Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

SEMINÁŘ GOETHE-INSTITUTU V BUDAPEŠTI

Hana Bartošová

Jméno Goethe-Institutu je v knihovnickém světě již dostatečně známé, ale přesto jistě ne všichni knihovníci měli možnost se s touto kulturní institucí blíže seznámit.

Ve dnech 8. - 13. 10. 1995 jsem se zúčastnila semináře pro pracovníky v německých studovnách pořádaného touto organizací v Budapešti. Nejprve se pokusím přiblížit samotný Goethe-Institut (dále jen G. I.). Pod tímto názvem se prezentuje německá organizace s hlavním sídlem v Mnichově. Jejím cílem je podporovat kulturu především v bývalých socialistických zemích, přičemž se orientuje hlavně na knihovny. V nich zřizuje studovny německé literatury, a to zejména při velkých vědeckých nebo universitních knihovnách, kterým poskytuje téměř veškeré vybavení od knih přes audiovizuální techniku až po nábytek. Centrem pro danou oblast je většinou pobočka G. I. v hlavním městě té které země.

Na setkání v Budapešti jsem odjížděla se smíšenými pocity. Radostná vyhlídka na zajímavé zkušenosti byla tlumena obavou, zda má zatím převážně pasivní znalost německého jazyka postačí ke zvládnutí semináře vedeného pouze v němčině. K mé velké radosti však všichni pořadatelé tohoto semináře se snažili mluvit zřetelně, spisovnou němčinou, a tak i mé průměrné znalosti tohoto jazyka stačily k přehledné orientaci v projednávaných problémech.

Záštitu nad celou akcí převzal G. I. v Budapešti a hradil i veškeré náklady na jízdné, ubytování a kapesné všech účastníků. Iniciátorkou byla paní Angela Grees z Mnichova, vedoucí projektu německých studoven ve státech střední a východní Evropy. Z těchto oblastí se také rekrutovali účastníci nebo spíše účastnice tohoto setkání, jelikož muž se mezi námi vyskytl pouze jeden (ze Slovinska). Nejsilněji zastoupeno bylo Polsko, reprezentované kolegyněmi z Varšavy, Poznaně a Štětína. Na Slovensku zřídil G. I. německou studovnu v Banské Bystrici a v Košicích.

První příjemné překvapení nás čekalo hned po příjezdu v podobě ubytování v hotelu Dunapart, což je loď zakotvená na Dunaji přímo proti slavnému budapešťskému parlamentu. Každému byla přidělena malá, ale krásně vybavená komfortní kajuta s příslušenstvím. V ceně ubytování byla zahrnuta i snídaně, jinak jsme se o další stravování starali sami.

Vlastní program začal v pondělí 9.10., kdy seminář oficiálně zahájila paní dr. Sietz, ředitelka G. I. v Budapešti. Poté přivítaly účastníky paní A. Grees a paní Beate Detlefs, vedoucí knihovny G. I. v Budapešti. Následovaly různé organizační pokyny, vyúčtování cestovních nákladů a podobně. Odpoledne bylo věnováno prohlídce jejich knihovny. Budova G.I. se nachází v centru Budapešti v ulici Andrássy, která je lemována krásnými secesními stavbami, mezi nimiž dominuje budova Opery. Do knihovny vstupujete přes malou kafeterii, na kterou volně navazuje čítárna a studovna časopisů. Zde jsou také vystaveny knihy určené pouze k prezenčnímu studiu a počítač, na kterém si čtenáři sami vyhledávají. V 1. patře je vlastní knihovna uspořádaná dle mezinárodního desetinného třídění. Čtenář zde má možnost využít nejmodernější audiovizuální techniku. Všechny prostory jsou evidentně nákladně moderně zařízeny a přívětivosti jim dodává bohatá zeleň - nikoliv umělá. Součástí G. I. jsou samozřejmě kanceláře pracovníků, informační centrum, učebna pro výuku německého jazyka a zasedací sál, kde se konal náš seminář. Tento sál ovšem jinak slouží především ke kulturním účelům. Bývají zde koncerty, divadelní představení, ale i výstavy moderního umění.

