Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

KNIHOVNY, KNIHOVNÍCI A INTERNET

Mgr. Daniela Tkačíková (ÚK VŠB - TU Ostrava)

1. Úvod

Počítačová síť Internet je v současnosti - nejen u nás - středem zájmu odborné i laické veřejnosti. Svědčí o tom časté příspěvky na toto téma v počítačově orientova-ných časopisech, ale dokonce i v denním tisku. Je pochopitelné, že se o možnosti využití této sítě zajímají i pracovníci knihoven, neboť v jejich práci mohou být služby i zdroje Internetu - z mnoha důvodů - užitečným nástrojem i pomocníkem. Pohled do Internetu toto tvrzení jen potvrzuje. Bohužel je nutné konstatovat, že jen málo příspěv-ků dosud u nás publikovaných, dokonce i v odborném knihovnickém tisku, bylo síti Internet věnováno z pohledu konkrétní knihovnické praxe. Odkazy na zajímavé knihovní zdroje (Library of Congress - LOCIS, MARVEL, LCWeb) či některé volně přístupné báze dat jsou sice vděčnou ukázkou snadno dostupných internetovských zdrojů ve většině příspěvků o síti Internet, ale podrobnější informace je zatím nutné hledat v zahraniční literatuře či přímo v Internetu.

Jako knihovník, který využívá skoro každodenně možností a výhod, jež poskytuje akademické prostředí a síť CESNET vysokoškolským knihovnám, se proto ve svém příspěvku pokusím podívat na Internet především z pohledu vlastní knihovnické profese. Jaké možnosti poskytuje Internet knihovnám a proč je (nebo by měl být) pro jejich práci důležitý ?

Než se pustím do služeb Internetu, chtěla bych ještě uvést, že se při popisu internetovských nástrojů a služeb využitelných v knihovnách omezím jen na nejnutnější informace. Rozsah článku neposkytuje dostatečný prostor pro podrobnější vysvětlení, ani pro uvedení názorných ukázek - to vše však lze najít v literatuře, jejíž seznam uvádím v jeho závěru. Domnívám se, že by byla škoda vyplýtvat tento příspěvek na opakování "známých pravd", proto se především pokusím - na základě vlastních zkušeností - zaměřit na některé informační zdroje Internetu, které mohou být užitečné v práci knihoven. Nebude to samozřejmě vyčerpávající přehled, ale snad poslouží jako odrazový bod pro vlastní práci s informacemi, jež se v Internetu nacházejí.

Chci-li vyjít z vlastních zkušeností, dovolím si upozornit na jednu důležitou okolnost, která je zároveň radou nejen pro ty, kteří se s Internetem teprve začínají seznamovat. Články vycházející v našich časopisech jsou sice užitečným a mnohdy i podnětným zdrojem pro práci s Internetem, nemohou však nahradit kvalitní komplexně zpracovanou a dostatečně podrobnou informaci o Internetu. Proto doporučuji každému, kdo chce se zdroji Internetu pracovat, aby si pořídil alespoň jednu kvalitní knihu, zatím jen zahraniční (dnes již je dostupná dokonce i první kniha v českém překladu - viz seznam literatury v závěru příspěvku), která mu poskytne podrobný a kvalifikovaný návod pro práci s jednotlivými internetovskými službami. Je pochopitelně možné (a často i zajímavé), ale domnívám se, že zbytečné a hlavně časově náročné, "prokousávat" se Internetem i bez podrobného návodu či školení. Ale není opravdu nutné ztrácet čas vlastním objevováním cest a zdrojů, k nimž se lze dostat bezpečně a rychle právě prostřednictvím některé ze zahraničních publikací, jejichž dostupnost (včetně finanční) je pro nás již dnes poměrně snadná.

V této souvislosti si dovolím nabídnout případným zájemcům i možnost návštěvy ÚK VŠB-TU Ostrava či jakoukoliv jinou formu poskytnutí základních informací o užitečných zdrojích a službách Internetu. Pracovníci naší knihovny získali v rámci Fondu rozvoje VŠ pro rok 1995 grant na řešení projektu, jehož součástí je i výchova uživatelů pro práci s Internetem. Podělit se o získané zkušenosti a upozornit na dostupné informační zdroje je tedy vlastně náplní naší práce. Především pro ty zájemce o Internet, kteří jsou zatím odkázáni jen na zprostředkované informace, může být názorná ukázka velmi užitečná.

