Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

SEMINÁŘ CASLINu POTŘETÍ

PhDr. Helena Veličková

Po dvou seminářích CASLINu v Rožnově pod Radhoštěm a v Liptovském Jánu se uskutečnil třetí, závěrečný seminář CASLIN PEW III ve Smolenicích nedaleko Bratislavy od 27.8. do 31.8.1995. Tentokrát byli přizváni i zástupci dalších českých a slovenských knihoven v rámci projektu CASLIN Plus (košické konsorcium, LINCA a MOLIN), takže počet zúčastněných se blížil šedesáti. Čtyřdenní seminář organizovala Univerzitná knižnica Bratislava za sponzorství OCLC, firem Digital Equipment Slovakia, Ex Libris a Dynix Deutschland GmbH. Příjemné, až luxusní pracovní podmínky semináři poskytl Dom vedeckých pracovníkov ve Smolenicích, spravovaný Slovenskou akademií věd v romantickém, velkoryse restaurovaném zámku na zalesněném úpatí Malých Karpat.

Obecný záměr semináře nastínil v úvodním projevu prof. Andrew Lass: nestačí zavést technologické podmínky pro nový způsob aktivity knihoven (stejně jako jiných institucí či podniků) a očekávat, že samopohybem vznikne prostředí analogické s jinými, už zavedenými například v knihovnách západní Evropy. Je nutno nejdřív vytvořit jakési "předprostředí" - stav psychosociologické připravenosti lidí, kteří nové prostředí mají přijmout a být schopni v něm pracovat. Diplomatická aktivita těch, kdo takové "předprostředí" vytvářejí, se musí zaměřit nejen na získání jednotlivců pro nový cíl, ale usiluje o všeobecnou změnu v myslích lidí - obrazně řečeno, před zavedením knihovnických počítačových sítí se musí vytvořit sítě mezilidských a meziknihovních vztahů.

V podobném duchu navázal Johan van Halm, konzultant pro CASLIN. Probral některé psychologické aspekty lidské spolupráce, zdůrazňoval zejména, jak prospěšné a potřebné je vzájemně komunikovat, navazovat vztahy a v konečné fázi spolupracovat. Připomněl, že měřítkem produktivity knihovny dnes není ani tak velikost fondu, ale spíš to, k jakým zdrojům informací má knihovna přístup (přičemž není nutné, aby všechno byly jen vlastní zdroje). Z prostého důvodu, že žádná knihovna si nemůže koupit vše, co potřebuje pro čtenáře, vyplatí se zjednat si přístup k informacím jiných knihoven. Šetří to nejen peníze, ale i pracovní síly a jejich čas. Velkou výhodou kooperace je i to, že prostě víc lidí víc ví - sdružené knihovny mají při rozhodování o budoucí aktivitě možnost využít větší lidské a společenské zkušenosti, což podstatně snižuje rizika. Sdružení knihoven má možnost styků na vyšší úrovni - např. na ministerstvech - a jeho návrhy, potřeby apod. mají podstatně větší váhu než od jednotlivých knihoven.

Pokud jde o technické propojení a vytvoření databázových systémů knihoven, J. van Halm zdůraznil kvalitativně vyšší úroveň kompatibilního celku než jen sumy mechanicky spojených členů. Hlavním smyslem systému či konsorcia je možnost využívat širší zdroje a služby, což by ovšem nemělo znamenat snížení výkonu jednotlivých knihoven. Základem kooperace jsou vytvořené společné standardy, které je třeba dodržovat a raději s nimi příliš neexperimentovat.

V případě CASLINu bylo řečeno, že jeho vedení by mělo především zajišťovat finanční zdroje a projektovat výhledy do budoucna. Jako hlavní standard v CASLINu bude zřejmě systém ALEPH a MARCový formát. Dosud aplikovaný UNIMARC je ve světě vytlačován úspěšnějším USMARCem, který má jednodušší strukturu. Úkolem knihoven, které už pracují v CASLINu a používají ALEPH, bude stanovení podmínek, za kterých se budou moci připojit i ostatní české a slovenské knihovny (včetně určení dodavatele soft- i hardwaru). Knihovny - uživatelé ALEPHu budou mít tedy nejen samy přístup do souborného katalogu CASLIN, ale budou ho nejspíš zprostředkovávat i jiným. Pan van Halm připomněl, že v ALEPHu existuje i globální světová síť (CASLIN je pouze její částí) a vyjádřil naději, že spojení CASLIN-ALEPH bude schopno začlenit se do dalších sítí knihoven.

