Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

PROJEKT DIGITALIZACE BOHEMIKÁLNÍCH PAMÁTEK

PhDr. Václav Pumprla

Historický fond Vědecké knihovny v Olomouci obsahuje mnohé unikátní rukopisné a tištěné památky, které jsou dokladem naší kulturní minulosti. Naším úkolem je tyto památky nejen chránit, ale vhodnou formou je zpřístupňovat uživatelům a badatelům. Je to pro nás, a samozřejmě nejen pro nás, vždy problém. Na jedné straně chceme tyto unikátní památky chránit, na straně druhé je chceme svým způsobem také propagovat, aby se o nich vědělo a aby tak badatelé a uživatelé věděli, kam se mají obrátit, pokud je ke studiu potřebují. Mikrofilmování žádaných písemností na objednávku či nasnímaná památka na mikrofilmu je tak zatím jediným způsobem, jak vzdálenějším zájemcům vyhovět.

Proto naše knihovna přivítala moderní počítačovou techniku, která se pomalu, ale jistě dostává do knihoven a kterou je možno využít i v práci s historickými fondy. Přibývá počítačových zařízení, která svými technickými parametry splňují obě výše daná kritéria, tj. ochranu památky i její zpřístupnění. V současné době se mezi ně zařadila digitalizace těchto písemných památek.

Jednou z institucí, která se tohoto úkolu ujala, je Ústav pro klasická studia Akademie věd České republiky. V projektu Clavis monumentorum litterarum /CML/, jehož ředitelem je za ústav PhDr. Jiří K. Kroupa, chce postupně zpracovat veškerou bohemikální literární produkci, která se na našem území vyskytuje zhruba od 10. století do roku 1800 nebo i takovou literaturu, která do pojmu bohemikální písemná památka patří. Máme na mysli např. památky uložené mimo naše hranice a k českým zemím se vážící. Tento projekt je samozřejmě dlouhodobý a nepochybně i finančně nákladný. V této souvislosti si lze jen přát, aby dosavadní způsob grantového a sponzorského financování projektu našel i v budoucnu své podporovatele (patří mezi ně např. Komerční banka). Je to důležité z toho důvodu, že by se k realizaci tohoto projektu jen velmi nesnadně hledaly nějaké finanční částky v knihovnách a podobných institucích, které tyto cenné památky spravují. Je však potěšitelné, že se projekt už rozběhl a že má dokonce i konkrétní výsledky.

Chceme pohovořit o dosavadní spolupráci naší knihovny s Ústavem pro klasická studia AV ČR. Jsme mezi institucemi, které se přihlásily ke spolupráci s tímto ústavem na projektu CML. Chceme postupnými kroky zdigitalizovat všechny naše památky, které se vejdou svým profilem do zmíněného projektu. Z naší strany budeme nápomocni i při popisu uvedených památek tak, aby u každé z nich mohla být vytvořena příslušná jak obrazová, tak i textová anotace.