2. Základní podmínky pro úspěšné využívání Internetu

  • technické a softwarové prostředky
  • čas, trpělivost a pevné nervy
  • znalost angličtiny
  • znalost služeb Internetu

Každý, kdo chce pracovat s Internetem, by výše uvedené podmínky měl vzít v úvahu. První z nich je samozřejmostí, o níž není nutné se rozepisovat. Stejně důležité jako počítač připojený k síti vybavený potřebným softwarem jsou však i další předpoklady. Angličtina je jazykem Internetu a bez její znalosti vám většina jeho bohatství k ničemu nebude. Dostatek času, trpělivost a pevné nervy jsou rovněž nezbytností - z nejrůznějších důvodů: nefunguje nebo je pomalá síť; nevíte co a kde hledat atd. Znalost služeb Internetu je pochopitelně pro práci rovněž nezbytná, splníte-li však první tři podmínky, naučíte se vše užitečné při vlastní práci u počítače. Koneckonců sám Internet obsahuje návodů pro práci s jednotlivými typy služeb bezpočet.

3. Způsoby využívání služeb Internetu

K Internetu je možné přistupovat z několika hledisek - ta hlavní jsou dvě - přístup uživatele a přístup tvůrce informací:
  • pasivní - využívání dostupných služeb a informací
  • aktivní - vlastní tvorba a zpřístupňování informací (např. informační služby typu CWIS, online katalogy, příručky pro uživatele knihovních a informačních služeb aj.)

4. Hlavní informační zdroje v Internetu využitelné v knihovnách

(Nejedná se o vyčerpávající přehled, nýbrž o reálně využitelné zdroje v podmínkách ČR v současnosti.)
  1. bezplatné:
    • online katalogy knihoven
    • volně přístupné báze dat
    • volně dostupné elektronické dokumenty (knihy, časopisy, reporty apod.)
    • nakladatelské informace
  2. za úhradu:
    • služby databázových center
    • elektronické dokumenty

Ve svém příspěvku se budu věnovat volně dostupným zdrojům, neboť s výjimkou služeb zahraničních databázových center jsou placené zdroje v Internetu zatím pro naše knihovny, hlavně z finančních důvodů, nedostupné.

5. Služby a nástroje Internetu využitelné v knihovnách

V následujících bodech příspěvku se pokusím ve stručnosti představit služby a zdroje Internetu z pohledu jejich využitelnosti v knihovnické praxi, včetně uvedení adres některých užitečných zdrojů pro ty zájemce o Internet, kteří již k němu mají přístup.

ELEKTRONICKÁ POŠTA

E-mail je jednou z nejvíce využívaných internetovských služeb. Poskytuje možnost odesílání a přijímání zpráv prostřednictvím sítě.

Možnosti využití elektronické pošty v práci knihoven:

  • korespondence
  • zasílání vlastních souborů a textů
  • meziknihovní výpůjční služba
  • adresní zpřístupňování informací
  • transportní mechanismus pro elektronické zpřístupňování dokumentů (electronic document delivery)

ZÁJMOVÉ KONFERENCE

Prostřednictvím účasti v zájmových konferencích máte možnost získat informace z oblastí, o něž máte zájem.

Listserv je software pro řízení distribuce souborů; je to vlastně nadstavba elektronické pošty. Uživatelé jsou v zájmových konferencích registrováni podle svých e-mailových adres. Každý účastník může na adresu konference zaslat příspěvky a listserv je rozešle ostatním přihlášeným. Jako příklad lze uvést konferenci IFLA. Můžete se do ní přihlásit následujícím způsobem: na adresu LISTSERV@INFOSERV.NLC-BNC.CA zašlete zprávu (řádek subject je nutné ponechat prázdný) subscribe IFLA-L Jmeno Prijmeni. Příspěvky do konference je možné zaslat na adresu: IFLA-L@INFOSERV.NLC-BNC.CA.