Příspěvky následující po obecně formulovaných projevech A. Lasse a J. van Halma většinou ilustrovaly filozofii spolupráce a konsorcií na konkrétních příkladech organizací, které fungují ve vyspělých zemích (USA, Holandsko, Austrálie).

Sarah Pritchardová ze Smith College Libraries (Northampton, Mass.-USA) nastínila schéma budování asociace knihoven a knihovníků, jaké knihovny mohou vytvořit navzájem, ale třebas i s podniky, školami či jednotlivci. Stanovení priorit, podmínek členství, zodpovědnost při financování aj. byly ve schématu probírány snad až příliš detailně, neboť většina zásad uvedených S. Pritchardovou je samozřejmostí při vytváření jakékoliv organizace. Cenné byly spíš některé zkušenosti z praxe - např. jak důležité je pro konsorcium, aby mohlo samostatně rozhodovat, přičemž samostatnost nemusí nutně souviset s otázkou peněz - je však třeba mít alespoň plán, jak získávat finanční zdroje. Přednášející rovněž zdůraznila, že vedení konsorcia by mělo být zajedno v názoru na účel a budoucnost konsorcia - jak se ukazuje, toto zdánlivě banální sdělení je v prostředí CASLINu Plus potřebnou připomínkou.

Jeden z nejúspěšnějších příspěvků na semináři byl přednesen vedoucí pracovnicí OCLC Phyllis B. Spiesovou (Dublin, Ohio- USA). Její věcné, poutavé shrnutí historie vzniku a několikerých přeměn světového souborného online katalogu, který funguje dobře už 30 let, bylo inspirativní snad pro každého knihovníka současné doby. OCLC založili v r. 1967 prezidenti 54 univerzit v Ohiu proto, aby tyto univerzity mohly vzájemně sdílet své knihovní fondy a zdroje informací. Katalog byl vytvořen již tehdy v systému online, tedy způsobem bez nadsázky revolučním. OCLC byl od začátku neziskovou organizací, v níž o členství nerozhodoval členský poplatek, nýbrž fakt, že nový člen bude schopen souborný katalog adekvátně využívat. Dnes je na OCLC napojeno 40 000 knihoven (z toho 1 000 mimo USA) a průměrný roční nárůst titulů je 2 milióny. Přednášející se netajila tím, že úspěšný růst OCLC a jeho popularita přinášejí vedoucím pracovníkům značné problémy ("success can be harmful..."). Mnohé potíže pramení z příliš širokého zaměření oborů, zájmů i služeb - uživatel si musí umět vybrat úzký okruh úkolů, na který se zaměří. OCLC prošel několika zásadními reformami, má program vzdělávání knihovníků i uživatelů, program získávání dalších účastníků, program retrospektivní konverze... OCLC rozhodně neponechává svůj rozvoj náhodě.

Příspěvky přednesené ve dvou následujících dnech se zaměřily na strukturu, fungování, správu a popř. širší začlenění některých knihovních konsorcií do státního systému školství či programu vzdělávání.

Dr. Alex Klugkist z Univerzity v Groningenu (Nizozemí) hovořil o kooperativním sdružení PICA, které zahrnuje 5 fakultních knihoven a Královskou knihovnu.

Geoffrey Payne z Austrálie nastínil hlavní obrysy organizace CAVAL. Toto knihovní konsorcium vytvořilo souborný katalog pro australskou federaci, k níž se má připojit i Nový Zéland. Podmínky existence CAVALu ve federaci považoval G. Payne za srovnatelné v některých aspektech se situací CASLINu v České a Slovenské republice. Zástupci konsorcií PICA i CAVAL shodně podotýkali, že jejich organizace musí trvale zdůvodňovat před veřejností svoji existenci, komunikovat s jinými organizacemi, vysvětlovat své úmysly a cíle a tak nepřímo i přímo získávat a udržovat okruh lidí, kteří na jejich činnost bu_ sami přispívají, nebo podporují státní příspěvky.

