Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

INTERNET A KNIHOVNY

PhDr. Ludmila Slezáková (Univerzita Palackého Olomouc)

Když byly v roce 1992 knihovny na fakultách Univerzity Palackého napojeny na mezinárodní počítačovou síť Internet, byli jsme my, knihovníci, nadšeni možnostmi, které se před námi otevřely. Měli jsme sice už určitou představu o fungování podobné sítě, neboť jsme se mohli z budovy CVT UP (Centra výpočetní techniky Univerzity Palackého) modemem propojit na EARN (European Academic and Research Network), ale toto spojení bylo těžkopádné a mnoho jsme si ho neužili, takže jsme obrazně řečeno zahlédli jen vrcholek ledovce.

V současné době mohou zaměstnanci knihoven i čtenáři Univerzity Palackého (pokud mají zřízenou internetovskou adresu) pohodlně využívat všech internetovských nástrojů ke komunikaci a k získávání nejrůznějších informací. Jsou to dnes už běžně užívaná elektronická pošta neboli e-mail, elektronické konference, služba FTP (File Transfer Protocol) pro přenos souborů, dále jsou to služby jako např. gopher, hytelnet, WWW (World Wide Web), archie, veronica, které patří mezi dnes nejrozšířenější nástroje pro vyhledávání informací a některé z nich rovněž slouží i jako brána do jiných informačních systémů. Chtěla bych na tomto místě zdůraznit, že informací, ke kterým má uživatel v síti Internet přístup, je tak obrovské množství, že není v silách jednoho člověka všechny obsáhnout. Proto je důležité vyznat se v základní navigaci v konkrétním oboru a umět ji efektivně využívat.

Knihovníky přirozeně nejvíce zajímají informace knihovnického charakteru, to znamená, jak se napojit na katalogy knihoven, které jsou v síti volně přístupné - OPAC (Online Public Access Catalogs), jak získat některé plné texty časopiseckých článků, knih, ediční plány nakladatelství, jak se pohybovat v placených databázích apod.

Vděčné a také využívané je vyhledávání v zahraničních katalozích knihoven. V Internetu jsou stovky knihoven celého světa, které zpřístupňují své fondy prostřednictvím OPACu všem uživatelům. Nejrychleji se na ně lze napojit službou telnet, která umožní přímou komunikaci se vzdáleným počítačem. Stačí znát adresu určitého databázového zdroje. Potom např. příkazem

telnet locis.loc.gov

se bez problému ocitneme v katalogu Kongresové knihovny:

Obrázek bohužel není z technických důvodů dostupný.

Nevýhodou této cesty je, že řada OPACů vyžaduje zadání tzv. login případně i password. Pokud nechceme pracovat v některé z databází, která zpřístupňuje své informace za finanční úhradu, není problém tyto údaje zjistit. Nejpohodlnější je využít služby hytelnet. Jedná se o databázi knihoven, které jsou dosažitelné telnetem. Hytelnet nejen spojení uskuteční, ale upozorní uživatele na požadovaný login, username, password apod. (telnet public.vslib.cz login: hytelnet).

Základní nabídka hytelnetu je následující.

Obrázek bohužel není z technických důvodů dostupný.

Zvolíme-li katalogy knihoven, můžeme si vybrat z následujícího menu.

Obrázek bohužel není z technických důvodů dostupný.

Takto je možno se ponořovat do systému stále hlouběji. Máme-li zájem o přehled knihoven v Evropě, zvolíme variantu druhou a objeví se seznam 22 evropských států, z nichž každý nabízí OPAC konkrétních institucí (např. United Kingdom jich má téměř devadesát). Vybereme-li si katalog knihovny, o nějž máme zájem, může hytelnet realizovat spojení. Viz příklad Universitätsbibliothek der TU-Graz v Rakousku.

Obrázek bohužel není z technických důvodů dostupný.

Vzhledem k tomu, že knihovny přecházely na elektronické katalogy postupně, vznikla celá řada typů OPAC. Mezi nejčastější patří: BLCMP, CATS, DOBIS/LIBIS, DYNIX, GEAC, INNOPAC, LIBERTAS, URICA, VTLS. Hytelnet nabízí nejen přehled těchto OPACů, ale i jejich stručný popis a přehled knihoven, které ho používají.

Z výše uvedeného je zřejmé, že vyhledávat určité publikace či provádět rešeršní činnost v zahraničních knihovnách, je relativně snadné. Zklamáním pro čtenáře většinou je, že literaturu, o jejíž existenci se touto cestou poměrně rychle doví, nemůže také tak rychle získat. Myslím, že obrovskou pomocí v tomto směru budou elektronické katalogy našich největších knihoven, jejichž OPAC je už v síti víceméně experimentálně k dispozici. Pro orientaci uvádím jejich přehled:

        Národní knihovna v Praze (systém Aleph)
                adresa: alpha.nkp.cz
                login: visitor
        Státní technická knihovna v Praze (systém Aleph)
                adresa: alex.stk.cz
                login: visitor
        Knihovna ČVUT Praha (systém Anežka)
                adresa: anezka.vc.cvut.cz
                login: anonym
        Masarykova univerzita Brno (systém TinLib)
                adresa: knihovna.muni.cz
                login: tinlib
        Moravská zemská knihovna Brno (systém Aleph)
                adresa: almor.mzk.cz
                login: visitor
                heslo: e-mail

Pro představu těch, kteří doposud neměli možnost nahlédnout do u nás užívaných systémů, uvádím menu začátku vyhledávání systému Aleph a TinLib.

Přestože i u nás, tak jako jinde ve světě, se jako první staly součástí Internetu vzdělávací a vědeckovýzkumné instituce, je tato síť v současnosti otevřena všem, dokonce i komerčním organizacím. Věřím proto, že služeb Internetu budou moci využívat nejen akademické, ale všechny naše knihovny.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.03.2019 09:26
TOPlist