Mailbase je elektronická informační služba podobná listserv. Uživatelům ve Velké Británii umožňuje organizovat diskusní skupiny a udržovat soubory příspěvků a uživatelů. Server mailbase je součástí sítě JANET (Joint Academic Network). Na tomto serveru je možné získat informace o existujících zájmových skupinách, mezi nimiž jsou i zajímavé konference pro pracovníky knihoven.

gopher://mailbase.ac.uk:70
http://www.mailbase.ac.uk

Přihlášení:

na adresu mailbase@mailbase.ac.uk zašlete zprávu:

JOIN lis-multimedia Jmeno Prijmeni.

FTP

Ftp (File Transfer Protocol) slouží k práci se soubory a programy. Ftp je základní službou, která se v Internetu používá pro přenos souborů. Zároveň se tak nazývá i uživatelský program typu klient, jehož prostřednictvím lze ftp využívat. Ftp slouží především pro přístup k volně dostupným zdrojům - programům, textům, elektronickým časopisům apod., jež jsou k dispozici na tzv. anonymních ftp-serverech. Uživatel pro přístup k nim používá jako login: anonymous nebo ftp a svoji plnou e-mail adresu jako heslo. Existují také ftp-servery, které umožňují přístup s heslem: guest nebo servery, které potřebnou kombinaci login-password zveřejňují po připojení k nim.

Ftp je služba, která, zjednodušeně řečeno, vyžaduje hlubší znalosti - znalost Unixu a práce s programy a soubory, neboť po jejich přenosu na vlastní počítač si uživatel musí umět s nimi poradit - zpracovat je do čitelné nebo jinak využitelné podoby.

ARCHIE

Archie je službou usnadňující lokalizaci souborů a adresářů na anonymních ftp-serverech prostřednictvím databáze, která obsahuje jména souborů a cesty k nim.

GOPHER

Pohodlnější cestou, jak se dostat k souborům je služba gopher. Je to distribuovaná služba pro získávání dokumentů, která slouží rovněž jako brána do dalších informačních souborů a služeb. Gopherovský protokol umožňuje přístup k dokumentům, souborům a interaktivním službám prostřednictvím hierarchického systému menu. Organizace a struktura menu na gopher-serverech vychází ze záměrů správce příslušného gopher-serveru, tj. ze záměrů instituce, jež tuto službu provozuje. S tím pak souvisí určité problémy při práci s gopher-servery, především při orientaci v obrovském množství informací, jež jsou ve světě na gopher-serverech k dispozici.

Využití služby Gopher v knihovnách:

  • zpřístupnění informací o službách a fondech vlastního pracoviště
  • získávání informací (elektronické dokumenty, soubory, adresy aj.)
  • přechod do jiných systémů a služeb (hytelnet, telnet, WWW aj.)

Informační zdroje využitelné prostřednictvím Gopheru:

Varování webmastera: POZOR! Je pravděpodobné, že ke dnešnímu dni může být řada gopher:// odkazů neplatných (ať už protože byly zrušeny, nebo přesunuty či přejmenovány).

  • informace o službách a nástrojích Internetu
  • plné texty dokumentů (knihy, časopisy, články aj.)
  • přístup k referenčním systémům (např. URL: gopher://gopher.niss.ac.uk/)
  • přechod do online katalogů knihoven a volně přístupných bází dat
  • nakladatelské informace a elektronické časopisy, např.:
Greyden Press URL: gopher://gopher.zip.com:70/
John Wiley & Sons: URL: gopher://gopher.titlenet.com:6000/
McGraw-Hill URL: gopher://mcgraw.infor.com:5000/
CIC Electronic Journals Collection (Committee on Institutional Cooperation) URL: gopher://gopher.cic.net:70/

Další zajímavé gopher-servery:

