Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

5. ODBORNÁ KONFERENCE O HISTORICKÝCH FONDECH

PhDr. Václav Pumprla

Ve dnech 10. a 11. října 1995 se konala v prostorách Divadla hudby v Olomouci pod záštitou Sdružení knihoven ČR a za spolupráce Vědecké knihovny v Olomouci 5. odborná konference na téma Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. Označení pátá konference vypovídá o tom, že jde v řadě za sebou již o pátou odbornou konferenci, kterou se za posledních pět let podařilo uspořádat a kterou opět uváděl PhDr. Václav Pumprla z VK Olomouc. Dostatek příspěvků, o nichž se zmíníme podrobněji, i solidní účast svědčí o tom, že konference se dostává do povědomí odborníků, kteří pracují s historickými a vzácnými knižními fondy. Domnívám se, že právě tato skutečnost, tj. účast stabilního kádru lidí, je velkým pozitivem konferencí. Navíc se domnívám, že se daří naplňovat původní záměr, tj. nedělat konference "pro všechny", ale především pro odborníky z našeho oboru, přičemž pochopitelně hosté a další zájemci mají na konferenci kdykoliv přístup. Dalším pozitivem je množství nabízených příspěvků, které překračuje možnosti dvoudenní konference. Proto už loni padl návrh na rozšíření konference ze dvou dnů na tři. Domnívám se ale, že by došlo k rozmělnění účasti, protože malokterý z účastníků by byl schopen zůstat na konferenci celé tři dny (mnohdy plus večerní příjezd už den před konferencí). Zkušenosti z obdobných akcí velí zůstat u dosavadního modelu s tím, že přednesené i nepřednesené příspěvky je možné uveřejnit ve sborníku, jenž se stal neodmyslitelnou součástí konaných konferencí. Zde je možné poděkovat Sdružení knihoven ČR, že se postaralo o vytištění sborníku z minulé čtvrté konference a totéž přislíbilo i z právě konané páté konference. Rovněž by zde bylo možné připomenout, že v instituci Sdružení knihoven ČR, kde byla založena sekce historických a vzácných knižních fondů, jsme našli ono právní zastřešení, po kterém bylo voláno již na předchozích konferencích. Dává nám to jistotu jejich konání i možnost písemně se prezentovat s výsledky své práce.

Vlastní konferenci po mém úvodním slově již podruhé zahajoval svým příspěvkem p. ppl. JUDr. Ladislav Polata z Ředitelství služby kriminální policie Policejního prezidia ČR z Prahy, který promluvil na téma Současná situace na úseku ochrany kulturního dědictví, zejména historických fondů. Jsem dr. L.Polatovi vděčný za to, že opět přijal pozvání a že nás všechny informoval o stavu věcí v našem oboru z celostátního pohledu. Některá zjištění a skutečnosti nás mnoho nepotěšily, mnohé si však každý z nás při poslechu jeho příspěvku ozřejmil. A zejména některé náležitosti ochrany objektů a fondů v nich, které považujeme někdy za málo potřebné, se mohou často ukázat jako velmi důležité, až nezbytné. Po loňském menším nedorozumění s pozváním zástupce Generálního ředitelství cel Praha to tentokrát vyšlo a na naši konferenci přijela paní Iva Dufková. Účastníci získali další zorný úhel pohledu na naši problematiku, protože s otevřením hranic se množí pokusy o legální, ale také nelegální vývoz historických a vzácných knižních fondů. Účast dr. Polaty a pí. Dufkové na obou dnech jednání svědčí o tom, že oba pražští zástupci nepodcenili osobní přítomnost na konferenci a jistě i oni si odvezli pro sebe řadu odborných poznatků z přednesených referátů.

Nabízené příspěvky by bylo možné rozdělit do dvou kategorií. Do první z nich by bylo možné zařadit přednesené odborné příspěvky (nepřednesené budou otištěny přímo ve sborníku) a druhou kategorii tvořila informativní sdělení.

