Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

VEŘEJNÁ KNIHOVNA VČERA A DNES

Ludmila Gavlasová, vedoucí Knihovny A. Šprince

Tento název byl stěžejním tématem semináře, který proběhl v Muzeu umění dne 26. října 1995 u příležitosti 70. výročí úmrtí prof. Antonína Šprince, prvního ředitele české městské knihovny v Olomouci. Seminář zahájila a řídila Ing. Marie Svobodová, CSc., ředitelka pořádající Okresní knihovny v Olomouci. Patronát nad ním převzal Okresní úřad a Úřad města Olomouce.

Pozvání přijalo téměř padesát pracovníků veřejných knihoven, archivů, muzeí, středních a vysokých škol i zájmových sdružení Čech a Moravy. Vzácným hostem byl prof. Josef Krajný, poslední žijící žák prof. Šprince z doby jeho pedagogického působení na Obchodní akademii v Prostějově. Národní knihovna v Praze byla zastoupena Mgr. Korelem. Program byl koncipován do dvou referátů a diskuse.

Součástí semináře byla odpolední vernisáž výstavy instalované v ateliérovém prostoru Knihovny A. Šprince na ul. Brněnské, jejímž cílem bylo přiblížit život a dílo prof. Šprince a zároveň ukázat na dokumentech doby vývoj Okresní knihovny od r. 1920 po současnost.

O tradici českého veřejného knihovnictví v Olomouci, významu prof. Antonína Šprince (* 9.2.1887 Olomouc + 23.10.1925 Praha) a přínosu jeho myšlenek pro rozvoj veřejných knihoven, hovořil pan Bohuslav Smejkal, bývalý pracovník VKOL, znalec regionální historie a současný knihovník olomouckého Arcibiskupství. Uvedl také, že 1. srpna 1995 uplynulo 75 let od doby, kdy vstoupila v platnost dohoda z 21. února 1920, aby fond spolkové knihovny Národní jednoty byl předán městu Olomouci s tím, aby v názvu knihovny bylo ponecháno jméno spolku, a tak vznikla Husova knihovna Národní jednoty - veřejná knihovna hlavního města Olomouce. Knihovna se také stěhovala do nových prostorů Salmova paláce a prof. A. Šprinc byl pověřen vedením této knihovny. Současně převzal i další spolkové knihovny z předměstí Olomouce a reorganizoval je na sedm poboček ústřední knihovny.

Pan Smejkal dále představil účastníkům Antonína Šprince jako výraznou knihovnickou osobnost, která spojovala praxi s teoretickou výukou ve státních knihovnických kurzech. Mj. také připomenul, že ředitel Šprinc byl svolavatelem a organizátorem I. sjezdu knihovníků veřejných knihoven, který se konal 17. června 1923 v Olomouci. O svých zkušenostech referoval také na dalších sjezdech v Moravské Ostravě a Táboře i na všech schůzích odboru veřejných knihoven při Spolku československých knihovníků. S jeho věcnými návrhy, náměty a odbornými články je možno se seznámit v Časopisu československých knihovníků. Publikoval zejména problematiku věcných katalogů, poznatky ze zahraničních knihoven, německých a švédských, otázky četby studující mládeže i otázky psychologie čtenáře. Prof. Antonín Šprinc předešel svými názory a návrhy dobu, o čemž svědčí pozdější častá odvolání na jeho články. Například o knihovnické a bibliografické gramotnosti dětí a mládeže psal už v roce 1925. Mnohé jeho podněty byly realizovány s větším či menším úspěchem nejen v Olomouci, ale také např. v Litomyšli.

Příspěvek přednášejícího byl natolik zajímavý pro nás, pracovníky knihoven, že závěrečnou část úvodního referátu věnovanou aktuálním problémům veřejných knihoven z pohledu erudovaného knihovníka cituji. "... V přítomné době, kdy dochází ke změnám v systému řízení a organizace, v řadě knihoven také k zavádění počítačové techniky, není třeba zavrhnout vše, co do základů lidového knihovnictví vkládali naši předchůdci, mezi nimi i A. Šprinc. Připomeňme některá Šprincova doporučení, především ta, která by přispěla k oživení naší činnosti a působení v místě, či regionu.

Na prvém místě je třeba získat zájem obecního či městského zastupitelstva o činnost a potřeby knihovny. Sám Šprinc o to usiloval ... Docílil umístění knihovny do prostor uprostřed města a tím i zdůraznil toto zařízení jako důležitý a neodmyslitelný prvek ve vzdělanosti obyvatelstva. Je třeba s politováním konstatovat, že v porovnání se zahraničím jsou knihovny u nás stále považovány za okrajová zařízení a jejich prostorovému rozvoji není věnována pozornost, jakou by si tyto "stánky kultury" zasloužily... Neméně důležitá je informovanost veřejnosti o práci a službách knihovny. Šprinc, nejenže pravidelně psal do odborného tisku, ale také do několika regionálních deníků a časopisů. Za všechny připomeňme olomoucký Pozor. Vydával i ročenky o činnosti knihovny. Dbejme proto, aby v regionálním tisku, který čte široká veřejnost, byly tištěny zprávy o naší knihovně co nejčastěji, např. o cenných přírůstcích, o regionálních autorech, o zápisech do knihy návštěv, do kroniky ap. Lze pochválit olomouckou Okresní knihovnu za obnovení vydávání časopisu "Naše knihovna". Sledování tohoto časopisu je ovšem omezeno na věrné čtenáře Okresní knihovny v Olomouci.