Prvním konkrétním výsledkem vzájemné spolupráce je digitalizace naší nejstarší rukopisné památky, a to Evangeliáře zábrdovického z poloviny 11. století. Jde o památku psanou latinsky, románského charakteru a původu, zajímavě iluminovanou. Má 211 folií textu a iluminací na pergamenu. Naší knihovnou byla na krátký čas zapůjčena pracovníkům ústavu do Prahy, kde mají příslušné zařízení na digitalizaci a zhruba během 10 dnů převedena do digitalizované podoby. Na besedě v Muzeu umění v Olomouci dne 13. března 1996 se pak mohli účastníci besedy seznámit už s konkrétními výsledky. Bylo až úžasné, jak při odborné charakteristice této památky, kterou přednesl dr. Pavel Černý z katedry dějin umění FF UP v Olomouci, dovedl technik pražského ústavu pan Roman Soukup pohotově reagovat na výzvy přednášejícího na "nalistování" žádaných stran a iluminací v rukopisu. Mimo jiné vyhověl i žádosti srovnat dvě strany textu "položením stran" vedle sebe, několikrát zvětšit detaily iluminací, naopak ukázat kompozici celé strany apod. Badatel, který takovýto CD-ROM s naším Evangeliářem zábrdovickým dostane do rukou, tak bude mít obrovskou šanci v klidu knihovny nebo své pracovny seznámit se s celkovým textovým rozsahem památky, se způsobem její iluminace, na monitoru počítače si vykreslí každý žádaný detail, a to bez nutnosti zajíždět k nám do knihovny. My naopak nebudeme muset řešit onu hamletovskou otázku, zda dát či nedat k dispozici náš vzácný rukopis, protože každé fyzické zacházení s ním svým způsobem narušuje jeho fyzický stav. Byli jsme pracovníky ústavu ujištěni, že instalace čtení CD- ROMu není v současné době pro stávající počítače ani těžká ani příliš finančně nákladná. V této souvislosti je rovněž důležité podotknout, že ani způsob vlastního digitalizování památky nenarušuje písemnost, protože se pracuje bez skla, s průměrným osvětlením stránek a zejména, a to je na věci nejdůležitější, není nutné předlohu "lámat" ve hřbetě do rovné plochy obou snímaných stran, protože se přizpůsobí kamera a nikoliv snímaná památka.

Z debaty, která se po besedě rozvinula, vyplynuly obrovské možnosti, které digitalizace písemných památek skýtá. Samozřejmě bude ještě nějaký čas trvat, než se vytvoří dostatečná zásoba zdigitalizovaných památek. Denní výkon kamery je asi 80-100 záběrů a po "vyčištění" se uloží trvale do paměti počítače. Pracovníci ústavu jsou potom schopni si ze záznamu vlastní CD-ROM vypálit sami, takže není nutné se spoléhat na nějakou další firmu. Nejdražší bylo nepochybně vstupní technické zařízení, jehož cena se řádově pohybuje v milionech. Ale už další konkrétní kroky, potřebné k pořízení fyzického záznamu, jsou bez jakéhokoliv dosud potřebného dosavadního chemického zpracování filmového materiálu apod., což proces značně urychluje a v této fázi pak ani náklady nejsou relativně nijak vysoké (ty naopak v současném způsobu snímání na barevný film rostou). Kromě toho určitou částku peněz zpět bude jistě možné získat prodejem vlastních CD-ROMů či prodejem autorských práv do zahraničí. Dokonce v diskusi padla zmínka o využití CD-ROMu prostřednictvím Internetu, což by památku zpřístupnilo obrovskému počtu žadatelů. V tomto případě bude však nutné digitalizovaný záznam ošetřit z hlediska autorských práv.

Na závěr bych chtěl dodat, že pracovníci Ústavu pro klasická studia AV ČR stojí na začátku dlouhé cesty, kterou si zadáním konkrétního cíle vytýčili. Kromě toho, že už mají první výsledky ve shromažďování textových informací o bohemikálních památkách, nejdále jsou u českých inkunabulí, mají rozpracované záznamy z Knihopisu, Rukověti, Soupisů starých tisků VKOL apod. Na konkrétních příkladech si pomalu ověřují i vytváření obrazových záznamů vytýčených písemných památek. Lze jim jen přát, aby na jejich cestě za naplňováním projektu Clavis monumentorum litterarum bylo co nejméně překážek a hodně snahy po spolupráci s nimi, protože s jejich strany jsem si jist mladickým zápalem a potřebnou erudicí. Nepochybně se odborné a technické problémy ještě vyskytnou, ale je teď i na nás, spolupracujících institucích, abychom jim podle možností vycházeli při realizaci jejich projektu vstříc. Sám záměr i jeho výsledek nás určitě uspokojí měrou vrchovatou.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 19.08.2019 09:32
TOPlist