Úterý bylo věnováno přednáškám. Jako první pohovořil pan prof. Beyersdorf ze SRN o knihovnickém systému v Německu. Seznámil nás obecně s jeho strukturou a charakterizoval několik největších knihoven. Zmínil se také o různých centrálních databázích, souborných katalozích a velmi vyzdvihoval přednosti komunikace v rámci Internetu, který se už i u nás usídlil v širokém povědomí. Odpoledne nám paní Pallósi, ředitelka knihovny v Szombathely, představila svou knihovnu a všechny její služby. Zajímavé se jeví srovnání čtenářských poplatků u nás a v Maďarsku, kde jsou relativně vyšší (při kurzu 1 Kč 4,5 Ft).

ČR Maďarsko
registrace čtenáře (student) 20 Kč 150 - 200 Ft
poplatek z prodlení (1. upomínka) 5 Kč 70 - 100 Ft

Další dny už byly zasvěceny diskusím o konkrétních problémech německých studoven, vzájemné výměně zkušeností a mnoha demonstračním ukázkám práce se čtenářem. Obecně by se dalo říci, že problémem každé německé studovny je zoufalý nedostatek místa, neboť knihovna si nemůže dovolit věnovat tomuto účelu více než jednu místnost. Také přístup vedení knihovny k otázce německé studovny se v různých státech velice liší. Někde se k ní chovají značně macešsky a zcela ji eliminují ze svého středu. Vyčlení se jedna pracovnice, která má na starosti veškerou agendu s německou studovnou spojenou. Velkou nevýhodou je však otevírací doba - cca 6 hodin denně, sobota i neděle samozřejmě zavřeno, a navíc ještě i jeden den v týdnu, kdy provádějí revize, píšou upomínky, kontrolují přírůstky apod. Ideální se nejeví ani obsazení těchto míst pracovnicemi, které kromě německé studovny mají ještě i jinou vlastní činnost, např. zpracovávání bibliografií nebo rešerší. Je to klasický případ rčení, že na dvou židlích nelze sedět, nemáme-li z nich spadnout. Jako nejlepší řešení se ukazuje zlatá střední cesta, kterou se vydala i naše knihovna - začlenit německou studovnu do většího oddělení, jako jsou půjčovny a studovny, případně ji spojit s podobně zaměřeným úsekem typu našeho volného výběru novinek. Byly nám také předvedeny různé varianty uspořádání německé studovny, většinou krásně vymyšlené, v našich stísněných podmínkách bohužel nerealizovatelné. Bylo uváděno třeba různé rozdělení materiálů shrnutých pod názvem Němčina jako cizí jazyk: začátečníci, pokročilí; děti, mládež, dospělí; zábavná a naučná forma; gramatika, učebnice, pracovní sešity...

Součástí jakéhosi cvičení v rámci práce se čtenářem bylo i rozdání kartiček s nejrůznějšími otázkami typu: Kdo jsou členové rockové hudební skupiny The Scorpions a jak se jmenuje jejich největší hit?, Které státy sousedí přímo s SRN?, Na kterých univerzitách v jižním Německu lze studovat knihovnictví a informatiku?. Naším ukolem bylo dané otázky zpracovat podle informačních zdrojů v knihovně G. I.

K pěkným vzpomínkám na pobyt v Budapešti patří i neoficiální akce, jako okružní jízda městem, návštěva Muzea krásných umění, nádherná vyhlídka od romantické Rybářské bašty a chrámu Matyáše Korvína na Budapešť v ranním oparu a jiné. V neposlední řadě to bylo také večerní posezení ve starobylé maďarské hospůdce s klasickou cimbálovou kapelou.

Na ukončení celého setkání uspořádal budapešťský G. I. po zavírací hodině v knihovně velkorysou recepci se šampaňským a skvělým maďarským vínem. Celý seminář byl oficiálně ukončen v pátek 13.10.1995 po 13. hodině.

Závěrem bych chtěla vyslovit jen malou polemiku s názorem, s nímž se občas setkávám, a to, že tento projekt německých studoven je ve své podstatě skrytou germanizací Evropy. Není tomu tak, protože nikdo není k povinným návštěvám německé studovny nebo ke studiu tohoto jazyka nucen. A pokud by existovaly ještě i studovny anglické, francouzské nebo jakékoliv jiné, je na každém čtenáři, zda bude některou z nich navštěvovat a jak zaměří své další sebevzdělávání.

TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 16.01.2019 15:01
TOPlist