Internet Society URL: gopher://gopher.isoc.org:70/
Koninklijke Bibliotheek (IFLA, GreyNet) URL: gopher://gopher.konbib.nl:70/
Národní knihovna Praha URL: gopher://gopher.nkp.cz:70/
United Nations URL: gopher://gopher.undp.org:70/
Washington & Lee University URL: gopher://liberty.uc.wlu.edu:70/
Whole Earth ´Lectronic Link URL: gopher://gopher.well.sf.ca.us:70/

VERONICA

Veronica (Very Easy Rodent-Oriented Netwide Index to Computerized Archives) je nástrojem usnadňujícím vyhledávání informací v informačním prostoru služby gopher, aniž by bylo nutné zdlouhavě prohlížet jednotlivá menu. Veronica pracuje s centrální databází, jež je vytvářena z menu všech registrovaných gopher-serverů. Přístup k ní je prostřednictvím gopheru. Systém je provozován jen na několika serverech, a tak je někdy k této službě problematický přístup z důvodu přetíženosti těchto serverů. Další nevýhodou této služby je, že pracuje pouze s názvy položek z menu, jejichž tvorba je závislá na správcích gopher-serverů. Připočteme-li k tomu ještě fakt, že se na mnoha gopher-serverech udržují odkazy na tytéž zajímavé zdroje, je zřejmé, že se mnohé položky vyskytnou v odpovědi multiplicitně. Dostat se k žádané informaci je pak časově náročnější.

JUGHEAD

Jughead (Jonzy´s Universal Gopher Hierarchy Excavation And Display) je podobným nástrojem jako Veronica, s tím rozdílem, že prohledává pouze omezený prostor gopheru.

TELNET

Telnet je internetovský protokol, který umožňuje připojení ke vzdálenému počítači a vyhledávání v bázích dat, které jsou na něm vystavovány. Počítač uživatele pracuje jako terminál hostitelského počítače. Pro práci s využitím protokolu telnet je nutné znát adresu počítače (pokud nevyužijeme přechod do telnetu z jiné služby, např. z položky menu gopheru, kde jsou již předem všechny příslušné parametry nastaveny), na který se chceme připojit, buď symbolickou adresu (např. info.brad.ac.uk) nebo IP adresu (143.53.2.5). Většinou také potřebujeme údaje jako login, password, username (v uvedeném příkladu je to login: library). Tyto údaje lze nalézt např. v hytelnetu či v jiných zdrojích dostupných v síti Internet. Někdy údaje typu login k připojení na požadovaný zdroj nejsou vyžadovány, jindy bývají uživateli nabídnuty po provedení telnetu na hostitelský počítač. Vzdálený počítač také často vyžaduje informaci o typu terminálu, který počítač uživatele emuluje (zpravidla se jedná o VT100).

HYTELNET

Hytelnet je jednoduchý hypertextový systém, jehož databáze obsahuje adresy uzlů Internetu, jež jsou dosažitelné prostřednictvím protokolu telnet (např. adresy online katalogů knihoven). Umožňuje rovněž přechod do zdrojů, jež jsou v něm registrovány.

ONLINE KATALOGY KNIHOVEN

Přístup do knihovních katalogů je možný prostřednictvím následujících služeb Internetu:
  • gopher
  • hytelnet
  • LIBS - Library Internet Browsing Software (telnet nic.csu.net, login:libs)
  • telnet
  • World-Wide-Web

Hlavní využití online katalogů knihoven:

  • ověřování bibliografických údajů
  • rešerše (např. pro vyhledání knižní literatury na určité téma lze využít rozsáhlých katalogů, jako je MELVYL, Victor, Library of Congress aj.)
  • ověření lokace dokumentů pro účely MVS a MMVS

Příklady online katalogů knihoven:

Technische Universiteit te Delft telnet mainf.tudelft.nl
University of Antwerp telnet main.bib.uia.ac.be
Library of Congress telnet locis.loc.gov
University of California - MELVYL Library System telnet melvyl.ucop.edu
Columbia University telnet clio.cul.columbia.edu
Massachussetts Institute of Technology telnet library.mit.edu
Národní knihovna Praha telnet alpha.nkp.cz, username: VISITOR

VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ BÁZE DAT

Jako příklad volně dostupné báze dat může sloužit báze Eureka, což je z hlediska vyhledávání jednoduchá služba obsahující online zdroje Research Libraries Group/RLG, včetně bibliografických souborů RLIN a časopiseckých citací CitaDel s možností dodání dokumentů. Eureka obsahuje informace o více než 20 mil. knih, periodik, zvukových nahrávek aj. dokumentů.