V Časopisu československých knihovníků Šprinc napsal: "Rozvoj knihoven jiných států umožněn byl ve mnohých případech velikými dary jednotlivců. U nás dosud nepronikl zájem o veřejné knihovny do té míry, abychom mohli počítat s význačnými dary." Pokusme se aplikovat tato slova na současnost. Produkce knih a časopisů vydávaná u nás 2000 nakladateli je v posledních letech značná. Vysoké jsou však nakladatelské ceny a není v silách knihoven, aby z dotací a čtenářských poplatků si mohly zakoupit byť jen ty nejdůležitější tituly jako naučnou literaturu, encyklopedie, jazykové slovníky. Proto je třeba hledat cílevědomé dárce, či jak se dnes módně říká sponzory, a to jak mezi nakladateli a knihkupci, tak i mezi čtenáři. Ve Šprincově období působení, téměř všechny tituly časopisů, a bylo jich v čítárně "vykládáno" 180, předplácely knihovně banky, spořitelny, pojišťovny a organizace.

S doplňováním fondů lidových knihoven, především nákupem, souvisí obsahová kvalita pořizovaných titulů a časopisů. Přesvědčujeme se, že knihovníci vycházejí příliš vstříc pokleslému vkusu některých čtenářů, podbízením a nákupem laciné románové četby a bulvárních časopisů. Hledá-li čtenář tento druh literatury, musí si jej sám opatřit z vlastních prostředků, nikoli výpůjčkou z veřejné knihovny. Ve Šprincově době byly orientací katalogy doporučených titulů, vydávané osvětovým ústavem, které tvořily jádro knihovního fondu. V naší době pestré nabídky by to měl být knihovníkův odborný seriozní výběr, podložený recenzemi v Nových knihách nebo v Literárních novinách.

Z minulosti přetrvává určitá uniformita fondů, stejně v Olomouci jako v Přerově, či v Šumperku. Každá knihovna by měla mít zvláštní a přitom bohatý fond literatury, pojednávající o regionu a děl autorů pocházejících z regionu. V době Šprincově se o to snažili právě knihovníci, vydáváním literárních map a soupisů (Antonín Vavroušek, Bohuš Vybíral, Jan Springer). S doplňováním fondů úzce souvisí často a po mnoho let diskutované - ústřední katalogy, pořízené byť jen pro území města. Byl to opět Šprinc, který usiloval o budování ústředního katalogu všech olomouckých knihoven. V Olomouci je sice Vědecká knihovna, která od 1. ledna 1996 bude mít jako jedna ze tří knihoven v České republice právo povinného výtisku. V této knihovně by měla být k dispozici veškerá knižní a časopisecká produkce vydávaná na území našeho státu. Půjčování takového výtisku mimo knihovnu komukoliv bude patrně regulováno, poněvadž získáním povinného výtisku vznikne knihovně pro budoucno povinnost archivování. Partnerem pro koordinaci nákupu pro lidové knihovny, a tím i budování ústředního katalogu ve městě by mohly být uměnovědné a literárněvědné katedry UP, muzea a archivy ... Jsem si vědom, že jsem zaměřil své sdělení spíše na praxi, nikoli na teorii. Vedl mě k tomu pohled do historie k výročím, které si v tyto dny připomínáme.

Technika, vstupující dnes mezi knihovníka a uživatele služeb nesmí však oslabit kontakt těchto dvou živých bytostí. Stále platí a bude platit Šprincova zásada: "Knihovník má být vzorem činorodého idealismu, který je prvním předpokladem jakékoliv úspěšné činnosti osvětové, tedy i knihovnické".

V druhé části semináře vystoupila Dr. Miloslava Matoušová z Ministerstva hospodářství České republiky. Její úvaha "O významu a rozvoji veřejných knihoven" byla zaměřena na současnou hospodářskou situaci knihoven, na jejich proměnu v důsledku rozvoje informačních sítí i na úroveň a rozsah jejich služeb. Srovnala možnosti knihoven zahraničních i našich, kde jsou patrny velké rozdíly v náš neprospěch.

Dopolední program uzavřely diskusní příspěvky zástupců některých zájmových sdružení. S poděkováním pořadatelům a celé knihovnické obci za udržování Šprincovy tradice vystoupila doc. JUDr. Stanislava Šprincová, DrSc., snacha prof. A. Šprince. Připomenula také poslední setkání s knihovníky v prosinci 1991, kdy byla slavnostně otevřena pobočka knihovny na ulici Brněnská 80-82, umístěná v architektonicky zajímavé kubistické vile z r. 1919, která nese jeho jméno.

V předsálí Besedního sálu MU nabízela své služby a presentovala kopírky a faxy vsetínská firma Caroline, která připravila také bohatý výběr občerstvení pro odpolední čas v Knihovně A. Šprince.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 20.03.2019 15:01
TOPlist