Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

KNIHOVNA V NOVÉM

PhDr. Emilie Dohnalová

Vědecká knihovna v Olomouci 4. prosince 1995 obnovila svou informační a výpůjční činnost ve všech prostorách v budově na Bezručově ulici. Toto strohé, ač realistické, oznámení vyvolává u uživatelské veřejnosti různé reakce. Jedni říkají konečně nebo i nejvyšší čas, ti objektivnější konstatují, že se knihovně podařila v poměrně krátké době rozsáhlá rekonstrukce. V Bezručově ulici se začalo s úpravami v lednu 1995, tím že se stěhovalo ve druhém patře, kde bylo skladiště běžného fondu knih a jen malou část patra zabíralo oddělení bibliografie. S myšlenkou co nejméně omezit výpůjční služby, se ve druhém patře stěhovalo a bouralo a stavělo za provozu. Odborné garance se ujal ing. arch. J. Kováříček, který svým citlivým přístupem sladil stavební i knihovnické požadavky. Škoda, že některé návrhy brzdil nedostatek finančních prostředků, ale rozhodně nezapadnou, budou se realizovat postupně. Jde např. o zdvižnou schodišťovou plošinu pro invalidní uživatele, o realizaci skleněných vitrin v přízemí i prvním patře, o nové nábytkové vybavení hlavní studovny apod. Záměr rekonstrukce byl jednoznačný. Rozšířit prostory pro uživatele, usnadnit přístup ke katalogům a výpůjčnímu pultu těm, kteří si jen vyhledají a objednají knihy nebo naopak přijdou knihy vrátit a dopřát co nejvíce příruček a snad i klidu těm, co přijdou do knihovny studovat. Proto se čtenářské katalogy, poradní služba a výpůjční oddělení přestěhovaly do přízemí budovy. Studovny najdeme v prvním patře. Jsou čtyři. Téměř beze změny zůstala všeobecná (nebo také hlavní) studovna, kde jsou základní naučné slvoníky a příručky z různých oborů a běžný ročník časopisů a novin. Přibyly tři studovny, které můžeme uvést jako specializované - studovna starých tisků, německá studovna a studovna vázaných novin a časopisů, tzv. badatelna. Německá studovna je spojena s volným výběrem - nejnovějším přírůstkem domácí i zahraniční produkce. Ve studovně nazývané německá najdeme fond zapůjčený Goethe- Institutem v Mnichově, s nímž jsme v neustálém kontaktu především pokud jde o doplňování literatury. Zmíněný institut vybavil studovnu i videem a dodal nemálo německých kazet. Do studovny vázaných novin a časopisů jsou umístěny i dva počítače s CD-ROMy. Jeden je určen pracovnici studovny pro vypracovávání rešerší, druhý bude sloužit badatelům k vlastnímu studijnímu vyhledávání. Ve druhém patře je pak hlavní katalog a pracovny knihovníků.

To jsme si všimli pouze jedné budovy Vědecké knihovny v Olomouci. Změny, které v poslední době nastaly, vybízejí k malé retrospektivě vývoje a rozšiřování knihovny. Knihovna existuje, pracuje a slouží téměř 430 let. Patří ke kulturním institucím ve městě, svým více než milionovým fondem slouží nejen univerzitě, ale zájemcům z města, okolí, z celé České republiky a prostřednictvím mezinárodní meziknihovní výpůjční služby a výměny publikací i žadatelům ze zahraničí. V roce 1936 knihovna dostala samostatnou budovu, v níž je dodnes. Po jedenácti letech byl ke knihovně připojen sousední dům v nynější Vančurově ulici. Jak narůstal knihovní fond, pociťoval se stále větší nedostatek skladovacích prostor. Proto byl v roce 1958 přidělen knihovně bývalý kostel německých evangelíků, aby ho využila jako skladiště. V roce 1969 se na Bezručově ulici postavilo tzv. odlehčovací skladiště. Ač šlo o stavbu naprosto nevyhovující, měla překlenout svízelné období, než se postaví knihovna nová. V první etapě stavby nové budovy se totiž počítalo se stavbou skladiště. Pozemek pro stavbu byl přidělen, ale stavba se neuskutečnila. Nevyhovující skladiště slouží dále. I další přidělená budova na Sokolské ulici byla ovšem zase jen skladištěm. Ač je to neuvěřitelné, skladovacích místností bylo stále málo. Kromě vlastních budov měla knihovna umístěn svůj fond na mnoha místech v Olomouci (např. v budově bývalé pedagogické fakulty - dnešním kněžském semináři, u "Komárka") i mimo město (spousta knih byla na Sv. Kopečku). A to byl všechno tzv. živý fond, který se žadatelům dovážel. A tak v roce 1983 zakoupila VKOL faru ve Skrbeni, která už v té době stejně byla plná knih.