Přístup: telnet eureka-info.stanford.edu

WORLD-WIDE-WEB

World-Wide-Web (WWW,W3,Web) je distribuovaný informační systém založený na využití hypertextu, který obdobně jako gopher zabezpečuje prezentaci dokumentů uživatelům. WWW však ve srovnání s ostatními internetovskými službami poskytuje konečnému uživateli řadu výhod - především přehledné grafické rozhraní zbavující uživatele nutnosti zabývat se technickými problémy, atraktivní obsah zajímavý z výtvarného hlediska a rozšířený o další typy informací - zvuk, obraz, film. Komunikace mezi WWW-serverem a WWW-klientem se uskutečňuje prostřednictvím protokolu HTTP (HyperText Transfer Protocol). Pro tvorbu a interpretaci dokumentů je využíván jazyk HTML (HyperText Markup Language). Ačkoliv lze řadu dokumentů vytvořených v jazyce HTML prohlížet i na terminálu VT100, plné využití všech možností WWW zajišťují jen klienti pracující v grafickém režimu. Prohlížeče, jako např. NCSA Mosaic, Netscape či Cello, poskytují uživateli snadný přístup ke zdrojům Internetu díky odkazům na tyto služby přímým zápisem URL (Uniform Resource Locator - jednotný lokátor zdroje), jehož formát umožňuje specifikovat jakýkoliv objekt v Internetu.

V současnosti se WWW jeví jako nejperspektivnější informační nástroj sítě Internet. Z hlediska využívání v naší republice zatím zřejmě vedou ostatní služby (především gopher). Budování nových WWW - serverů, nejen v akademickém prostředí, však svědčí o tom, že je zřejmě jen otázkou času, kdy tuto službu začnou ve větší míře využívat i koncoví uživatelé.

Prostřednictvím WWW jsou zpřístupňovány obdobné informace jako na gopherech. Z těch zdrojů, jež lze využít v knihovnické praxi, jsou to hlavně nakladatelské katalogy, elektronické časopisy, online-katalogy a báze dat a řada dokumentů, jež se týkají knihovnických a informačních služeb. WWW je velmi výhodným prostředím pro publikování, a proto právě tato oblast, stejně jako např. projekty digitálních knihoven, jsou v současnosti velmi atraktivním a cenným zdrojem informací i středem zájmu provozovatelů WWW-serverů. Navíc je v současnosti velkou výhodou, že naprostá většina informací v prostředí WWW je volně dostupná, včetně těch, jež jsou v papírové podobě (např. časopisy jako Time, Spiegel, Datamation, PC Magazine a řada dalších) k dispozici pouze za finanční úhradu. Prostřednictvím WWW lze i nakupovat knihy, realizovat objednávky předplatného periodik a dalších dokumentů. S ohledem na bankovní operace tyto výhody naše knihovny zatím nemohou využívat, ale kdo ví, jak to bude vypadat za rok?

Zajímavé a užitečné informace najdete na těchto WWW:

Portico - Online Information about The British Library URL: http://portico.bl.uk/
IFLANET Internet Services URL: http://www.nlc-bnc.ca/ifla/
Internet Society URL: http://info.isoc.org/
North Carolina State University - NCSU Libraries Webbed Information System URL: http://www.lib.ncsu.edu/
Publishers´ Catalogs Home Page (Peter Scott - Saskatchewan) URL: http://www.lights.com/publisher/
iBS - The Internet Bookshop URL: http://www.bookshop.co.uk/
Bookstores & Publishers URL: http://thule.mt.cs.cmu.edu:8001/bookstores/
ETEXT Archives URL: http://etext.archive.umich.edu/
E-Doc (obsahuje odkazy na elektronické časopisy a nakladatelské informace) URL: http://www.edoc.com/
Knight-Ridder Information URL: http://www.dialog.com/
SilverPlatter URL: http://www.silverplatter.com/
Internet Public Library URL: http://ipl.sils.umich.edu/
Alexandria Digital Library URL: http://alexandria.sdc.ucsb.edu/
The Stanford Digital Libraries Project URL: http://www-diglib.stanford.edu/diglib
University of California at Berkeley - UC Berkeley Digital Project URL: http://elib.cc.berkeley.edu/
University of Illinois at Urbana - Champaign Digital Library URL: http://www.grainger.uiuc.edu/dli
University of Michigan Digital Library Project URL: http://www.sils.umich.edu/UMDL/HomePage.html

