovaná předmětová hesla, ovšem v kratší podobě, v novém pravopisu a na základě nové terminologie. Ta je pokud možno inspirována ne naším bohatým předmětovým heslářem, ale Českou národní bibliografií. Novým selekčním jazykem se stala volně tvořená klíčová slova z obsahu dokumentu zapisována do pole Výrazy tezauru. Jejich tvorba je opět inspirována Prahou a doporučeními pracovní skupiny pro věcný popis. I tato doporučení se pohříchu bouřlivě vyvíjela. Na rozdíl od metodiky NK ČR se ale domníváme, že klíčová slova nemají pouze doplňovat tématiku hesel, ale jsou nejspolehlivějším a nejpružnějším nástrojem vyhledávání dokumentů. TINLIB sám navíc generuje klíčová slova z názvů knih, ty považujeme za pomůcku pro selekci tehdy, zná-li čtenář jen přibližný název publikace. Jsou pro nás spíše identifikačním údajem, proto je nepřekládáme ani nedoplňujeme, i když to systém umožňuje.

Ve shodě s Národní knihovnou užíváme jen tzv. Vybrané znaky MDT (MAKS 1993). Vyhledávací funkce klasifikací je v TINLIB silně potlačena a MDT slouží spíše jako makroklasifikace pro souborné katalogy a výměnu záznamů.

Kromě těchto selekčních jazyků bylo zavedeno ještě interní třídění do šesti tématických skupin pro individuálně poskytovanou novinkovou službu. Hromadění záznamů tak hrubých oborů alfanumerické notace se příliš neosvědčilo a bude zřejmě nahrazeno vyhledáváním podle znaků MDT.

Zavedení automatizované katalogizace se dotklo i služeb knihovnám regionu - krajské katalogizace. Program pro tisk katalogizačních lístků neumožňoval produkci předloh se všemi soupisnými údaji na jednom lístku. Proto byly severomoravským knihovnám na smluvním základě zasílány komplexní tištěné záznamy z počítače na všechny zpracované české knihy. Pro zřetelný pokles zájmu byla tato služba po roce zrušena a knihovny mají pouze možnost vybírat si z našich záznamů v databázi osobně podle svých speciálních potřeb.

Na práci v modulu Katalog jsme si, zřejmě jako v jiných knihovnách, velmi brzy zvykli. Rozhodně se nedá říci, že TINLIB, jakkoli se tváří přívětivě, by snad znamenal urychlení práce. Přesto nevím o nikom, kdo by se chtěl vrátil k tradičním lístkům. Věříme, že elektronické katalogy značí skutečně jistotu, že každá publikace, kterou do databáze uložíme, bude rychle a pohodlně vyhledána i při nepřesně formulovaném nebo vícehlediskovém dotazu.

Soužití s popisovaným systémem není však ideální. Hodně času a naší trpělivosti spolykaly poruchy , výpadky a "dětské nemoci" zaviněné jen někdy i nezkušenou obsluhou. Bohužel i u závažných poruch systému poradili distributoři naší správkyni jen způsob nápravy, ale ne příčinu, proč k narušení záznamů došlo. Tak se vlastně do budoucna nemáme čeho v práci s počítačem vyvarovat. Největší technickou pohromou, která způsobila několikatýdenní zdržení byl úder blesku, jenž poničil síť i některé stanice.

Počítač spolykal již více než 11 300 záznamů. Prožili jsme hektické, radostné i trpké chvíle s hardware i software, seznámili se se všemi výhodami i některými slabinami našeho systému. Zdálo by se tedy, že můžeme už jen v klidu rutinně pracovat. Snad je ale vlastností automatizovaných systémů, že samočinně "přitahují" další a další úkoly, nové problémy, které je třeba řešit. Prostě nelze nevyužít a nerozvíjet jeho další možnosti.

Uživatelé knihovny, k našemu milému překvapení, si na OPAC rychle zvykli (jen občas žehrají na nestandardní použití některých kláves) a bezelstně se ptají, proč v databázi není zaznamenán úplný fond knihovny. Je to, vedle perspektivy automatizace výpůjčky, silná motivace k retrokonverzi lístkových katalogů. S tímto velkým úkolem právě vlastními silami začínáme a budeme postupovat chronologicky od roku 1994. Škoda, že nelze pouze jednoduše uložit důležité identifikační i věcné údaje do počítače, ale je nutné uvést je ve formě odpovídající novým pravidlům a zásadám, které jsme zároveň s katalogizací s podporou počítače přijali za své.

Zmínil jsem se o stanicích OPAC. Domnívám se, že je to téma na samostatný článek z pera našich metodiků. Všichni katalogizátoři pokukují po čtenářích týrajících klávesnice v půjčovně a přemýšlejí, která pole a jaké kombinace selekčních znaků vlastně nejvíce "letí", zda uživatelé znají nabídky instrukcí a využívají právě těch netradičních možností strojového katalogu. Máme však jen letmé postřehy pracovnic bibliograficko-informační služby, což je vzhledem k možnostem zpětné vazby poněkud málo.

S mírným napětím očekáváme rovněž využití navazujícího modulu výpůjčky (hardwarově již připravován) a seriálů. Bohužel oba tyto programy mají podle prosakujících zpráv zkušenějších kolegů ještě své "mouchy" a tak se možná opět při jejich zavádění dočkáme rozličných drobných překvapení.

Ne zcela dokončena jsou i pravidla popisu uzpůsobená ke konverzi do UNIMARC. Nebude-li konverzní program ÚVT UK uspokojivý, bude muset knihovna uvažovat o získání UNIMARC editoru pro TINLIB. Zkrátka ani naši ekonomové,ani knihovníci ještě dlouho nebudou moci souhlasit s názory veřejnosti, že v knihovně je práce taková klidná a sedavá. Mám spíše pocit, že je nyní neklidná až usedavá.

V úvodu jsem si dovolil použít metaforu, že nedošlo k manželství z prudké lásky. Chtěl-li bych obrazně shrnout i závěr této zprávy o systému TINLIB, dalo by se nejspíše konstatovat, že ženich je sice pohledný, sympatický a světa znalý, ale má také své slabiny a hříchy mládí. A tak manželka - knihovna - začíná občas uvažovat, zda se vskutku tak dobře vdala a jestli to sousedka nemá přece jen lepší.

  1. ISBD(M). Mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie.Praha 1993.
  2. Anglo-americká katalogizační pravidla. Praha 1994.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 19.03.2019 08:50
TOPlist