K příspěvkům, objevujícím novum v dějinách našeho knihtisku patřil hned první příspěvek dr. Jaroslava Vobra z Moravské zemské knihovny v Brně. Jeho pojednání o kočovném olomouckém tiskaři Konrádu Baumgartenovi přineslo nově zjištěné tituly tohoto tiskařského světoběžníka. Zajímavým bylo krátké sdělení studenta MU v Brně Martina Číhalíka o nových poznatcích k dataci olomouckého rukopisu Bible boskovické na základě ověření původnosti a časové posloupnosti malovaných erbů v bibli. Další kategorií byly příspěvky o historických knihovnách, a to Ladislava Popela z Lobkovic (dr. Jaroslava Kašparová z NK Praha), těšínského badatele Leopolda Jana Scherschnika (mgr. Krzysztof Szelong, Polský Těšín) a zámecké knihovny pánů z Vrbna (dr.Helena Veličková, VK Olomouc). O aktuálním stavu zámeckých knihoven v České republice nás poinformoval vedoucí oddělení zámeckých knihoven při Knihovně Národního muzea v Praze dr. Petr Mašek. Pojednání o piaristickém knihovnictví za Alpami v 17. století přednesl dlouholetý badatel z tohoto oboru dr. Václav Bartůšek ze Státního ústředního archivu v Praze. O národním programu ochrany vzácných sbírek prostřednictvím mikrofilmování nás informovala dr. Františka Vrbenská z NK Praha. Informativní příspěvky přednesly mgr. Štěpánka Běhalová z Okresního muzea v Jindřichově Hradci (o připravované výstavě starých tisků v muzeu), o pořádání kursu o problematice historických fondů v současnosti v dubnu 1996 (2.ročník) dr. Eva Techlová z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK Praha. Zajímavý příspěvek zazněl z úst ing. Jana Štefana, který informoval o uskutečněné výstavě knižních ilustrátorů rodiny Balzerů a Jana Berky, jež byla inspirována přítomností p. magistra Jindřicha Špinara ze Zlaté Koruny na předchozí konferenci, kde došlo mezi oběma pracovníky k předběžné dohodě o konání výstavy v objektech Zlaté Koruny. Zamyšlení pana profesora MUDr. Eduarda Wondráka, CSc. bylo zamyšlením dlouholetého významného badatele z dějin lékařství, který se tentokrát prezentoval jako obdivovatel krásných knih s projevením úcty všem, kteří se o vznik knih zasloužili již v dřívějších dobách.

Do samostatné kapitoly jsem si ponechal příspěvek dr. Jiřího K. Kroupy z Ústavu pro klasická studia AV ČR v Praze na téma Zpracování prvotisků a starých tisků bohemikální provenience v projektu Clavis monumentorum litterarum /CML/, který přinesl nejvíce diskuse. Jde o nový prvek v evidování a ochraňování našich vzácných knižních památek cestou jejich digitalizace. Už na loňské konferenci zazněl příspěvek o zachraňování našich nejvzácnějších památek počítačovou cestou. Albertina icome s r.o. nabízela možnost přenosu vybraných památek do počítačové podoby (na způsob Paměti světa), brzdícím faktorem této nabídky je jeho cena, která představuje poměrně vysoké finanční částky. Naopak projekt CML je založen na jiném způsobu financování (sponzoring a nadační peníze), navíc vše jištěno autoritou Akademie věd ČR. To dává mnohem reálnější předpoklady praktické realizace. Domnívám se, že už není tolik podstatná, a na konferenci hodně diskutovaná, technická stránka věci (přístroj z Ústavu je zase o nějaký ten krůček dále než loňská nabízená technika), podstatnější tlustá růžová je způsob realizace projektu CML, který se zdá být dostupnější i pro menší a malé nesolventní instituce. Zatím nejasnou zůstává jen otázka odborné podoby záznamů. Je však pravdou, že každým rokem převratnější technická zdokonalení v oblasti výpočetní techniky budou dovolovat "vytáhnout" i z méně dokonalých záznamů potřebné údaje pro badatelskou práci. Osobně považuji za nejpřínosnější "otevřenost" zápisů, možnost v budoucnu kdykoliv do nich vstupovat, doplňovat je nebo je opravovat. Nutno považovat za důležité, že jejich základní, třeba ještě ne zcela dokonalá struktura, už umožní s nimi pracovat od prvopočátku. Neměli bychom ovšem projekt CML považovat za všespásný a nevyužívat možností z jiných způsobů evidence, ochrany a záchrany historických fondů, které už mají svou tradici i zkušenosti. Mám zde na mysli zejména mikrofilmování, které se v některých institucích provádí už delší dobu a na vysoké odborné úrovni a jednostranné odstoupení od něho by nebylo asi žádoucí.

Všechny podstatné informace a dodané příspěvky budou uvedeny ve sborníku, který vyjde opět v prvním čtvrtletí příštího roku a zájemci si jej budou moci objednat na adrese: Sdružení knihoven ČR, Moravská zemská knihovna, Kounicova l, 687 01 Brno. Lze si tedy jen přát, aby tradice konání odborných konferencí o historických fondech zůstala neporušena, aby se odborníci z této oblasti opět v hojném počtu v příštím roce sešli v Olomouci. Formální i praktické podmínky k jejímu šestému pokračování v říjnu 1996 jsou vytvořeny.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 22.08.2019 12:29
TOPlist