6. Závěr

Doufám, že se mi i přes omezený (tj. vzhledem k bohatství služeb a zdrojů v Internetu) rozsah příspěvku, podařilo předchozími řádky dát alespoň rámcově odpověď na otázku, kterou jsem položila v jeho úvodu. Kromě ohromného množství informací, jež Internet nabízí, je tato síť samozřejmě také technickým prostředkem, který snad bude možné i v našich knihovnách běžně využívat např. pro sdílenou katalogizaci či další formy kooperace.

LITERATURA O INTERNETU:

  1. Antoš, Marek: Internet v praxi. Softwarové noviny, 6, 1995, č. 6, s. 24 - 33.
  2. Dern, Daniel P.: The Internet Guide for New Users. New York : McGraw-Hill, 1994. 570 s.
  3. Dvořáček, Martin: Gigantická pavučina. Chip, 5, 1995, č. 8, s. 132 - 134.
  4. Falk, Bennett: Internet roadmap : průvodce světem Internetu. Praha : Computer Press, 1995. 310 s.
  5. Gilster, Paul: Finding It on the Internet. New York : Wiley, 1994. 302 s.
  6. Gilster, Paul: The Internet Navigator. 2nd ed. New York : Wiley, 1994. 590 s.
  7. Gilster, Paul: The Mosaic Navigator. New York : Wiley, 1995. 243 s.
  8. Hahn, Harley - Stout, Rick: The Internet Complete Reference. Berkeley : McGraw-Hill (Osborne), 1994. 817 s.
  9. Macek, Michael: Zajímavé adresy na Internetu I. PC World, 5, 1995, č. 4, s. 70 - 75.
  10. Macek, Michael: Zajímavé adresy na Internetu II. PC World, 5, 1995, č. 5, s. 38 - 40.
  11. Macek, Michael: Zajímavé adresy na Internetu III. PC World, 5, 1995, č. 6, s. 72 - 74.
  12. Macek, Michael: Zajímavé adresy na Internetu IV. PC World, 5, 1995, č. 6, s. 32 - 35.
  13. Macek, Michael: Zajímavé adresy na Internetu V. PC World, 5, 1995, č. 8, s. 96 - 99.
  14. Makulová, Soňa: Sprievodca po Internete. Bratislava : EL&T, 1995. 143 s.
  15. Pavlík, Roman: Svět v pavoučí síti. Silicon World, 1995, č. 2, s. 17 - 20.
  16. Slavík, Pavel: World Wide Web - historie a současnost. Softwarové noviny, 6, 1995, č. 6, s. 34 - 39.
  17. Straka, Ivan: Hvězdná brána. Softwarové noviny, 6, 1995, č. 6, s. 18.
  18. Straka, Ivan: Internet je když. Softwarové noviny, 6, 1995, č. 6, s. 19 - 23.
  19. Vrabec, Vladimír: Internetovský gopher oslavil čtyřleté narozeniny. Softwarové noviny, 6, 1995, č. 6, s. 40 - 42.
  20. Tkačíková, Daniela: Zkušenosti s Internetem v Ústřední knihovně VŠB - TU Ostrava. In: Automatizace knihovnických procesů - V. Ústí nad Labem : DT, 1995, s. 80 - 89.
  21. Vrabec, Vladimír: Minikurz Internetu. Computer ECHO, 6, 1995, č. 2, s. 25 - 31.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 04.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 17.09.2019 09:12
TOPlist