Rok 1986 se stal rokem těžkého rozhodování. Město nám nabídlo budovu na Ostružnické ulici, samozřejmě ve velmi špatném stavu. Po 39 letech to byla vlastně první příležitost rozšířit provoz v budovách na Bezručově ulici. Znamenalo to však, dosud celistvou knihovnu rozdělit. Rozhodnutí nebylo snadné, ale protože šlo o to rozšířit prostory pro čtenáře, na toto řešení jsme přistoupili. Neboť získat další obytný dům ve Vančurově ulici bylo zhola nemožné. Jednoduché to ale nebylo ani v Ostružnické ulici. Jeden rok tam spadly schody, druhý rok museli horolezci kvůli bezpečnosti strhnout část střechy, která se sesouvala. Když byly tehdy od KNV nějaké peníze, nebylo možné zajistit stavební firmu a opačně. Zchátralá budova provokovala radní, novináře i mnohé obyvatele města.

Situace se začala měnit po roce 1989. Vznikly soukromé stavební firmy, ministerstvo kultury, které je našim nadřízeným orgánem, projevilo pochopení. To byly dva základní předpoklady, že po dalších čtyřech letech jsme se skutečně pohnuli z místa. Díky finančním prostředkům dostavěla VKOL za poslední čtyři roky rozestavené skladiště po sovětské armádě v areálu bývalých kasáren Prokopa Holého a tím získala první pěkné skladiště, které pojme 500 tisíc svazků. Zrekonstruovala budovu na Ostružnické ulici, kam se přestěhovalo ředitelství knihovny, ekonomické oddělení, oddělení zpracování fondů (jmenný a věcný popis) a oddělení bibliografie - souhrnně můžeme říci, že jde o ta oddělení, která přímo nepracují s uživateli. A na sklonku roku 1995 otvírá i zrekonstruovanou budovu na Bezručově ulici. Pár dnů před definitivním zpřístupněním prvního patra v Bezručově ulici si rekonstruoavané prostory prohlédla vedoucí odboru knihoven MK ČR PhDr. Eva Sedláková, ředitelka ekonomického odboru MKČR ing. Markéta Severová i další dvě pracovnice ekonomického odboru ing. Eva Kramperová a Na_a Rejchrtová, prorektor pro organizaci a rozvoj UP doc. RNDr. Stanislav Trávníček a zástupkyně Goethe Institutu Praha Gerlinde Buck. Měli jsme radost ze slov dr. E. Sedlákové, která uvedla, že je potěšitelné, vidí-li ministerské finanční příspěvky tak dobře využité.

Ale bylo by omylem se domnívat, že rozšiřování knihovny skončilo. V příštím roce se počítá se zahájením stavby ve dvorním traktu Bezručovy ulice. Knihovna tím získá část skladiště pro knihy, zvětší velmi malé skladiště běžného ročníku novin a časopisů a snad vznikne i samostatná čítárna. A zřejmě ani touto stavbou není všem přestavbám konec.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 15.08.2019 14:03
TOPlist