Program zejména prvních dvou dnů semináře byl velmi bohatý a náročný. Všechny přednášky vedené v angličtině byly simultánně překládány s obdivuhodnou přesností a kvalitou brněnským tlumočníkem Otou Brídlem. Večerní hodiny a některé denní přestávky byly využívány k prezentaci knihovnických počítačových systémů významných světových firem a institucí, z nichž mnohé mají zastoupení i v ČR a SR: Cosmotron Systems Ltd., DABIS, Digital Equipment Slovakia, Dynix Deutschland GmbH, Ex Libris, Fretwell Downing, INCAD Ltd., INSEKO Žilina, OCLC, Oracle Slovakia.

Hlavní seminární program uzavírala ve středu veřejná diskuse o stávajících problémech knihoven a knihovníků. Konala se ve čtyřech oddělených skupinách a zaměřila se na tematické okruhy Služby, Souborné katalogy, Aspekty řízení a struktury konsorcií a Budoucnost knihovních konsorcií.

Bližší kontakty knihovníků a manažerů umožňovaly čtyři společenské večery, vedené formou banketů a sponzorovaných zahraničními firmami. Oddechovou součástí programu semináře byl společný výlet do Modry, spojený s návštěvou manufaktury na keramiku, muzea, galerie a vinného sklípku.

Seminář CASLIN PEW III vyústil ve čtvrtek dopoledne v závěrečné shrnutí prof. A. Lasse. Zhodnotil třetí a poslední seminář CASLINu jako velice úspěšný. Vzpomněl na zaměření předchozích dvou seminářů, na nichž knihovníci po úvodním seznámení a konstatování, že "je dobře se scházet" přešli k otevřenějšímu sdělování problémů jednotlivých knihoven CASLINu a posléze dospěli k reálnější představě o smyslu a konkrétních podobách konsorcií. Prof. Lass vyjádřil potěšení nad tím, jak daleko došla jeho původní idea. Označil CASLIN PEW III za historický proto, že demonstroval nutnost myslet na společenskou stránku zavádění technologie v knihovnách.

Odezva, jakou seminář vyvolal ve vedení CASLINu, byla tlumočena ústy ředitele Národní knihovny. Dr. Vojtěch Balík označil význam konsorcií za zřejmý pro každého ze zúčastněných. Řekl, že důležité je především chtít spolupracovat, to znamená dát do vedení knihoven lidi, kteří cítí potřebu sdružování jako naléhavou a jsou schopni překonávat bariéry právní i popř. psychologické, které zatím existují nejen mezi Českou a Slovenskou republikou, ale i mezi knihovnami jednotlivě. Zdůraznil, že rozdílnost názorů nemusí být na škodu, je-li zde vůle se domluvit. Pouze mlčení je kontraproduktivní. I v ČR a SR je už zřejmé, že knihovny bez vzájemného propojení brzy nebudou produktivní a úspěšné. Bez významu není ani ekonomický tlak - omezené rozpočty vedou k racionalizaci využití peněz. První z činností, kde je nasnadě možnost šetřit silami i penězi, je v současnosti sdílená katalogizace, jejíž projekt byl nedávno uveden Národní knihovnou na experimentální úrovni.

Seminář přinesl do zasvěceného knihovnického světa u nás mnoho inspirativního, ačkoliv některé sdělované zkušenosti se týkaly zemí, ležících velmi daleko od Evropy (USA, Austrálie). Evropě však není vzdálená myšlenka, že není produktivní izolace, nýbrž komunikace, sdělování názorů, navazování vztahů založených na vzájemné potřebě a prospěšnosti. Myšlenka, že je dobré se podělit o výsledky vlastní činnosti, znalosti, zkušenosti, ale i rozdělit si práci a hmotné či finanční prostředky. Že narušení vlastních tradic a určité omezení samostatnosti ve prospěch konsorcií bývají pak malými ztrátami, které v konečném efektu přinášejí každému ze zúčastněných nemalý prospěch.

V českém prostředí a prostředí CASLINu tyto dosud abstraktní pojmy pozvolna získávají konkrétnější obrysy. Je trochu absurdní, že s touto misí přicházejí do střední Evropy lidé až ze zámoří, ačkoliv by nám stačilo podívat se kousek za hranice naší republiky a od sousedů bychom uslyšeli nejspíš totéž. Ale tak už to někdy bývá, že poznání těch nejsamozřejmějších věcí v životě k lidem přicházívá trochu oklikou... Věříme, že toto "objevení Ameriky" v českých knihovnách přinese výsledky, které v případě CASLINu setřou sebemenší stopu ironie z onoho známého rčení.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 24.05.2019 09:49
TOPlist